Silný vítr, jeho výskyt a synoptické příčiny
Silný vítr, jako jeden z hlavních extrémních projevů počasí u nás. Tento jev není u nás ale zdaleka tak častý a intenzivní jako v jiných oblastech. Řeč je o oblastech, které často zasahují tornáda (jako například nyní v USA) nebo oblastech s hurikány. Těch je na Světě mnoho. Každá taková oblast označuje tyto významné tlakové níže jinak, někde se jim říká tajfuny, jinde zas cyklony. Jsou to ovšem významně hluboké tlakové níže. Do Evropy se také dostávají tlakové níže, které jsou pro nás hluboké. Ale ve srovnání s uvedenými jsou již o poznání mělčí. Přesto dokáží přinést i do mírného klimatu střední Evropy docela rozruch. Tím už začínáme odpovídat na otázku souvislostí silný vítr a jeho synoptické příčiny u nás. Avšak jen částečně.
Silný vítr a synoptické příčiny: Pojem silného větru a jeho výskyt u nás
Co se týče odborného posouzení zda jde o silný vítr, to určuje každá meteorologická služba státu prostřednictvím kritérií pro vydávání výstrah sestavených na základě klimatu dané oblasti. Stejné je to u nás, kdy se o silný vítr jedná po dosažení určitých parametrů rychlosti větru (nárazy) ve vztahu k dané části našeho území (okresu). Tak například pro vydání upozornění na silný vítr (stupeň 1) musí jeho nárazy dosáhnout 20m/s v běžných polohách na území okresu s nárazy větru pod 600m n.m. alespoň 30% nebo 30m/s pro vrcholové polohy (ČHMÚ).
Silný vítr se u nás plošněji vyskytuje v chladné části roku, nejčastěji během podzim a v zimě či případně na počátku jara. To ostatně potvrzuje i vývoj počasí v posledních letech. Kdy se vyskytly extrémní nárazy větru při vlivu hlubokých tlakových níží. Z nedávné doby to byly níže “Kyrill” v roce 2007, “Emma” v roce 2008 a následně po deseti letech “Herwart”. A v roce 2017 a “Vaia” v roce 2018. Počítat musíme ale i ostatní situace, kdy se vyskytly významnější poryvy větru u nás a přinesly významnější důsledky. Byly to i jiné nedávné cyklony jako “Fabienne” ze září 2018 nebo úplně poslední níže zvaná “Bennet”, která byla příčinou větru toto pondělí.
Silnější vítr přináší počasí i v současné době. Jde nejčastěji o příčinu tlakových níží postupujících z Atlantiku. V teplé části roku se vyskytuje silný nárazový vítr spíše lokálně a to jako nebezpečný doprovodný jev bouřek. Zejména před a při nástupu bouřky v dané oblasti, která je významnější. Jde zejména o nárazy větru při bouřkách frontálních. Kdy na našem území významná studená fronta ukončuje příliv teplého či velmi teplého vzduchu a rozdíl vzduchových hmot (ustupující a nastupující) je velký. Dochází následně tedy k velkému ochlazení. Silný vítr v tomto případě způsobuje specifická cirkulace vzduchu v bouřce a jejím okolí.
Vznik větru obecně a vznik silného větru – silný vítr a jeho synoptické příčiny
Vítr na Zemi vzniká vždy v důsledku rozdílu v tlaku vzduchu, který má tendenci se neustále vyrovnávat. Jde o rozdíl mezi odlišnými tlakovými útvary (tlakovými výšemi a tlakovými nížemi). Velký rozdíl tlaku vzduchu nenajdeme ve středech těchto útvarů, proto tam je počasí klidné. Tlak vzduchu je v oblasti středů cyklon a anticyklon setrvalý. Jde například o tlak 1030hPa ve středu výše a v blízkosti dané oblasti se vyskytuje dále tlak představovaný izobarou 1029hPa. Další izobara se vyskytuje již podstatně dále od tohoto místa.
Synoptické příčiny klidného počasí: Malý rozdíl tlaku vzduchu – příklad
To znamená minimální rozdíl v tlaku vzduchu nad větším územím. dobře to ilustruje příklad na obrázku 1. Na mapě s předpovědí rozložení tlaku vzduchu a s označením tlakových útvarů vidíme tlakovou výši nad naším územím. Ta je o maximálním tlaku 1043hPa, izobara 1042hPa se nachází až daleko nad Německem, Polskem a podobně. Směrem k jihovýchodu se izobary mírně zhušťují. V této oblasti bez jakýchkoli rozdílů v tlaku vzduchu je klidné počasí prakticky bez větru nebo se slabým větrem během dne. Ten závisí na místním klimatu a ostatních podmínkách souvisejících s prohříváním vzduchu během dne.
Obr. 1 Ukázka výskytu mohutné tlakové výše nad naším územím a minimálního rozdílu v tlaku vzduchu nad větším územím, situace z 29.12.2016, zdroj: wetterzentrale.de
Synoptické příčiny větrného počasí: Velký rozdíl tlaku vzduchu – příklad
Opačnou situací je stav, kdy se dostane do blízké vzdálenosti významnější tlaková výše a hlubší tlaková níže. Zejména v oblastech, kde se jakoby střetává vyšší tlak s nižším a kde tedy vzniká velký rozdíl (odborně řečeno gradient) tlaku vzduchu na malém území. Takže fouká právě silný vítr a to často se značnými nárazy, protože je tendence o vyrovnání tohoto rozdílu v tlaku vzduchu a toto se děje určitou silou. Tato síla se projevuje zesíleným prouděním, tedy větrem. Máme tedy v místě například tlak vzduchu představovaný izobarami 1005hPa, 1000hPa, 995hPa, 990hPa. A rozdíl na shodném území jako v předchozím případě vlivu vysokého tlaku (viz výše) je už 15hPa a nikoli 1-2hPa.
Dobře to ukazuje příklad uvedený na obrázku 2. Jde o situaci tlakové níže nad Severním mořem dne 7.2.2014. Kdy mapa ukazuje rozložení tlaku vzduchu i vyznačení nárazů větru (barevně dle stupnice). Izobary jsou zejména nad Beneluxem a Německem velmi husté a rozdíl tlaku je na menším území tedy velký. Proto jsou zde očekávány významnější nárazy větru. Nad jihovýchodem Německa a nad naším územím jsou v tuto dobu izobary o poznání dále od sebe. Rozdíl v tlaku vzduchu je u nás menší a nárazy větru téměř chybí, byť větrnější počasí při této situace lze očekávat. Dále směrem na jihovýchod se nachází vysoký tlak a izobary se vzdalují, vítr slábne.
Obr. 2 Ukázka výskytu hluboké tlakové níže nad Severním mořem a velkého tlakového rozdílu nad mešním územím, zejména nad Německem, vyznačeny barevně nárazy větru, situace ze 7.2.2014, zdroj: wetterzentrale.de
Závěr: Silný vítr a synoptické příčiny
Jak bylo prezentováno v předchozím odstavci, tak proudění a tedy vítr silně závisí na rozložení tlaku vzduchu. Příčinou rychlejšího větru je vždy větší tlakový rozdíl na menším území, kde jsou poryvy větru zaznamenávány, který má tendence se vyrovnávat. Velký tlakový rozdíl pak způsobí značné nárazy větru, jak pamatujeme v mnoha případech vlivů hlubokých tlakových níží na naše území a okolí. Čím větší je rozdíl mezi tlakem vzduchu v tlakové níži (např. 980hPa) a v tlakové výši (např. 1030hPa) a čím blíže se sobě tyto tlakové útvary dostanou, tím větší je způsoben rozdíl v tlaku vzduchu na území mezi nimi a tím významnější poryvy větru lze při vyrovnávání tohoto rozdílu na dotčeném území čekat. Vítr silně souvisí s tlakem vzduchu, proto na mnoha předpovědních mapách jsou tyto veličiny uváděny společně. Totéž lze konstatovat o tlaku vzduchu a rozložení oblačných systémů. Výše vykládáme o vztahu silný vítr a synoptické příčiny k jeho výskytu vedoucí. ukazujeme synoptické situace vedoucí ke klidnému proudění a naopak ty, které působí větrné počasí.
