Teplota vzduchu a její zvláštní chod

Hodnocení článku

Teplota vzduchu je základním prvkem v meteorologii i klimatologii a je základní složkou aktuální povětrnostní situace na daném místě v konkrétním čase. A také složkou klimatu dané oblasti v určitém časovém intervalu. Bez znalosti teploty vzduchu nepopíšeme dostatečně jasně převládající počasí v konkrétním místě. A ani klima dané oblasti v určitém období. O teplotě vzduchu pojednává ohledně základních teoretických poznatků zdejší stránka Teplota vzduchu, O specifickém chodu teploty s výškou (vertikální cirkulace) pak stránka Teplotní inverze. V tomto příspěvku se budeme detailněji zabývat tématikou teplota vzduchu a její zvláštní chod, tedy netypickými situacemi.

Z hlediska teorie k tématice synoptických typů doporučíme též zdejší stránku Synoptické situace. Tam synoptické typy detailně popisujeme a též pomocí náčrtů vyobrazujeme. Proto v dalším textu zde počítáme  s tím, že čtenář má základní přehled o této problematice. Další znalosti se čtenáři pokusí předložit tento text.

OBSAH ČLÁNKU

1. Pojem teplota vzduchu
2. Pojem pocitová teplota
3. Vlivy teploty vzduchu
4. Chod teploty vzduchu v našich podmínkách
5. Zvláštní chod teploty vzduchu
6. Střídání teploty jako běžný jev

O teplotě vzduchu obecně

I přestože mnohé je o teplotě vzduchu řečeno na uvedených stránkách, před samotným výkladem netradičních chodů teploty vzduchu si tuto veličinu definujme a charakterizujme její postavení při hodnocení počasí a klimatu. Jak už je zmíněno v úvodu výše, tak bez znalosti teploty vzduchu počasí ani podnebí dané oblasti přesně nepopíšeme. Budeme-li vědět, že je obloha nad tímto místem oblačná, že se nevyskytují srážky. Dále že vítr fouká od západu rychlostí 2-3m/s, že relativní vlhkost vzduchu je 62%. Tlak vzduchu v místě činí 1014.5hPa a podobně, jsou to sice cenné informace o povětrnostní situaci. Nicméně stále neznáme tolik důležitou a neopomíjenou teplotu vzduchu.

Tato nám teprve ukáže jaké přesně počasí v oblasti je a můžeme podle ní obecně poznat též jaké je období v roce. Je to základní prvek počasí. Dokážete si představit, že bychom teplotu vzduchu najednou neznali a nešlo by ji nijak změřit a ani jinak zjistit? Nikde by se neuváděla, ani v informacích o aktuálním stavu počasí, ale ani v prognózách počasí. Údaje o teplotě vzduchu a to ve všech možných výškách, v nichž se tato zjišťuje, by zmizely a nebyly by k dispozici. Teplotu vzduchu by bylo možno poznávat pouze podle pocitu lidského těla, čemuž říkáme tzv. pocitová teplota. Tato teplota je dosti subjektivní a každý ji vnímá jinak.

Pocitová teplota

Obecně je pocitová teplota ovlivněna dalšími meteorologickými jevy jako je zejména vítr nebo vlhkost vzduchu, kterou ovlivňuje řada faktorů. Dále sluneční svit a podobně. Teplotu vzduchu, za takových podmínek za kterých ji běžně zjišťujeme, by nebylo možno spolehlivě zjistit. V delším čase bez údajů o teplotě vzduchu tak, jak je známe. A též jak jsou potřebné pro klimatologické účely, by došlo ke ztrátě klimatické řady vývoje teploty vzduchu. A údaje této veličiny by tedy ani nevstupovaly do meteorologických a klimatických modelů.

Co působí tedy i absenci veškeré předpovědi této veličiny. Teplota vzduchu by se tak v běžných předpovědích vůbec neuváděla. Klima dané oblasti by se tak dostatečně nepopsalo a z pohledu hlavních prvků (teplota vzduchu a atmosférické srážky) by tak šlo pouze o 50% záznamy o klimatu dané oblasti a popis toho odpovídá polovině. To se ale jistě nestane, proto si pojďme připomenout důležitost této klimatické veličiny. A též podívat se následně jak se tato dokáže chovat ve vztahu k našemu území a běžným meteorologickým a klimatickým situacím.

Základní vlivy teploty vzduchu

Teplota vzduchu ovlivňuje, i za spolupůsobení dalších faktorů, řadu jevů a činností. Mimo jiné zejména:

• Teplotu povrchu a půdního profilu
• Teplotu vody
• Růst vegetace
• Zrání plodů a plodin
• Pohyb zvířat
• Pohyb člověka
• Teplotu materiálů (budov, asfaltu, kolejnic …)
• Dle výše uvedeného veškerý chod na Zemi

Teplota vzduchu a sluneční svit jsou motorem počasí a ovlivňují celý život na Zemi. Jde o základní projev počasí. Sluneční svit určuje teplotu a to nejprve teplotu povrchu země různého druhu, následně pak teplotu vzduchu v okolí. Dochází k tvorbě vzduchových hmot, ne jejichž rozhraních se tvoří atmosférické fronty. Z tohoto pohledu doporučujeme základní informace o této problematice. Hlavní informace poskytujeme na stránkách Vzduchové hmoty a Atmosférické fronty či na dalších příbuzných stránkách tohoto webu. Opět platí, že v dalším textu případně základy těchto problematik blíže neobjasňujeme.

Chod teploty vzduchu v podmínkách ČR

Konečně přistupujeme k meritu tohoto článku, čímž je studování chodu teploty vzduchu v našich podmínkách a to hlavně k tomu netradičnímu. Pro pochopení netradičního chodu teploty vzduchu musíme ale nejprve popsat ten specifický, tedy typický. Základy opět najdete na výše zmíněných stránkách s teorií. Teplota vzduchu v rámci dne obecně dosahuje svého minima před východem Slunce, v zimě to bývá o něco později (spíše mezi 7. až 8. hodinou), v létě i podstatně dříve (většinou mezi 4. až 6. hodinou).

Po východu Slunce, ať už nastane tento kdykoli, teplota stoupá vlivem ohřívání vzduchu od zemského povrchu. Vzestupu teploty může bránit zejména oblačnost nebo silnější vítr, který promíchává vzduch. Tyto faktory ale pouze brzdí růst teploty, nemění nijak její trend. Teplota vzduchu dosahuje svého maxima v odpoledních hodinách, v zimním období je tomu poněkud brzo a to kolem 14. až 15. hodiny. V letním období později, většinou mezi 16. až 18. hodinou maximálně. Poté teplota klesá, tak jak ubývá tepla ze slunečního záření.

Běžný je pokles teploty na noc, maximum odpoledne

Tento pokles může být urychlen vyjasněním, kdy zejména při situaci, kdy je sluneční kotouč už blízko obzoru. To se začne uplatňovat radiační ochlazování povrchu a teplo uniká do kosmu. Po západu Slunce se rychlost poklesu teploty také váže na oblačnost a značně též na vítr. Ten fouká-li rychlejší promíchává přízemní vrstvu s okolím a brzdí tak ochlazování. Stejně jako oblačnost. Teplota opět klesá, za shodných okolností až do dosažení svého minima následující den. Změny vývoje teploty během takového dne ovlivňuje řada faktorů. Při zatažené obloze je křivka vývoje teploty plochá, při jasném počasí je naopak špičatá s výrazným chodem teploty vzduchu. Stále ovšem, pokud nenastane během dne změna faktorů ovlivňujících chod teploty vzduchu, je tento chod běžný. A takový jak je popsán výše. Vše ilustrují náčrty na obrázku 1.

Obr. 1 Běžný denní chod teploty vzduchu, při slunném počasí (a), při zataženém počasí (b)

Dle příkladu průběhu teploty vzduchu během dne na obrázku 1, dejme tomu v teplé části roku vidíme, že průběh popsaný výše závisí na oblačnosti velmi silně. Avšak stále se nám nemění jeho základní chod s dosažením minima ráno a maxima odpoledne, byť hodnoty teploty jsou prakticky po celý den velmi podobné. Přidáme-li k příkladům hodnoty, můžeme například konstatovat, že v případě (a) půdě o ranní minimum 3.5°C. O odpolední maximum 22.5°C. Denní amplituda, jako výchylka teploty během dne bude za takové situace vysoká, v tomto případě činí 19°C. Výjimkou nejsou amplitudy přes 25°C a ojediněle i přes 30°C.

Amplituda teploty během dne

V případě (b) pak nechť  ranní minimum činí 10.8°C a odpolední maximum 15.8°C (denní amplituda pak činí 5°C). Jinými slovy za jasného počasí se v noci více ochladí než v případě výskytu oblačnosti či případně dalších faktorů brzdících ochlazování. A přes den se více oteplí než při výskytu oblačné vrstvy, skrz níž sluneční paprsky k zemskému povrchu neproniknou. Za zataženého počasí během celého období se v noci příliš neochladí jako za jasné oblohy. A přes den příliš neoteplí a teplota se během tohoto období nijak významně neliší. Existují ještě „rovnější“ křivky průběhu teploty vzduchu a to třeba v inverzi, za předpokladu výskytu mlhy přes noc, i po celý den. To se mohou objevit i denní amplitudy teploty vzduchu pod 3°C a minimum může být například 0.5°C a maximum dne pak 2.5°C či podobně.

Z hlediska roku minima v ČR teplota vzduchu dosáhne v zimním období, zpravidla v lednu. Maximum naopak v letním období a to zpravidla v červenci. Níže podrobněji hodnotíme chování teploty během jednoho dne.

Zvláštní chody teploty vzduchu

Na obrázku 1 a v předchozím textu popisujeme běžný chod teploty vzduchu za jinak stejných podmínek. Běžný chod teploty vzduchu v rámci dne jako 24 hodinového období s počátkem uprostřed noci (v 0:00 hodin) a koncem též uprostřed noci (ve 23:59 hodin daného dne). Tento může narušit řada meteorologických faktorů, kterým se budeme dále věnovat. Ať už jde o chod teploty vzduchu při jasném počasí nebo o chod při zataženém počasí, stále jde o běžný chod s minimum teploty ráno. Jejím vzestupem, maximem odpoledne a jejím následným poklesem až do minima v následujícím dni. Jen se tento chod mírně liší při výše uvedených druzích počasí, resp. pokrytí oblohy oblačností, která je hustá. Zpravidla nízká oblačnost nebo více oblačných pater. A tato brání dopadu slunečních paprsků k povrchu. Nyní přichází na řadu vyobrazení, komentář a objasnění zvláštních chodů teploty vzduchu v rámci tohoto výše definovaného období jednoho dne.

Chod teploty vzduchu při změnách pokrytí oblohy oblaky

Prvním případem je chod teploty vzduchu během dne při změnách pokrytí oblohy oblačností. Též může na teplotu vzduchu působit střídavá rychlost větru. Dále také výskyt srážek z příchozí oblačnosti. Tyto faktory značně ovlivňují chod teploty vzduchu během dne a tento se vlivem nich odlišuje od výše uvedeného standardního modelu s výrazným typickým chodem (1a). A méně výrazným typickým chodem (1b). Ostatní chody teploty budeme považovat za netypické a o nich je tento text.

Obr. 2 Denní chod teploty vzduchu při změně pokrytí oblohy oblaky, přibývání oblačnosti odpoledne (a), přibývání oblačnosti během noci (b)

Vliv oblačnosti během noci a během dne

Na druhém obrázku vidíte náčrt průběhu teploty vzduchu během dne, když dojde ke změně pokrytí oblohy oblačností. Tento průběh teploty už se od běžného odlišuje. V prvním případě (a) jde o chod teploty za situace jasného počasí, kdy začne během poledních hodin či na počátku odpoledne přibývat oblačnosti až na zataženo. Trend teploty je poté shodný v noci. Ráno i dopoledne jako v případě 1a, následně se ovšem už liší. Odpolední maximum je o poznání nižší, teplota začne stagnovat nebo slabě klesá. Večer a na počátku další noci za shodných podmínek pokrytí oblohy ale klesá jen velmi pozvolna, podobně jako v případě 1b.

U druhého případu (b) jde o přibývání oblačnosti již během noci, kdy se z jasné oblohy stane postupně zatažená. Může se jednat o frontální oblačnost nebo vznik nízké inverzní oblačnosti druhu Stratus. Nutné zajisté, aby šlo o neprůsvitnou a hustou oblačnost (nízkého patra nebo kombinace více pater) a tato pokrývala celou nebo většinu oblohy. Zde vidíme v noci dřívější dosažení minimální teploty dne, k němuž může dojít třeba hned po půlnoci, podle toho kdy začne významněji přibývat oblačnosti. Teplota začne zpravidla stoupat a to výrazněji a ráno je o poznání tepleji než bylo na počátku noci nebo večer předchozího dne. A za ideálních podmínek pro radiační ochlazování. Zůstává-li pokrytí oblohy shodné po celý den, teplota stoupá poté už jen mírně a večer klesá slabě, stejně jako v případech 1b a 2a.

Časté změny pokrytí oblohy oblaky

V praxi může ale dojít k mnohem větším výchylkám teploty na základě častých změn pokrytí oblohy oblaky. V případě obrázku 2 bylo uvažováno zatáhnutí oblohy v určité části dne a tento stav byl následně setrvalý do konce dne nebo i dále. Existují zajisté četné případy, kdy oblačnost ovlivní chod teploty během dne značněji a mezi oblačnost počítáme i mlhu, tedy oblačnost u zemského povrchu za vzniku teplotní inverze.

Obr. 3 Denní chod teploty vzduchu při více změnách pokrytí oblohy oblaky, změny pokrytí v noci (a), změny pokrytí během dne (b)

Na třetím obrázku je promítnut chod teploty vzduchu v průběhu dne při častějších změnách pokrytí oblohy oblačností. V případě prvním (a) jde o přibývání oblačnosti během noci a následné opětovné vyjasnění ještě v nočních hodinách. Typicky může dojít k přesunu užšího oblačného pásu nebo k přechodné tvorbě nízké inverzní oblačnosti, kdy tato se opět po pominutí podmínek pro její vznik a trvání rozpustí. Tento přechodný výskyt oblačnosti bude v dané lokalitě znamenat zvláštní chod teploty vzduchu oproti situaci, kdy by zůstaly neměnné podmínky pro radiační ochlazování v podobě vyjasnění i utišení větru.

Přibývání oblačnosti v noci

Chod teploty vzduchu tedy zpravidla vypadá tak, že po přibývání oblačnosti dochází k zastavení poklesu teploty a tato začíná většinou i stoupat a stoupá do určité hodnoty. Pokud dojde po nějaké době k opětovnému vyjasnění, pokračují podmínky pro radiační ochlazování a teploty strmě klesá. Nemusí už dosáhnout tak nízkých hodnot, jakých by dosáhla při celonočním vyjasnění. Ale záleží zejména na tom, jak dlouho setrvá daná oblačnost nad oblastí. Vzniknout tak během noci dvě minima teploty vzduchu. Hlavní s nejnižší hodnotou, v modelovém případě to před východem Slunce a poté podružné. Tedy vedlejší zaznamenané před přibýváním oblačnosti či případně jiným elementem, který ovlivňuje noční ochlazování.

Vliv oblačnosti ve dne a v noci

Ve druhém případě (b) jde o přibývání oblačnosti během dne, například kolem poledne nebo odpoledne v době dosažení maxima teploty vzduchu. Ranní průběh je shodný za vyjasnění jako v případě 1a i 2a. Odpoledne se situace mění, začne přibývat oblačnosti a tento fakt má vliv na teplotu vzduchu. Přibývání oblačnosti přes den působí naopak snižování teploty. Může jít shodně jako v nočních hodinách k přechodu oblačného pásu, například střední oblačnosti. Ale také k přesunu frontální oblačnosti rozpadající se frontální vlny. Méně často se může utvořit nebo nasunou nad danou oblast krátce oblačnost nízká inverzní a to i v podobě mlhy. Velmi často jde ale o tvorbu kupovité oblačnosti a to v teplé části roku, kdy může být kolem poledne nebo po poledni této oblačnosti hodně (skoro zataženo nebo i zataženo) a později odpoledne opět polojasno.

Přes den znamená oblačnost vždy ochlazení

Každé přibývání oblačnosti zastiňující významnějším způsobem sluneční svit bude znamenat ochlazení během dne a to různě intenzivní. Záležet bude zejména na druhu oblačnosti a její odrůdě (určení průsvitnosti/tloušťky oblaku). V případě přibývání oblačnosti s krátkým setrváním nad danou oblastí během odpoledne způsobí pokles teploty. Po odbourání oblačnosti bude tato opět stoupat. Hodně pravděpodobně už nedosáhne tak vysoké hodnoty jako za celodenní malé či žádné oblačnosti. Vzniknou ale dvě maxima, první, které bude dosaženo před přibýváním oblačnosti (například ve 12:30). A druhé po odbourání dané oblačnosti, která způsobí pokles teploty (například v 15:30).

Více maxim teploty během dne

V takovém případě v létě má ještě dost času vystoupit na vyšší hodnotu než činí hodnota prvního maxima, avšak nemusí tomu tak být. První maximum v uvedený čas může být třeba 25.4°C, druhé maximum třeba v 16:30 bude 24.6°C. Hlavním maximem teploty dne pak bude to dosažené po poledni. V modelovém příkladu (obr. 3b) to máme ale opačně. Maxima se od sebe spíše nebudou lišit nijak významně. Velmi zde záleží na tom, stejně jako v nočních hodinách. A to na tom, jak dlouho setrvá hodně oblačnosti nad oblastí, kde měříme teplotu a sledujeme průběh počasí. V letním období se s takovýmto trendem počasí a průběhem teploty setkáváme často.

Příliš často se nestává, že vydrží být celý den jasné počasí. Takové dny jsou, zejména v centrech anticyklon. A přinášejí největší horka. Avšak častější jsou dny s tvorbou kupovité oblačnosti v různé míře s různým a různě proměnlivým pokrytím oblohy. Podle těchto hledisek je pak ovlivněn průběh teploty vzduchu. Někdy přibývá kupovité oblačnosti jen nepatrně a vliv na chod teploty je tedy též minimální. A nemusíme na něm výskyt oblačnosti ani pozorovat. Jinde je oblaků více a dochází k častému zastiňování slunečního kotouče.

Kolísání teploty

Pak teplota slabě kolísá a nemusí tedy jít jen o jeden pokles teploty a poté o její opětovný vzestup, ale o několik takových poklesů a vzestupů (viz dále). A jsou situace, kdy je kupovité oblačnosti hodně a vliv na chod tepoty je pak značný, teplota je spíše nižší a trend se podobá modelu 2a, který ukazuje přibývání oblačnosti, která setrvá nad oblastí až do konce dne. Zde je ovšem myšlena oblačnost vrstevnatá a tedy zpravidla frontální. I kupovité oblačnosti může zůstat na obloze až dlouho do večera hodně, zejména před změnou počasí. Pak bude trend teploty podobně ovlivněn jako ve výše uvedeném modelu.

Obr. 3c Podoba modelu na obrázku 2b, chod teploty vzduchu během dne při opakovaných změnách pokrytí oblohy oblaky během odpoledních hodin

Třetí varianta situace na obrázku 3 (c) ukazuje opakující se změny pokrytí oblohy oblaky během odpoledne a tomu odpovídající model chodu teploty vzduchu, jak bylo naznačeno už v odstavci výše. Při opakovaném přibývání a ubývání oblačnosti. Které se děje často v letním období během odpoledne, dochází k tomu odpovídajícím změnám teploty vzduchu. Tato úměrně klesá při větším množství oblaků a delším zastínění slunečního kotouče a naopak. Typické je větší množství kupovité oblačnosti, kdy ale dochází ke změnám jejího množství na obloze a krátce je oblačnosti méně. A sluneční svit tak může ohřívat povrch a tím okolní vzduch.

Velký vliv oblačnosti o letní dni

Maxima dosahuje v době, kdy se uplatní delší dobu nejmenší oblačnost a to v typickém čase pro dosažení maxima v dané roční době. Může se ovšem stát, že maxima dne dosáhne teplota už před výskytem této oblačnosti. Tak například maximum ve 12:45 bude 28.8°C, poté dosáhne ještě ve 14:00 27.5°C, ve 14:50 27.1°C, v 16:05 27.9°C a v 16:40 27.7°C. V tomto modelovém případě je maximum dosaženo zjevně ve druhé vlně. Nepočítaje první maximum před prvním poklesem teploty způsobeným přibýváním oblačnosti. Takže hodnoty mohou být třeba následující: 13:00 26.6°C, 13:30 24.2°C, 14:00 27.3°C, 14:30 26.4°C, 15:00 28.2°C, 15:30 26.0°C a podobně. Poté graf už ilustruje večerní hodiny, kdy dochází jen k nepatrnému vzestupu teploty a poté už kolem západu Slunce teplota začíná strměji klesat. Strmějšího poklesu se dočkáme spíše v okrajových částech teplé části roku než uprostřed této poloviny roku.

Vliv větru na chod teploty

Obr. 4 Denní chod teploty vzduchu při změně rychlosti větru, během noci (a), během dne (b)

Významným činitelem, podobně jako oblačnost, ovlivňujícím chod teploty vzduchu je vítr a jeho rychlost. Při bezvětří nebo slabém větru dosahuje teplota v noci vždy nižší hodnoty a přes den naopak, stejně jako při menší oblačnosti. Významnější změny chodu teploty působí vítr v nočních hodinách, podobně jako oblačnost. V nočních hodinách dochází k vzestupu teploty se sílícím větrem, jak vidíme na první části obrázku (a).

Dochází k vzestupu teploty vzduchu a k výskytu tzv. dvou minim teploty. Záleží na tom, zda se během noci vítr opět uklidní nebo nikoli. Minimum teploty daného dne bývá v situaci dosaženo zejména v případě neutišení větru až na konci tohoto dne (na grafu je to mírně naznačeno). Ve druhé případě (b), kdy vítr začne foukat během dne, což se obvykle také děje. A poté se neodehrávají takové změny v chodu teploty vzduchu. Teplota zpravidla zmírní svůj vzestup, může začít i slabě klesat. Vše se ale odehrává za malé oblačnosti, tato zde nehraje roli, tedy v tomto modelové případě. Jinak jde v praxi často o souběh různých činitelů.

Významný vliv větru na teplotu v nočních hodinách

V uvedených případech je většinou dosaženo minimum během noci a nad ránem a maximum odpoledne. Ať už je jedno nebo jde o hlavní a vedlejší. Další příklady ukáží, že nastávají zcela odlišné situace od těchto modelů. V těchto jsou dosažena minima i maxima teploty vzduchu v úplně jiných obdobích dne.

Vliv přechodu atmosférických front na teplotu vzduchu

Obr. 5 Denní chod teploty vzduchu při přechodu frontálního systému, teplé fronty v nočních hodinách a studené v odpoledních (a), teplé fronty v odpoledních hodinách (b)

Zcela změnit chod teploty vzduchu během dne a obrátit dosažení minimálních a maximálních teplot dokáže přechod frontální vlny, tedy výměna vzduchových hmot. Zde jsou porušeny základní zásady denní doby dosažení teplotního minima a maxima. Existuje mnoho případů, nejčastější jsou zobrazeny v modelovém příkladu na obrázku 5. Prvním případem (a) nechť je přechod teplé fronty systému během noci. V takovém případě dojde k zastavení poklesu teploty, který nebude patrně tak strmý. Protože se na obloze už vyskytuje vrstevnatá oblačnost teplé fronty. Nicméně se po přechodu fronty zastaví a teplota začne stoupat, stoupá neustále.

Teplá fronta v noci

Teplota je ráno v období obvyklého dosažení minima vyšší než byla večer a na začátku noci. Teplota dosahuje svého maxima odpoledne, jak je obvyklé. Nicméně tím obvyklý chod teploty už opět končí, protože přechází studená fronta systému a například v polovině odpoledne dochází k poklesu teploty. Tato klesá už poté do konce dne, zpravidla následuje za frontou brzké vyjasnění a to pokles teploty umocní. Tento je tedy strmější a minimum tohoto dne je dosaženo na jeho konci, tedy ve 23:59 hodin. Takže teplota v 1:00 může činit 3.2°C, v 7:00 7.5°C, ve 12:00 9.0°C. A ve 14:30 je před přechodem studené fronty dosaženo maximum dne 10.2°C. V 18.00 je už 7.0°C, ve 22:00 4.5°C a méně než v době ranního minima a minimum tohoto dne dosaženo ve 23:59 a činí například 1.5°C. Teplota o následující noci dále klesá, při vyjasnění i nadále strmě.

Teplá fronta odpoledne

Ve druhém případě (b) přechází teplá fronta odpoledne. Zde se opět posouvá dosažení teplotního maxima. Ráno je situace běžná, minimum je dosaženo před východem sluníčka a pokud je ještě malá oblačnost, je pokles strmější. Poté teplota jako při běžné situaci stoupá, přibývá oblačnosti, což může její vzestup mírně ovlivnit. Teplá fronta přechází odpoledne a přináší umocnění vzestupu teploty vzduchu. Ten pokračuje po celý večer a následně i noc, opět do přechodu studené fronty. Takže od ranního minima například 0.8°C je ve 12:00 5.2°C, v 16:00 7.4°C, ve 20:00 8.5°C. A na konci dne ve 23:59 činí maximum tohoto dne 9.5°C. Teplota poté i nadále stoupá. Uvádíme spíše teploty odpovídající chladné části roku, zimě, kdy se tyto situace o poznání častěji vyskytují. V teplé části roku mohou působit větší změny intenzivní přílivy teplého vzduchu, někdy i tropického vzduchu, oddělené studenými, po přechodech studených front.

Výměna vzduchu jako nejvýznamnější vliv na chod teploty

Výměna vzduchových hmot působí značné změny chodu teploty vzduchu během dne a zcela dokáže převrátit dosažení minimálních a maximálních teploty v daném dni. V zimě se v proměnlivé střední Evropě s takovými situacemi setkáváme často. Ráno mrzne, večer je téměř 10°C. To je též teplota o následujícím ránu a večer toho dne, kdy jdeme třeba z práce nebo až později večer při cestě z páteční zábavy, už je opět na 0°C. A na chodnících pořádné náledí. Menší změny v chodu teploty vzduchu během dne. Většinou bez ovlivnění běžné doby s výskytem denních minim a maxim. A zde působí meteorologické projevy spíše lokálního měřítka jako je oblačnost na obloze nebo rychlejší proudění. Tyto faktory působí často déletrvající kolísání teploty během dne. To oproti výměnám vzduchových hmot, které přinášejí jednorázové a zpravidla razantnější změny teplot. Tyto odlišné chody teploty vzduchu během dne od převažujících standardů jsou ale zcela běžné.

Střídání teploty je ve střední Evropě zcela běžné

Střídání teplot je pro střední Evropu charakteristickým rysem počasí a to v létě i v zimě, o čemž též pojednáváme ve vztahu k průběhu zimy v článku Počasí se u nás střídá a střídat bude, v létě i v zimě. V zimě za střídání odpovídá situace při přechodech frontálních systémů západního proudění s přechodem teplých front (následuje teplý sektor cyklony). A brzo následujících studených front. Občas je tato vystřídána přílivy mrazivého vzduchu. V létě se děje střídání přílivů teplého až tropického vzduchu s chladnějším vzduchem po přechodech studených front v západním proudění. Občas se více ustálí horké proudění jižního až východního směru. V létě tedy může nastat tropická noc, ale nemusí jít o teplotu v daný den vyšší než 20°C!

V přílivu velmi teplého vzduchu čekejme minimum teploty (po maximum v předchozí den třeba 34.5°C) ráno 20.8°C. Po přechodu studené fronty během dne (s maximem třeba 32.6°C). Ten se projeví silnými bouřkami a k večeru se poté za frontou vyjasní, dojde do konce dne k ochlazení třeba na 18.8°C. Minimum následující den může klesnout třeba i pod 15°C. Záleží na intenzitě ochlazení a tedy teplotních vlastnostech nastupujícího studeného vzduchu. Každopádně den (dle času trvající od 0:00 do 23:59 hodin) už nelze prohlásit za den s teplotou nad 20°C. Též se zde tedy posune dosažení teplotního minima dne od obvyklé doby před východem sluníčka na samotný konec dne.

Střídání teploty vzduchu v našich podmínkách je typické i v létě

V létě ani v zimě nejde tedy o nic neobvyklého. A neobvyklost můžeme vypozorovat třeba v přibývající četnosti takového průběhu během některého období v roce, třeba v zimě. Někdy se teploty střídají jako o závod. jindy jsou až dlouho téměř neměnné (viz třeba model na obrázku 1b). Kdy pokud je zatažených či mlhavých dnů hodně za sebou, je teplota až na naše klimatické poměry nezvykle konstantní.

Vliv teplotní inverze

Změnit chod teploty dokáže ale i teplotní inverze a chod teploty vzduchu se poté liší zejména mezi nížinami a horami. Ale i mezi nadmořskou výškou relativně srovnatelnými oblastmi, které od sebe nejsou nijak moc vzdáleny. Vznik teplotní inverze či její sílení poté může hrát roli v denním chodu teploty vzduchu. Tento se liší zejména mezi nížinami. Tam platí přiměřeně model 1b a horami, kde platí přiměřeně model 1a. chod teploty má při těchto situacích ale ještě další zvláštnosti, proto ho na posledních obrázcích rozpracováváme zvlášť.

Obr. 6 Denní chod teploty vzduchu při teplotní inverzi, v nížině s mlhavým počasím (a) a na horách s jasným počasím (b)

Vždy záleží na nástupu inverze. Někdy se může teplotní inverze utvořit během dne a do nížin se nahrne studený vzduch a vznikne mlha. To znamená značně odlišný chod teploty vzduchu oproti normálnímu stavu. Zpočátku bude teploty poměrně vysoká, v inverzi a tedy může může kolem poledne nebo po poledni klesnout o několik stupňů. Zatímco dopoledne může být v pozdním podzimním nebo v zimním období třeba 5°C, odpoledne bude v mlze 0°C nebo slabě pod 0°C.

Rozdíl v chodu teploty mezi horami a nížinami

V modelovém příkladu dáváme do srovnání nížiny a hory a předpokládáme zde trvalou mlhu. Tato během dne zpravidla mění svojí základu a mírně se zvedá do vyšších výšek. K večeru opět sestupuje níže, to má zpravidla i určitý vliv na chod teploty vzduchu. Zde platí, jak uvádíme výše do jisté míry model 1b a v případě zesílení inverze během dne lze chod teploty připodobnit k modelu 5a. Ale pouze do jisté míry v podobě odpoledního snižování teploty vzduchu. Na horách převládá celý den jasno a to působí odlišný průběh teploty vzduchu.

Ranní průběh možno připodobnit k modelu 1a, odpolední také, jen zde vystupují teploty výše než obvykle (model 1a hovoří o ne horských polohách). V prvním případě u tohoto obrázku (a) vidíte průběh teploty při celodenní mlze pro nížiny. Kde bude teplota téměř konstantní. Ve druhém případě (b) je znázorněn inverzní chod teploty vzduchu na horách. Noční jasno tam způsobí velký pokles teploty, zejména v údolích. Denní jasno a příliv teplého vzduchu v těchto výškách naopak významnější vzestup teploty oproti běžné situaci.

Závěr

Jak uvádíme výše, existuje mnoho situací s odlišným průběhem teploty během dne než je převažující. Také jde ale o běžné situace ve vztahu k našemu klimatu, kdy můžeme jen pozorovat, zda dochází ke zvyšování četnosti jejich výskytu nebo nikoli. Cíl tohoto příspěvku spočívá v tom, poukázat na tyto hlavní situace s netypickým průběhem teploty vzduchu během dne ve vztahu k vývoji teploty vzduchu u nás v praxi. Kdy k těmto netypickým výkyvům teploty vzduchu docela často zejména v chladné části roku dochází. Článek má tedy za úkol tyto popsat a uvést důvod takového chodu teploty vzduchu v podobě synoptického vývoje s případným vlivem dalších faktorů (např. nadmořské výšky či sklonu terénu).

Pro objasnění základních pojmů též doporučujeme využít meteorologický slovník na http://slovnik.cmes.cz.