Proč se často mění předpověď počasí?

Možná si pokládáte otázku, proč se často mění předpověď počasí? Odpověď může znít docela jednoduše, protože se mění počasí a to každou vteřinu na celém Světě. Vypočítat počasí na den dopředu v konkrétním místě je velmi složité, obzvláště při určitých situacích. Situacemi myslíme synoptické situace, kdy se v atmosféře odehrávají intenzivní procesy, které vedou k význačným a obecně špatně odhadnutelným jevům. Vždy se říká, že stabilní a obecně pěkné příznivé počasí se vždy předpovídá lépe a to i na více dní dopředu. Zde totiž existuje minimum takových procesů a jevů, které by se mohly odehrát jinak než se aktuálně předpokládá. A změnit tak zásadnějším způsobem hodnoty předpovídaných meteorologických prvků.

To v případě synoptických situací, které znamenají nepříznivé, význačné až extrémní počasí, rozhodně neplatí. A existují specifické situace s obzvláště těžko odhadnutelným procesy a jevy, které se předpovídají ještě hůře i na kratší čas dopředu než běžné situace tzv. cyklonálního a nepříznivého charakteru.

TIP: Zde též doporučujeme článek Synoptické typy a počasí v nich.

Počasí se mění na celé Zemi každou vteřinu, předpověď je hra o čas

Kdo a který moderní výpočetní přístroj dokáže rychleji spočítat nepředstavitelné množství získaných dat o aktuálním počasí v co nejvíce místech, tzv. bodech, má přesnější předpověď počasí. Protože s nárůstem času narůstá samozřejmě objem dat a požadavky na výpočetní proces, tak předpověď na více dní dopředu je vždy méně přesná. Proto se výpočetní technika pro zdokonalování předpovědí počasí stále zlepšuje, tedy zrychluje v podobě zvýšení její výkonnosti. Ta spočívá ve spočítání více matematických operací za kratší čas. A pro předpověď počasí je potřeba skutečně hodně matematických operací. Takže když začne technika počítat předpověď počasí na základě meteorologických údajů (stavu atmosféry) k aktuálnímu termínu, už může být v počátku výpočtu v atmosféře něco jinak. Za další hodiny už může být stav o poznání odlišný. A při dokončení výpočtu předpovědi můžeme z pohledu aktuálního stavu atmosféry házet výstup modelu, ze kterého teprve vznikne výsledná předpověď, do koše.

Úspěšnost předpovědi

Toto platí zejména při složitějších situacích, kdy dochází k výskytu řady výše zmíněných procesů a jevů ovlivňujících změny stavu atmosféry. V opačném případě se předpověď mění jen minimálně. Dělají se v ní jen tzv. kosmetické úpravy. Takže když máme v dané oblasti stabilní počasí, neexistuje pro ni mnoho faktorů působících proměnlivost počasí a i jeho předpovědi. V případě dlouhodobé stability počasí pak můžeme úspěšně předpovídat jeho vývoj na týden dopředu a ojediněle i déle. V opačném případě nám předpověď viditelně nevyjde ani na druhý den dopředu. Ale takových situací není mnoho, byť se to může v praxi zdát.

Obr. 1 Příklad vývoje úspěšnosti předpovědi počasí podle hlediska stability povětrnostní (synoptické) situace

Anticyklonální počasí bez význačných projevů odhadneme spolehlivě

Ani po výpočtu předpovědi nedojde v atmosféře v takovém případě pro danou oblast k žádné větší změně. Proto tato předpověď vykazuje velkou spolehlivost na několik dní dopředu. Jednoduše se nic nezmění ani za delší čas po spočtení předpovědi numerickým modelem a tato bude platit. Stejně tak se příliš nezmění ani v řádu dnů, kdy dojdeme v čase k termínu dané předpovědi. Pak můžeme konstatovat, jak předpověď tedy vyšla. Proto někdy tedy předpověď vychází, jedná se zejména o tyto situace. V těchto případech se jen upřesňuje doba jejich trvání a okamžik, kdy má dojít ke změně situace a počasí.

Málo proměnlivé hodnoty meteorologických prvků a absence některých prvků a projevů působí méně matematických operací nutných pro předpověď. Některé jevy můžeme vypustit či zanedbat. Předpověď sestavíme snadněji, tato není zatížena zmíněnými procesy a jevy a tedy ani větším množstvím chyb. Vždy se ale s postupujícím časem bude úspěšnost každé předpovědi přeci jen snižovat. Jen v případě stabilních situací pouze minimálně. Vývoj úspěšnosti takové prognózy (příklad) znázorňujeme na obrázku 1 zelená křivka.

Cyklonální počasí s význačnými projevy odhadneme hůře, některé situace velmi těžko

Když už po malé chvíli, co se zahájí výpočet předpovědi na základě stavu atmosféry (vstupní data) v aktuální čas se tento stav více změní, předpověď nevyjde. Zatíží ji chyby a její úspěšnost i na kratší čas strměji klesá. To ukazuje na obrázku 1 červená křivka. Předpověď tedy oproti výše uvedené vykazuje nižší úspěšnost a s přibývajícím časem její úspěšnost klesá. Význačné až extrémní projevy počasí většinou v předpovědi příliš dlouho dopředu nevidíme. Nebo případně některé běhy modelů ukazují extrémní projevy počasí, význačné až extrémní hodnoty prvků, ale s postupujícím časem směrem k danému termínu se upřesňují. A často se v novějších výstupech nepotvrdí. Existují synoptické situace, kdy předpověď vykazuje chyby dlouho, v čase se značně mění. A tato vykáže vyšší neúspěšnost i na nejbližší dny.

Zde máme tedy opačnou situaci, proměnlivé hodnoty prvků, výskyt četných projevů, vstup mnoha prvků a podobně působí víc matematických operací. Uvažovat nutno mnoho jevů, předpověď se sestavuje obtížněji a brzy po výpočtu se mění. Existuje zde zatížení uvedenými procesy a jevy, tj. i více chybami. S postupujícím časem její úspěšnost více klesá, u některých situací ještě rychleji a významněji.

Cesta k přesnější předpovědi – vždy půjde ale jen o předpověď

Když předpovídáme nějaký vývoj, znamená to, že tento se takto nutně odehrát nemusí. Pakliže by to tak mělo být, jednalo by se o fakt. Jistotu, že daný sled událostí skutečně nastane. Kdyby se počasí odehrávalo v určitých časech či obdobích zcela stejně, určitě by takové konstatování faktu bylo možné a nehrozilo by u něj, že se vyplní. Totéž jako v případě východů a západů Slunce během roku ve vztahu ke konkrétním místům. Počasí je ale velmi dynamické, jak uvádíme už v úvodu tohoto textu. Zde toto nikdy platit nebude. Může zde existovat jen snaha o dosažení co nejvyšší úspěšnosti. To znamená zajištění nejdokonalejší techniky, které dokáže co nejrychleji reagovat na změny v atmosféře a zároveň pokrýt co nejhustší území dané oblasti.

Žádná předpověď počasí nebude pravděpodobně nikdy stoprocentní. Nešlo by již o smysl předpovědi. Ale určitě se bude úspěšnost předpovědi stále zvyšovat. Odpověď na otázku proč se mění předpověď počasí je jednoduchá, neboť se neustále mění samotné počasí – stav atmosféry.

Jak dosáhnout přesnější předpovědi a proč se někdy neví jak v daný den bude?

Pro přesnější předpověď počasí potřebujeme:

• Získat údaje o počasí co nejčastěji a z co nejvíce míst
• Mít výkonnou výpočetní techniku pro co nejrychlejší spočtení velkého množství operací s těmito údaji
• Umět rychle a efektivně s těmito údaji pracovat, využít zkušených pracovníků

Kdy je předpověď počasí nejméně úspěšná i na kratší čas?

• Obecně při cyklonálních situacích s výskytem mnoha projevů, včetně význačných až extrémních
• Při vlivu středu cyklony
• Při přechodu zvlněného frontálního rozhraní (nejčastěji studené fronty)
• V situacích s výskytem lokálních jevů (typicky bouřková činnost bez vazby na atmosférickou frontu)
• V případě jakéhokoli výrazného teplotního rozhraní
• Za situace obecně výrazné změny počasí

Existují situace, kdy se na předpověď počasí opravdu spolehnout nemůžete. Tímto Vám dáváme větší povědomí o tom, kdy tomu tak vždy bývá. Stejně jako se snažíme přiblížit komplikovanost vzniku předpovědi na základě možností techniky. Ale mějme na paměti, že jde vždy o předpověď a nikoli o konstatování jasného pravidelně se opakujícího stavu.

Příklad: Plánujete pobyt u vody či jinou aktivitu na dovolené, ale předpověď na pátý den se tváří všelijak. První výstup modelu ukazuje 32°C, druhý pouze 19°C, aby třetí dal kompromis 25°C. To jsou typické situace očekávaného přechodu výrazného frontálního rozhraní. V takovém případě model počítá s různými stavy atmosféry. A není jisté, zda v daný den rozhraní ještě neovlivní příliv velmi teplého vzduchu na dané území nebo zda ho ovlivní či ovlivní částečně. Tzn. zda už přejde přes dané území a nastoupí příliv studeného vzduchu či zda bude dané území teprve přecházet. A v takovém případě se studený vzduch projeví částečně a teplotu ovlivní samotné projevy počasí na frontě, tj. oblačnost a výskyt srážek.