Druhé nejnižší maximum rozlohy arktického ledu, tající Arktida bude problém
V loňském roce se vyskytlo zatím nejnižší maximum rozlohy ledu v Arktidě od počátku satelitních měření, od roku 1979. O maximu rozlohy ledu hovoříme vždy k danému roku. Letos to vypadá, že zalednění dosáhlo v Arktidě svého maxima pro tento rok. A toto maximum činí 14.48 milionů kilometrů čtverečních. Jde o druhé nejnižší roční maximum zalednění za 39 let. Rozsah zalednění je letos 1.16 milionů kilometrů čtverečních pod průměrem období let 1981 až 2010. Nejnižší maximum rozlohy arktického ledu z března roku 017 činí 14.42 milionů kilometrů čtverečních. Třetí minimum bylo dosaženo shodně v letech 2016 a 2015 a činilo 14.52 milionů kilometrů čtverečních a další bylo zaznamenáno v roce 2011 s hodnotou 14.67 milionů kilometrů čtverečních. Letos jde o druhé nejnižší maximum rozlohy arktického ledu.
V Antarktidě byly teploty v období australského léta blíže k normálu let 1981 až 2010, tj. hodnoty kolem 2°C. Na východě došlo v podzimním období k rychlému a brzkému růstu ledu.
O tajícím ledu v Grónsku a na Antarktidě píšeme v článku Velké tání ledu v Grónsku a na Antarktidě.
Co je to arktické maximum zalednění?
Arktický mořský led roste a ubývá v každoročním cyklu. Narůstá tedy v zimním období a taje v letním období. ledová pokrývka dosahuje svého maxima na konci února či na počátku března. Následně led taje a minima zalednění je dosahováno v září, většina na začátku nebo kolem poloviny měsíce. Maximum zalednění je přelomem mezi obdobím růstu a obdobím tání ledové pokrývky. Zalednění Arktidy je důležité pro klima na Zemi a vypovídá o jeho vývoji i u nás. Vědci se zaměřují za studium denního minimálního a maximálního rozsahu ledu a na měsíční průměr zalednění. I vývoj teploty vzduchu jako zásadní klimatické veličiny. Množství ledu v období maxima závisí jednak na klimatickém vývoji, ale také na vývoji počasí v určitých regionech. Též je zkoumán časový úsek, kdy dochází k maximum zalednění a jak rychle led poté ubývá.
Tající Arktida může znamenat velký problém z hlediska klimatu na Zemi, zaznamenáno bylo druhé nejnižší maximum rozlohy ledu
Mimo jiné geolog a klimatolog Václav Cílek odhaduje, že dva velmi chladné měsíce za u nás objeví asi jednou za 6 let. Zimy budou podle něho chladnější, ale ne tak chladné jako třeba v roce 2017, léta pak teplejší. Je též nutno dodat, že vlivem těchto změn bude též problémem sucho právě v letním období a též na sklonku léta. Arktida podle něho taje rekordně rychle, více než se předpokládalo. Na druhé straně na jižním pólu ledová pokrývka narůstá, nicméně jde pouze o povrchový nárůst a tání na severním pólu toto tak kompenzuje jen částečně.
Oproti dřívějším zimám budou podle něho nyní zimy teplejší, ve kterých se mohou často objevit přílivy či jinak řečeno vpády studeného vzduchu. To souvisí s klimatickou změnou a podobné to bude nejen v zimním období, ale i v létě, kdy budou vlny horkého vzduchu sice časté, ale střídat je budou vpády studeného vzduchu. Je možné čekat i další s tím spojené extrémy počasí. Problémem bude sucho, kdy dochází vedle nárůstu teploty nikoli ke změně množství spadlých srážek. Ale ke změně jejich charakteru s časovém rozložení. Tím se zhoršuje schopnost krajiny tuto vodu zadržet.
Závěr a reference: Druhé nejnižší maximum rozlohy arktického ledu
Možná se zdají výše uvedené informace až poplašné, avšak jde o realitu, která vyplývá z měření a pozorování v dlouhodobém horizontu. Určitě není na místě doslova bít na poplach (tzv. klimaalarmismus), ale ani situaci na pólech a obecně klimatu Země podceňovat (tzv. klimaskepse).
Zdroje: 1/ National Snow and Ice Data Center (NSIDC), nsidc.org. Arctic aea ice maximum at second in the satelite record, 2018 – přeloženo a zkráceno.
2/ National Snow and Ice Data Center (NSIDC), nsidc.org. The Arctic Sea ice maximum, 2012 – přeloženo a zkráceno.
3/ Český Rozhlas Dvojka, rozhlas.cz. Arktida taje zoufale rychle! Nepomůže nám ani rekordní růst ledu na Antarktidě, 2017.
4/ Český Rozhlas Dvojka, rozhlas.cz. Klimatický osud Česka leží za polárním kruhem. Tam teď posíláme i naše teplo, 2017.