Počasí na jaře v podmínkách ČR

14. 4. 20211977 zobrazení 10 minut čtení astronomické jaro, jaro, klimatické jaro, počasí na jaře

Hodnocení článku

Tento článek má za úkol poskytnout obecný přehled převažující cirkulace, synoptických situací a průběhu počasí na jaře v podmínkách ČR. Nelze samozřejmě poskytnout žádný přehled, podle kterého by bylo možné se každý rok řídit. Takto se počasí rozhodně nechová. Proto není vhodné spoléhat například na to, že pokud bylo před deseti lety v dané době určité počasí, že bude takové i v aktuálním roce. Počasí se shodně nechová, ale chová se podobně. V každém období převažují určité synoptické a cirkulační situace a tedy i podobný ráz počasí. Vždy se tento ale liší a v některých případech se značně liší. Můžeme říci, že nás počasí překvapí úplně jiným vývojem než je v daném období obvyklé.

Jaro je přechodové období mezi zimou a létem. Slouží k pozvolnému přechodu od studeného počasí k horkému. V posledních letech je toto období ovšem zkráceno a hovoří se také o tom, že v budoucnu nemusí plnit tuto funkci vůbec. Období má jako ostatní různé definice.

Definice jarního období

Pro přesnost uveďme, že zde budeme vycházet z klimatologického členění období. Takže jaro podle této definice začíná 1. března a končí 31. května, jde o meteorologické čili klimatologické jaro. Začátek tohoto období se od zimy počasím příliš lišit nebude či případně může být zrovna i studenější počasí než mnohdy v zimě. A konec jara se pro změnu nemusí příliš lišit od léta, paradoxně bývá v létě i podstatně chladněji než na konci jara. Zvláště když se během června uplatní Medardova kápě, o tom ale v dalším článku tohoto typu.

Dále rozlišujeme:

Astronomické jaro (od rovnodennosti kolem 20. března po slunovrat kolem 20. června)
Podle teploty vzduchu (průměrná denní teplota vzduchu od 5 do 15°C, jde o vegetační období)
Vegetační období (určení podle průměrné denní teploty vzduchu, velké vegetační období s průměrnou teplotou 5°C, hlavní vegetační období s průměrnou teplotou 10°C a vegetační léto s průměrnou teplotou 15°C)

Stručný přehled počasí na jaře v podmínkách ČR

Postupně slábnoucí vpády studeného vzduchu střídané sílícími přílivy teplého vzduchu
Během první poloviny období značně proměnlivé počasí
V první polovině období zpravidla maximum výšky sněhové pokrývky na horách, v nížinách spíše přechodná a nižší sněhová pokrývka
V prvních týdnech srážky různého skupenství, občas vznik náledí a obdobných zimních jevů v místech bez sněhu
Střídání počasí má příčinu v postupu frontálních systémů s cyklonami západního až severozápadního proudění
Tyto střídají spíše přechodné výběžky vyššího tlaku vzduchu
V silném severozápadním proudění se objevují první slabé jarní bouřky, často ještě ve studeném vzduchu se sněžením nebo sněhovými krupkami
Během druhé poloviny jara jde o častější bouřky a již spíše letního charakteru, na konci období jde též o silné bouřky včetně nebezpečných projevů
Vlivem uvedeného je počasí spíše větrné, zejména zpočátku v oblasti cyklon může docházet k zásadnějším poryvům větru včetně nárazů
Postupný růst teploty vzduchu, avšak zejména zpočátku s častými změnami teploty
Se změnami teploty za uvedené situace souvisí i velké změny tlaku vzduchu
Během druhé poloviny období se počasí více méně ustálí, teplota vzduchu nevykazuje tak velké a časté změny a je zpravidla vyšší, odpovídá hlavnímu vegetačnímu období až vegetačnímu létu
Méně často fouká silnější vítr, vyjma lokálních poryvů v případných silnějších bouřkách
Oblačnost je hodně proměnlivá v oblasti cyklony a systémů front v úvodu období, převládá jak oblačnost teplých front, tak studených či okludovaných front
Během období je častá kupovitá a bouřková oblačnost a to buďto ve vlhkém proudění v méně významné podobě nebo na studených frontách ve významnější podobě

Detailní přehled situace a počasí na jaře v podmínkách ČR

Obr. 1 Konvekční oblačnost s přeháňkou jako typické dubnové počasí, zvané aprílové. Při tom dokáže i ostře svítit sluníčko a pršet. Označovat takové počasí za “bláznivé” není na místě, je normální

Společnými znaky počasí v prvních týdnech období jara jsou velká proměnlivost a převážně studené počasí. To se prosazuje v častých vpádech studeného vzduchu od severozápadu, krátce i severu. Převládá tedy proudění ze severní části Atlantiku až ze skandinávské oblasti. To je v tomto ohledu studené a vlhké, ale není studenější než zimní mrazivé severovýchodní proudění. Změny teploty jsou velké, přes naše území přecházejí celé systémy front v převážně mladých cyklonách. Přílivy teplejšího vzduchu mohou být i významné, ale jsou krátké. Velmi snadno nás mohou zlákat k odkládání oblečení a letním aktivitám. To ale není dobrý nápad, neboť toto období vykazuje změny počasí a přichází po období zimním. Zemský povrch je stále velmi studený.

Za mráz ve vegetačním období se považuje výskyt záporných hodnot teploty mimo vyšší polohy od dubna. Duben je totiž považován za začátek vegetačního období a mimo jiné je až na výjimky zakázáno kácet stromy. I v tomto období může dojít v našich podmínkách k velkému ochlazení a výskytu většího mrazu v nočních hodinách. Proudění může být velmi studené i přes den s výskytem sněhových srážek i v nejníže položených oblastech.

Situace a počasí druhé poloviny jara

Mezi frontálními systémy se prosazují výběžky tlakových výší. Ty ale zlepšují počasí jen krátce. Až během období většinou postupují přes střední Evropy celé tlakové výše, často ke konci dubna. A v takových případech může být několik dnů i zcela slunečné a také teplé počasí. Často ale ještě přicházejí výrazné studené fronty, které připomínají že léto je přeci jen ještě daleko. Teplotně už jsme zajisté na vyšších hodnotách. Během jarního období přestávají být nad centrální Evropou významné teplé fronty. Viz článek Proč je teplá fronta častější v zimě? Přílivy teplého vzduchu se odehrávají v anticyklonách nebo jejich výběžcích bez přechodu teplé fronty. Teplé proudění je ukončováno stále výraznějšími studenými frontami. Projevy počasí postupně opouštějí zimní charakter, takže vyjma hor jsou srážky kapalné. Naopak se na frontách tvoří kupovitá oblačnost a přeháňky či stále častěji bouřky.

Zvlněná fronta a cyklona

V případě zvlnění front, během teplé části roku dosti častá situace, jde též o trvalý a mnohdy vydatný déšť nebo trvalejší výskyt významných bouřek. Více o situaci viz článek Zvlněná fronta a její charakteristiky. Také ovlivňují počasí u nás brázdy nižšího tlaku vzduchu, ve kterých během jara vzniká často lokální konvekční činnost. Přeháňky a bouřky mají pomalý postup a zasáhnou tak menší území než v případě postupu studené fronty. Nevýrazné tlakové pole s vlhkým vzduchem je také příčinou vzniku lokálních neorganizovaných přeháněk a bouřek během dne. Jde o typicky letní průběh oblaků během dne. To je záležitost období během května.

Také může počasí u nás ovlivnit tlaková níže, poté bude počasí deštivé. Podle podmínek a to zejména teplotních se budou objevovat místy bouřky i s významnými dešti. Většinou půjde o vytrvalý déšť a po dobu vlivu cyklony o studené počasí. Více o situaci na stránce Počasí v tlakové níži. Dále také v článku Tlaková níže a problematická předpověď. Takto začala série vydatných srážek například v květnu 2013. Tlaková níže může být vyjádřena jen ve vyšších výškách, pak bývá počasí dosti nevyzpytatelné. Nemusí přinést žádné významné srážky, ale také může být tato situace zdrojem vytrvalého deště. Situace je náročná na prognózu. Více viz článek Výšková tlaková níže a její charakteristiky.

Možné extrémy počasí v období jara

Jedním ze základních extrémních projevů počasí jara je dlouhé promítání intenzivních vpádů studeného vzduchu. Za výraznými studenými frontami může i ve druhé polovině jara za vhodných podmínek významněji mrznout. Za přílivu výjimečně studeného vzduchu může jít i o denní mráz. Celkově takový mráz považujeme za mráz ve vegetačním období, který je nebezpečný v zemědělství a sadařství. Noční mráz podporuje ve studeném vzduchu vyjasnění a utišení větru. V tomto období jsou ještě dostatečně dlouhé noci, pro větší pokles teploty vzduchu pod bod mrazu. Výjimečně mimo vyšší polohy může být i pod -5°C. Řeč je o období během dubna, případně začátku května.

Vznik povodně a pozdí sněžení

Dalším extrémem jsou podmínky počasí, které povedou ke vzniku jarní povodně. Hydrologický extrém povodně z tání nebo smíšené povodně nastává v březnu nebo dubnu poměrně často. Ale je nutné splnění určitých podmínek jako příčin, které povodeň vyvolají. Míra povodně se odvíjí od toho, kolik sněhu taje a za jak velkého území. Pokud roztává sníh ze všech nadmořských výšek najednou, je riziko větší povodně vyšší. Dále se hodnotí průběh počasí při tomto tání. Pokud se oteplí rychle, vydatněji při tom prší a fouká čerstvý vítr, tak jsou dány pevné základy pro velkou jarní povodeň. Ta je často smíšená, tedy vzniklá v kombinaci tání velkého množství sněhu a deště.

Opačným extrémem jsou vydatné sněhové srážky, které spíše než začátek jara oznamují zimu. I po polovině března může v nížinách napadnout klidně přes 20cm sněhu. Stalo se tak i v některých minulých letech. Takové situace se odehrávají po významných ochlazeních za velké vlhkosti. Jinými slovy pro sníh v nížinách musí být vzduch dostatečně studený čili mrazivý, ještě když se vyskytuje srážkově významná oblačnost, například na frontě.

Silný vítr a další jevy

Extrémem zejména v prvních týdnech jarního období jsou silné poryvy větru a vydatné srážky při přechodu hlubokých cyklon. S tím je spojena významná změna tlaku vzduchu za kratší čas. Hlavním extrémem je ale silný vítr, který vzniká v důsledku tlakových a také teplotních rozdílů na menším území. S několika významnými cyklonami jsme se setkali v březnu právě v posledních letech. Obecně větrné počasí je při západním až severozápadním proudění v první polovině jara časté.

V případě vlivu tlakové níže nebo zvlněného frontálního rozhraní nastávají další extrémy, zejména ve druhé polovině jara. Jde o vydatné dešťové srážky, které přicházejí v několika vlnách. Za vhodné hydrologické situace mohou vyvolat významné povodňové události na rozsáhlejším území. Zvláště za situace, kdy například na vrcholcích hor odtávají poslední zbytky sněhu. V květnu se vydatné srážky postaraly o velké povodně v letech 2010 a 2013. Právě tyto situace působí několikadenní velmi studené a vlhké počasí.

Na významných studených frontách, zvlněných frontách, i v brázdách nízkého tlaku vzduchu nebo přímo v tlakových nížích za přílivu dostatečně teplého vzduchu vznikají silné bouřky. S těmi se setkáme zejména zpočátku přechodu studených front při velkém teplotním rozdílu vzduchových hmot. Dále v brázdách nízkého tlaku vzduchu za přílivu teplého vzduchu.

Shrnutí

Rychlý sled přechodu frontálních vln, často s vlivy hlubších cyklon
Přechod systémů front, postupně převaha studených front oddělujících stále významnější přílivy teplého vzduchu
Občas možný přechod středu mělčí cyklony, vliv brázdy nízkého tlaku vzduchu
V první polovině období velká proměnlivost počasí v rámci dnů i jednoho dne
Časté vpády studeného vzduchu
V poslední době velké změny teploty v kratším čase
V první polovině srážky různého druhu (kapalné, tuhé), na horách často sněhové
Se specifickou synoptickou situací související rychlejší proudění, často silný vítr
Zpravidla se rozvíjející sucho v nižších výškách a to od počátku vegetačního období (během dubna), záleží ale na konkrétním vývoji a počáteční zásobě vody po zimním období

Počasí během jarního období má značně proměnlivý charakter, zejména v první polovině. To vzhledem k tomu, že naše území leží na rozhraní odlišných cirkulací a vzduchových hmot. Právě v období přechodu mezi zimou a jarem se cirkulace značně střídá. Do naší oblasti na jaře proniká častěji významněji teplý vzduch a tyto přílivy se ukončují studenými vpády. Stále ještě totiž v tomto období proniká ze severní Evropy do jejího centra značně studený vzduch. Tato propast se během jara zmenšuje počasí přechází do letního rázu. Intenzita střídání cirkulací je v poslední době ale velká. A pozvolnost zmenšování uvedených rozdílů bývá tedy menší.

Závěr

Obecně je možné říci, že zejména v první polovině jara je díky nestabilnosti počasí pestré. Nejen v rámci několika denního období, ale i během jednoho dne se dokáže vystřídat mnoho druhů počasí. Od ranního úplného vyjasnění bez jakýchkoli oblaků lze čekat zataženo se silnou přeháňkou. Ta produkuje déšť. Mezi přeháňkami zavládne opět malá oblačnost, za několik málo minut v další přeháňce se mohou objevit sněhové krupky. A večer se dočkáme opět vyjasnění. S tím bude spojeno i střídání hodnot dalších prvků jako je zejména teplota vzduchu a vítr. Po přeháňkách se může i zásadně ochladit, před nimi a při jejich postupu před dané území bude foukat nárazový vítr. Po jejich přechodu se vítr naopak utiší, započne sluneční svit a i pocitově bude o mnoho tepleji. Sluneční svit je během března už silnější, o dubnu ani nemluvě.

Tento průběh počasí patří do klimatických podmínek střední Evropy během jara. Ať je vlivem měnícího se klimatu určitým způsobem modifikován se zvýšením extrémů počasí a rychlosti jeho změn nebo nikoli.