Léto i sněžení jsou v dubnu normální

Máme polovinu dubna a ona je stále taková zima. I když už bylo téměř léto. Počasí se chová podivně? Nikoli, léto i sněžení jsou v dubnu normální. Proměnlivosti počasí bývá značná. Na horách je hodně sněhu a často sněží a v nížinách dokáže být už poměrně hodně teplo. To však neznamená, že v nížinách se nemůže ještě náhle ochladit  též začít sněžit. Dubnové počasí známe jako proměnlivé a velmi zrádné, rozhodně se nemůžeme spoléhat na to, že bude delší dobu hezky a stabilní počasí. To spíše zcela naopak. Tento ráz počasí máme už v březnu a přetrvává poměrně dlouho, do začátku května. Samozřejmě neexistuje přesný harmonogram, kdy se počasí ustálí. Ale obecně do zmrzlých, tedy do období mezi 12. až 14. květnem, nemáme jistotu, že v nížinách nemůže v noci a ráno mrznout a že se celkově nemůže významně ochladit. Proč tomu tak je?

Mírné středoevropské klima spočívá na proměnlivém přechodovém období

Obr. 1 Sněhové krupky, druh srážek padající pouze v přeháňkách, jsou pro první polovinu jara typické. Po období s teplotou vzduchu i nad 20°C se v dubu dočkáme intenzivních přeháněk či případně prvních slabých jarních bouřek právě s těmito srážkami. Jde o srážky severozápadního či severního proudění

Krátkodobé teplo nebo teplejší počasí přes den spojené se slunečním svitem, který je už o poznání silnější, neznamená, že se můžeme venku chovat jako v létě. Při velmi teplém počasí můžeme nějaké to oblečení odpoledne odložit, ale rozhodně nelze doporučit venku sedět na různých předmětech či rozhodně ne přímo na zemi. Lidé ovšem mají velkou tendenci s prvními pravými slunnými dny s vyšší teplotou si v parcích, sadech, ale i jinde v přírodě položit na trávník deky a lehnout si. Nemusíte sice nutně vždy onemocnět, ale na druhou stranu si v tomto období můžete po takovémto chování z přírody odnést pěkně nepříjemné nachlazení.

Nutno si uvědomit, že povrch Země má setrvačnost. Tož znamená, že v létě bývá dlouho rozpálený od silného slunečního svitu a vysoké teploty. Po zimě je ovšem naopak dlouho studený a to podstatně déle, což se prodlužuje také studenými nocemi. Přes den máme vyšší teplotu stále jen krátce a tato rozhodně nedokáže krátce kompenzovat studený povrch a tedy ho ohřát. Zvláště, když v noci teplota klesá k nule nebo dokonce pod ní.

Pravé léto je velmi krátké

Jaro je stejně jako podzim přechodovým obdobím. Jde o přechodové období mezi zimou a létem, tedy mezi studenou a teplou částí roku. Samozřejmě změna klimatu mění i roli tohoto období, avšak stále tu období jara máme. A touto proměnlivostí plní funkci přechodového období. I když se nám zdá, že počasí v této době neví jaké má být, tak to je správně. Jde o podstatu tohoto období, co má své příčiny a to vysvětlitelné příčiny. Někdy bývá proměnlivost značná, jindy se může zdát, že prakticky chybí. Stabilní počasí máme v tomto období výjimečně, příkladem je letošní březen. Duben ovšem opět ukazuje, že značná proměnlivost počasí a často chladné počasí mají v tomto období své jednoznačné místo.

Styk dvou cirkulací a vzduchových hmot v oblasti střední Evropy dle standardů klimatu v tomto období určuje proměnlivost počasí v období první poloviny jara. Stále se prosazují vpády studeného vzduchu od severu, dokáže k nám ale také proniknout dosti teplý vzduch z jižních směrů. K tomu má sluneční svit o poznání větší sílu než v zimě a dokáže zemský povrch během dne více prohřát. Takže se uplatňují velké změny teploty vzduchu mezi dny, ale i v rámci jednoho dne – vysoké denní amplitudy teploty.

TIP: Co ovlivňuje výchylku teploty během dne? Píšeme v článku Faktory ovlivňující denní amplitudu teploty.

Sotva skončí jarní vpády studeného vzduchu, začnou opět chladna z rána ke konci léta

Významná proměnlivost, kdy se během jara zintenzivňují přílivy teplého vzduchu a přílivy studeného vzduchu se stávají méně významnými, trvá do ledových mužů. Až po zmrzlých, tedy po 14. květnu máme prakticky jistotu, že počasí začne být stálejší a spíše teplejší bez ranních mrazů v nížinách. Někdy se tato “ztráta proměnlivosti” odehraje i dříve. nicméně další přechodové období, mezi létem a zimou – tzv. podzim, se začne prosazovat poměrně brzy. Pranostika “Svatá Anna, chladna z rána” hovoří jasně, že od 26. července už není léto úplně takové, jaké bývalo – tzv. pravé. V nížinách v srpnu ještě zpravidla nemrzne, ale studené noci už máme často. V září už mráz v nížinách určitě vyloučit nelze. Hlavní léto bez rizika studeného počasí alespoň v noci tak trvá poměrně dost krátce.

TIP: Typický průběh počasí v podmínkách střední Evropy najdete v článku Počasí na jaře v podmínkách ČR.

Sněžení v dubnu v nížinách považujeme za normální, neboť jde o běžný chod počasí v našem klimatu. A důkazy o sněhu v nížinách touto dobou najdeme i v dávné historii.

Obr. 2 Četné sněhové přeháňky nebo přeháňky se sněhovými krupkami se v dubnu střídají jako na běžícím pásu i se zcela jasnou oblohou

Končící zima se loučí

Jaro jako přechodové období na této proměnlivosti spočívá. Studené vpády od severu případně od severovýchodu se po zimě stále prosazují. Avšak na druhé straně už dochází k přílivům teplého vzduchu od jihu až jihovýchodu. Vpády studeného vzduchu dokáží za vhodných povětrnostních podmínek, za které považujeme zejména vyjasnění a utišení větru, způsobit rychlý pokles teploty. A to i v nížinách mírně pod bod mrazu, za stále ještě relativně dlouhých nocích. Nízká oblačnost či mlhy v tomto období již prakticky nevznikají a nemá co bránit vyzařování. Přes den se ovšem dokáže oteplit i za přílivu studeného vzduchu. Byť je tento příliv na teplotě určitě znát, tak sluneční svit je již významný. Slunce kolem poloviny dubna již opaluje, sluneční kotouč se nachází přeci jen výše. Za současného přílivu teplého vzduchu se pak dočkáme při slunečním svitu v tomto období za už poměrně dlouhých dnů velmi teplého počasí.

Než se cirkulace více ustálí a začne být stabilněji teplo, tak to přeci jen několik týdnů trvá. Můžeme zažít už několik dosti teplých dnů, ale přeci jen do zmrzlých kolem 13. května musíme více méně se střídavostí počasí počítat. Poté hovoříme už o tom, že skutečně směřuje období k létu. To ovšem nezačíná dříve než 1. června klimatologicky, až poté astronomicky a mezi tím případně podle teploty vzduchu.

Končící léto se loučí

Totéž máme na přelomu léta a v přechodovém období zvaném podzim. Zde se už na sklonku léta setkáme s chladem a za studenými frontami se dokáže výrazně ochladit. Teplota začíná přes noc zejména za vhodných podmínek klesat na nízké hodnoty a blížit se pomalu nule. Postupně se objevují přízemní mrazíky a následně i slabý krátkodobý mráz ve dvou metrové výšce nad povrchem. Noci už jsou přeci jen delší a to je vedle snižujícího se sklonu a intenzity Slunce hlavním důvodem, proč už není minimálně v noci takové teplo jako uprostřed léta. Stále se ale ještě dokáže hodně oteplit, přeci jen sluneční svit má sílu. Řeč je zde o sklonku léta a začátku podzimu. Podzim začíná klimatologicky 1. září a následně pak i astronomicky. To už máme zhruba shodně dlouhé noci jako na počátku jarního období.

Závěr: Léto i sněžení v dubnu jsou normální

Jaro jako přechodové období mezi studenou a tepou částí roku doprovází střídání zimního a jarního až letního rázu počasí. To, že s teplota přiblíží i letním 25°C a za několik málo dnů nedosahuje ani 10°C je normální. Na tomto spočívá charakter počasí v tomto období u nás. Vedle toho, že proměnlivosti počasí je hlavním znakem našeho klimatu celoročně, právě v tomto období bývá tato o poznání četnější. Teplo ani chladno nepotrvá v tomto období dlouho a těžko si naplánovat nějaké venkovní aktivity. Protože není jasné, kdy nastane změna počasí. A proměnlivost počasí se odehrává i ve spojení s četnými přeháňkami většinou lokálního charakteru. To znamená, že je četná i v rámci dne a různá na rozdílných místech.

To pravé léto uprostřed přechodových období jara a podzimu je u nás vlastně dosti krátké. Trvá nejčastěji od poloviny května (po zmrzlých) do konce července (do období kolem Svaté Anny). Samozřejmě i poté si můžeme užít opravdové léto, záleží na cirkulaci. Avšak častěji se stává, že dochází k větším vpádům studeného vzduchu a minimálně noci jsou častěji chladnější. Můžeme tedy říci, že zima se během jara stále prosazuje a pomalu tzv. loučí. Totéž můžeme říci o létu během podzimu, kdy se současně mezitím začíná připomínat zima. Je o diskuzi a na studii, zda globální oteplování tento trend určitým způsobem mění. Zda chladné počasí není četnější a netrvá v rámci jara déle. A zda poté nedochází k většímu zlomu počasí směrem do letního charakteru. Jinými slovy, zda je přechod ze zimy do léta ostřejší. Můžeme v posledních letech pozorovat určité četnější a déletrvající výkyv teploty. Obecně o nic neobvyklého ovšem nejde.