Skončí v pátek mráz nebo ne?

Rozličné předpovědi a samé otazníky. Mnozí kritizují jednotlivé předpovědi, které se od sebe i hodně liší. Numerické modely mají období, kdy nevědí jaký bude další vývoj počasí vlivem složitosti v synoptické situaci a tedy náchylnostem ke změnám a různým variantám vývoje. Ale situace se přiblížila a nyní je na místě otázka zda skončí v pátek mráz nebo ne? Předpovědi ukazovaly dva scénáře, jeden s předpokladem postupného oteplování během pátku a následně konce týdne od západu až jihozápadu při změně synoptické situace. Druhý v podobě pokračování mrazů a případně i sílení přílivu mrazivého vzduchu od severu až severovýchodu na přelomu týdnů a zejména příští týden. Vnesme do situace vývoje počasí na přelomu týdnů již světlo a podrobněji objasníme, proč se pravděpodobně uplatní daný vývoj a co tento vývoj podporuje a tuto situaci celkově ovlivňuje.

Na konci týdne mráz poleví, otázkou je intenzita průniku teplejšího vzduchu a jeho trvání

Obr. 1 Odchylka teploty vzduchu na týden 12. – 19.1.2026 podle modelu ECMWF, zdroj: charts.ecmwf.int

Lze potvrdit, že trvalý a silný noční mráz skončí. Opačný vývoj se neuplatní. Zde tedy zůstává pouze otázka, jak moc se oteplí a jak rychle. Dlouhodobé vyhlídky hovoří o tom, že oproti tomuto týdnu již ten následující teplotně podprůměrný ve střední Evropě nebude. Dokonce již v části Evropy ukazují i teplotní nadprůměr. Vypadá to na příliv teplejšího vzduchu od jihozápadu, otázkou je zatím kam se zatím tento dostane (obr. 1). Odchylky teploty vzduchu od normálu na příští týden zobrazené na mapě obrázku 1 ukazují hezky rozhraní, kdy v celé jižní Evropě bude již teplota nadprůměrná. Zatímco v severní podprůměrná, byť slaběji. Střednědobá prognóza se většinou shoduje na pozvolném oteplování, což nám ukazují i ensembly modelů (variantní předpovědi). I přes výkaz velké nejistoty do dalších dnů tam je v průměru postupné oteplování s možností většího zakolísání teploty. A t z důvodu, že se uplatní právě západní přenosu vzduchu a od západu začnou postupovat přes centrum Evropy frontální systémy. To na místo současného počasí za vlivu výběžku tlakové výše, kdy máme opět klidné a bezesrážkové počasí v mrazivém vzduchu. Jde o typické situace, které jsou právě pro oblast centra Evropy charakteristické.

TIP: Sledujte u nás vývoj teploty vzduchu na stránce Výhled teploty na dalších několik dnů dle různých modelů.

Právě proto, že centrální Evropa leží na styčném místě dvou základních a odlišných vzdušných mas čili hmot, je prognóza počasí často obtížná a nejistá. Konkrétní synoptická situace dokáže dokreslit obtížnost odhadu vývoje při střetu studeného a v zimě až mrazivého vzduchu na severu až východě, který se sem za daných podmínek dostává. A teplejšího vzduchu na jihozápadě či jihu, případně mírně teplejšího vzduchu západní oceánské cirkulace.

Obr. 2 Vývoj a předpověď vývoje NAO indexu, zdroj: noaa.gov

Pokračování mrazu není tolik pravděpodobné a sílení mrazu s výskytem nějakých enormně nízkých hodnot teploty už vůbec ne. To nepodporují dlouhodobé odhady vývoje charakteristiky teploty. Směrem k polovině měsíce by měla teplota stoupat. Tento očekávaný trend vývoje podporuje i předpověď tzv. NAO indexu (index Severoatlantické oscilace, obr. 2), který vykazuje vzestup ze záporných hodnot prezentujících současný útlum západní cirkulace k nulovým až lehce kladným. Ty ukazují větší pravděpodobnost aktivity západního přenosu, atlantické cirkulace ve vnitrozemí Evropy, tj. v centru Evropy. Minimálně přechodně tuto cirkulaci můžeme čekat tedy aktivnější. Ruku v ruce s tím jde předpověď indexu AO (Arktická oscilace), vykazující větší vzestup ze záporných hodnot k nule a celkově značnější kolísání, což znační proměnlivost typů cirkulace. I zde je v delším čase vyjádřena větší nejistota vývoje.