Níže Xavier (2009)

Období výskytu a popis níže Xavier

Příčinou výskytu této význačné situace v počasí byl příliv studeného vzduchu od severu před polovinou října uvedeného roku. Tento studený vzduch k nám pronikal kolem tlakové níže zvané “Xavier”, která měla svůj střed nad Polskem, kam postoupila z Ukrajiny (obr. 1). Následně směřovala k západu až jihozápadu až k pomezí hranic Polska, Německa a našeho území.

Obr. 1 Níže Xavier. Tlakové pole a tlaková níže Xavier se středem nad východním Polskem k 15.10.2009 20:00 SELČ, zdroj: wetterzentrale.de

Naše území ovlivňoval kolem poloviny měsíce frontální systém spojený s touto tlakovou níží, která se postupně vyplnila a nad střední Evropu se nasunula oblast vyššího tlaku vzduchu od západu.

Obr. 2 Rozložení teploty vzduchu nad Evropou a intenzivní příliv studeného vzduchu od severu do střední Evropy k 13.10.2009 20:00 SELČ, zdroj: wetterzentrale.de

I po polovině října se nad střední Evropou udržoval v oblasti nízkého tlaku vzduchu studený vzduch. V dalších dnech poté příliv studeného vzduchu slábnul.

Průběh počasí

Trvalé a vydatnější sněžení započalo během 14. října na severovýchodě a východě území, pokračovalo i v noci na 15. října. (obr. 3 a 4). Teplota vzduchu se udržovala v oblasti slabě pod bodem mrazu, při vydatném sněžení se sníh udržoval na zemském povrchu a tvořila se sněhová pokrývka.

Obr. 3 Akumulace srážek za 6 hodin v Evropě k 15.10.2009 2:00 SELČ, zdroj: wetterzentrale.de

Obr. 4 Akumulace srážek za 6 hodin v Evropě k 15.10.2009 9:00 SELČ, zdroj: wetterzentrale.de

Srážková činnost se postupně rozšiřovala k jihozápadu, což je už patrné na obrázku 4. Srážky byly stále vydatné zejména na S/SV/V území, nejvíce srážek v podobě sněhu spadlo právě na severní Moravě. Další rozšíření srážek směrem k jihozápadu tak, jak tlaková níže postupovala k hranici Polska, našeho území a Německa (viz popis výše), je patrné na obrázku 5.

Obr. 5 Akumulace srážek za 6 hodin v Evropě k 15.10.2009 14:00 SELČ, zdroj: wetterzentrale.de

Večer dne 15. října a v noci na 16. října se vyskytly významnější srážky především v Čechách. V nižších polohách se zde ale vlivem vyšších teplot sníh na površích neudržel a sněhová pokrývka se netvořila. Další rozšíření srážek zpět k východu se odehrálo během 16. října a srážky se vyskytovaly na celém území. Až během 17. října začaly slábnout tak, jak je uvedeno v odstavci o vývoji synoptické situace a jak se tlaková níže vyplnila a od západu ovlivnil počasí u nás vysoký tlak vzduchu.

Zásadní hodnoty

Nejvyšší sněhová pokrývka činila 16. října 100cm (Lysá hora), dále 64cm (Šerák), 51cm (Pec pod Sněžkou) a 11cm (Churáňov). Za 12 hodin dne 15.10.2009 připadlo 42cm (Lysá hora), 23cm (Šerák a Pec pod Sněžkou), 10cm (Ústí nad Orlicí). Mimo horské polohy napadlo například 10cm (Liberec), 8cm (Přibyslav) a až 7cm (Pardubický a Hrálovéhradecký kraj).

Nejvyšší náraz větru 44m/s (Luční bouda), dále foukalo na hřebenech hor v nárazech často rychlostí přes 30m/s. Už 15. října byl pokořen rekord výšky sněhové pokrývka na Luční Boudě, který činil 82cm, oproti pro 15. říjen původním 58cm změřeným v roce 1914. Studené počasí bylo v tuto dobu ve větší části Evropy.

Důsledky vlivu níže Xavier

Brzké podzimní sněžení znamenalo velké problémy v dopravě vlivem sněhu na vozovkách i v kolejištích, ale také vlivem popadaným větvím a stromům na silnicích i v kolejištích. Stále ještě olistěné stromy nevydržely tíhu sněhu, který byl navíc většinou mokrý a tedy těžší. V přírodě se ovšem objevila kombinace zasněžené krajiny a zasněžených stromů s barevným listím. Situace byla dosti výjimečná, nikoli tím, že se objevilo sněžení a první sníh i mimo horské polohy takto brzo, ale tím, kolik ho v tuto dobu napadlo.

Shrnutí tlakové níže Xavier

• Vliv kolem poloviny října (přibližně od 13. do 17. října)
• Výskyt citelného ochlazení při přílivu studeného vzduchu ze severní Evropy kolem tlakové níže zvané “Xavier”, která byla příčinou výskytu významných srážek, které byly i v nížinách sněhové a na S/SV/V i vydatnější s tvorbou sněhové pokrývky včetně nížin
• Na Lysé hoře leželo 16. října 100cm sněhu
• Na Luční Boudě šlo o nejvyšší sněhovou pokrývku pro 15. říjen od roku 1914
• Nejvyšší náraz větru 44m/s (Luční bouda)
• Důsledky byly značné zejména v dopravě a lesnictví či energetice
• Velké množství sněhu v brzkou dobu mělo vliv na padající stromy pod tíhou sněhu
• Extremita situace podle nárazu větru a dalších jevů: 3

Stupeň extremity ukazuje extrémní projevy počasí a to zejména větru v nárazech a s nimi spojené důsledky a jejich závažnost. Hodnoceno je stupnicí 1 až 5, kdy nejnižší číslo znamená nejmenší extremitu a nejvyšší naopak. Stupnici barevně rozlišujeme takto: Stupně extremity → 1 → 2 → 3 → 4 → 5. Vyjádřeno slovní dikcí: Nízký → střední → vysoký → velmi vysoký → extrémní.