Hydrologická situace

> Špindlerův Mlýn

> Vestřev

> Němčice

> Přelouč

> Kostelec n/L

> Ústí n/L

> Děčín

> Krčín

> Slatina nad Úpou

> Nekoř

> Kostelec nad Orlicí

> Čermná nad Orlicí

> Týniště nad Orlicí

> Mitrov

> Dašice

> Úhřetice

> Hamy

> Svídnice

> Nemošice

> Žleby

> Vestec

> Plaňany

> Jablonec nad Jizerou

> Železný Brod

> Bakov nad Jizerou

> Předměřice nad Jizerou

> Slaná

> Březno

> Trmice

> Mimoň

> Benešov n/P

> Srbská Kamenice

Vysvětlivky grafů

Grafy ukazují vývoj vodního stavu či případně průtoku s vyznačením prahových hodnot extrémů (jsou-li stanoveny) za poslední dny na tocích v Povodí Labe. Vybrané profily z uvedených (předpovědní profily) ukazují i modelovou předpověď na další dva dny. Z přehledu můžeme vidět aktuální vývoj, zda nedochází k vzestupům hlavních toků v povodí. Dále vidíme i očekávaný vývoj pomocí modelové předpovědi na základě meteorologických podkladů. Předpověď se může někdy i značně měnit.

Hydrologické prognózy jsou velmi obtížné, neboť záleží na mnohdy nevyzpytatelných výpočtech rozložení a vydatnosti srážkové činnosti nebo intenzitě a lokalizací tání sněhu. Někdy komplikují situaci i další faktory, zejména ledové jevy v korytech toků.

O povodí

PLa je hlavním povodím v ČR, prostřednictvím něhož je odvodňováno téměř celé území Čech a část Vysočiny. Jde o hlavní povodí, jímž se odtok odehrává za hranice našeho území. Tímto povodím je odvodněno celé území východních Čech a část severních Čech. Z horských oblastí je to území Krkonoš, Jizerských hor a Orlických hor. Dále odvodňuje střední Čechy a severozápadní Čechy. Součástí je povodí Vltavy (viz další oddíl) jako dílčí povodí. Na severozápadě Labe odvodňuje též západní Čechy prostřednictvím menšího povodí Ohře (viz třetí oddíl).

Zdroj dat: chmi.cz, hydro.chmi.cz

> Lenora (Teplá Vltava)

> České Budějovice

> Praha-Chuchle

> Vraňany

> Ličov

> Pořešín

>Roudné

> Pilař

> Bechyně

> Lásenice

> Podedvory

> Heřmaň

> Sušice

> Písek

> Varvažov

> Žďár n/S

> Chlístov

> Nespeky

> Poříčí

> Nesměřice

> Radonice I

> Stříbro

> Staňkov

> Lhota

> Klatovy-Tajanov

> Štěnovice

> Prádlo

> Plzeň-Koterov

> Hrádek

> Nová Huť

> Plzeň-Bílá Hora

> Zbečno

> Beroun

> Plasy

Vysvětlivky grafů

Grafy ukazují vývoj vodního stavu či případně průtoku s vyznačením prahových hodnot extrémů (jsou-li stanoveny) za poslední dny na tocích v Povodí Vltavy. Vybrané profily z uvedených (předpovědní profily) ukazují i modelovou předpověď na další dva dny. Z přehledu můžeme vidět aktuální vývoj, zda nedochází k vzestupům hlavních toků v povodí. Dále vidíme i očekávaný vývoj pomocí modelové předpovědi na základě meteorologických podkladů. Předpověď se může někdy i značně měnit.

Hydrologické prognózy jsou velmi obtížné, neboť záleží na mnohdy nevyzpytatelných výpočtech rozložení a vydatnosti srážkové činnosti nebo intenzitě a lokalizací tání sněhu. Někdy komplikují situaci i další faktory, zejména ledové jevy v korytech toků.

Zdroj dat: chmi.cz, hydro.chmi.cz

O povodí

V PVl odvodňují hlavní vodní toky celou Šumavu, Český les a Novohradské hory. Ze sídelních ne horských oblastí Plzeňsko, Příbramsko, okolí Českých Budějovic, celou jižní část středních Čech, částečně Žďársko a Prahu s jejím okolím. A to prostřednictvím hlavních řek, vedle kmenové řeky povodí Vltavy, Berounky, Sázavy, Lužnice, Otavy, Skalice, Malše, Klabavy a jejich menších přítoků. Významné odtoky z území se odehrávají při tání sněhu v horských oblastech nebo při zasažení území jižních a jihozápadních Čech vydatnými srážkami v letním období.

Odehrály se tu velké povodně v historii i povodně nedávné doby v letech 2002 a 2013. Více o těchto situacích na uvedených stránkách. Povodňové průtoky jsou regulovány a nízké při suchu naopak nadlepšovány pomocí mnoha nádrží. Prvenství drží kaskáda přehrad na Vltavě, zejména Lipno pod Šumavou a dále Slapy či Orlík. Dále na Mži Hracholusky a další přehrady na menších tocích. Velmi těžko se reguluje Berounka od Plzně, včetně jejích přítoků bez přehrad a také Sázava.

> Cheb

> Žatec

> Louny

> Svatava

> VD Březová

> Stará Role

> Ostrov nad Ohří

> Kryry

> Chomutov

Vysvětlivky grafů

Grafy ukazují vývoj vodního stavu či případně průtoku s vyznačením prahových hodnot extrémů (jsou-li stanoveny) za poslední dny na tocích v Povodí Ohře. Vybrané profily z uvedených (předpovědní profily) ukazují i modelovou předpověď na další dva dny. Z přehledu můžeme vidět aktuální vývoj, zda nedochází k vzestupům hlavních toků v povodí. Dále vidíme i očekávaný vývoj pomocí modelové předpovědi na základě meteorologických podkladů. Předpověď se může někdy i značně měnit.

Hydrologické prognózy jsou velmi obtížné, neboť záleží na mnohdy nevyzpytatelných výpočtech rozložení a vydatnosti srážkové činnosti nebo intenzitě a lokalizací tání sněhu. Někdy komplikují situaci i další faktory, zejména ledové jevy v korytech toků.

O povodí

POh je menší dílčí povodí odvodňující západní a severozápadní Čechy a je součástí povodí dolního Labe. Z horských a tedy významných odtokových oblastí svádí vodu z Krušných hor. Odvodňuje Chebsko, Tušimicko, Žatecko, Mostecko a Lounsko. A to prostřednictvím hlavního toku Ohře a jejích hlavních přítoků jako jsou toky Rolava, Svatava, Teplá či Chomutovka.

Zdroj dat: chmi.cz, hydro.chmi.cz

> Raškov

> Olomouc-Nové Sady

> Strážnice

> Lanžhot

> Jindřichov

> Šumperk

> Lupěné

> Jarcová

> Valašské Meziříčí

> Dluhonice

> Vrchoslavice

> Zlín

> Mikovice

> Velká nad Veličkou

> Lužice

> Janov

> Podhradí n/D

> Hevlín

> Ladná

> Oslavany

> Moravský Krumlov

> Ptáčov

> Ivančice

> Dalečín

> Brno-Poříčí

> Letovice

> Bílovice n/Sv.

> Prostřední Poříčí

Vysvětlivky grafů

Grafy ukazují vývoj vodního stavu či případně průtoku s vyznačením prahových hodnot extrémů (jsou-li stanoveny) za poslední dny na tocích v Povodí Moravy. Vybrané profily z uvedených (předpovědní profily) ukazují i modelovou předpověď na další dva dny. Z přehledu můžeme vidět aktuální vývoj, zda nedochází k vzestupům hlavních toků v povodí. Dále vidíme i očekávaný vývoj pomocí modelové předpovědi na základě meteorologických podkladů. Předpověď se může někdy i značně měnit.

Hydrologické prognózy jsou velmi obtížné, neboť záleží na mnohdy nevyzpytatelných výpočtech rozložení a vydatnosti srážkové činnosti nebo intenzitě a lokalizací tání sněhu. Někdy komplikují situaci i další faktory, zejména ledové jevy v korytech toků.

Zdroj dat: chmi.cz, hydro.chmi.cz

O povodí

PMo jako hlavní povodí, které odvodňuje Moravu a část Vysočiny či jihovýchodních Čech. Jde o povodí představované kmenovým tokem Morava, který je jedním ze třech hlavních toků odtékajících z území ČR. Prostřednictvím dílčího povodí Dyje odvádí vodu z tohoto území přes Rakousko do Dunaje. Spadá do úmoří Černého moře. Hlavním toky v povodí jsou vedle kmenového toku a hlavního toku jmenovaného dílčího povodí řeky Bečva, Moravská Sázava, Třebůvka, Desná, Svratka, Jihlava či Jevišovka.

> Odry

> Bohumín

> Nový Jičín

> Petřvald

> Karlovice

> Krnov

> Děhylov

> Krnov

> Valšov

> Branka u Opavy

> Šance

> Frýdek-Místek

> Ostrava

> Pod nádrží

> Žermanice pod nádrží

> Jablunkov

> Veřňovice

> Smilovice

> Těrlicko

Vysvětlivky grafů

Grafy ukazují vývoj vodního stavu či případně průtoku s vyznačením prahových hodnot extrémů (jsou-li stanoveny) za poslední dny na tocích v Povodí Odry. Vybrané profily z uvedených (předpovědní profily) ukazují i modelovou předpověď na další dva dny. Z přehledu můžeme vidět aktuální vývoj, zda nedochází k vzestupům hlavních toků v povodí. Dále vidíme i očekávaný vývoj pomocí modelové předpovědi na základě meteorologických podkladů. Předpověď se může někdy i značně měnit.

Hydrologické prognózy jsou velmi obtížné, neboť záleží na mnohdy nevyzpytatelných výpočtech rozložení a vydatnosti srážkové činnosti nebo intenzitě a lokalizací tání sněhu. Někdy komplikují situaci i další faktory, zejména ledové jevy v korytech toků.

Zdroj dat: chmi.cz, hydro.chmi.cz

O povodí

POd jako povodí, jehož kmenovým tokem je řeka Odra. Jde o jednu ze dvou řek, které odtékají z území ČR a ústí přímo do moře. Povodí spadá do úmoří Baltského moře. Odvodňuje Moravskoslezské Beskydy a Oderské vrchy. Prostřednictvím dalších přítoků pak Slezsko a severovýchodní či jihovýchodní Moravu. Dále také části území okolních států, tedy Slovenska a Polska. Do Polska následně odtéká.