Kdy je počasí extrémní?

Za extrémní počasí může každý považovat podle svého vnímání něco jiného. Pro některého je extrémní například každá běžná bouřka, neboť se bouřek bojí. Tento článek seznamuje s tím, kdy je počasí a tedy konkrétní jev doopravdy extrémní podle metodiky a kritérií pro upozornění na nebezpečné jevy v rámci ČR. Tyto standardy musí být stanoveny v souladu s klimatem dané oblasti, v našem případě ČR. Jev nebo hodnota prvku, které jsou extrémní u nás nemusejí být extrémní v jiné klimatické oblasti. A naopak, počasí extrémní v jiné klimatické oblasti nemusí být extrémní u nás. Například horké počasí s teplotou v maximech na 30°C není u nás extrémní, v jiné oblasti být může. V naopak v určité oblasti bude běžným jevem teplota vzduchu kolem 36°C, u nás půjde zajisté o extrémní hodnotu teploty. Takže kdy je počasí extrémní u nás?

Systém integrované výstražné služby (SIVS) ČR

Je výstupem ČHMÚ prostřednictvím něhož plní tato meteorologická organizace jednu z činností, pro kterou byla zřízena. A zároveň tedy využívá své jedinečné právo, vydávat oficiální výstražné informace před nebezpečným počasím v rámci státu. Tyto informace poskytuje především vládě, základním institucím jako jsou například Horská služba či HZS a konečně také jednotlivcům, široké veřejnosti. Výstrahy jsou vydávány, upřesňovány, rušeny či případně pozbývají své platnosti. Zní na různé jevy, ukazují určitou pravděpodobnost výskytu jevu na určité části území ČR rozdělené na okresy. Zní na různá období. Podle jakých podkladů jsou vydávány? Vydávají je meteorologové a klimatologové ve spolupráci a to již plně podle doporučené Světové meteorologické organizace (WMO) se zapojením do systému evropských výstrah Meteoalarm. A to podle předem stanovených kritérií SIVS pro jednotlivé meteorologické či hydrologické jevy a s jasně daným postupem (viz odkaz a další text).

Konstatovat, že dané počasí je extrémní není vždy zcela na místě. Počasí může být určitým způsobem tzv. význačné. Například bude neobvykle chladno, budou se vyskytovat četné přeháňky a bouřky, avšak v mezích normálu. O extrémním počasí je možné hovořit až v případě, kdy dojde ke splnění kritérií pro vydání výstrahy alespoň nejnižšího stupně před takovým počasím.

Výstrahy jsou vydávány ve spolupráci s meteorologickou službou Armády ČR. Vydává je Centrální předpovědní pracoviště v Praze ve spolupráci s regionálními předpovědními pracovišti, oddělením hydrologických předpovědí a vojenskou meteorologickou službou.

Intenzita a pravděpodobnost výskytu jevu

Dnešní podoba vydávání výstrah reflektuje intenzitu i odhad pravděpodobnosti výskytu jevu. Intenzita se stanovuje podle níže uvedených kritérií. Tato jsou stanovena podle statistické četnosti jevů a jejich obvyklých následků různého druhu. Pravděpodobnost výskytu určují tři úrovně, které ukazují nejistotu očekávaného výskytu jevů. Jde o nízkou pravděpodobnost pod 50% a vysokou pravděpodobnost nad 50%. Jen pozorovaný jev může dosáhnout pravděpodobnosti 100%. Za prvé tedy stanovujeme nebezpečnost jevu, která je odstupňována.

Nebezpečí jevů je rozděleno do 3 stupňů – nízký, vysoký a extrémní. Takto tomu bylo i v minulosti, kdy se výstrahy vydávaly podle starého systému.

Nízký stupeň = potenciálně nebezpečné počasí, značí nízkou pravděpodobnost výskytu jevu.

Vysoký stupeň = nebezpečné počasí. Jev má vysokou pravděpodobnost výskytu či je výjimečně intenzivní, ale má nízkou pravděpodobnost výskytu.

Extrémní stupeň = velmi nebezpečné počasí. Jev je výjimečně intenzivní či má vysokou pravděpodobnost výskytu se značnými materiálními škodami, vážnými zraněními, případně ztrátami na lidských životech.

Kritéria vydávání výstrah

Za druhé jde o konkrétní hodnoty jednotlivých prvků a jevů, výskyt na daném území a s výchozí pravděpodobností. Jevy jsou rozděleny na devět skupin. Jde o meteorologické jevy a stav meteorologických prvků. Jde o teplotu, srážky, sněhové jevy, vítr, námrazové jevy, bouřkové jevy, povodňové jevy, dotok a požáry. Skupiny jevů byly oproti starému systému mírně upraveny a přibyla zcela nová skupina, kterou je dotok. Je odvozeninou povodňových jevů, které upřesňuje.

Co je to dotok? Situace, kdy vrchol povodně prošel celým tokem a na celém toku je zaznamenán pokles hladiny. Kromě horní části daného toku se stále vyskytují povodňové stupně, hlavně v dolní části toku. Pro vydání výstrahy této skupiny je nutné očekávat nadále poklesy hladin na toku budou pokračovat a nedojde k jejich opětovnému vzestupu. Výstrahy před tímto jevem se uplatní u velkých toků nebo pomalu tekoucích toků.

TEPLOTA

DÉŠŤ

VÍTR

SNĚHOVÉ JEVY

NÁMRAZOVÉ JEVY

BOUŘKOVÉ JEVY

POVODŇOVÉ JEVY

DOTOK

POŽÁRY

*Riziko vzniku požárů je hodnoceno v ČHMÚ a to v rámci projektu Firerisk. Na stránce projektu je prezentováno, dostupné je též z webu ČHMÚ.

Legenda: Výchozí pravděpodobnost < 50%, výchozí pravděpodobnost > 50%, výchozí pravděpodobnost = 100%, jevy, na něž se vydává výstraha pro výskyt s pravděpodobností = 100%.

Zdroj: chmi.cz (odkaz na začátku článku)

Závěr: Kdy je počasí extrémní?

Výše je uveden přehled všech jevů, před kterými se vydávají v ČR oficiální výstražné informace v rámci SIVS podle předem stanovených kritérií (viz výše). Před jinými jevy není možné vydávat výstrahy. Vedle stojí znečišťující příměsi, před kterými se vydává upozornění nebo regulace též podle stanovených kritérií. Kritérii je většinou výskyt jevu určité intenzity a většinou i nebo případně splnění dalších podmínek. A to v podobě dosažení konkrétních minimálních hodnot jevu nebo doprovodného jevu. Co se týče sněhových jazyků nebo závějí je nutným doprovodným jevem vítr o určité rychlosti. A co do teploty vzduchu, jde o prahové hodnoty teploty.

V rámci SIVS se u nás vydávají výstrahy, které jsou součástí Evropského výstražného systému Meteoalarm. Na stránkách tohoto se zobrazují na mapě Evropy veškeré vydané výstrahy všemi meteorologickými službami. Výstrahy se vydávají v Centrálním předpovědním pracovišti v Praze ve spolupráci. A to meteorologů na tomto pracovišti i ve spolupráci s meteorologickou službou Armády ČR. Též ve spolupráci s regionálními předpovědními pracovišti, oddělením hydrologických předpovědí ČHMÚ a vojenskou meteorologickou službou.

Vydat nebo nevydat výstrahu? To řeší meteorologové často

Zda vydat či nevydat výstrahu je v některých případech sporné a těžké rozhodnout. Ale vždy se vyplatí uplatňovat jednak “zlatou střední cestu”. Každopádně ale spíše raději pokud nebezpečný jev hrozí výstrahu vydat či vydat její vyšší stupeň, byť nakonec nemusí být počasí tak extrémní. Nebo alespoň v dané lokalitě nebude tak extrémní. Nicméně též je důležité rozhodnout, pro kterou oblasti republiky výstrahu vydat – okresní uspořádání. Určitě je lepší vydat výstrahu i pro okres, který je podle prognóz na rozhraní území s očekávaným extrémním počasím a území bez tohoto. Tedy území, kde bude počasí probíhat ještě v rámci normálu. V některých případech je hranice ostrá a není snadné rozhodnout. Meteorologové prognostici tak činí dle dostupných podkladů, znalostí a svých zkušeností z pohledu daného území i očekávané situace.

Závěrem odkazujeme na stránku Extrémní počasí, kde seznamujeme obecně s extrémy počasí a též s jeho extrémy na našem území v podmínkách našeho klimatu.