Contrails nebo chemtrails? Věříte na teorii chemtrails?
Letadla za sebou někdy zanechávají dlouhé stopy, někdy se tyto stopy buďto brzo ztrácejí nebo se vůbec netvoří. Pokud se za letadly tvoří dlouhé stopy, které zůstávají na obloze velmi dlouho a nerozpadají se a mají zvláštní tvary, znamená to, že letadla do atmosféry vypouštějí určité nebezpečné látky – práškují. Tak zní teorie o chemtrails, které určitá skupina lidí věří. V písničce pana Mládka se zpívá o “práškovacím letadle”, nicméně nad naším územím žádná taková skutečně nelétají. Vysvětlení toho, že se kondenzační stropy za letadly někdy rozpadají brzo nebo se vůbec netvoří a jindy naopak a toho, že jsou někdy tedy dlouhé a někdy ne je velmi prosté a vystačí si s fyzikálními zákony. Takže je správně contrails nebo chemtrails?
Chemtrails je vymyšlená teorie, přesvědčit o tom jisté jedince je ovšem nemožné
Někteří se této teorie drží ještě více než klíště. Proto není možné je přesvědčit o opaku. Nicméně nestranné jedince, běžně chápající, se v tomto textu pokusíme navést na správnou kolej. Správné objasnění tohoto jevu by měl pochopit každý s průměrným vzděláním. Kondenzační pruhy za letadly se tvoří podobně jako oblaky klasickým způsobem. Jde o běžné palivo používané do letadel, které při vypouštění do ovzduší ve velkých výškách. To hraje roli při vnímání viditelných částí těchto výfukových plynů. Každý letoun používá jinak škodlivé palivo.
Je to obdobné jako u vozidel jedoucích po povrchu, kde nejsou výfukové plyny tak viditelné a pokud ano (např. při inverzi), chovají se po vypuštění poněkud jinak. Ve velkých výškách plyny za velmi nízkých teplot kondenzují a chovají se jako oblaky. Při setrvání na obloze, což závisí na atmosférických podmínkách v dané výšce, mohou být větrem rozfoukány a jsou pak někdy i k nerozeznání od vysokých oblaků druhu Cirrus. Kondenzační stopy z letadly (contrails) se do klasických oblaků nepočítají.
Podmínky vzniku contrails a důkazy pro neexistují chemtrails
To, zda se bude stopa za letounem tvořit, jak bude dlouhá a jak rychle se bude tedy rozpadat závisí na podmínkách pro kondenzaci. Pokud se kondenzační stropy za letadly tvoří hojně a setrvávají na obloze dlouho, je v atmosféře a hlavně v dané výšce vysoké nasycení vzduchu vodní párou. Stává se tak hlavně večer nebo brzo ráno či před příchodem změny počasí k horšímu, zpravidla před příchodem atmosférické fronty. V zimním období či pokročilém podzimním období se tak děje vlivem vysoké vlhkosti obecně velmi často. V letní anticykloně (tlakové výši) za suchého a horského počasí kondenzační stopy za letadly třeba vůbec neuvidíme.
To je fyzikální výklad k problematice vzniku a trvání kondenzačních stop na obloze za letadly.
Odteď tedy contrails, proč ne chemtrails?
- Proč by měla letadla shazovat prášek z výšky dolů?
- Vyplatilo by se plnit letadlo práškem (kolik se tam vyjde?) a draze do vypravit?
- Proč by se “tajně” práškovalo, když to každý uvidí?
- Dostal by se prášek k zemi?
- Dalo by se utajit plnění nádob a jejich montáž do letadel na letištích?
- Byla u někoho prokázána změna zdravotního stavu způsobená posypáním závadnou látkou z letadla?
Na tyto otázky lze odpovědět asi jen negativně. Položit je možno další obdobné. Protože vlastně neexistuje důkaz pro potvrzení nebo alespoň částečný důvod k pochybám o existenci práškování letadly, proč této teorii vlastně věřit? Její zastánci prostě asi chtějí něčemu věřit, chtějí být zajímaví … ale proč zrovna tomuto, proti čemuž existují jasné podložené důkazy a čímž tedy budou většině běžně uvažujících lidí spíše pro smích?
Příklady kondenzačních stop – contrails
Rada na závěr, věřte raději na něco trochu smysluplného, co nedokáže nikdo zcela objasnit a tedy potvrdit ani vyvrátit.
Obr. 1 Contrails nebo chemtrails? Kondenzační stopy od letadel nasvícené zapadajícím Sluncem, v levé části rozpadající se. Ve výšce kratší stopa od letadla pohybujícího se ve vyšší hladině
Obr. 2 Contrails nebo chemtrails? Několik kondenzačních stop v různých hladinách. Příklad, kdy se stopy rozpadají velice pomalu.
Obr. 3 Contrails nebo chemtrails? Několik kondenzačních stop, prostřední silně rozfoukána prouděním, kdy tato setrvává na obloze delší dobu.
Použití: DVOŘÁK, P. Pozorování a předpovědi počasí. Cheb: Svět Křídel, 2012, www.svekridel.cz.