Typický průběh počasí při mlze či nízké oblačnosti

Rozlišení pojmů mlha a nízká oblačnost tkví pouze v tom, odkud tento oblak druhu Stratus pozorujeme. Mlha je oblak u zemského povrchu a každý oblak se jeví jako mlha, pokud se pozorovatel nachází u tohoto v bezprostřední blízkosti. Proto budeme hovořit nyní o mlze, ale budeme tímto pojmem zároveň zahrnovat i nízkou oblačnost. Mlhy vznikají v ČR nejčastěji v chladné části roku a úplně nejčastěji v období nejkratších dnů a nejdelších nocí. Přesněji tedy od listopadu do začátku ledna. Nejčastěji se u nás vyskytují radiační mlhy. Jejich název je svázán s procesem vzniku těchto mlh. Dále se podíváme stručně na vznik mlh a jejich varianty, poté na typický průběh počasí při výskytu mlhy. Článek poskytuje obecně obecný popis průběhu počasí při mlze – typický průběh počasí při mlze.

O oblacích pojednávají stránky Oblaky, Atlas oblaků a také Ostatní oblaky (zde jsou popsány i jednotlivé druhy mlh).

Průběh počasí při mlze: Vznik mlhy

Tyto vznikají ve stabilní vzduchové hmotě za jasných a bezvětrných nocí (při vlivu tlakových výší), kdy je dostatek vlhkosti v ovzduší a vzduch se dostatečně ochladí. Přesněji se ochladí až na teplotu rosného bodu, dojde k jeho nasycení (relativní vlhkost 100%), kdy další vlhkost tento již nepojme. Dochází ke kondenzaci a vodní pára v ovzduší je viditelná. Pokud je jí ve vzduchu méně, není tolik viditelná a hovoříme o slabé mlze nebo případně o kouřmu. Kouřmo rozlišujeme v meteorologické terminologii od mlhy tím, že snižuje dohlednost na vzdálenost 1km a delší, oproti mlze.

Oba dva meteorologické jevy jsou faktory snižující dohlednost. Pokud je vodní páry ve vzduchu hodně, je viditelná více. Mlha je pak hustší. V našich podmínkách se mlhy tvoří často v již výše uvedeném období, kdy mnohdy setrvávají ve sníženinách našeho území i několik dní v kuse.

Špinavá mlha nebo-li smog

V souvislosti s prachovými částicemi a zplodinami z různého provozu se do ovzduší dostávají různé škodlivé příměsi. Tyto “znečišťují” mlhu, tedy onu vlhkost v ovzduší. Pak hovoříme o smogu (složeno a počeštěno z angl. fog = mlha a smoke = kouř). Z nízké oblačnosti může mrholit nebo velmi slabě sněžit, tzv. “padat mlha”. Mnohdy mohou tyto částice podnítit vznik oblačnosti a zesílit její srážkovou činnost. To ale pouze nad zdrojovými oblastmi těchto částic. Hovoříme o průmyslovém sněžení. Ojediněle může být toto i poměrně významné a přinést vyšší úhrny nového sněhu.

Vznik, průběh a zánik mlh je na předpověď obtížný. Důvodem je vliv mnoha faktorů. Přesto můžeme základní rysy chování mlhy vypozorovat a odhadnout. Kdy se mlha pravděpodobně rozpustí? Kdy mlha stoupne vzhůru? Jaký e typický průběh počasí při mlze?

Průběh počasí při mlze: Vznik mlhy

Mlha vzniká od zemského povrchu tak, jak se tento ochlazuje. Jde o typický průběh radiační mlhy. Případně jak dopadne na studený povrch teplý vzduch (advehuje, advekce). Při počáteční fázi tvorby mlhy hovoříme o přízemní mlze. Jde o i poměrně hustou mlhu, která je viditelná nad loukami a poli. Často a jako první vzniká pod svahy a v údolích, kam stéká s příchodem večera studený vzduch a možnost se tam hromadit. Jde o velmi tenkou vrstvu, která doslova “sedí” u povrchu a má ostrou hranici přechodu do prostoru bez výskytu mlhy. Při pokračujícím ochlazování a podmínkách pro tvorbu mlhy se tato zvedá vzhůru a postupně odpoutává od povrchu.

Vzniká inverze teploty, kdy je teplota v přízemní vrstvě nižší než v o něco větších výškách. Mocnost inverzní vrstvy se tedy zvyšuje. V určitých místech mohou podmínky pro vznik mlhy pominout a jinde naopak nastat. Mnohdy také působí nepatrný vánek, který nelze ztotožňovat s vhodností podmínek pro vznik a existenci mlhy. Mlha se tak rozfoukává do určitých míst s vhodnými podmínkami pro její výskyt a tam setrvává. V oblasti se vyskytují chuchvalce vzniklé mlhy.

Typický průběh počasí při mlze: Zvyšování mocnosti mlhy

Dále existují dvě základní možnosti dalšího vývoje při výskytu mlhy. Tedy další typický průběh počasí při výskytu mlhy. Mlha je nyní v popsané situaci místní nebo přímo přízemní. Pokud bude dále klidno a teplota vzduchu je blízko té rosného bodu, současně je vysoká vlhkost a vzduch má blízko do stavu nasycení, mlha pravděpodobně vznikne. Jinými slovy rozšíří se do vyšších vrstev. V tomto stádiu můžeme rozeznat oblohu, zpravidla bude jasno nebo skoro jasno s nevýznamnou oblačností (například vysoký Cirrus nebo v pozadí zbytek kupovité oblačnosti ze dne v podobě protáhlého Stratocumulu).

Mlha “stoupá” vzhůru a už ji postupně vidíme i poměrně vysoko nad námi. Stále můžeme většinou rozeznat oblohu, mlha ale zesílila. Oblohu rozeznáme podle hvězd nebo případného měsíčního světla. Postupně se nám tato světla ztrácejí tak, jak mlha postupuje výše. Během noci je mlha zejména v pokročilém podzimu a v zimě i ve vysokých výškách, inverzní vrstva je mocná. U větších vodních ploch je vznik mlhy prakticky jistý. Převládá tedy dále již mlha bez možnost rozeznat oblohu a tedy identifikovat výskyt oblačnosti na obloze. Zpravidla tam žádná další oblačnost nebude, ale může se současně nahoře zatahovat oblaky Cirrus či Cirrostratus s blížící se frontou. Teplota klesá, po vzniku mlhy o větší mocnosti pak začne stagnovat.

Pominutí tvorby mlhy

Pokud ale nebudou vhodné podmínky pro vznik mlhy, mlha nakonec nevznikne. Jde o typický průběh počasí během období počátku vzniku mlhy. Kdy začnou být pro její vznik vhodné podmínky. Její rozvoj tak skončí ve stádiu chuchvalců mlhy nebo třeba jen mlhy přízemní. Může dojít k jejímu rozvoji tak, že bude zasahovat i relativně vysoko s možností rozeznat oblohu. Poté ovšem dojde ke změně rázu počasí a mlha bude zanikat, jinými slovy se přestane vytvářet a stávající se rozpadne. Nejčastější typický průběh má podobu zesílení větru, což bude určitě souviset s příchodem cyklonálního počasí a atmosférické fronty.

Nebo může být nedostatečná vlhkost vzduchu, tento se bude vysušovat. Také může přibývat významnější oblačnosti a zastaví se radiační ochlazování povrchu a tím okolního vzduchu. V takovém případě by vzduch nedosáhl rosného bodu a stavu nasycení. Současně při zesílení větru nebo přibývání významnější oblačnosti můžeme pozorovat nápadný vzestup teploty vzduchu, která doposud neustále a třeba i významněji klesala. Mlhu v počáteční fázi tvorby během chvíle na daném místě patrně už nenajdeme. Ani do rána nevznikne. Dost možná můžeme ráno počítat s výskytem frontální oblačnosti, která bude přinášet i srážky.

Typický průběh počasí při mlze – počátek jejího rozpouštění, tzv. slábnutí. Typicky se tak děje během dopoledne, v pokročilém podzimu odpoledne.

Typický průběh počasí při mlze: Trvání mlhy

Pokud mlha vznikne, zpravidla se tak děje během noci v závislosti na podmínkách a intenzitě inverze. Ale mlha může vzniknout výjimečně i během odpoledne. Hlavně v zimě, kdy je vzduch hodně prochladlý nebo se vyskytují dokonce i mrazivé teploty. S mlhou se setkáme zpravidla nad ránem nebo brzo ráno, ale při vhodných podmínkách už během večera. Taková mlha většinou setrvá celou noc a ráno je může být zcela u povrchu. Jde o hustou nebo-li silnou mlhu. Během dne se mlha postupně dostává do vyšších výšek, to je typický průběh počasí zejména při jejím delším výskytu.

Na horách je většinou slunečno a mlhu vidíme v podobě “jezera” oblačnosti při pohledu dolů. Někde jsou nad mlhou jen nejvyšší naše polohy. Ve středních polohách pak bude hustá mlha, která zasahuje i do nižších výše. Jak inverze stoupá, většinou během dne, mlha se v nižších výškách mění na zataženo nízkou oblačností, často ale i kouřmo. I na horách se při postupu inverze vzhůru může utvořit mlha. Pokud inverzní počasí pokračuje a nenastane žádný faktor, který by inverzi rozrušil, tak zůstává zataženo nízkou oblačností. V určitých polohách je pak mlhavo, pod nízkou oblačností může mrholit.

Typický průběh počasí: Rozpuštění mlhy

Pokud nastanou již výše uvedené faktory pro rozrušení inverze (typicky změna synoptické situace a přibližování se fronty, což způsobí zejména zesílení větru), tak se oblačnost začne rozpouštět. I bez těchto faktorů se tato v této fázi popsané výše, začne rozpouštět pokud je dodáno k povrchu dostatečně intenzivní záření v podobě slunečního svitu. V takovém případě dochází k oteplování a mlha se rozpouští. Zpočátku podzimu k tomuto postačí několik málo hodin nebo desítek minut slunečního svitu. Mlha se rozpustí během dopoledne. Později na podzim už je sluneční svit o poznání slabší a tento proces trvá déle. Mlhy se pak rozpouštějí i pozdě odpoledne a to třeba i jen hodinu před západem Slunce. Pokud se tedy vůbec stačí rozpustit. Poté už mohou hrát roli další faktory. Mlha tak může setrvat od rána, celý den a rozpustí se až pozdě večer nebo v noci.

Mohou se vyskytnout situace, kdy se mlha rozpustí jen krátce. Přetrvá od noci celé dopoledne, rozpustí se vlivem vhodnějších podmínek například po poledni. Ale již kolem 15. hodiny může začít opět rychle zesilovat tak, jak se zvýrazňuje inverze. Výskyt mlhy závisí na místních podmínkách. Někde vzniká mlha velmi snadno a tedy dříve, jinde naopak. Stejné je to s jejím rozpouštěním nebo krátkodobým rozpuštěním. Proto je její chování, tedy vznik, změna i zánik velmi obtížně předpověditelné.

Mlha a vítr, mlha a srážky

Typická radiační mlha se současně s rychlejším větrem ani s typickými frontálními srážkami vyskytovat nebude. To odporuje podmínkám pro její existenci. Existuje ale mnoho druhů mlh, které nejčastěji klasifikujeme podle způsobu či chcete-li procesu jejich vzniku. Na horách je mlhavo velmi často, neboť zde má často základnu právě nízká oblačnost. Někdy je základna z pohledu nejvyšších poloh i pod hranicí, ve které se nacházíme. I vertikálně vyvinutý oblak Cumulus s pěknou strukturou při pohledu z dálky se zde jeví jako mlha. Proto na horách i při působení větru může být mlhavo.

Při záporných teplotách jsou mlhy mrznoucí a zejména při dlouhodobém působení mrazu a výskytu mlhy dochází ke tvorbě námrazy. Tato může být i dosti silná. Námraza narůstá po směru působení větru. Mráz, mlha a k tomu vítr jsou typickým projevem drsného klimatu hor. Stejné je to se srážkami, kdy může existovat mlha určitého druhu a ve vyšších výškách se bude nacházet vrstevnatá oblačnost. Tato bude produkovat déšť nebo mrholení či případně sněžení.

Závěr: Typický průběh počasí při mlze

Na závěr zopakujme základní druhy mlh dle způsobu jejich vzniku:

• Radiační – jako předmět tohoto textu
• Advekční vzniká naopak při vpádech teplého vzduchu zejména v zimě, kdy dojde k přílivu teplého vzduchu na studené podloží
• Radiačně-advekční vzniká kombinací těchto způsobů
• Z vypařování – jde o typické mlhy vznikající při nebo po významných srážkách, kdy dojde ke zvýšení vlhkosti v ovzduší. Při těchto situacích se může vyskytovat mlha současně s docela intenzivními srážkami
• Frontální -tvořena nízkými frontálními oblaky, které jsou též bohaté na srážky a vyskytují se blízko povrchu – rozlišujeme též mlhu před frontální a za frontální
• Městské jako znečištěné mlhy, jde tedy o smog

Vznik a existenci mlh je velmi dobré sledovat na snímku z družic MSG, zejména přímo v prohlížeči snímků JSMSGView ve volbě produktu VIS-IR. Výše prezentujeme typický průběh počasí při mlze, veškeré související projevy počasí od počátku vzniku mlhy až po její rozpuštění.