Meteorologické prvky jako projevy počasí

Projevy počasí můžeme popsat na základě rozdělení do určitých kategorií. Každá kategorie ukazuje jiný projev počasí a jednotlivě jde o prvek, resp. prvek počasí. Souhrnně je nazýváme meteorologické prvky nebo také veličiny či parametry počasí a jde tedy o projevy počasí. Každý prvek znázorňuje jiný projev počasí a jeho stav lze zjistit pozorováním či často měřením. Tímto získáme hodnoty nebo jiné napozorované či naměřené údaje (meteorologická či klimatologická data). Čím více jich získáme (o čím více prvcích, tím lépe dokážeme počasí v daném místě a čase popsat. Počasí se ale velmi rychle mění. Někdy jsou změny o něco pomalejší, jinde naopak velmi rychlé. Proto se musejí meteorologické prvky stále měřit a sledovat, stejně tak zaznamenávat, analyzovat a dále zpracovávat. Slouží totiž jako vstupní data do modelů numerické předpovědi počasí.

Základní informace a pojmy k tématu meteorologické prvky a projevy počasí

Základní informace o této problematice nabízíme na stránce o meteorologických prvcích. Jak se značí různé meteorologické jevy najdete na stránce Meteorologické značky, známé též pod názvem značky počasí. Čím měříme konkrétní meteorologické prvky, o tom informuje naše stránka Meteorologické přístroje.

Co přesně je meteorologickým prvkem? Charakteristika stavu atmosféry, tedy počasí. Meteorologické prvky ukazují průběh počasí v daném čase a na daném místě. Podle některých teorií jde pouze o prvky ukazující kvantitativní charakteristiky stavu atmosféry bez atmosférických jevů.

Co je projev počasí? Veškeré jevy v troposféře související s procesy ohledně vody a slunečního záření či energie. Právě meteorologické prvky jako konkrétní veličiny či jevy nám ukazují jednotlivé projevy počasí. Veličinou lze nazvat též meteorologický prvek (například teplota vzduchu). Jevem je typicky druh srážek, například déšť či mrholení.

Teplota vzduchu, atmosférické srážky, vítr, oblačnost

Výše v nadpisu jmenované prvky jsou základními, které jsou měřeny prakticky na každém meteorologickém pracovišti. Mnohde jsou dále zpracovávány. Meteorologickými prvky tedy jsou zejména (základní/hlavní uvedeny tučně):

• Teplota vzduchu
• Tlak vzduchu
• Vlhkost vzduchu
• Vítr (vektor = směr a rychlost)
• Atmosférické srážky
• Oblačnost
• Sluneční svit
• Globální záření

Čím více informací o meteorologických prvcích máme, tím dokážeme v daném místě a čase přesněji popsat počasí. U většiny prvků zjišťujeme hodnoty v číselné podobě různého druhu a to měřením. Naměřené hodnoty udáváme v určitých jednotkách. Pro jeden prvek může existovat více jednotek a hodnoty lze jednoduše přepočítávat (příkladem je typicky vítr). Stav některých prvků zjišťujeme pozorováním a případně odhadem. Meteorologické prvky nám ukazují různé projevy počasí, projevy v různých oblastech.

Teplota vzduchu

Je základním meteorologickým prvkem. Znalost hodnot teploty vzduchu je primární v meteorologii i klimatologii, jakož též v běžném každodenním životě. Jak teplý je vzduch v daném místě a čase je základem pro popis aktuálního počasí. I odhadem můžeme říci, zda je teplo nebo zima. Spoléhat se ale na vlastní odhad není příliš přesné. Teplota vzduchu, kterou pociťujeme může být ovlivněna různými faktory. Proto ji měříme teploměrem, což je vybavení snad každé domácnosti. V meteorologii měříme přesnými kalibrovanými přístroji a hodnoty odečítáme v přesně stanovených termínech. Odečítají se i extrémní hodnoty, tj. minima a maxima v daném časovém úseku (zpravidla dne či noci). Data se dále vyhodnocují. U nás a dalších četných oblastech se udávají ve stupních Celsia.

Oblačnost

Či také stav oblohy je druhým základním prvkem důležitým pro popis počasí. Jaké počasí je obloze, jak moc svítí sluníčko a jaké oblaky se vyskytují. To je základem popisu počasí dané oblasti v určitém termínu, hned vedle teploty vzduchu. Určujeme pokrytí oblohy oblačností, bez ohledu na to, zda Slunce nebo Měsíc oblačností více či méně prosvítají či nikoli. Pokrytí oblohy oblaky se často udává v osminách s popisem stavů oblohy (jasno 0/8 až zataženo 8/8). Pokud nelze obloha rozeznat pro výskyt mlhy, udává se číslo 9 – nelze rozeznat oblohu. A přidává se počet metrů dohlednosti.

Atmosférické srážky

Základní trio meteorologických prvků tvoří srážky. To, zda se z oblačnosti na obloze vyskytují srážky nebo nikoli a jaký druh srážek se vyskytuje je základem vypovídajícím o průběhu počasí. Existuje mnoho druhů srážek (viz odkaz), které mohou mít různou intenzitu i různých charakter.

Vítr

Dalším základním meteorologickým prvkem je vítr jako vektor. U tohoto prvku počasí určujeme tedy směr odkud tento fouká a následně též rychlost jakou fouká. Při popisu počasí v daném místě a čase patří vítr mezi důležité prvky. Hodnoty jeho směru udáváme ve stupních, pro zjednodušení se uvádějí zpravidla ve zkratkách názvy světových stran. V případě rychlosti větru udáváme hodnoty většinou v metrech za sekundu (m/s) nebo v kilometrech za hodinu (km/h). Hlavně na západě Světa se udávají v uzlech (kt – hnots). Mezi jednotkami existují jednoduché převodní vzorce.

Ostatní

Ostatní meteorologické prvky nejsou pro popis základního průběhu počasí tak důležité. Jedná se o zejména o tlak vzduchu, který je ovšem základním indikátorem pravděpodobnosti změny počasí. Při vzestupu tlaku vzduchu se bude počasí zpravidla měnit na sušší, méně oblačné a v letním období teplejší. Při poklesu tlaku naopak. Tlak vzduchu udáváme nejčastěji v hekto Pascalech (hPa) případně v milibarech (mb). V dřívější době šlo o jednotku milimetry rtuťového sloupce (mmHg). Dalším prvkem je vlhkost vzduchu, která udává kolik vodní páry dokáže pojmout vzduch o dané teplotě (hovoříme o relativní vlhkosti).

Vzduch o teplotě “x” se může nasytit množstvím vodní páry “y”, tento ovšem stavu nasycení nedosahuje. Na kolik je tento vzduch vlhký a kolik tedy obsahuje vodní páry, to vyjadřuje právě relativní vlhkost vzduchu. Vzduch o teplotě 15°C pojme třeba 8g/m³ vodní páry. Pokud obsahuje aktuálně 4g/m³ vodná páry je to tedy polovina maximálního možného množství, tj. relativní vlhkost 50%. Její hodnoty udáváme tedy v procentech. Mezi další prvky patří například hodnoty globálního záření a délky slunečního svitu. Jde spíše o doplňkové prvky, měřené na některých stanicích.

Meteorologický prvek a klimatický prvek

Též se můžeme setkat s názvem klimatický prvek. Rozdíl mezi nimi je nepatrný. Meteorologické prvky jsou vyčteny výše. Jejich změřené hodnoty využité pro klimatologické účely jsou klimatickým prvkem. Samotný meteorologický prvek může tedy být zároveň prvkem klimatickým. Klimatickým prvkem je například průměrná denní teplota vzduchu nebo roční úhrny srážek. Meteorologickým prvkem je samostatná veličina teplota vzduchu či atmosférické srážky.

Závěr

Stav či hodnoty čím více výše uvedených prvků známe pro danou lokalitu a určitý čas, tím přesněji a tedy podrobněji dokážeme tamní projevy počasí popsat. Když nebudeme vědět kolik hodin svítilo v daný den slunce nebo jak se vyvíjely hodnoty tlaku vzduchu, příliš to nebude mít vliv na výslednou informaci o aktuálním počasí. Pokud ovšem budeme znát pouze teplotu vzduchu, která bude například 27°C, nepopíšeme počasí nijak přesně. Nebudeme totiž vědět jakou rychlostí fouká vítr, dále nebudeme vědět kolik je na obloze oblačnosti a zda tato produkuje srážky.

Dále nevíme jaká je vlhkost vzduchu, neboť například po srážkách může být velmi vysoká a při vyšší teplotě působit pocit dusna. V chladné části roku hraje vůči teplotě vzduchu důležitou roli naopak vítr a jeho rychlost. Meteorologické prvky jsou tedy charakteristikou počasí, pomocí nich počasí popisujeme. Do jisté míry je můžeme nazývat též klimatickými. Zejména pokud hovoříme o dalším využití naměřených dat pro klimatické účely. Tato data mimochodem vstupují do výpočetních modelů numerické předpovědi počasí.