Níže Niklas (2015)

Období výskytu a popis

Počasí u nás ovlivnila na konci března, konkrétně nejvýznamněji 31. března. Jednalo se o jarní situaci významné tlakové níže, která dostala ze západní či severozápadní Evropy takto na východ. Významné cyklony pronikají k více k východu nejčastěji v zimě či případně na podzim. Od případu tlakové níže “Emma” v roce 2008 to byl nejvýznamnější případ vlivu tlakové níže na počasí v centrální Evropě.

Průběh počasí

Hlavním nebezpečným projevem při přechodu níže byl extrémní vítr, který zasáhl vedle našeho území zejména Německo, Rakousko, Polsko a Švýcarsko a dále západní Evropu. Rychlost větru dosáhla v nárazech v Evropě až 192km/h. Vedle silného větru byly spojeny se systémem front této tlakové níže vydatné srážky, které společně s táním sněhové pokrývky rozvodnily vodní toky zejména na jihozápadě a severovýchodě našeho území a to ojediněle i na nejvyšší povodňové stupně. V souvislosti s ochlazením za studenou frontou systému se srážky měnily ve sněžení a zejména v Čechách se vyskytlo i vydatné sněžení.

Nejvyšší náraz větru 45m/s, tj. 162km/h (Sněžka), dále 41m/s (Javorový vrch), 37m/s (Přimda a Milešovka), v ne horských oblastech 35m/s (Tušimice), 32m/s (Kocelovice) či 31m/s (Kuchařovice). Silný vítr již spojujeme s přechodem předchozí cyklony 30. března (“Mike”) a následně panovalo extrémní počasí přílivu další níže na počátku dubna (“Oskar”), která přinesla vydatné sněžení společně s ochlazením.

Bouřková činnost byla zaznamenána zejména v oblasti studené fronty tlakové níže “Niklas” během 31. března, kdy bylo zaznamenáno 67 bouřkových jevů na 51 stanicích. V některých bouřkách padaly též kroupy, zejména ve dnech 30. a 31. března (ČHMÚ 2015).

Srážkově bohaté byly už ale i dny před vlivem tlakové níže. Nejvíce srážek spadlo do 27. března na Ovčárně 39mm. V posledních březnových dnech postupně napadl sníh vedle horských poloh na západě a severozápadě Čech a na Šumavě a též v nížinách, například v Ústí nad Labem 6cm sněhu. Další sníh napadl v prvních dubnových dnech při vlivu systému spojeného s další tlakovou níží. Předpověď výšky nového sněhu v ČR za den do 3. dubna je na obrázku 4.

Důsledky níže Niklas

Extrémní počasí spojené s tlakovou níží “Niklas” či ostatními, které ovlivnily Evropu a střední Evropu před touto a poté si vyžádalo mnoho komplikací. Nejčastěji se jednalo o popadané větve, vyvrácené či polámané stromy, což komplikovala dopravu, hlavně na železnici, dále energetiku, kde docházelo k četným výpadkům dodávek elektřiny. Zimní projevy počasí v podobě vydatného sněžení a v kombinaci se silným větrem v podobě tvorby sněhových jazyků a závějí zejména od vyšších poloh komplikovaly pro změnu dopravu silniční. Vlivem zimního počasí v níže položených oblastech vznikalo po teplotách přes den nad nulou a v noci při výskytu mrazu náledí či také zmrazky.

Extrémní počasí bohužel také zabíjelo, zejména v Německu, kde bylo také mnoho lidí zraněno. Vítr ničil také automobily, zejména vlivem popadání větví či stromů. I lodní a letecká doprava byly silným větrem značně ovlivněny a to hlavně v Německu. Značné výpadky elektřiny a stržené střechy domů zaznamenány v Polsku, především na severu země. Poničeno tam bylo asi 400 budov. Další komplikace přineslo sněžení v prvních dubnových dnech, které už ovšem nesouvisel s touto cyklonou.

Synoptický vývoj

Cyklona postoupila opět ze severního Atlantiku směrem k britským ostrovům, u kterých vidíme spojení s okludovaným frontálním systémem přímo nad Británií na synoptické mapě obrázku 1. Následně tlaková níže zamířila typickou drahou přes Severní moře a jižní okraj Skandinávie. Přičemž ovlivnila značně i počasí u nás, dále k severovýchodu až směrem nad Rusko.

Shrnutí tlakové níže Niklas

• Přechod kolem 30. a 31. března
• Vliv na mnohé státy Evropy, zejména naše území, Německo, Polsko, Švýcarsko a Rakousko plus severozápad Evropy
• Nejvyšší náraz v ČR 45m/s
• Výskyt významnějších srážek v podobě deště s maximálním denním úhrnem 39mm, které zapříčinily urychlení tání sněhu
• Vlivem srážek a tání sněhu nastala lokální povodňová situace a to na jihozápadě a severovýchodě země, nejhorší situace byla na Otavě
• Mezi tradiční důsledky patřilo ohledně silného větru lámání stromů, strhávání střech a následné problémy v dopravě a energetice včetně nárazů vlaků do stromů a též zranění lidí
• V energetice vyhlášení kalamitního stavu
• Na horní Labi a na Otavě vyhlášení 3.SPA
• Další šumavské řeky plus horní Jizera a Labe dále na toku pod profilem Vestřev vystoupily na 2.SPA
• V lesích bylo poničeno 150 000m3 dřeva
• Extremita situace podle nárazu větru a dalších jevů: 3

Stupeň extremity ukazuje extrémní projevy počasí a to zejména větru v nárazech a s nimi spojené důsledky a jejich závažnost. Hodnoceno je stupnicí 1 až 5, kdy nejnižší číslo znamená nejmenší extremitu a nejvyšší naopak. Stupnici barevně rozlišujeme takto: Stupně extremity → 1 → 2 → 3 → 4 → 5. Vyjádřeno slovní dikcí: Nízký → střední → vysoký → velmi vysoký → extrémní.