Nepodceňujme povodňový klid
V posledních letech se intenzivně řeší sucho, setkáváme se s ním na každém kroku. Voda chybí, zavádějí se různá opatření pro její zadržení v krajině a šetření s ní. Sucho vrcholilo v roce 2015 (více na naší stránce Sucho 2015), od té doby nebylo ovšem zcela zažehnáno a druhý vrchol nastal v roce 2018. Více na naší stránce Sucho 2018. A se suchem se setkáváme v určité míře a rozsahu i v letošním roce. Velký deficit srážek se nepodařilo na celém území zažehnat a to zejména v oblasti podzemní vody. Ale nepodceňujme povodňový klid.
Nedoplnila ani nadprůměrně vysoká sněhová pokrývka na horách. Obraťme ale list a podívejme se na druhou stránku “věci”. V podobě hydrologických extrémů, které jsou na Zemi a tedy i u nás přirozené a vyskytují se neustále. Důležité je, že se budou vyskytovat i nadále. Co se změní se změnou klimatu? Přestanou se vyskytovat povodně a bude už jen sucho? To právě rozhodně ne. Proto nepodceňujme povodňový klid.
Změna klimatu není jen sucho, nepodceňujme povodňový klid nyní ani do budoucna
Změna klimatu přináší a i nadále se tak očekává zejména výkyvy počasí, jak pojednáváme už v článku Velké výkyvy teplot, i to je změna klimatu. Dle toho tedy lze usuzovat i to, že počasí musíme čekat nestálé nejen co se týče vývoje teploty. Ale i rozložení srážek a to jak co se týče jejich plošného rozsahu, tak i rozložení v čase. Srážky by se u nás měly vyskytovat rovnoměrně v jednotlivých týdnech měsíců a tedy i během roku. Nicméně se změnou klimatu se mění rozložení a charakter výskytu srážek během roku. A to zejména v teplé části roku přicházejí dlouhá období bez výskytu srážek nebo významnějších srážek.
Tato se ovšem střídají s nárazově srážkově bohatými obdobími, kdy spadnou srážky naráz v krátkém čase. Vyloučit tedy vedle nepochybně častých suchých epizod zejména ve vegetačním období nelze ani určité povodňové situace. Pokud se vyskytne delší mimořádně vlhké období. A to jako tomu bylo v letech s již proběhlými významnými povodněmi, přijde po suchých letech náhle povodňová situace.
Nyní se sice nacházíme v tzv. povodňovém klidu, v takovém období se naopak vyskytují suché epizody a bylo tomu tak i v minulosti. Ale je otázka času a tento se může změnit v povodňový neklid, proto nepodceňujme povodňový klid. Připraveni na to nebudeme, neboť jsme povodně prakticky vytěsnili. Alespoň ty rozsáhlejší vzniklé typicky z trvalých a vydatných kapalných srážek v letním případně pozdně jarním období.
Kdy bývají dešťové povodně nejčastější? Dle znalostí z historie povodní je to období června a přelomu června a července (1997 a 2013), méně četně pak období května (2010) nebo srpna a září. Například a zejména 2002, z dávnější historie pak 1118, 1359, 1501 či 1890.
Před 22 lety se východ našeho území nacházel mezi dvěma vlnami velké povodně, ani nyní nepodceňujme povodňový klid
V červenci roku 1997 se vyskytla významná povodeň, která zasáhla východní Čechy a zejména Moravu a Slezsko. Významná povodeň byla v první vlně (4. až 8.7.1997) v povodí horního Labe, druhá vlna povodně (17. až 21.7.1997), povodeň postihla významně povodí Moravy, Odry, Opavy, Bečvy a dalších moravských či slezských řek. Jednalo se o nejvýznamnější letní povodeň od roku 1890. O velikosti a průběhu povodně pojednáváme na naší stránce Povodeň 1997. O dalších povodních se v tomto menu největších povodní u nás dočtete na patřičných stránkách.
Zní to až poplašně, ale zjednodušeně řečeno počasí umí tak velké a rychlé změny, že ze sucha může být do týdne povodňová situace. Současný několikaletý relativní povodňový klid tak může být náhled přerušen. Kdy se tak stane bude do poslední chvíle nejisté, až se tak stane, vraťte se k tomuto článku a k této citaci. A do té doby nepodceňujme povodňový klid.
METEO AKTUALITY
