Deset stupňů v květnu, je to normální?

Deset stupňů v květnu, je to normální? Proč zase ochlazením, chci už léto! Stále zima, kdy už bude hezky? Výběr z Vašich komentářů pod našimi příspěvky na stránce sociální sítě Facebook za minulé týdny. Ať už pod články odsud z webu nebo pod tamními příspěvky. Dlouhotrvající chladné počasí už zejména milovníkům tepla vadí. V tomto článku odhlédněme od aktuálního i očekávaného vývoje počasí a zaměřme se na to, proč tomu tak je a zda je to běžné. Jedná se snad o neobvyklý vývoj počasí? Na to, co znamená obecně “normální počasí” odpovídáme v článku Kdy je počasí extrémní?

V této rovině máme definici normálního počasí takovou, že veškeré dění v počasí neodpovídající kritériím pro výstrahu před takovým počasím je normální. Někdy může být tedy z tohoto pohledu počasí v mezích normálu, avšak úplně typické například ve vztahu k aktuálnímu ročnímu období být nemusí. Na druhé straně můžeme mít počasí, které dle této definice normální nebude, ale v rámci klimatu dané oblasti a roční doby je běžné. Na další pojednání dle dvou rozdílných definic se zaměřují další části tohoto textu.

Normál počasí hodnotíme podle kritérií klimatu, počasí a charakteristik ročního období dané oblasti

Počasí vymezené projevy jeho jednotlivých prvků je normální, pokud nevybočuje svými parametry z nastavených prahových hodnot odpovídajících klimatu dané klimatické oblasti. Jde o kritéria pro vydávání výstrah meteorologickou službou povětšinou v rámci území jednoho státu.

Tato definice určí, že pokud se vyskytne určitá hodnota teploty vzduchu za splnění případných dalších podmínek, je tato teplota považována za vysokou a určitým způsobem nebezpečnou. Vybočuje ze standardů klimatu této oblasti a může působit negativní dopady. Tím, že pro danou oblast není z pohledu standardů počasí a klimatu běžné. Byť i tyto se postupně mění, neboť jak je nám známo, mění se klima na Zemi. Tím se mění i dříve zavedené klima a projevy počasí v jednotlivých oblastech a to různě. Takže změny určitě probíhají i v tomto ohledu. Nelze tedy říci, že by se dříve zavedený standard klimatu a jeho okamžitých stavů v daných místech v podobě počasí v jednotlivých obdobích roku neměnil. Mění se v některých obdobích méně a v jiných více.

Počasí či lépe řečeno podnebí vymezené průměrem či též normálem hodnot pro dané období na daném území je normální, pokud se od těchto hodnot významněji neodchyluje. Avšak i výskyt odchylek není ničím výjimečným, neboť se výkyvy klimatu a počasí běžně vyskytují. Neexistuje v klimatologii delší období s výskytem pouze průměrných hodnot prvků.

Definici určuje, že pakliže se vyskytne určitá odchylka od dlouhodobého trendu počasí (klimatu), nejde o průměrné a takříkajíc normální počasí. Ale toto si nelze také vykládat doslovně.

Během roku se vyskytuje tzv. typické počasí společně se singularitami, které se více méně pravidelně opakují, byť se každoročně nutně zopakovat nemusejí. Jedním takovým počasím jsou zmrzlí čili ledoví muži, kdy dochází k poslednímu významnému ochlazení s přicházejícím létem. Další singularitou je Medardova kápě, po níž často následuje vlhké počasí a obecně tedy nepěkné počasí.

Tato definice nám dokresluje to, co bývá v daném období v počasí běžné. Stejně jako se vyskytují noční mrazy či alespoň mrazíky ještě kolem poloviny května, tak se také vyskytuje ještě dosti teplé či dokonce letní počasí na přelomu září a října. A to v rámci singularity babího léta, což je obdobím naopak posledního teplého počasí před začátkem poměrně sychravého podzimu. Neplatí to vždy, tedy každoročně a nemusí jít o období posledního výskytu tohoto počasí. Každopádně většinou tomu tak v těchto obdobích bývá. Toto bylo odpozorováno dle dlouhodobých statistik a chování počasí v jednotlivých letech.

Deset stupňů v květnu: Příznivější počasí pro nás nemusí být příznivé pro přírodu

Příroda snese každé počasí, vypořádá se skutečně úplně se vším, neboť počasí je přírodním jevem. To je nutné hodně zdůraznit. Přesto má příroda jiné projevy a jinak vypadá při různých druzích počasí. Také musíme počasí a klima hodnotit ve vztahu k hydrologické bilanci Jak tato bilance v podobě dostupné vody, tak stav přírody/vegetace je pro nás důležitý. Proto bychom při hodnocení počasí měli toto určitě zohlednit a nemyslet jen na to, abychom mohli chodit venku bez deštníků, provozovat různé aktivity, chodit lehce oblečeni a podobně.

Pro každého je důležitý sluneční svit, přiměřeně teplé počasí, ale také přiměřeně vlhké počasí. To platí komplexně bez výjimek, ať chceme nebo ne. Nyní můžeme hodnotit klady a zápory určitého počasí, na každém počasí či průběhu klimatu najdeme pozitiva i negativa. I na z našeho pohledu pěkné počasí tzv. bez chyby najdeme nějaké negativum. Platí to i opačně, i na nepěkném počasí z obecného pohledu najdeme určitě pozitiva. Jen to chce podívat se na věc komplexně a tzv. “umět hledat, vidět”.

Hlavně ať neprší, je teplo a klidně horko, ideálně také slunečno.

Takové přání má mnoho z nás ohledně počasí. Aby bylo neustále takto, samozřejmě, že to nelze dlouhodobě. Takové počasí v dlouhodobém horizontu zhoršuje hydrologickou situaci, z čehož vyplývá, že nám zhoršuje dostupnost vody. Pro vegetaci není příznivé, vidíme to každé léto kolem sebe. Nedostatek srážek vede až k vodnímu stresu rostlin a stromů. Neustálý sluneční svit bez dostatku srážek působí spálení trávníku. Každé počasí má své zápory a klady. Sluneční svit a teplé počasí bez srážek jsou důležité, jednoduše chce to vyváženost, všeho moc škodí. Vegetaci sice může brzdit chladné počasí, ale určitě je pro ni příznivější chladné a významněji vlhké počasí než to suché se spalujícím slunečním svitem.

Každý druh počasí má nějaká pozitiva, určitě ale i negativa

• Déšť (přináší vláhu a obecně potřebnou vodu kterou jinak nezískáme, vlhkost do vzduchu, může způsobit povodeň)
• Slunečné a horké počasí (důležité sluneční paprsky pro vegetaci i nás, při delším trvání vznik sucha a zvýšeného rizika požárů)
• Studené počasí (způsobuje nižší výpar než horké a zpomaluje případný vznik sucha, hrozí minimálně přízemní mráz ničící vegetaci/plodiny)
• Větrné počasí (ovlivňuje náš běžný chod a může být nebezpečné, ničí vegetaci a majetek, ale zlepšuje rozptylové podmínky)

Vždy záleží na trvání, předchozím průběhu počasí a intenzitě jevů při daném druhu počasí. V přiměřené míře a při pravidelném střídání jednotlivých druhů počasí významně ubývá negativ, která takové počasí přináší. Dlouhodobější chladné a vlhké počasí nás možná nebaví a omezuje, ale vegetace ho určitě uvítá více než déletrvající suché a horké počasí. Též je třeba myslet na zásoby vody, které jsou pro nás velmi důležité. I zimní počasí má tedy ve správném období svoji velmi důležitou roli. Vegetace si odpočine, v přírodě je u některých jedinců nastaven zimní spánek či obecně stav neaktivity a přezimování a je třeba, aby bylo počasí skutečně zimní a nevybízelo k probuzení. Výpar bývá většinou nulový a dochází k hromadění vláhy a zásob vody, důležitá je proto též sněhová pokrývka, byť je lidmi zejména v obcích a městech velmi neoblíbená. I deset stupňů v květnu tedy nelze považovat z pohledu počasí a přírody za nenormální.