Extrémy teplotyHistorie počasí

Osm let od pořádného mrazu

Hodnocení článku

Poslední roky přinášely na naše území spíše teplejší zimy. Až na výjimky v podobě mrazivého období se sněhem trvajícího spíše několik málo dní než týdnů. Velmi silné a také déletrvající mrazy si možné někteří pamatujete. Pořádného mrazu jsme byli v ČR totiž svědky v únoru 2012. V tuto dobu byly naměřeny v ČR velmi nízké teploty a to i v nížinách. V mrazu “vedly” zajisté typická údolí na Šumavě, v Krkonoších nebo v Krušných horách. Takové teploty jako v únoru 2012 nebyly dlouho v těchto oblastech zaznamenány. Značně mrazivé počasí trvale dva týdny a předcházelo mu též spíše chladnější období. Připomeňme si krátce tuto situaci, která měla svůj vrchol právě 6. února v podobě naměření za celé toto období nejnižší teploty u nás. Uběhlo osm let od pořádného mrazu.

Detailně situaci popisujeme na naší stránce Silný mráz únor 2012.

Mínus čtyřiceti se přiblížila, ale nedosáhla jich

Řeč je o nejnižší teplotě vzduchu v ČR za období mrazů v první polovině února 2012. Teploty v tomto období totiž běžně klesaly v horských údolích pod -30°C a ojediněle i pod -35°C. V ČR platí ovšem ještě nižší minimální rekord. Hodnota maximálního rekordu teploty vzduchu, tedy hodnota kladná, je 40.4°C. Hodnota minimálního rekordu pochází z Litvínovic u Českých Budějovic a činí -42.2°C. Změřena byla ve velmi mrazivé zimě roku 1929. Této hodnotě se teplota pouze mírně přiblížila a to v únoru 2012, kdy bylo v ČR naměřeno -39.4°C a to právě 6. února. Hodnota byl změřena na mrazem známé šumavské stanici Kvilda-Perla, Jezerní slať.

Rozbor situace v období nejsilnějších mrazů

V období přibližně od 3. do 12. února se vyskytovala v ČR extrémně nízká minimální teplota téměř denně. Nejvýznamnější mráz se odehrál ve dnech 3., 4., 6, 11. a 12. února 2012. Níže uvedený přehled ukazuje dny s nejnižší teplotou vzduchu dosaženou v ČR:

  1. -39.4°C – Kvilda, Perla (6.2.)
  2. -38.1°C – Kvilda, Perla (3.2.)
  3. -37.7°C – Kvilda, Perla (4.2.)
  4. -36.5°C – Kvilda, Perla (12.2.)
  5. -35.2°C – Kvilda, Perla (13.2.)
  6. -30.6°C – Šindelová, Obora (5.2.)

V ostatních dnech se nejnižší teplot v ČR blížila -30°C, ale nedosáhl jich. Mezi nejmrazivější místa patřily šumavská Kvilda, dále Březník a Rokytská slať též na Šumavě, poté jizerská Jizerka nebo krušnohorská Šindelová. Pořádného mrazu se dočkaly i ne horské polohy, v ranních minimech to bylo i -20 až -25°C. Velmi nízké teploty zůstávaly v přílivu arktického vzduchu i během dne. I mimo horské oblasti se ojediněle vyskytl arktický den, kdy maximální teplota nevystoupila nad -10°C. Po polovině února mráz polevil, objevily se první srážky. Tyto byly na horách sněhové, místy napadlo až 20cm nového sněhu.

Berounka u Prahy, únor 2012. Osm let od pořádného mrazu.

Obr. 1 Osm let od pořádného mrazu. Zamrzlá Berounka u Prahy s četnými ledovými krami zamrzlými v celistvé vrstvě ledu po nejsilnějších mrazech okolo 11. února 2012

Led na potoce, únor 2012. Osm let od pořádného mrazu.

Obr. 2 Osm let od pořádného mrazu. Zamrzaly i menší vodní toky, včetně malých pramenů. Někde došlo i k vybřežení toků vlivem zaplnění koryta leden – ledová povodeň bez tání

Synoptický vývoj v období

Nad severní, severozápadní až střední Evropou se udržovala po celé období velmi stabilní a mohutná tlaková výše. Tato nesla název “Dieter” a měla několik středů. Maximální tlak v centru anticyklony dosáhl cca 1 055hPa. Vysoký tlak vzduchu se tak v oblasti neustále obnovoval. Od severovýchodu k nám v prostoru výše pronikal arktický vzduch. Po téměř 14 dnech došlo k ústupu anticyklony dále do severní Evropy. Postupně tato ztratila vliv na středoevropské počasí a přestala blokovat západní proudění. To se ve druhé polovině února plně rozvinulo.

Na konci února tak zavládlo velmi teplé a vlhčí počasí. Led na tocích se začal s příchozí oblevou lámat a putovat. Místy působil chod ledových ker problémy.

Závěr: Osm let od pořádného mrazu

Pořádného mrazu jsme se v ČR od této doby nedočkali, zejména v posledních letech. Pokud se vyskytly epizody s vhodnými podmínkami pro noční mráz, tak šlo o krátkodobé situace. Teploty v mrazových údolích překračovaly jen slabě hodnotu -30°C, většinou šlo ovšem o teploty kolem -20 či -30°C. Takové jsou v těchto oblastech zcela běžné. Ohledně trvání se zatím v poslední době žádná mrazivá situace s touto srovnat nemůže.

Dočkáme se při současné změně klimatu pořádného mrazu na způsob této události? Slovy alarmisty – v žádném případě, klima se stává teplejším a to výrazně. Na tyto situace můžeme zapomenout. Slovy skeptika – v meteorologii a klimatologii je možné vše, ani současné oteplování není důvodem proč zatracovat výskyt podobných situací. Navíc kdykoli se může klima překlopit do krátce studenějšího období. Jaký máte na věc názor vy? Vzpomínáte kolik stupňů tenkrát váš teploměr ukazoval? Zapojte se do diskuze v komentářích pod článkem.

Obsáhlejší informace uvádíme na výše uvedené stránce našeho webu, v menu Významné události (tato stránka uvádí jejich stručný přehled). Informace o teplotě v nejmrazivější den najdete na stránce Infomet.