Příští týden už trvale mrznout nebude

Příští týden už trvale mrznout nebude, v nížinách při velké oblačnosti dokonce ani v noci. Bylo by na místě dát za tento nadpis nebo za toto tvrzení i několik vykřičníků, protože mnozí věří v minulých dnech vydaným bulvárním informacím. Ty tvrdí, že nás čeká stále mráz a dokonce, že přijdou velké mrazy, které tu už dlouho nebyly. Tímto předpovědním článkem můžeme tyto informace úspěšně vyvrátit, každý však může věřit informacím dle svého uvážení. Příští týden už bude o poznání teplejší než tento, kdy máme příliv mrazivého vzduchu ze severovýchodních částí Evropy. A mráz je v noci silný a i přes den teplota zůstává mírně pod nulou i v nejnižších nadmořských výškách. Tento ráz počasí ale již končí a to tímto týdnem. Nyní ještě výrazně mrazivé počasí čekáme, po krátkém oteplení v souvislosti s postupem dnešní cyklony a systému front. Příští týden se cirkulace vyvine ale jinak.

V dalším týdnu se už trvalý mráz mimo hory neočekává. V některých případech dokonce nebude mrznout ani v nočních hodinách nebo se bude teplota v noci pohybovat v těsné blízkosti bodu mrazu. Výjimkou bude počátek týdne, v noci na pondělí můžeme silný mráz ještě očekávat.

Příští týden už trvale mrznout nebude, silně v noci jen na jeho počátku

Krátce k nám pronikne mrazivý vzduch na přelomu týdnů, o tom hovoří i dřívější předpovědi. Poté se ale proudění vyvine už jinak a další dny přinesou o poznání teplejší počasí, zejména o nocích. V noci bude záležet na oblačnosti, při velké oblačnosti bude teplota v nížinách skutečně kolem bodu mrazu či i slabě nad ním. Přes den pak mírně nad bodem mrazu, nečeká nás žádné významně teplé počasí. Modely a varianty vývoje se už ale více shodují na tom, že teplota tedy během první půlky dalšího týdne stoupne a to slabě nad dlouhodobý normál, kde se bude v dalších dnech kolem poloviny měsíce udržovat. Přesně tak, jak odhadl dlouhodobý výhled počasí na měsíc leden. Výrazněji pod normálem bude skutečně jen na počátku týdne, tedy velmi přechodně.

Obr. 1 Předpověď teploty v 850hPa na pondělí 12.1.2026 večer a průnik teplého vzduchu od západu, zdroj: wetterzentrale.de

Zatímco ve výšce bude teplý vzduch, což vyvolá výskyt kapalných srážek, blíže povrchu bude ještě mrznout. Vlivem toho se čekají mrznoucí srážky a ledovka v pondělí večer a v noci na úterý. O tom blíže v jiném, dalším předpovědním, článku.

Maxima teploty od neděle:

Ne 11.1.: –10 až -14°C, na sněhu -18°C

Po 12.1.: -11 až -15°C, na sněhu -19°C

Út 13.1.: 0 až -5°C, na SV/V -5 až -10°C

St 14.1.: -1 až -5°C

Čt 15.1.: 0 až -4°C

Pá 16.1.: 1 až -4°C

Jasně a stručně o současném a budoucím počasí, příčinách jeho vývoje a nejistoty prognóz

Proč bude silný mráz nyní na přelomu týdnů rychle ukončen? Mrazivý vzduch k nám pronikne po přechodu studené fronty vyplňující se současné stále ještě hlubší tlakové níže a v postupující tlakové výší přes střední Evropu. Tím budou dány vhodné podmínky pro tento vývoj. Během pondělí ale postoupí tlaková výše dále k východu a do střední Evropy postoupí ze západní Evropy teplá fronta systému další cyklony. Ta tedy opět vzduchové hmoty, fyzikálně dosti odlišné mimochodem, vymění. A další vývoj nevypadá na průnik mrazivého vzduchu jako tomu bylo nyní a ještě tedy chvíli bude.

Může se mrazivé počasí vrátit za delší dobu? Samozřejmě ano, dlouhodobý odhad vývoje počasí hovoří o tom, že kolem poloviny ledna bude nejtepleji a na jeho konci by měla teplota opět klesat. Nutno však rovnou dodat, že by zdaleka neměla klesat na tak nízké hodnoty jako jsou v tomto týdnu a dokonce nedosáhne ani průměru týdne dalšího. Bude se udržovat kolem průměru, zatímco po polovině ledna může vybočit i lehce do nadprůměru. Není tedy pravděpodobné, pokud se situace samozřejmě do té doby nezmění, že by se vyskytlo nějaké trvale mrazivé období včetně nížin, minimálně ne výrazné současné podoby a ani déletrvající, aby mohlo být souvislým obdobím nazváno.

Hory ale nepřijdou o současné dobré sněhové a tedy lyžařské podmínky že ne? O ty nejlepší současné a budoucí v rámci dalších tří až čtyř dnů asi ano. Teplý vzduch pronikne i do výšky a teplota vzduchu tam tedy také překoná bod mrazu, spíše ale přechodně. Takže se o nějaké vyloženě oblevě nebude moci hovořit, maximálně dojde k odtávání sněhu přechodně. Soudě podle dosavadních předpokladů vývoje teploty. Na konec měsíce je samozřejmě pak ještě větší nejistota vývoje.

Proč tedy některé dostupné předpovědi slibují nebo slibovaly pokračování velkých mrazů? Ta nejistota vývoje cirkulace a počasí v podmínkách území ČR a střední Evropy, která se nachází na styčném místě cirkulace mrazivého vzduchu od S/SV a teplejšího na druhé straně, byla dosti velká. Někdy ta prognóza samozřejmě ukázala velký mráz, ale jde o typické chyby numerických modelů a tzv. v tomto případě tedy podhodnocování teploty či jinými slovy řečeno nadhodnocování mrazu. Předpovědi se odvíjely tedy od toho a případné další informace pak od interpretace těchto předpovědí jednotlivými autory předpovědí a případně informačních článků. Neseriózní weby a další informační média pak situace dobře využily k prezentace rizika příchodu tuhé zimy, typicky katastrofické scénáře počasí s cílem zaujmout. Bohužel se to stále i v dnešní době daří.

Nelze tedy minimálně v některých obdobích sestavovat předpovědi na delší dobu než třeba tři dny? Lze to pouze s aktuálně dostupnými předpovědními podklady a tam samozřejmě je vidět zvýšená míra nejistoty, což zkušený prognostik dle dané situace už dopředu předpokládá. Ta prognóza tedy možná je, avšak je nutné ji interpretovat tak, že se může výrazněji změnit, protože je situace v tlakovém poli a cirkulačních podmínkách složitá a nejistá. Zde navážeme na v minulé otázce uvedené „styčné místo“ pro mrazivý a naopak teplý vzduch, kterým střední Evropa je. Proto dlouhodobá předpověď vykazuje v této oblasti více chyb a je tedy nejistá, protože z uvedeného důvodu v této oblasti dochází k častým změnám cirkulačních podmínek a tlakového pole. I v rámci střednědobé předpovědi právě pozorujeme za určitých situací větší nejistotu vývoje, třeba jako nyní. Vývoj pak v určitých oblastech ovlivňují i regionální faktory.