Nejtužší zima za poslední dekádu
Tomu nevěřte! Je to tu zas, další předpovědi na zimu a opět ve znamení nejtužší zimy tentokrát za poslední dekádu. To se můžete dočíst v našich milovaných bulvárních médiích, aneb třeba to letos vyjde. Předpovídat na zimu nyní nelze, chytat se můžeme dlouhodobých modelů různých ukazatelů, které predikují pravděpodobnost průniku mrazivého vzduchu do různých oblastí. Jak to ale bude za dva měsíce a déle, v tom dlouhodobé modely jasno rozhodně nemají. Protože do té doby se může mnohé změnit a klimatické jevy odehrát zcela jinak. To je v atmosféře více než běžné, proto nemůžeme odhadovat její chovají na příliš dlouho dopředu. Přesto tak činíme, protože příjemce informací prostě zajímá, jak bude za delší dobu. Či spíše jim postačí informace, jak by asi mohlo být. Mnohým ani nevadí, že opakovaně daná prognóza vůbec nevyjde a daný očekávaný či přímo deklarovaný vývoj se neodehraje, neuplatní.
Předpovídat počasí podrobněji má efektivitu na den až dva dopředu. Den po dni v podobě vývoje základních prvků předpovídáme převážně s potřebnou úspěšností na týden dopředu, maximálně na deset dní s rizikem častější nižší úspěšnosti pro závěr období. Pravděpodobnostně v podobě charakteristik nejzákladnějších klimatických prvků má smysl prezentovat prognózu na následující měsíc. A to s rizikem často nižší úspěšnosti tím, že jde o aktuální odhad vývoje dle dosavadního stavu atmosféry.
Nejtužší zima za poslední dekádu, z čeho aktuální prognózy vycházejí?
Opět nám média předkládají, že je naděje na studenou zimní epizodu, čímž by se mohla nadcházející zima stát nejstudenější od roku 2012. V zimě 2012 se vyskytlo významné mrazivé období na přelomu ledna a února s maximem přílivu mrazivého vzduchu na začátku února. Předpověděl někdo před začátkem zimy 2011/2012 (prosinec až únor) tento vývoj? Samozřejmě ne, nedokážeme předpovědět ani výskyt mrazivé epizody v první třetině zimní sezóny. V této zimě se vyskytl významný i denní mráz na začátku února. Toto období značně snížilo zimní průměr teploty. Letos má být takové období na přelomu roků, tedy prosince a ledna.
Obr. 1 Odhad odchylek teploty vzduchu v Evropě na zimu 2025/2026 podle jednoho z nejpřesnějších klimatických modelů ECMWF, zdroj: charts.ecmwf.int
TIP: Jak to vypadá dlouhodobě? Sledujte numerickou předpověď na naší stránce Dlouhodobé předpovědi.
Předpověď se opírá opět o klimatický jev ENSO (El Nino Southern Oscilation), který je a bude nyní ve fázi La Niňa, tzv. studené fázi. Každopádně zde je nutné velmi zdůraznit, že tento jev má vliv na okolí oblasti Pacifiku. Od Evropy je příliš vzdálen, není prokázáno, že by měl na evropské klimatické podmínky vliv. Pokud má, tak pravděpodobně minimální. Evropské klima ovlivňují jiné faktory, zejména North Atlantic Oscilation, Severoatlantická oscilace. Průnik mrazivého vzduchu do vnitrozemí Evropy či USA se může opírat též o zhroucení polárního víru, tj. polární cirkulace v důsledku náhlého stratosférického oteplení. Tam může být vliv i na Evropu, ale nemusí znamenat zvrat proudění v podobě přísunu mrazivého vzduchu od pólu do Evropy. Minimálně ne stabilnější, který by přinesl vyloženě mrazivou epizodu. Na toto spoléhat nyní nelze, situace se může vyvinout jakkoli.
Klimatické modely zatím absolutně vylučují studenější podmínky v zimě nad Evropou. Některé oblasti mohou být studenější, ale o centrální Evropě vedle dalších oblastí, to neplatí. Shodují se na tom základní dlouhodobé klimatické modely, jejichž prognóza se samozřejmě může výrazně měnit a nějakým způsobem se měnit zajisté bude.
