Novinky v klasifikaci oblaků
Světová meteorologická organizace (dále jen SMO, v originále WMO) vydala před dvěma lety nový Mezinárodní atlas oblaků. V něm najdeme několik novinek ohledně přesného určení známých základních druhů oblaků, kterých bylo i stále je deset. Neuškodí zopakovat, že jde o oblaky Cirrus, Cirrostratus, Cirrocumulus, Altostratus, Altocumulus, Stratus, Cumulus, Stratocumulus, Nimbostratus a Cumulonimbus. Tyto oblaky mohou nabývat různých tvarů, odrůd a zvláštností či s nimi mohou být spojeny průvodní oblaky. Dále též mohou vznikat zvláštní oblaky a to změnami základních oblaků. Shrnujeme novinky v klasifikaci oblaků právě v tomto textu. Pro detailnější informace o rozdělení oblaků odkazujeme na naše stránky Atlas oblaků a Ostatní oblaky.
Nové druhy oblaků nejsou, ale nové podoby základních oblaků ano
K základním oblakům, vyjmenovaným v odstavci výše, můžeme přiřazovat 15 tvarů. Jeden je od roku 2017 nový a jde o tvar volutus. Tento tvar oblaku připomíná trubici, na obloze se vyskytující horizontálně, která pomalu rotuje. Jinak zůstává dalších 14 tvarů, kterých mohou oblaky nabývat. Odrůd máme , stejně jako do vydání nového atlasu oblaků. Zvláštností oblaků je a nových 5. Zvláštnost oblaku asperitas, kdy tento název byl i v obdobném znění dříve nesprávně používán pro samostatný druh oblaku, znázorňuje vlny o nepravidelné struktuře. Zvláštnost oblaku v podobě díry, zvaný též Hole-Punch je podle nového atlasu oblaků nazývána jako cavum.
Jde o otvor v celistvé oblačné vrstvě, často oblaku Altocumulus. Známá oblačná zeď wall cloud se nazývá podle nového atlasu murus, jde o místní snížení základny oblaku Cumulonimbus. A s tímto souvisí i zvláštnost cauda v podobě vyčnívajícího chuchvalce ze snížené základny oblaku. Zvláštnost oblaku fluctus, podoby vln v horní části oblaku, známe také pod názvem Kelvin-Helmholtzovy oblaky. Průvodní oblaky máme 4 a novým je oblak flumen. Označuje pás nízkých oblaků bouří v základně oblaků. Mezi speciální oblaky nově patří oblak homogenitus, který doslova vznikl působením lidské činnosti, jde například i o kondenzační pruhy za letadly. Tento speciální oblak bude patrně nenáviděn zastánci teorie o chemtrails.
Pokud nelze již rozfoukané pruhy rozeznat od oblaku, můžeme tento speciální oblak nově nazývat homomutatus. Speciální oblak flammagenitus je důsledkem výskytu lesních požárů nebo výbuchů sopek. Jde typicky o oblak, který byl i nyní známý jako umělý oblak. Cataractagenitus je speciální oblak, který vzniká v oblasti mohutných vodopádů, kde dochází v důsledku pádu velkého množství vody z velké výška k vzestupu vodních kapiček a tyto splývají v oblaky. A posledním novým speciálním oblakem je oblak silvagenitus, který vzniká vypařováním (známé pořekadlo páří se nad lesy).
Novinky v klasifikaci oblaků: nový atlas
Nový Atlas oblaků se snaží nazvat další možné tvary a zvláštnosti oblaků, odlišit od základních oblaky vznikající trochu jiným způsobem a sjednotit tím názvosloví v klasifikaci oblaků. Například Cumulus vzniklý sopečnou erupcí či mohutnými požáry je lidově nazýván pyrocumulus už nějakou dobu, nejde ale o reprezentativní název a to i proto, aby bylo jasné, že tento oblak nevznikl úplně přirozeným způsobem. Podobně jako je tomu u kondenzačních pruhů za letadly, které mohou při vlivu proudění a jejich setrvání na obloze velmi připomínat oblaky vysokého patra, nejčastěji Cirrus nebo také Cirrocumulus.
Tyto oblaky, které připomínají vysokou oblačnost se odliší již výše zmíněným názvem homomutatus. Známe obrázky kouřových vleček komínů, například jaderných elektráren (třeba tu v Dukovanech snímá i kamera ČHMÚ), které se spojují s oblaky na obloze, třeba s denními Cumuly nebo i s vrstvou oblaku Stratus a kouř v těchto oblacích jaksi mizí. Vypadá to, jakoby z kouře vznikly a též jako kdyby je kouř „sytil“. Proto se k takovému oblaku vzniklému z kouře přidá název homogenitus.
Zdroj: cloudatlas.wmo.int
