První hrozby tuhou zimou
První rádoby předpovědi počasí na zimu, aneb první hrozby jak jinak než tuhou zimou a jejím brzkým začátkem. Opět se s blížícím se koncem srpna doslova „vyrojily“ články s hrozbou brzkého příchodu zimního počasí a to už na podzim. Zpočátku připouštějí, že bude velmi teplo, ale poté se má významně ochladit. O co se tyto prognózy opírají? Opět se jedná o těžko odhadnutelný klimatický jev, zejména z pohledu konkrétního regionu. S příchodem chladné části roku by se měl totiž prosadit opět jev La Niňa a měly by na Světě skončit maximální teplotní extrémy, kterých byl doposud letošní rok doslova plný.
Tento jev (ENSO) má na mnohé oblasti Země vliv, ale nemusí se vždy projevit všude shodně a přinést v daném období shodný vývoj klimatu či počasí. Spíše pro zajímavost se podíváme na to, co je v případě očekávaného vlivu jevu La Niňa během podzimu a v zimě možné. Čím především bulvární média opět „straší“? O co své hrozby tuhou zimou opírají?
První hrozby tuhou zimou, opět mají média o co svá tvrzení opřít
„Zimní počasí už na podzim? Podle meteorologů se teploty rapidně změní“. „Místo padání listů se můžeme na podzim dočkat sněhu, varují meteorologové“. „Podzimní počasí se sněhem? Meteorologové řekli, co přijde do konce roku“. Tři typické bulvární nadpisy článků opírajících se ohledně své prognózy o totéž. Vliv jevu La Niňa, který by měl obecně vést ke snížení teploty mohl by vést i u nás k výskytu studenějšího počasí než je obvyklé již během podzimu. Záměrně vyznačujeme tučně „měl a mohl“, protože se jedná skutečně o hrubý odhad a předpoklad vývoje na velmi dlouhé období. S takovými máme své zkušenosti. Přesto existuje prognóza Světové meteorologické organizace (WMO), že se jev La Nina během dalších měsíců (do listopadu) vrátí na 70%, organizace Americká oceánografická agentura odhaduje jeho návrat dokonce na 90%. Není tak nejisté, že by se tento relativně pravidelně se střídající jev opačný k jevu El Niňo nevrátil právě po několikaměsíčním působení opačného jevu. Spíše je otázko, jak se jeho návrat propíše do projevů klimatu a počasí v jednotlivých oblastech Světa.
Primárně doporučujeme brát s velkou rezervou informace v typicky bulvárních médiích. Přesněji brát s rezervou jejich podání či vyjádření, přesné formulace. Někdy totiž mohou dané informace vyjádřené určitým způsobem znamenat něco úplně jiného nebo tak působit, resp. působit větší jistotou než je skutečností. Hrozby extrémy, zejména před zimou drsností počasí, jsou velmi časté.
Ke konci října nasněžilo v nížinách v roce 2012, predikovat obdobný vývoj a jeho pravděpodobnost je momentálně nemožné. Hrozby tuhou zimou jsou lákadlem ke čtenosti serverů médií.
Stalo se pravidlo z toho, že média na konci léta začínají popisovat ,jaké počasí nás čeká ve velmi sledovaném zimním období. Po těchto informacích je velká poptávka. Přitom máme před sebou tři měsíce podzimu, tzv. přípravného období na zimu. A rozhodně nemůžeme říci, že nám moderní předpovědní metody dokáží s uspokojivější jistotou říci, jaké bude právě toto dosti dlouhé období. Natož pak, aby jsme odhadovali podle vývoje klimatických jevů globální počasí v období následujícím. Extra hrubé první možné odhady vývoje to jsou, ale má smysl se jimi nějak vážněji zabývat?
Příchod zimního počasí na podzim jako velmi odvážné tvrzení, jsou tu první hrozby tuhou zimou
Tuhá zima nebo mírná zima? Předpovědím na zimu nyní spíše nevěřte. Takový článek jsme vydali i v roce 2018, před každou zimou se hrozby tuhou zimou u mnohých médií opakují. A každý rok se tyto hrozby nepotvrzují.
Neexistuje žádná uspokojivě spolehlivá předpověď, podle které by bylo možné toto tvrdit. Jde pouze o možný vývoj. Navíc klimatické modely ukazují poněkud něco jiného, alespoň pro podzimní klimatické období, které lze nyní rámcově odhadovat. Očekává se slabý výskyt jevu La Niňa a nikoli tak výrazný jako v některých minulých letech či ne tak výrazný, jak se mohou očekávat dříve. Klimatické modely pro podzimní měsíce slibují tedy v centru Evropy a na většině území tohoto kontinentu vyšší teplotu než činí průměr. Dle toho může usuzovat, že předčasný příchod zimního počasí spíše nehrozí. Srážek by mělo být mírně více na severu a v centru Evropy, méně na jihu. Numerické klimatické modely s dlouhodobou prognózou teplotních a srážkových charakteristik se shodují na teplotně nadprůměrné Evropě. Zejména její jižní část by měla být významně teplotně nadprůměrná. Stejné je to u srážek, tam modely potvrzují také sušší jih Evropy a vlhčí střed až sever. Na jihu tak může v kombinaci s teplým počasím vzniknout významnější sucho.
Věříte těmto odhadům na základě vývoje klimatických jevů často zpracovaných do podoby článků hrozících extrémním až katastrofickým vývojem počasí? Pokud sledujete tyto informace pravidelně, možná jste si už všimli, že vývoj bývá poté zpravidla zcela opačný a to naopak mírný co se zimního období týče. První hrozby tuhou zimou přicházející zpravidla na konci léta se rozhodně nevyplní. Zima ne a ne začít a poté se dočkáme na Vánoce 10°C a v únoru už máme pomalu léto. Jednou se třeba stane ohledně tohoto „strašení“ zázrak a hrozby tuhou zimou vyjdou. Ale možná Vám padne co chcete spíše když si hodíte korunou.
