Rybníky v Povodí Vltavy

Hodnocení stránky

Na stránce najdete přehled rybničních oblastí a popis větších rybníků nacházejících se v oblasti správy Povodí Vltavy tak, jak je uvedeno na rozcestníku na stránce Rybníky v ČR. Uvádíme přehledovou tabulku s výpisem základních údajů o rybnících, které dále na kartách popisujeme. V přehledu najdete i rybníky, které dále již nepopisujeme z prostorových důvodů a přehlednosti.

Témata stránky: Rybniční soustavy v Povodí Vltavy, rybníky v Povodí Vltavy, parametry rybníků.


PŘEHLED RYBNÍKŮ V OBLASTI POVODÍ VLTAVY

PřehledSoustava VodňanskáSoustava Táborská a HlubockáSoustava TřeboňskáSoustava ChlumskáSoustava Lnářsko-BlatenskáSoustava Protivínsko-VodňanskáSoustava JindřichohradeckáSoustava Novohradská a NovobystřickáSoustava Litovicko-HostivickáSoustava Kunratická, Jevanská a MilíčovskáSoustava Dolnopočernická a KyjskáSoustava Dubečská a PrůhonickáSoustava Dobříšská a SedlčanskáSoustava Benešovská a VotickáSoustava Žďárská a KřižanovskáSoustava Bolevecká a RokycanskáSoustava ToužimskáSoustava Tisovská
V dalším textu najdete vedle přehledové tabulky výpis a stručný popis důležitých rybníků v rybničních soustavách této oblasti povodí. Přehled přehrad v této oblasti povodí najdete na stránce Přehrady v Povodí Vltavy. Přehled vodních toků v této oblasti povodí na stránce Vodní toky v Povodí Vltavy. Přehledová tabulka:

Přehled rybníků a základních údajů o nich v Povodí Vltavy

V Povodí Vltavy se nachází nejvíce rybníků v oblasti jižních Čech, kde se zachovaly mnohé rybniční soustavy čítající mnoho rybníků. Dále se jedná o soustavy v povodí horní Sázavy a také několik rybničních soustav povodí Berounky jako dílčích povodí Vltavy. V dalším textu budou hlavní rybníky v těchto zásadních soustavách stručně popsány a uvedeny o nich hlavní parametry.

Rybníky v povodí Vltavy – závěrečné statistiky. Největším rybníkem dle rozlohy je Rožmberk (689ha) v Třeboňské soustavě. Nejvíce vody zadržuje rybník Dvořiště (6.65 mil. m3) ve shodné soustavě. Nejstarší rybník Žárský rybník (zal. 1221) v Novohradské soustavě a za nejmladší se povyžuje rybník Ženich (zal. 1881) v Třeboňské soustavě. Nejhlubším rybníkem je Staňkovský rybník (16m) v Chlumské soustavě.

Soustava Vodňanská

V této soustavě vznikaly první rybníky už kolem roku 1350. Tato soustava je spojena s Protivínskou a to malou tzv. mezi soustavou rybníků zvanou Albrechticko-drahonická.

Blatec

O vodní ploše 97ha jako jeden z největších rybníků soustavy, nacházející se u Dívčic. Hloubku má 2m, založen byl v roce 1510 stejně jako rybníky v okolí. Má hráz dlouhou asi 1km a zadržuje 0.42 mil. m3 vody. Hlavním zdrojem vody je Bílý potok.

Bělohůrecký rybník

Jeden z největších rybníků této oblasti. Nachází se kilometr od Chvalešovic a má rozlohu 54ha a hloubku vody 4m. Má větší šířku než délku a hráz rybníka má délku 450m. Zadržuje 0.98 mil. m3 vody a zdrojem vody je jako v předchozím případě též zejména Bílý potok.

Dřemlinský rybník

Rozkládá se asi 2km od Vodňan a dokončen byl roku 1528. Rozlohu má 60ha, hloubku 3.5m a hráz dlouhou asi 500m. Zadržuje 0.6 mil. m3 vody. Jde o čistě rybochovný rybník, od roku 1953 na něm hospodaří Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech.

Soustava Táborská a Hlubocká (580)

V Táborské soustavě se nachází jeden z nejvýznamnějších rybníků jižních Čech, podobně jako v sousedních soustavách. Hlubocká soustava se nachází v českobudějovické pánvi, konkrétně v oblasti Českých Budějovic, Hlubokou nad Vltavou a Vodňany. Najdeme zde další významné rybníky jižních Čech. Základem rybníků se zde často stala rozsáhlá rašeliniště.

Jordán

Rybník v Táboře, který patří mezi velmi známé jihočeské rybníky, byl založen roku 1492 a sloužil pro zásobování města pitnou vodou. Jde o nejstarší údolní přehradu v Čechách. Vznikl po přehrazení Košínského potoka nebo-li Tismenice. Hráz má vysokou 20m, dlouhou 284m a zadržuje 3 mil. m3 vody. V některých částech má hloubku až 12.5m, vodní plocha činí 50ha. Od 19. století se vodní dílo řadí též mezi nádrže. Po výtoku z rybníka tvoří Jordánský potok vytékající z rybníka vodopád.

Jezero

Nachází se východně od Sezimova Ústí a jde o v oblasti největší rybník. Rozlohu má 41ha a hloubku vody 2m. Záznamy o něm existují již v roce 1593, ale přesný rok založení není znám. Zadržuje 0.37 mil. m3 vody.

Bezdrev

Západně od hluboké nad Vltavou se rozkládá známý jihočeský rybník o rozloze 450ha a je druhým největším rybníkem na jihu Čech. Leží na Netolickém potoce. Dokončen byl roku 1494, hráz má dlouhou téměř 480m a vysokou 8m. Plocha činí 520ha a hráz zadržuje 5.62 mil. m3 vody. Míst dosahuje hloubky 7m. Má více zdrojnic, například Bezdrevský potok, Břehový potok a Mydlovarský potok. Voda z něho je dále rozváděna do dalších rybníků v oblasti. V produkci ryb je rybník na prvním místě. Využíván je mimo jiné i pro vodní sporty a koupání.

Dehtář

Další významný rybník asi 15km západně od Českých Budějovic vznikl v 16. století na Dehtářském potoce a řadí se mezi 10 největších rybníků v ČR. Některé zdroje uvádějí, že byl založen ale podstatně dříve (už před koncem 15. století). Rozlohu má 246ha, průměrnou hloubku pak 6.5m. Hráz má délku 234m a výšku skoro 10m. Mimo jiné je též významným hnízdištěm ptactva.

Zlivský rybník

Též bývá označen jako Horný a nachází u městečka Zliv. Přibližný vznik rybníka se datuje na přelom 15. a 16. století, přesný rok vybudování není znám. Možná byl součástí rybníka Bezdrev a později oddělen hrází. Nyní má výměru 66ha a průměrnou hloubku 2m. Nachází se na něm několik ostrůvků. Hráz má dlouhou 320m a tato zadržuje 300 000m3 vody. Hlavním přítokem je Soudný potok. V blízkosti se dále nacházejí rybníky Dasenský, Černiš, Vyšatov, Starohaklovský, Starohouženský a další.

Soustava Třeboňská (393)

Velká sníženina okolo Třeboně vybízela k zakládání rybníků. V roce 1450 jich bylo v oblasti asi 20 o souhrnné rozloze 710ha. Zachován byl meandrující tok Lužnice, při stavbě rybníků se tenkrát myslelo na nutnost ponechání vody v krajině a nezničení jejího okolí. Velké rybníky zde vznikly v 16. století. V této soustavě se v současné době rozprostírají největší rybníky v naší zemi a určitě stojí celá oblast za návštěvu. Ten, kdo tak učiní a má vztah k přírodě, bude se na ta místa rád vracet. Pro napájení rybníků byly vybudovány umělé kanály, které jsou dnes památkami. O nich se blíže zmiňuje text na jiných stránkách. V Třeboňské soustavě se nachází 16 soustav rybníků, které slouží pro chov ryb (hlavně kaprů)s věhlasem a dlouholetou tradicí (oblast proslavil). Objem zadržené vody má pozitivní vliv na agrobiologickou stabilitu v povodí a klima oblasti, ale také má chránit před povodněmi či naopak před suchem.

Rožmberk

Největší rybník v ČR v současné době (v minulosti to byl totiž rybník Blato u Poděbrad) se nachází na Jindřichohradecku, přibližně 6km od Třeboně. Říká se mu ne nadarmo „Jihočeské moře“. Navrhl ho Jakub Krčín z Jelčan a nachází se na Lužnici. Dokončení se datuje k roku 1590. Stavbu podpořila velká povodeň roku 1544, která se 20. srpna přihnala z Jižních Čech až do Prahy. Kanál Nová řeka si dal za úkol odvádět velké vody z Lužnice do Nežárky, mimo Rožmberk. Jak tato vodní díla přispěla k ochraně před povodněmi jsme se mohli přesvědčit několikrát, zejména v roce 2002 či také v roce 2013 v nedávné době. Ale i povodeň 1890 jako jedna z největších v minulosti.

V těchto letech z jihu Čech postupovaly velké povodňové vlny. Zastavit povodně není možné, ale snížit jejich mohutnost ano a to právě i toto vodní dílo učinilo. Poškozen byl v roce 2002 přeliv, hráz ale nikoli. Více o umělém toku i povodních na patřičných stránkách. Hráz rybníka je mohutná, v základech má šířku 55m, výšku 11.5m a délku 2430m. Voda vytékající z rybníka pohání i malou vodní elektrárnu. Rozloha rybníka činí 677ha (původně to bylo až cca 1060ha) a plocha vodní hladiny 489ha. Plocha povodí činí 1150km2, maximální hloubku má voda 6m. Běžně zadržuje 6.2m mil. m3 vody. Při povodni v roce 2002 zmíněné již výše, to bylo až neuvěřitelných 75 mil. m3 vody. Rybník má mnoho účelů.

Svět

Další velmi známý jihočeský rybník má rozlohu 202ha a hloubku maximálně 3m. Jde přesněji o desátý největší v jižních Čechách a patnáctý největší v ČR. Nachází se na Spolském potoce, v jižní části Třeboně. Založen byl roku 1571. Nakonec došlo k zaplavení větší oblasti než Krčín počítal v plánu, což přineslo problémy s kompenzacemi vlastníkům za zaplavené pozemky. Plocha rybníka měla být menší, při napuštění také došlo k propojení s již existujícím rybníkem. V roce 1573 poté vznikla velká vodní plocha s výměrou 380ha. Po povodni v roce 1611 byl rybník ovšem opět rozdělen. Hráz rybníka má dnes 722m a je vysoká 8m. Protrhla se při velké povodni v roce 1890, od té doby nikoli. Rybník zadržuje 3.3 mil. m3 vody a při povodni v roce 2002 to bylo až 11 mil. m3 vody. Po této povodni byl na rybníce dobudován bezpečnostní přeliv.

Opatovický rybník

Je jeden z nejstarších rybníků této soustavy. Ves Opatov, podle níž má své jméno, byla po jeho napuštění zatopena. Kolem roku 1367 se zde nacházely dva menší rybníky, které Š. Netolický roku 1518 spojil v jednu vodní plochu. Rybník má rozlohu 161ha, s teplou vodou a hloubkou až 2.5m. Hráz je dlouhá 1177m a zadržuje 1.93 mil. m3 vody. Zdroj vody zajišťuje hlavně Zlatá stoka.

Ponědražský rybník

Mezi obcemi Frahelž a Ponědraž existoval podle první zmínky již v roce 1439 rybník, který prošel v roce 1512 úpravou. Výměra rybníka je 142ha a hloubka maximálně 3m. Je dvanáctým největším rybníkem na Třeboňsku. Hráz je dlouhá 800m a zadržuje 1.28 mil. m3 vody. Zdrojnicí je zejména Ponědražský potok. Byl vždy velmi úrodný ohledně rybářství.

Záblatský rybník

Západně od Záblatí na toku Stojčina se nachází nejstarší rybník Třeboňska. Dokončen byl už roku 1479 a roku 1519 bylo dokončeno jeho rozšíření a napojení na Zlatou stoku. A roku 1582 došlo k jeho zvětšení do rozlohy, kterou má dodnes a to ta činí 305ha, čímž se řadí na 6. místo ohledně rozlohy rybníků v Čechách. Hráz je dlouhá 1150m, její výška činí 8m a zadržuje 3.97 mil. m3 vody, tedy více než Svět. V oblasti se nachází rezervace Záblatské louky a to od roku 1994.

Velký Tisý

U Lomnice nad Lužnicí se nachází rybník s výměrou 317ha a je pátým největším rybníkem v jižních Čechách i v ČR. Je jedním z nejčlenitějších rybníků Třeboňska s 9 poloostrovy a 13 ostrovy dle výšky hladiny. Hráz má dlouhou 1850m a vysokou 5m, tato hráz zadržuje více vody než rybník Svět a to 4.28 mil. m3. Plocha povodí je 102km2. Je zde Národní přírodní rezervace Velký a Malý Tisý a to od roku 1957, výměru má 615ha. Je součástí CHKO Třeboňsko a je v evidenci UNESCO. V oblasti se totiž vyskytuje přes 150 ptačích druhů a většina z nich v oblasti hnízdí. Jde o velice cennou přírodní oblast.

Dvořiště

Čtvrtý největší rybník v Čechách dle rozlohy. Nachází se na západě CHKO Třeboňsko nedaleko Lomnice nad Lužnicí a 10km na severozápad od Třeboně. Vznikl roku 1367 na Miletínském potoce. Hráz má 550m dlouhou a 10m vysokou, která zadržuje 6.65 mil. m3 vody, tedy více než Rožmberk. V jižní části hráze je jalový přeliv. Výpustí je kamenná štola s hradidly a dřevěnou lopatou, což je unikátní hydrotechnické dílo. Výměra rybníka činí 387ha, plocha hladiny 337ha a plocha povodí 93.9km2. Maximální hloubka je 4.5m.

Bošilecký rybník

Označen jako nejstarší rybník v jižních Čechách, dokončen roku 1355. Leží u Veselí nad Lužnicí. Má výměru 190ha a hloubku do 3m. Napájel se pouze srážkovou vodou, tj. bez přítoků. Po vybudování Zlaté stoky v roce 1515 došlo k vyřešení problému s napouštěním rybníka. Hráz má dlouhou 340m a vysokou přes 3m, tato zadržuje 1.81 mil. m3 vody. Plochu povodí má 26km2. Mezi další zdrojnice patří Bošilecký a Dýninský potok.

Horusický rybník

Nachází se jižně od Veselí nad Lužnicí a jde o třetí největší rybník v ČR a druhý na Třeboňsku. Rozloha činí 415ha, průměrná hloubka 7m s hrází dlouhou 714m a vysokou 11m, která zadržuje 3.97 mil. m3 vody. Dokončen byl roku 1512 a nachází se na Bukovském potoce v místě původní obce Oslov. Plochu povodí má 56km2. Také má napájení Zlatou stokou. Nemá bezpečnostní přeliv a významné průtoky se odvádí velkou rourou v podobě spodní výpusti s délkou 47m. Je také významným místem pro výskyt vodního ptactva v době jejich migrací (10 000 exemplářů). U východního břehu byla vyhlášena Národní přírodní rezervace Ruda a to roku 1950. Chrání rašeliniště s četnými prameny. Dále se v oblasti nacházejí rybníky: Koclířov, Bošilecký, Krčín, Naděje, Klec, Svancenberk, Malý Tisý, Novoplešský a další.

Soustava Chlumská

Nachází se kolem Chlumu u Třeboně a začala vznikat v 16. století, po výstavbě Třeboňské soustavy a to od roku 1542. V té době byly v oblasti již menší rybníky. K stávajícím byly vybudovány další rybníky. Nejvýznamnější z nich jsou níže stručně popsány.

Staňkovský rybník

Co se týče rozlohy jde o sedmý největší rybník v ČR, též se může pyšnit největší vodní hladinou delší než než 6km a největší hloubkou a to až 16m. Zadržuje též nejvíce vody a to 20 mil. m3. Plocha činí 216ha a plocha povodí 124km2. Jde o unikátní vodní dílo na Koštěnickém potoce. Původní název měl Soused, následně došlo k přejmenování na Velký Bystřický. Nachází se u obce Staňkov. Hráz má délku 160m. Rybník mohl být původně přírodním jezerem. Je ovšem hospodářsky méně výnosný a využíván je tak převážně pro rekreační účely.

Hejtman

Rybník v Chlumu u Třeboně se nachází též poblíž Staňkov. Založení se datuje k roku 1550 na Koštěnickém potoce. Má 600m dlouhou hráz a rozlohu 68ha s hloubkou do 6m zadržuje 1.25 mil. m3 vody. Jde o členitý rybník a to co se týče jeho dna i pobřežních oblastí.

Starý Hospodář

Založen byl v 16. století a dříve se jmenovat pouze Hospodář. Má rozlohu 67ha, hloubku 2m a řadí se tedy k mělkým rybníkům. Hráz dlouhá 1km zadržuje 0.58 mil. m3 vody.

Podsedek

Nachází se v Lutové na přítoku Nové řeky a založení se uskutečnilo až později, zřejmě v 19. století. Má plochu 95ha, hloubku též pouze 2m a zdržuje 1.22 mil. m3 vody. V jižní části je oddělen od Starého Hospodáře hrází. Další hráz dělí rybník od dalšího rybníka.

Výtopa

Leží na levostranném přítoku Černé stoky a jde o rybník o rozloze 58ha s hloubkou též do 2m. Jeho vznik není jasný. Patrně byl původně součástí Starého Jezera nebo i Starého Hospodáře. Od těchto rybníků byl následně oddělen a to pouze menší hrází. Zadržuje 0.3 mil. m3 vody.

Staré Jezero

Leží kilometr západně od Lutové a založen byl roku 1520. Rozloha činí 96ha a průměrná hloubka 2m. Zadržuje 0.66 mil. m3 vody a na východě se nachází 13 ostrůvků. Následně přechází v rozsáhlé slatiniště, kde žijí významné rostlinné i živočišné druhy. Roku 1994 zde byla vyhlášena Přírodní rezervace Staré jezero. Koná se zde intenzivní chov ryb, patří mezi velmi výnosné rybníky.

Starý Kanclíř

Je rybník tři kilometry od Chlumu u Třeboně a jeho stavba byla zahájena roku 1540. Tento název byl rybníku přidělen po vybudování Nového Kanclíře. Dnes má rozlohu 43ha a hloubku 2m. Hráz má dlouhou 2600m a zadržuje 300 000m3 vody. V období vzniku šlo o nejdelší hráz Třeboňska.

Soustava Lnářsko-Blatenská (375)

První rybníky vznikly v okolí Blatné a Lnář již ve 14. století, nejstarší písemná zmínka o stavbě rybníků pochází z roku 1313. Vrcholu zde dosáhlo rybníkářství až v období let 1745-1802, kdy se hospodařilo na 365 rybnících, v přestupném roce nechávali současní stavitelé napustit 366. rybník. Ani této soustavě se poté nevyhnulo rušení rybníků. Dodnes zde má rybníkářství ale dlouhou a velkou tradici. Rybníky mají zajímavá jména, ty hlavní ze soustavy jsou níže stručně popsány.

Labuť

Asi osm kilometrů na severovýchod od Blatné se nachází rybník, jehož původní název byl Střížovický rybník. V této oblasti rybníků jde o tennejvětší. Toto jméno mu bylo přiděleno v 19. století, založen byl zřejmě roku 1492, dokončen patrně roku 1503. Vznikl zvětšením původního vodního díla. Má hráz dlouhou 160m, která zadržuje 1.87 mil. m3 vody. Zdrojnicemi jsou Kostratecký potok a Málkovský potok. Má plochu 109ha a průměrnou hloubku 5.5km. Vhodný je nejen pro chov ryb, ale i pro rekreaci a koupání.

Velká Kuš

Rybník je v této soustavě druhým největším ohledně rozlohy, která činí 52ha také jde o jeden z nejhlubších rybníků v ČR obecně, má hloubku až 7m. Považuje se za nejhezčí rybník oblasti kolem Blatné. Založen byl v 16. století, hráz má 365m dlouhou a zadržuje 0.75 mil. m3 vody. Hlavním zdrojem vody je Mračovský potok.

Metelský rybník

Vznikl již na přelomu 15. a 16. století, rozlohu má 53ha a patří mezi největší v oblasti severně od Lnářů. Průměrná hloubka činí 4m, hráz je dlouhá 800m a zadržuje 0.75 mil. m3 vody. Jde o průtočný rybník s plochou povodí 16km2, čímž patří též k rozsáhlejším. Rybochovný rybník napájí stejnojmenný potok. Dále se v soustavě nacházejí rybníky Bělčický, Nový, Starý, Velkotrojický, Radov, Topič, Pýcha a další i velmi zajímavých názvů.

Soustava Protivínsko-Vodňanská

V regionu Písecka a Protivínska se nacházejí další rybníky. Jde o okolí Písku, Četejic a Dobeví či Strakonicko. Je zde kolem 300 rybníků, některé patří mezi větší a jiné jsou naopak o něco menší. Většina vznikala od poloviny 15. do počátku 16. století. Výjimečně se zde nacházejí ještě starší rybníky, ty hlavní opět níže stručně popíšeme. Ve Vodňanské soustavě vznikly rybníky již kolem roku 1350.

Řežabinec

Kilometr severozápadně od Ražic leží rybník s plochou vodní hladiny 87ha, který má malou hloubku. Urostřed jen do 100cm. U hráze něco přes 100cm, zadržuje 0.6 mil. m3 vody a jde o největší rybník Písecka. Vybudování proběhlo již roku 1530. Byl zde zjištěn unikátní soubor řasové flóry a některé druhy řas zde byly objeveny jako zcela nové pro oblast jižních Čech.

Rabině

Přibližně dva kilometry od Protivína leží rybník, který je nejstarší v soustavě kolem Protivína. Založen byl již roku 1489 a má 500m dlouhou hráz, určen je k chovu ryb. Je jedním z rybníků, které byly v soustavě založeny dříve než převážná část rybníků.

Tálínský rybník

Na stejnojmenném potoce se nachází u obce Tálín velmi známý český rybník. První zmínka o něm pochází z roku 1515. Rozloha rybníka činí 52ha, průměrná hloubka 5m. Hráze má dvě, na jižní a západní straně a zadržuje prostřednictvím nich 0.57 mil. m3 vody. Uprostřed vznikl malý ostrůvek.

Jindřichohradecké rybníky (437)

Nepatří do ucelené soustavě, byť jim můžeme říkat Jindřichohradecká soustava. Jde o rybníky nacházející se kolem Jindřichova Hradce v oblasti povodí Nežárky.

Kačležský rybník

Je položen nejvýchodněji a nejvýše ze všech rybníků na jihu Čech. Leží šest kilometrů východně od Jindřichova Hradce a napájí ho Koštěnický potok. Založen byl roku 1544 a stavba trvala téměř 30 let. Rozlohu má 176ha a hráz dlouhou 648m a vysokou 9m, tato zadržuje 4.3 mil. m3 vody. Má průměrnou hloubku pouze do 2m.

Mutina

Též nazývaný Mutyněveský rybník jako rybník založený patrně po roce 1560 o ploše 72ha a hloubce až 4m. Hráz dlouhá přibližně 200m zadržuje 1.45 mil. m3 vody. Poblíž hráze se nachází malý ostrůvek. Účelem je zde chov ryb i rekreace.

Vajgar

Velmi známý rybník v této oblasti jižních Čech leží přímo v Jindřichově Hradci, tedy na území města. Založení se datuje brzy, zřejmě již ve 13. století v bažinaté oblasti Hamerského potoka, před jeho ústím do Nežárky. Dříve byl též nazýván Městským rybníkem či rybníkem Zámeckým a to o několik let později (období let 1565 až 1715). Dnes má rozlohu 36ha a je až 5m hluboký, zadržuje 0.4 mil. m3 vody.

Velký Řečický rybník

V okolí Kardašovy Řečice se nachází největší vodní plocha a jde též o čtvrtý největší rybník této oblasti. Rozloha je 86ha a hloubka až 5.5m. Založení proběhlo v 16. století a hráz má 178m dlouhou a 8m vysokou. Objem zadržené vody v rybníce činí 1.4 mil. m3. Poblíž hráze se nachází ostrov, zásadní zdroj vody – tok Řečice. Nemá co se týče rybářství nijak velkou produktivitu, neboť má bahnité dno. Dále se v oblasti nacházejí rybníky Kardaš, Komorník, Potom, Pěněnský nebo-li Dřevo a další.

Rybníky Novohradska a Novobystřicka (141)

Několik rybníků najdeme také v oblasti kolem Trhových Svin a Nových Hradů, které většinou vznikly ve středověku a to v povodí Stropnice a novohradského potoka. Některé jsou i nejstaršími rybníky v ČR. Není znám sice jejich přesný vznik v podobě roku, ale lze zjistit, za vlády kterých panovníků byly založeny. Rybníky v oblasti Novobystřicka vznikaly patrně již během 13. století, kdy se krajířové věnovali právě budování rybníků. Několik rybníků tak najdeme i v této oblasti. Stručným popisem hlavních rybníků v těchto oblastech ukončíme přehled rybníků v této oblasti povodí.

Byňovský rybník

Rozkládá se u obce Byňov a nedaleko osady Jakule. Založen byl roku 1521 a dnes má rozlohu 84ha, která ho činí v této oblasti druhým největším rybníkem. Hloubku vody má 4m a má mohutnou hráz dlouhou 500m, která zadržuje v rybníce 0.95 mil. m3 vody. Napájen je Vyšenským potokem.

Borek

Největší rybník soustavy s rozlohou 37ha a hloubkou 2m. Jako jediný v oblasti byl v 19. století zrušen. Není ovšem známo, kdy byl opět obnoven. Má hráz dlouhou 1km a jeho zdrojnicí je Žárský potok. Zadržuje 0.4 mil. m3 vody.

Žárský rybník

U obce Žár, severozápadně od Nových Hradů leží rybník o rozloze 112ha a je největší v této oblasti. Je také velmi starý, jako většina z rybníků v oblasti. Založen byl roku 1221 a rozšířen na současnou velikost roku 1358. Hráz rybníka má délku téměř 2km a hloubka vody dosahuje 4km. Hráz zadržuje 1.5 mil. m3 vody. Mezi další rybníky oblasti patří například Lhotka, Pařezník, Blatec či Smutný. V Novobystřické soustavě jsou hlavními rybníky:

Kačer

Považuje se za nejodlehlejší rybník u nás. Nachází se asi dva kilometry od Návar, na jihovýchod od Nových Hradů. Má výměru 33ha a hloubku vody 3m. Kdy byl přesně založen není známo. Bývá též nazýván jako Spálenec. má mohutnou hráz, dlouhou 260m a zadržuje 350 000m3 vody. Hlavní zdrojnicí rybníka je Romavský potok.

Osika

Jde o známý rybník u obce Albeř, kousek na východ od Nové Bystřice, založený v 16. století. Rozloha rybníka činí 68ha a dosahuje hloubky maximálně 5m. Délka hráze činí přibližně 500m a zadrženo je v něm 1.4 mil. m3 vody. Vedle chovu ryb je zde také četná rekreační činnost, díky písčitým břehům i dnu rybníka.

Klášterský rybník

Je vodním dílem o rozloze 14ha, nacházející se ve volné krajině. Hráz rybníka má délku 200m a voda teče do rybníka Osiky. Další rybníky v oblasti jsou například Dolní a Horní Žišpašský, Mnišský nebo Panský rybník.

Soustava Litovicko-Hostivická

Nachází se v bažinné oblasti Litovického potoka nedaleko západně od Prahy kolem obce Břve, Chýně, Jeneč a Hostivice – Litovice. Již ve 14. století byly místní bažiny přeměněny na rybníky. Nachází se zde několik málo rybníků, spíše nevelkého rozsahu.

Litovický rybník

Mezi Litovicemi a Břve se nachází rybník o 18ha, hluboký 5m. Jde o největší rybník soustavy. Zmínka o něm se nachází v zápisu v zemských deskách v polovině 16. století. V 18. století tento rybník zanikl a obnovení se dočkal v roce 1929. Hráz má délku 800m, plní funkci zadržení objemu 270 000m3 vody. Funkci zdrojnice plní především Litovický potok, který dále teče na území hlavního města Prahy a od vodní nádrže Džbán na Praze 6 mění svůj název na potok Šárecký. Ohledně Litovického rybníka nutno na závěr dodat, že oblast je vyhlášená Přírodní památka Hostivické rybníky, od roku 1996. V území hnízdí totiž mnoho druhů ptáků, kteří zde též zimují.

Břevský rybník

Je nejmenším v soustavě. Výměra činí pouze 10ha a hloubka maximálně 3.5m. Hráz dlouhá asi 200m zadržuje vodu o objemu 95 000m3. Využití spočívá v chovu ryb.

Libocký rybník

Byl zvaný dříve také Markétský nebo Hradní a založen byl roku 1585. Libocký rybník má boční hráz, která je napájena vodou z Litovického potoka. Rekonstrukcí prošel tento rybník v roce 1987. Dnes zlepšuje estetický vzhled okolí, jinak je využit k chovu ryb.

Kala

Nebo též Kalý je rybník velikostně druhý největší v soustavě. Rozlohu má 13ha a hloubku do 4m. Založen byl ve středověku, též byl postupem času vysušen a opět obnoven. Hráz má 100m dlouhou a zadržuje 130 000m3 vody. Je též součástí PP Hostivické rybníky. Poblíž rybníka byla nalezena v letech 1970-1971 velmi vzácná houba zvaná kalichovka půvabná.

Soustava Kunratických, Milíčovských  a Jevanských rybníků

Přímo na území hlavní města Prahy najdeme soustavu menších vodních ploch v podobě rybníků také. Nejde o žádné významné rybník a rozsáhlé vodní plochy, ale tyto plní také v krajině důležité roli a určitě stojí za zmínku. Pokud přemýšlíte, kam v Praze na procházku s oddychem od ruchu města, pak určitě není nic lepšího než doporučit procházku kolem níže stručně popsaných soustav několika rybníků. Mezi Kunratické rybníky patří:

Šeberák

Pro obyvatele Prahy velmi známý rybník, jehož účelem je už dlouhou dobu rekreace a koupání. Provozována je zde známá nudistická pláž. (Sluneční pláž). Koupaliště bylo na rybníce uvedeno do provozu roku 1933. Nachází se v městské části Praha-Šeberov na Kunratickém potoce a založen byl asi na konci 17. století. Rozloha rybníka činí 10ha a hloubka až 6m. hráz o délce téměř 100m zadržuje 152 000m3 vody. Vedle výše zmíněného účelu slouží též k chovu ryb a také pro odběr vody na zavlažování a to zejména nedalekých polí s jahodovými plantážemi.

Hrnčířský rybník

Nedaleko od výše uvedeného se nachází Hrnčířský rybník, jak název napovídá u části Praha-Hrnčíře. Výměra činí 4.8ha a jde o druhý největší rybník v této oblasti. Nachází se na shodném vodním toku a jeho hráz zadržuje 33 000m3 vody. Společně s dalšími rybníky v oblasti (Šebereovský, Jordádek, Sladkovský a Brůdek je součástí PP Hrnčířské louky. Mezi Milíčovské rybníky (část Milíčov je čtvrtí Praha-Háje a Praha-Opatov) patří: Milíčovský rybník o rozloze přes 3ha, jako největší rybník soustavy, který zadržuje 20 000m3 vody. Tento má velmi čistou vodu a upravené břehy. Vrah s nepříliš pěkným názvem má plochu 2.5ha a zadržuje 21 000m3 vody a uprostřed něho je ostrov. V soustavě se nacházejí i další nevýznamné rybníky, například Homolka, Nový nebo Kančík. Jihovýchodně od Prahy se nacházejí Jevanské rybníky, mezi které patří zejména:

Vyžlovský rybník

Nazývaný též Vyžlovka je největším v oblasti. Má rozlohu 20ha, hloubku do 4.5m. Je založen u obce Vyžlovka a nachází se tu pravděpodobně od konce 16. století. Hráz má dlouhou 100m a má dva odtoky. Zadržuje prostřednictvím ní 300 000m3 vody. Napájí ho Jevanský potok a další menší přítoky. Jevanský rybník je druhý největší v soustavě, má rozlohu 18ha a hloubku až 6m. Hráz je dlouhá 200m a zadržuje shodné množství vody jako předchozí rybník. Zdrojnicí je tentýž tok.

Rybníky v povodí Rokytky

Na říčce Rokytce, která teče z oblasti Prahy-jihovýchod do města se nachází na území města několik málo rybníků, které plní v povodí důležité funkce.

Počernický rybník

Největší rybník na území Prahy nacházející se v oblasti Dolních Počernic, poblíž železničního koridoru Praha-Kolín. Založen byl na konci 14. nebo počátku 15. století na Rokytce. Do dnešní podoby byl ale uveden až v 19. století. Jde o boční průtočný rybník s rozlohou 19ha a průměrnou hloubkou kolem 4m. V některých částech rybníka se nacházejí mělčiny s hloubkou jen 0.2m a jinde má hloubku až 6m. Původně měl rozlohu 22ha. Na rybníce totiž probíhají zazemňovací procesy a eutrofizace. Hráz má délku 360m, výšku 5.5m a rybník zadržuje 310 000m3 vody. Ve východní části rybníka (na přítoku) se nacházejí rákosiny a vrbiny, poblíž rybníka je situován zámecký park. Jde o významnou ptačí lokalitu, proto je rybník s přilehlou přírodní oblastí od roku 1998 součástí PP Počernický rybník.

Kyjský rybník

Druhý nejznámější rybník v oblasti se nachází v části Kyje, jeho hráz se situuje poblíž železniční zastávky Praha-Kyje na koridorové trati Praha-Kolín. Nachází se pod vrchem Lehovec. Výměru má 15ha a hloubku do 6m. Založen byl asi ve 14. století. Na východě je oddělena od rybníka sedimentační nádrž. Původní přívod vody do mlýna se dodnes nedochoval. Hráz rybníka je velmi krátká, vysoká 2.5m a zadržuje 147 000m3 vody. Rybníkem přímo protéká Rokytka.

Martiňák

Rybník zvaný též Čeněk byl vybudován asi v 18. století, podobně jako soustava nádrží na toku Chvalka, který v prostoru dnešního rybníka ústí do Svépravického potoka. Nádrže byly v 19. století zrušeny. V 50. letech 20. století byl tento rybník obnoven a roku 1987 rekonstruován. Má pouze 4ha rozlohu a zadržuje 50 000m3 vody. Roku 1991 zde byla vyhlášena Oblast klidu Klánovice – Čihadla. Má více účelů a hraje v krajině mezi sídlištěm Černý Most a Dolními Počernicemi významnou roli.

Kousek od rybníka se nachází ještě rybník V Pískovně, kde byla též vyhlášena Přírodní památka. Tento rybník vznikl zatopením místního lesa. Dodnes je možno spatřit zde mnoho pařezů, které čnějící z vody, mnohé pařezy se nacházejí pod vodní hladinou. Přezdívá se mu proto také často „Pařezák“ a pro rybolov i jakýkoli vstup do vody je proto nevhodný. Na Svépravickém potoce se u místní části Horních Počernice zvané Svépravice nacházejí další rybníky, mimo jiné Svépravický I a II, dále se v oblasti nachází také Hořejší rybník a to v oblasti Hloubětína.

Rybníky v povodí Botiče a Říčanského potoka

V jihovýchodní a jižní části Prahy a na okraji Středočeského kraje se nachází další menší soustavy rybníků na zmíněných tocích. V případě Botiče jde o zejména rybníky v okolí Průhonic u Prahy a rybník nacházející se přímo ve městě, v části Záběhlice. Na Říčanském potoce se jedná o rybníky v oblasti Uhříněvsi a Dubče.

Na Říčanském potoce se nacházejí zejména rybníky: Podleský rybník mezi Uhříněvsí a Dubčem a patří mezi největší rybník v této oblasti a je též třetím největším v Praze. Má rozlohu 14ha, napájí ho Říčanský potok, který teče kolem něho. Založen byl v 15. až 16. století. Obloukovitě prohnutá hráz má délku 200m a zadržuje 150 000m3 vody.  Nazýván bývá také zjednodušeně „Podlesák“, neboť se nachází pod velkým lesem. Tento les se nacházel u severního břehu ještě v 19. století, dnes v oblasti najdeme již jen jeho pozůstatky.

Rybník lze považovat za vhodný ke koupání a plní další úlohy, jde o významnou vodní plochu v okolní krajině. Rybník Lítožnice prošel revitalizací v roce 2020. Dříve zde byly rybníky tři. Tento (dnes jeden opravený) se nachází na Říčanském potoce kousek po proudu za Dubčí. Potok pod rybníkem prošel též revitalizací, včetně návratu meandrovitosti. Původně tři rybníky vznikly až ve 20. století v místě zaniklého rybníku ze středověku. Nyní došlo tedy k obnově původního rybníka. Oblast se také vyznačuje jako významné hnízdiště a zastávka četných druhů ptáků a slouží též k chovu ryb. Jejich vysoká hodnota se oceňuje v podobě PP Lítožnice. Revitalizací s obnovou meandrů prošel i samotný tok pod rybníkem a to asi necelý kilometr toku.

Botič

Na Botiči se nacházejí následující rybníky: Průhonické rybníky jsou drobné rybníky v okolí Průhonic a vznikly patrně ve středověku. Nacházejí se v zámeckém parku, který rozhodně stojí za návštěvu. Protéká jím také jejich zdrojnice, potok Botič. Podzámecký rybník je z těchto rybníků asi nejstarší. Z Botiče do něho přivádí vodu vybudovaná vodoteč. Význam rybníka je hlavně krajinářský. Labeška je rybník o rozloha cca 3ha na Botiči. délka hráze činí 80m a zadržuje 20 000m3 vody.

Bořín jako rybník, který vznikl až v roce 1904 a to jako poslední z této trojice v Průhonickém parku. Rozlohu má 5ha, má výrazně protáhlý tvar, esovitě prohnutý. Délka hráze činí 100m a zadržený objem vody činí 108 000m3. Na území Prahy se nacházejí další drobné rybníky v oboře Hvězda na Praze 6 poblíž Vypichu a ve Stromovce, která patří mezi nejznámější parky města, nachází se v oblasti Prahy 7 poblíž řeky Vltavy a holešovického výstaviště.

Rybníka na Dobříšsku a Sedlčansku (27)

Několik málo rybníků najdeme i v katastru města Dobříš či v okolí Sedlčan. Strž jako rybník založený ke konci 17. století se spojuje se vznikem železářské huti. Má rozlohu 15ha a hráz krátkou, měřící 150m a zadržující 170 000m3 vody. Zdrojnice – především Kotenčický potok. Musík jako rybník na Sedlčansku o rozloze 48ha, hluboký je až 8m. Založení proběhlo již po roce 1590 a nachází se poblíž Nalžovských hor na stejnojmenném toku Musík. Délka hráze, rozdělená na východní a severní část, celkově cca 800m a zadržený objem vody činí 0.83 mil. m3. V oblasti se nacházejí i další menší rybníky.

Rybníky na Benešovsku a Voticku (100)

V oblasti Benešova u Prahy se též nachází několik malých rybníků, jde zejména o: Velký Podhrázský rybník, nazývaný též Tomický. Rozloha činí 49ha a jde o největší rybník oblasti Benešovska. Založení se datuje v 16. století a jako zdrojnice slouží Konopišťský potok. Tento rybník má podobu průtočného rybníka, hráz má délku 400m a původní hráz rybníka musela být odstraněna v roce 1774 po jejím protržení. Dodnes ji zpevňují mohutné duby. Přesto prošlo opravou a to v roce 1957. Zadržuje 0.6 mil. m3 vody. Funkci má zejména rybochovnou. Velký Sedlčanský rybník se nachází u obce Šebáňovice, kousek na severozápad od Vrchotkových Janovic. Rozlohu má 20ha a hráz je dlouhá 300m, zdrojnicí je Vlkonický potok.

Vavřinecký rybník

Rybník o rozloze 84ha  patří k největším ve středních Čechách. Nachází se u městečka Záskumy a Uhlířské Janovice. Založení se dle záznamů datuje už v roce 1472 na Výrovce. Hráz má dlouhou 250m a tato je mohutná. Hluboký je 4m a zadržuje 1.2 mil. m3 vody. Turyňský rybník je největší plocha Kladenska a nachází se sedm kilometrů západně od Kladna poblíž Kamenných Žehrovic. Též se nazývá Záplavy, což souvisí s jeho vznikem. Vznikl nejprve na Loděnici ve středověku a během 19. století byl vysušen a přeměněn v pole a louky. Následně se v oblasti vytvořila proláklina v důsledku důlní činnosti, která byla povodní v roce 1949 zalita vodou.

Vzhledem k tomu, že nebylo možno tuto plochu odvodnit, tak byla ponechána. Tento rybník je tedy nádrží bez stavidel. Hloubka této vodní plochy činí 3m a zadržuje se zde 435 000m3 vody. Další zdrojnicí je Tuchlovický potok. Vyhlášena zde byla roku 1985 PR. Smikov, rybník na Vlašimsku, asi 5km od města Vlašim. Rozlohu má 28ha a v okolí jde o největší rybník. Původní hráz rybníka se roku 1906 protrhla, současná má délku 190m a zadržuje 0.56 mil. m3 vody. Hlavním přítok – Chotýšanka. Další rybníky v oblasti: například Libohošťský, Velký Sedlečský, Semovický, Splavský rybník a další.

Mšecké rybníky

Další rybníky se nacházejí na Jesenicku a Mšecku, v oblasti Rakovnického potoka. Většina rybníků nemá příliš velkou rozlohu, většinou jde o rozlohu v jednotkách hektarů. Nejznámější je Velký Jesenický rybník s rozlohou 46ha, založený roku 1507 s hrází o délce 380m a zadrženým objemem vody 0.61 mil. m3. V okolí Mšece se nacházejí další menší rybníky na říčce Loděnici. Největší je Bucký rybník o rozloze 25ha s délkou hráze 350m. Další rybníky se nacházejí v kaskádě a jde například o Mlýnský, Pilský, Červený rybník či rybník Punčocha.

Soustava Žďárská a Křižanovská (199)

Na Vysočině se vyskytuje několik rybníků ve dvou zásadních soustavách v oblasti Žďáru nad Sázavou, kde byla ve středověku vytvořena rybniční soustava. Zmínky o rybnících pocházejí až z roku 1263, mnoho jich vzniklo během 15. a na počátku 16. století. Šlo například o rybníky v okolí Dačic, Křižanova a Žďáru. Rybníky společně s mokřady kolem nich plní několik důležitých funkcí a jsou domovem pro mnoho živočichů i rostlin. V rybnících je dosti čistá voda. Některé druhy rostlin a živočichů žijících v oblasti jsou ohrožené a chráněné.

 Velké Dářko

Nejen v oblasti Vysočiny, ale obecně, jde o velmi známý rybník. Označován bývá jako „moře Vysočiny“. Vznikl roku 1480 na horní Sázavě. vodní plocha činí 171ha, tento rybník patří k největším u nás, ale také k nejvýše položeným rybníkům. Leží v nadmořské výšce 615m n.m. Hráz má dlouhou 460m, vysokou 7m. Zadržuje 4.28 mil. m3 vody, do maximální hladiny zadrží až 5.15 mil. m3 vody. Slouží tedy mimo jiné i pro zadržení velkých vod. Plochu povodí má 20.5km2, má velký hospodářský význam. V okolí se nacházejí významná rašeliniště. Nicméně na druhé straně má velmi studenou a kyselou vodu s pH 5.5 – 7.5 stupně.

Malé Dářko

Mezi obcemi Vojnův Městec a Radostín se nachází také vysoko (v 619m n.m.) rybník o rozloze 18ha, založený též v období středověku. Zadržuje 60 000m3 vody a při vyšší hladině vody se zde uplatňuje bifurkace. Voda přetéká do sousedního povodí a to do povodí Labe prostřednictvím řeky Doubravy a Štírového potoka. V pobřežní zóně rybníka se nacházejí mokřady.

Matějovský rybník

Přibližně šest kilometrů od Žďáru nad Sázavou se nachází rybník založený v roce 1550, následně byl vysušen. Opětovného obnovení se dočkal v roce 1877. Rozloha plochy činí 69ha a hráz má délku 515m a vysoká je 5.5m. Zadržuje celkem 1.16 mil. m3 vody. Křižanovská soustava, poměrně rozsáhlá, nachází se kolem Bohdalova, Velkého Meziříčí, Ořechova, Křižanova a okolních obcí. Rybníků se vysktuje v oblasti hodně, ale tyto se nerovnoměrně rozkládají. Uspořádání má podobu rybničních pánví, kaskád i typických soustav. Jde o rybníky na rozvodí, z nichž jen malé množství slouží rekreaci. Vznikaly zde již ve 13. století, ale hlavně na přelomu 15. a 16. století.

Bohdalovský rybník

O výměře 29ha jde o největší rybník oblasti Bohdalovských rybníků. Tento průtočný rybník má též velmi členitý terén. Délka hráze činí 220m a zadržuje 340 000m3 vody. Leží na Bohdalovském potoce jako hlavní zdrojnici vody. Jsou zde také četné mokřady. Dále se v oblasti nachází Záhumenní rybník či Rendlíček a další rybníky.

Znětínský rybník

Kousek od obce Znětínky, poblíž Bohdalova, se nachází rybník vybudovaný zřejmě na konci 14. století o rozloze 34ha. Hráz má dlouhou 430m a vysokou 6.5m. Tato zadržuje 606 000m3 vody.

Netínský rybník

Nachází se u obce Netín u Velkého Meziříčí a označuje se též jako Velký Netínský rybník. K založení došlo zřejmě už koncem 12. století, poprvé se zmiňuje roku 1156. Na konci 15. století byly zdejší rybníky rozšiřovány. Má plochu 37ha, délku hráze 320m a zadržuje 0.85 mil. m3 vody.

Horní a Dolní Tis

Rybníky u obce Pikárec byly založeny u Tiského Dvora na přelomu 15. a 16. století. Během 19. století byly rybníky zrušeny, přesněji vypuštěny. V následujícím století byly zpět napuštěny, ale nikoli v původní podobě.

Horní a Dolní Kladiny

Podobný název mají i rybníky Kladinské. Rybník Horní Kladiny je svou rozlohou 24ha velký, hloubku má 3m a hráz má délku 630m. Zadržuje 360 000m3 vody a výtokem se spojuje s rybníkem Dolní Kladiny. Náchází se zde PR a to pro tok Kladinského potoka, vyhlášená od roku 1993. Rybník Dolní Kladiny je větším rybníkem a nachází se mezi Humpolcem a Pelhřimovem. Má plochu 31ha a hloubku do 3m. Hráz je dlouhá asi 200m a zadržuje 0.4 mil. m3 vody. Některé další rybníky v oblasti spadají do sousedního povodí (Moravy) a nacházejí se tedy ve východní části Vysočiny, tedy v povodí horní Svitavy, Svratky nebo Oslavy. Jejich popis nabídne naše stránka Rybníky v Povodí Moravy (následující).

Soustava Bolevecká a Rokycanská

Na Plzeňsku a v okolí Rokycan se nachází několik rybníků. Tyto též plní důležité ekosystémové funkce v oblastech kolem Bolevce, Zbiroha a Rokycan na Plzeňsku. Jde o soustavu Boleveckých rybníků, kterých čítá tato 10. Rokycanská soustava se nachází v povodí Zbirožského potoka.

Bolevecký rybník

Největší rybník soustavy zjednodušeně nazývaný jako „Bolevák“ má rozlohu 53ha a jde o pátým největší rybník v Plzeňském kraji.  Průměrnou hloubku má 4m a založení se datuje k roku 1461. V dalším roce se rozběhla oficiálně stavba této soustavy. Zadržuje 1.55 mil. m3 vody. Jihovýchodní cíp rybníka byl rozdělen hrázkou s hlavní plochou a říká se mu Chobot. Na Rokycansku se nacházejí rybníky: V oblasti holoubkovského potoka se nachází Štěpánský rybník o rozloze 48ha, který je na Rokycansku největší.

Hloubka vody činí až 4.5m. Hráz má délku 100m a hlavní funkcí rybníka je chov ryb, nicméně tento louží i k rekreaci. Cekovský rybník se nachází u obce Cekov. Jde o druhý největší rybník oblasti o výměře vodní plochy 33ha a průměrné hloubce 4m. Hráz má délku 300m a napájí ho stejnojmenný potok. Na Plzeňsku se v okolí nachází ještě Kokotská soustava.

Soustava Toužimská

Toužimská soustava se rozkládá mezi předělem Tepelské vrchoviny a Doupovských hor. Krajina oblasti jako mírně zvlněná se nachází mezi městy Toužim, Bochov a okolními obcemi. Většinou byly rybníky založeny na řece Střele. V oblasti se nachází rybníky Podzámecký, Šinka, Velká studna, Velký Polom, Plochý, Březový, Arbes, Kopinský, Horní a Dolní Telečský, Nový, Vackův a Horní Radyňský.

Výše popisujeme hlavní rybniční soustavy a jejich nejvýznamnější rybníky v oblasti povodí Vltavy. Nejvíce rybníků se nachází v celých jižních Čechách, které jsou rybníkářstvím a chovem ryb vyhlášené a jde zde o dlouholetou tradici. Další rybníky se nacházejí na Vysočině, hlavně na Žďársku v povodí horní Sázavy. Menší rybníky a o poznání menší soustavy se nacházejí v centrálních Čechách, včetně území hlavního města Prahy. Totéž lze tvrdit o rybnících na Plzeňsku. V této oblasti povodí se ovšem nachází nejvíce rybníků z celého našeho území.

Soustava Tisovská

Leží východně od Tachova v oblasti Tisové a Starého Sedliště a má 7 rybníků. Tyto vznikly ve druhé polovině 15. století a jde o jedny z nejstarších na západě Čech. Některé vznikly i o něco dříve. V roce 1990 je soustava přírodní rezervací a jde o lokalitu sloužící jako hnízdiště a zastávka vodních ptáků.

Nový rybník

Nachází se mezi Tisovou a Starý Sedlištěm na říčce Suchá. Má výměru 27ha a je druhým největším rybníkem soustavy. Hluboký je až 4m, vznikl patrně již kolem roku 1450. Hráz má délku 130m.

Mezholezský rybník

Průtočný a dnes největší rybník soustavy s rozlohou 39ha se nachází u obce Mezholezy. První zmínka pochází z roku 1587. Hráz má dlouhou 150m a zadržuje 0.4 mil. m3 vody.

Merklínský rybník

Výměru má 40ha, hloubku až 3m. Nachází na okraji Merklína a to v okrese Plzeň-jih. Vznikl roku 1498 a má hráz o délce 170m, kterou poškodila povodeň roku 2002.

Modrý rybník

Největší na Tachovsku. Založení se odehrálo na přelomu 14. a 15. století. Největší dílo Tisovské soustavy, jehož rozloha činí 44ha a průměrná hloubka 4m. Poměrně krátká hráz o délce 122m zadržuje 0.7 mil. m3 vody. V soustavě se dále nachází Bonětický rybník s rozlohou 32ha a založení nastalo v 16. století, hráz má dlouhou 230m. Dále rybníky Borský a Liščí.

Reference

Použitá a doporučená literatura:

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Rybníky v České Republice. Praha: Consult, 2012

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodní Díla v České Republice. Praha: Consult, 2016

POVODÍ VLTAVY, s. p., www.pvl.cz

Napsat komentář