Nástrahy počasí: Bouřky

Hodnocení článku

Článek nástrahy počasí: Bouřky. Věnuje se obecně nebezpečnému projevu počasí, který nás může zasáhnout v krajině. Nebezpečný může být vždy, neboť produkuje atmosférickou elektřinu. Nebezpečí představuje ve volné přírodě i ve městě. Bouřky patří mezi význačný projev počasí, přesněji mezi ty nejvýznačnější. Je jim věnována pozornost z hlediska upozornění před nebezpečnými projevy počasí i z hlediska naopak zajímavého pozorování průběhu takového počasí. Když se řekne, začíná bouřková sezóna nazývaná též konvekčním obdobím, jde o začátek teplé části roku. S vyšší teplotu vzduchu nastupují vhodné podmínky pro výskyt termické konvekce, vlivem níž vznikají bouřky. Co je to bouře, bouřka a konvekční bouře, tyto pojmy rozlišujeme v článku Bouřka nebo bouře? V tom se dozvíte mimo jiné, co přesně tyto označují a kdy který správně použít.

Soubor elektrických, akustických a optických jevů, tj. hromů a blesků či dalších doprovodných jevů (tornáda, kroupy, přívalové srážky aj.) – to je definice konvekční bouře.

Terminologie pozorování bouřky. Počasí doplněné lokálními bouřkami. Vzdálená letní bouřka.
Nástrahy počasí: Bouřky. Vlhčí a chladnější týden. Srážkové pruhy bouřky.

Obr. 1 a 2 Dobře poznáme, že z oblaku bude pršet podle srážkových pruhů. Pokud jsou tyto husté, tedy velmi zřetelné, jde o velké srážkové částice nebo velké množství těchto částic = srážky budou významnější, v bouřkách prudké. Bude pršet tam, kde právě jsem? Podle postupu oblaku to lze při soustavném a pečlivém pozorování odhadnout. Pakliže bouřka na obrázku 1 postupuje směrem k pozorovateli, srážky jsou jisté. pokud bouřka na obrázku 2 postupuje z pohledu situace fotky vpravo, pak místo mine a to často dosti těsně

Bouřky a jejich výskyt

Typické bouřky vyvíjející se termickou konvekční činností přinášející typické letní projevy v běžné míře, popsané v definici výše, se u nás vyskytují zejména od května do začátku září. slabé jarní bouřky se za určitých podmínek objeví na konci března a v dubnu, případně během září a na počátku října. Tzv. zimní bouřky jsou pak možné i během chladné části roku, například v lednu, při silném proudění na výrazných studených frontách. Jindy v chladné části roku se s nimi u nás nesetkáme. Takže obdobím května až srpna myslíme onu tzv. konvekční sezónu.

Letní bouřky:

  • Často více lokální výskyt (i bez vazby na frontu), případně naopak tvorba velkého komplexu více buněk
  • Delší životnost bouřky s produkcí typických projevů, možnost obnovování se buněk atd.
  • Podstatně větší četnost bleskových výbojů
  • Zpravidla větší intenzita doprovodných jevů (včetně nebezpečných)

Pokud se podíváme na výskyt bouřek v podobě úderu blesků na kilometr čtvereční za rok, tak nejčetnější bouřky jsou obecně v Africe s maximem v její střední části. Dále se vyskytne ročně velký počet úderů blesků v Jižní Americe a na jihu Severní Ameriky nebo také na pevnině v ostrovních oblastech jižní Asie až Austrálie. V Evropě jich za rok uhodí podstatně méně, nejvíce v jižní části kontinentu, zejména ve Středomoří.

Nebezpečná není jen silná bouře

Každá bouřka může být nebezpečná a proto platí při zastižení bouřkou ve volné krajině jasné zásady. Blesk ohřeje okolní vzduch až na nepředstavitelnou teplotu 30 000°C. Vyvolá napětí přes 10 000 Voltů, proud přes 100 000 Ampérů a vydá energii menší než 300kWh. Elektrická energie o takové intenzitě je pro vše živé velkým nebezpečím. Lidé proto vynalezli bleskosvody, ale tyto samozřejmě chrání pouze jimi opatřené budovy. Při volném pohybu bohužel hrozí zasažení bleskem i ve městě. Pro detekci blesků došlo k vývoji systémů, pracujících na bázi zachycení vytvořeného elektromagnetického pole bleskem. Systémy ale nedokáží zachytit každý blesk.

Podle odhadů zasáhne blesk na celém Světě 100 000 lidí za rok, z čehož 20 000 lidí úder bleskem nepřežije.

Zásah bleskem – čemu se vyhnout a na co si dát pozor?

Rizika zásahu člověka bleskem:

  • V krajině s vysokými předměty (stromy, vysílače) – zásah vedlejším bleskem
  • Ve volné krajině (přímý zásah bleskem)
  • Prostřednictvím povrchu – výboj šířící se zemí v oblasti místa úderu blesku
  • Vyvýšená místa – zde budeme tvořit nejvyšší bod, přes který se blesk dostane nejrychleji k povrchu
  • Voda – pryč od vody nebo dokonce z vody, tato totiž vede elektrický proud velmi dobře

V případě výskytu bouřky v krajině, kdy nemůžeme vyhledat úkryt v budově nebo v automobilu, musíme vyhledat volnou plochu bez vysokých bodů, nikoli vyvýšené místo a pokud možno ani sníženinu (riziko zatopení). Poté si sedneme do dřepu s nohy co nejblíže sobě – nutnost snížení krokového napětí a rizika zásahu povrchovým výbojem (rozhodně si nelehat). Poté skrčíme hlavu mezi kolena a počkáme, až projevy bouřky ustanou – a to zcela!

Vysoké je riziko zásahu blesku po bouřce, tedy po ustání jejích dalších projevů jako jsou zejména srážky a rychlejší vítr. V tuto chvíli se mohou vyskytovat nejnebezpečnější blesky mezi mrakem a povrchem. Těchto uhodí často několik a bývají silné. Lekneme se jich velmi často, protože po ustání větru a srážek zavládne po bouřce typický klid. Náhlý výskyt těchto hlasitých a nebezpečných blesků tento klid ve vteřině přeruší.

TIP: Nepodcenit předpoklad výskytu bouřek ani sledování aktuálního počasí při riziku jejich výskytu je důležité. S tím Vám může pomoci článek Kde sledovat bouřky?

Vlhké a na konci týdne i letní počasí. Vzdálená bouřka.Nástrahy počasí: Bouřky. O víkendu bude pršet místy i vydatně. Konvekční srážky, prudký déšť.

Obr. 3 a 4 Bude z tohoto oblaku pršet? Bouřku poznáme na dálku, avšak zpočátku se nemusí jevit nijak “dramaticky” a výrazně, oblak Cumulonimbus ale vždy přináší větší dešťové kapky

Velmi tmavé, doslova černé, oblaky či případně srážkové pruhy pod jejich základnami (které i splývají s oblakem jako takovým) svědčí o velkých srážkových částicích a jejich velkém množství. Srážky budou hodně pravděpodobně prudké, výrazné a často může jít o kroupy.

 

Zvláště nebezpečné silné bouře

Existují běžné bouře, nazývané podle kontextu také bouřky, kde hraje roli nebezpečí pouze ve výskytu elektřiny. Vyskytují se ovšem i opravdu silné bouře. Ty přinášejí nebezpečné projevy a představují tedy snazší nebezpečí při zastižení v místě bez úkrytu, avšak i v místě s potenciálním na prví pohled bezpečným úkrytem.

Za silnou považujeme konvekční bouři při výskytu nebezpečných doprovodných jevů. A a to v podobě nárazů větru nad 25m/s, krupobití s průměrem krup nad 2cm nebo přívalových srážek vedoucích ke vzniku bleskové povodně. Či případně při výskytu tornáda s ní spojeného.

I v našich podmínkách nám bouřky ukázaly, že veškeré tyto projevy se mohou vyskytnout a mohou za sebou zanechat větší škody. Silné bouřky se vyskytují zejména od května do srpna dosti často a mnohdy nás dokáží překvapit. Tornádo vyšší intenzity nás o tomto přesvědčilo v roce 2021 v červnu při výskytu silných bouří na jihu Moravy. Ostatní nebezpečné doprovodné jevy tak činí poměrně často za jednu tzv. bouřkovou sezónu v rámci roku. Někdy se vyskytnou významné bouře, v nichž jeden z těchto jevů doslova převládne. Příkladem mohou být přívalové lijáky, které se opakují a zasahují podobné oblasti. Z toho vzejdou bleskové povodně. Ani nárazy větru lokálně a ojediněle i plošněji při silných bouřkách na frontě nejsou výjimkou. A krupobití dokáže nadělat různorodé škody také často, zejména uprostřed léta s nejlepšími podmínkami pro růst konvekčních oblaků do vysokých výšek s výskytem velmi nízké teploty.

TIP: V článku Druhy bouřek a bouřkové extrémy se dozvíte o základním členění bouřek co do jejich typu. Článek Terminologie pozorování bouřky zasvětí do významu základních pojmů co se týče bouřky jako meteorologického jevu.

Přívalové srážky a blesková povodeň

Ne nadarmo hovoříme o bleskové povodni, neboť tak skutečně do dané oblasti přijde bleskově. Pro případ výskytu prudkých srážek nesmíme při potřebě přečkat bouřku ve volné krajině vyhledávat níže položená místa. Ta se zatopí při rychlém odtoku vody z krajiny velmi rychle. Určitě ne radno se zdržovat kolem vodních toků, zejména tedy menších vodních toků. Voda z jejich koryt může velmi rychle vystoupit z břehů. Přívalové srážky zatápějí samozřejmě všechna níže položená místa, včetně sklepů, ani zde není vhodný úkryt. Dokonce ani budova, která se nachází pod svahem, ve sníženině nebo v blízkosti malého či středního toku v tomto případě nebude bezpečným místem pro přečkání bouřky.

Krupobití

Kroupy vzniknout v bouřkovém oblaku při extrémně silných vzestupných pohybech vzduchu v tomto oblaku. Kroupy mají průměr 5-50mm, velmi významné pak až 12cm. Pádová rychlost krup dosahuje až 45m/s. Více o charakteristikách krup najdete na stránce Mikrofyzika oblaků. Právě tyto faktory činí kroupy nebezpečnými. Kroupy, i menší, poškozují vegetaci. Veškeré plodiny a rostliny i listy stromů nebo ovoce na nich. Střední kroupy mohou zranit zvířata a lidi, velké pak též zabíjejí. Při uvedené pádové rychlosti a větší velikosti krup tedy není divu.

Vzdušné proudy a nárazy větru

Uvnitř bouřkového oblaku se vyskytuje silný stoupavý proud. Ve stádiu zralosti bouřkového oblaku dochází k výskytu sestupného pohybu vzduchu, začínají se vyskytovat srážky. Sestupný proud (downburst) slábne ve stádiu rozpadu bouřkového oblaku. Při podmínkách vyšších hodnot střihu větru, tedy změně směru a rychlosti větru s výškou, se mohou v bouřkách vyskytovat nebezpečné nárazy větru. Ty poté působí nebezpečí při běžném pohybu i při jízdě. Určitě v extrémních poryvech větru při bouřce není vhodné se pohybovat pod většími stromy, pod budovami či v jejich blízkosti, dále po stožáry a dalšími předměty, které by mohl vítr unést. Poryvy větru před výskytem srážek, které mohou být i značně silné před nástupem bouřky do daného místa, působí víření prachu i do velkých výšek. Často tedy znemožní chůzi, zhorší dohlednost a prach s různými drobnými částečkami se nám může dostat do očí.

Downburst vzniká při situaci, kdy začne větší objem studeného vzduchu uvnitř bouřky (obsahu i kapky deště a ledové krupky) padat k povrchu. Těžší studený vzduch se při pádu dolů urychluje gravitací. Kam na povrch studený vzduch dopadne, vznikají největší škody. Tyto sestupné proudy vzduchu dělíme na mikrobursty a makrobursty.

Tornáda

V Americe velice četné a extrémně silné, ale i v mírných klimatických pásech se vyskytují. Včetně našeho území, o čemž nás počasí přesvědčilo opět loni a poměrně výrazně. Takto silná tornáda u nás tak častá nejsou. Připomeňte si loňské červnové tornádo na jihu Moravy v článku Tři vlny bouří a ničivé tornádo. O častějším výskytu tornád u nás obecně pak pojednáváme v článku Tornáda v ČR nejsou výjimečná.

V ČR se vyskytnou průměrně 2 až 3 tornáda ročně a to většinou slabé intenzity, tornáda se mohou objevit na celé Zemi vyjma polárních oblastí.

U nás se setkáme často s tzv. trombami, rotací vzduchu ve výšky pod základnou oblaku bez dosažení zemského povrchu. Do doby dosažení povrchu totiž o tornádu nehovoříme. Nicméně občas existují vhodné podmínky pro dotyk s povrchem a tornádo vzniká. Tornádo je speciální druh tromby, podoby víru s vertikální osou otáčení, které se spouští ze základny bouřkového oblaku (Cumulonimbus) směrem k povrchu. Vedle styku s povrchem musí tornádo působit hmotné škody. Vír má podobu trychtýře nebo nálevky. Jeho patrnost působí nižší tlak tohoto rotujícího vzduchu a také kondenzace vodní páry v kapičky vody. Tornádo působí jako vysavač, může se objevit i nad vodní plochou. poté se označuje jako watterspout. Někdy se mohou v okolí tornáda tvořit sekundární savé víry, obvykle o poznání menší než primární tornádo, ale mohou být i nebezpečnější.

Závěr

Každá bouřka je nebezpečná, neboť produkuje atmosférickou elektřinu o obrovské energii. Toto potenciální nebezpečí tkví tedy v riziku zasažení bleskem. Toto nutno při výskytu ve volné krajině bez možnosti účinné ochrany snížit na minimum. K tomu slouží základní zásady chování, které vycházejí i z dalších nebezpečných jevů, které může bouřka přinést. Vždy musíme při bouřce či lépe před výskytem bouřky počítat se všemi jejími nebezpečnými projevy. Vedle běžného projevu v podobě blesku spjatého s každou bouřkou, se vyskytují v některých případech tzv. nebezpečné doprovodné jevy. V takovém případě jde o silnou bouřku či přesněji řečen bouři, konvekční bouři. S takovými jsou spjaty přívalové srážky (zatopení sníženin, rychlý odtok vody, rozvodnění menších toků), krupobití (škody na zdraví, vegetaci a majetku, znemožnění pohybu) a nárazy větru (riziko pádu předmětů, obdobné škody). Zvláště nebezpečným doprovodným jevem, u nás vyskytujícím se méně často, je tornádo. Větrný vír, působící jako vysavač.

Žádnou bouřku se nedoporučuje podceňovat na žádném místě, i když mohou být projevy bouřky nakonec slabé. Ani po odeznění bouřky nepodceňujme výskyt vždy přítomného nebezpečného blesku ve směru k povrchu, který mnohdy přichází po hlavních projevech bouřky. Silné bouře se i v mírných klimatických podmínkách vyskytují stále častěji a mají častěji nebezpečné doprovodné jevy. Se zvyšující se teplotou a změnou klimatu znějí předpovědi jasně, tyto bouře budou častější a silnější. V obecně sušším období mohou spadnout lokálně enormní srážky právě v bouřích s přívalovými lijáky. Tyto srážky budou tvořit stále větší procento z celého úhrnu srážek v teplé, zejména letní, části roku.