Proč se často mění předpověď počasí?

Hodnocení článku

Možná si pokládáte otázku, proč se často mění předpověď počasí? Odpověď může znít docela jednoduše, protože se mění počasí a to každou vteřinu na celém Světě. Vypočítat počasí na den dopředu v konkrétním místě je velmi složité, obzvláště při určitých situacích. Situacemi myslíme synoptické situace, kdy se v atmosféře odehrávají intenzivní procesy, které vedou k význačným a obecně špatně odhadnutelným jevům. Vždy se říká, že stabilní a obecně pěkné příznivé počasí se vždy předpovídá lépe a to i na více dní dopředu. Zde totiž existuje minimum takových procesů a jevů, které by se mohly odehrát jinak než se aktuálně předpokládá. A změnit tak zásadnějším způsobem hodnoty předpovídaných meteorologických prvků.

To v případě synoptických situací, které znamenají nepříznivé, význačné až extrémní počasí, rozhodně neplatí. A existují specifické situace s obzvláště těžko odhadnutelným procesy a jevy, které se předpovídají ještě hůře i na kratší čas dopředu než běžné situace tzv. cyklonálního a nepříznivého charakteru.

TIP: Zde též doporučujeme článek Synoptické typy a počasí v nich.

Počasí se mění na celé Zemi každou vteřinu, předpověď je hra o čas

Kdo a který moderní výpočetní přístroj dokáže rychleji spočítat nepředstavitelné množství získaných dat o aktuálním počasí v co nejvíce místech, tzv. bodech, má přesnější předpověď počasí. Protože s nárůstem času narůstá samozřejmě objem dat a požadavky na výpočetní proces, tak předpověď na více dní dopředu je vždy méně přesná. Proto se výpočetní technika pro zdokonalování předpovědí počasí stále zlepšuje, tedy zrychluje v podobě zvýšení její výkonnosti. Ta spočívá ve spočítání více matematických operací za kratší čas. A pro předpověď počasí je potřeba skutečně hodně matematických operací. Takže když začne technika počítat předpověď počasí na základě meteorologických údajů (stavu atmosféry) k aktuálnímu termínu, už může být v počátku výpočtu v atmosféře něco jinak. Za další hodiny už může být stav o poznání odlišný. A při dokončení výpočtu předpovědi můžeme z pohledu aktuálního stavu atmosféry házet výstup modelu, ze kterého teprve vznikne výsledná předpověď, do koše.

Toto platí zejména při složitějších situacích, kdy dochází k výskytu řady výše zmíněných procesů a jevů ovlivňujících změny stavu atmosféry. V opačném případě se předpověď mění jen minimálně. Dělají se v ní jen tzv. kosmetické úpravy. Takže když máme v dané oblasti stabilní počasí, neexistuje pro ni mnoho faktorů působících proměnlivost počasí a i jeho předpovědi. V případě dlouhodobé stability počasí pak můžeme úspěšně předpovídat jeho vývoj na týden dopředu a ojediněle i déle. V opačném případě nám předpověď viditelně nevyjde ani na druhý den dopředu. Ale takových situací není mnoho, byť se to může v praxi zdát.

Příklad vývoje míry úspěšnosti předpovědí počasí.

Obr. 1 Příklad vývoje úspěšnosti předpovědi počasí podle hlediska stability povětrnostní (synoptické) situace

Anticyklonální počasí bez význačných projevů odhadneme spolehlivě

Ani po výpočtu předpovědi nedojde v atmosféře v takovém případě pro danou oblast k žádné větší změně. Proto tato předpověď vykazuje velkou spolehlivost na několik dní dopředu. Jednoduše se nic nezmění ani za delší čas po spočtení předpovědi numerickým modelem a tato bude platit. Stejně tak se příliš nezmění ani v řádu dnů, kdy dojdeme v čase k termínu dané předpovědi. Pak můžeme konstatovat, jak předpověď tedy vyšla. Proto někdy tedy předpověď vychází, jedná se zejména o tyto situace. V těchto případech se jen upřesňuje doba jejich trvání a okamžik, kdy má dojít ke změně situace a počasí.

Málo proměnlivé hodnoty meteorologických prvků a absence některých prvků a projevů působí méně matematických operací nutných pro předpověď. Některé jevy můžeme vypustit či zanedbat. Předpověď sestavíme snadněji, tato není zatížena zmíněnými procesy a jevy a tedy ani větším množstvím chyb. Vždy se ale s postupujícím časem bude úspěšnost každé předpovědi přeci jen snižovat. Jen v případě stabilních situací pouze minimálně. Vývoj úspěšnosti takové prognózy (příklad) znázorňujeme na obrázku 1 zelená křivka.

Cyklonální počasí s význačnými projevy odhadneme hůře, některé situace velmi těžko

Když už po malé chvíli, co se zahájí výpočet předpovědi na základě stavu atmosféry (vstupní data) v aktuální čas se tento stav více změní, předpověď nevyjde. Zatíží ji chyby a její úspěšnost i na kratší čas strměji klesá. To ukazuje na obrázku 1 červená křivka. Předpověď tedy oproti výše uvedené vykazuje nižší úspěšnost a s přibývajícím časem její úspěšnost klesá. Význačné až extrémní projevy počasí většinou v předpovědi příliš dlouho dopředu nevidíme. Nebo případně některé běhy modelů ukazují extrémní projevy počasí, význačné až extrémní hodnoty prvků, ale s postupujícím časem směrem k danému termínu se upřesňují. A často se v novějších výstupech nepotvrdí. Existují synoptické situace, kdy předpověď vykazuje chyby dlouho, v čase se značně mění. A tato vykáže vyšší neúspěšnost i na nejbližší dny.

Zde máme tedy opačnou situaci, proměnlivé hodnoty prvků, výskyt četných projevů, vstup mnoha prvků a podobně působí víc matematických operací. Uvažovat nutno mnoho jevů, předpověď se sestavuje obtížněji a brzy po výpočtu se mění. Existuje zde zatížení uvedenými procesy a jevy, tj. i více chybami. S postupujícím časem její úspěšnost více klesá, u některých situací ještě rychleji a významněji.

Cesta k přesnější předpovědi – vždy půjde ale jen o předpověď

Když předpovídáme nějaký vývoj, znamená to, že tento se takto nutně odehrát nemusí. Pakliže by to tak mělo být, jednalo by se o fakt. Jistotu, že daný sled událostí skutečně nastane. Kdyby se počasí odehrávalo v určitých časech či obdobích zcela stejně, určitě by takové konstatování faktu bylo možné a nehrozilo by u něj, že se vyplní. Totéž jako v případě východů a západů Slunce během roku ve vztahu ke konkrétním místům. Počasí je ale velmi dynamické, jak uvádíme už v úvodu tohoto textu. Zde toto nikdy platit nebude. Může zde existovat jen snaha o dosažení co nejvyšší úspěšnosti. To znamená zajištění nejdokonalejší techniky, které dokáže co nejrychleji reagovat na změny v atmosféře a zároveň pokrýt co nejhustší území dané oblasti.

Žádná předpověď počasí nebude pravděpodobně nikdy stoprocentní. Nešlo by již o smysl předpovědi. Ale určitě se bude úspěšnost předpovědi stále zvyšovat. Odpověď na otázku proč se mění předpověď počasí je jednoduchá, neboť se neustále mění samotné počasí – stav atmosféry.

Jak dosáhnout přesnější předpovědi a proč se někdy neví jak v daný den bude?

Pro přesnější předpověď počasí potřebujeme:

  • Získat údaje o počasí co nejčastěji a z co nejvíce míst
  • Mít výkonnou výpočetní techniku pro co nejrychlejší spočtení velkého množství operací s těmito údaji
  • Umět rychle a efektivně s těmito údaji pracovat, využít zkušených pracovníků

Kdy je předpověď počasí nejméně úspěšná i na kratší čas?

  • Obecně při cyklonálních situacích s výskytem mnoha projevů, včetně význačných až extrémních
  • Při vlivu středu cyklony
  • Při přechodu zvlněného frontálního rozhraní (nejčastěji studené fronty)
  • V situacích s výskytem lokálních jevů (typicky bouřková činnost bez vazby na atmosférickou frontu)
  • V případě jakéhokoli výrazného teplotního rozhraní
  • Za situace obecně výrazné změny počasí

Existují situace, kdy se na předpověď počasí opravdu spolehnout nemůžete. Tímto Vám dáváme větší povědomí o tom, kdy tomu tak vždy bývá. Stejně jako se snažíme přiblížit komplikovanost vzniku předpovědi na základě možností techniky. Ale mějme na paměti, že jde vždy o předpověď a nikoli o konstatování jasného pravidelně se opakujícího stavu.

Příklad: Plánujete pobyt u vody či jinou aktivitu na dovolené, ale předpověď na pátý den se tváří všelijak. První výstup modelu ukazuje 32°C, druhý pouze 19°C, aby třetí dal kompromis 25°C. To jsou typické situace očekávaného přechodu výrazného frontálního rozhraní. V takovém případě model počítá s různými stavy atmosféry. A není jisté, zda v daný den rozhraní ještě neovlivní příliv velmi teplého vzduchu na dané území nebo zda ho ovlivní či ovlivní částečně. Tzn. zda už přejde přes dané území a nastoupí příliv studeného vzduchu či zda bude dané území teprve přecházet. A v takovém případě se studený vzduch projeví částečně a teplotu ovlivní samotné projevy počasí na frontě, tj. oblačnost a výskyt srážek.

Meteo Aktuality

Od mala mě fascinuje voda a projevy s ní spojené. Přírodní živly a to zejména extrémní průběh počasí. Chuť o nich informovat a také uvádět na pravou míru přemíru bulvárních informací nejen na internetu mě přiměla vytvořit stránky. Proto jsem 21. ledna 2011 založil na Facebooku projekt v podobě stránky, k níž brzy vznikla webová stránka. Projekt seriózního meteorologického servisu přináší seriózní informace o počasí a souvisejících oborech. Cílem je poskytovat informace o počasí, objasňovat příčiny, souvislosti a vzdělávat v oboru. Více lidí si sice vždy raději přečte nepravdivé a katastrofální informace plné extrémů než to, že počasí bude průměrné. Ale seriózní informace mají také své uplatnění. Za tímto cílem si stojím! To, zda se mi to daří plnit musíte posoudit vy, milí čtenáři.

Meteo Aktuality napsal 1072 příspěvků. Zobrazit všechny příspěvky od Meteo Aktuality