Kdy je počasí extrémní?
Za extrémní počasí může každý považovat podle svého vnímání něco jiného. Pro některého je extrémní například každá běžná bouřka, neboť se bouřek bojí. Tento článek seznamuje s tím, kdy je počasí a tedy konkrétní jev doopravdy extrémní podle metodiky a kritérií pro upozornění na nebezpečné jevy v rámci ČR. Tyto standardy musí být stanoveny v souladu s klimatem dané oblasti, v našem případě ČR. Jev nebo hodnota prvku, které jsou extrémní u nás nemusejí být extrémní v jiné klimatické oblasti. A naopak, počasí extrémní v jiné klimatické oblasti nemusí být extrémní u nás. Například horké počasí s teplotou v maximech na 30°C není u nás extrémní, v jiné oblasti být může. V naopak v určité oblasti bude běžným jevem teplota vzduchu kolem 36°C, u nás půjde zajisté o extrémní hodnotu teploty. Takže kdy je počasí extrémní u nás?
Systém integrované výstražné služby (SIVS) ČR
Je výstupem ČHMÚ prostřednictvím něhož plní tato meteorologická organizace jednu z činností, pro kterou byla zřízena. A zároveň tedy využívá své jedinečné právo, vydávat oficiální výstražné informace před nebezpečným počasím v rámci státu. Tyto informace poskytuje především vládě, základním institucím jako jsou například Horská služba či HZS a konečně také jednotlivcům, široké veřejnosti. Výstrahy jsou vydávány, upřesňovány, rušeny či případně pozbývají své platnosti. Zní na různé jevy, ukazují určitou pravděpodobnost výskytu jevu na určité části území ČR rozdělené na okresy. Zní na různá období. Podle jakých podkladů jsou vydávány? Vydávají je meteorologové a klimatologové ve spolupráci a to již plně podle doporučené Světové meteorologické organizace (WMO) se zapojením do systému evropských výstrah Meteoalarm. A to podle předem stanovených kritérií SIVS pro jednotlivé meteorologické či hydrologické jevy a s jasně daným postupem (viz odkaz a další text).
Konstatovat, že dané počasí je extrémní není vždy zcela na místě. Počasí může být určitým způsobem tzv. význačné. Například bude neobvykle chladno, budou se vyskytovat četné přeháňky a bouřky, avšak v mezích normálu. O extrémním počasí je možné hovořit až v případě, kdy dojde ke splnění kritérií pro vydání výstrahy alespoň nejnižšího stupně před takovým počasím.
Výstrahy jsou vydávány ve spolupráci s meteorologickou službou Armády ČR. Vydává je Centrální předpovědní pracoviště v Praze ve spolupráci s regionálními předpovědními pracovišti, oddělením hydrologických předpovědí a vojenskou meteorologickou službou.
Intenzita a pravděpodobnost výskytu jevu
Dnešní podoba vydávání výstrah reflektuje intenzitu i odhad pravděpodobnosti výskytu jevu. Intenzita se stanovuje podle níže uvedených kritérií. Tato jsou stanovena podle statistické četnosti jevů a jejich obvyklých následků různého druhu. Pravděpodobnost výskytu určují tři úrovně, které ukazují nejistotu očekávaného výskytu jevů. Jde o nízkou pravděpodobnost pod 50% a vysokou pravděpodobnost nad 50%. Jen pozorovaný jev může dosáhnout pravděpodobnosti 100%. Za prvé tedy stanovujeme nebezpečnost jevu, která je odstupňována.
Nebezpečí jevů je rozděleno do 3 stupňů – nízký, vysoký a extrémní. Takto tomu bylo i v minulosti, kdy se výstrahy vydávaly podle starého systému.
Nízký stupeň = potenciálně nebezpečné počasí, značí nízkou pravděpodobnost výskytu jevu.
Vysoký stupeň = nebezpečné počasí. Jev má vysokou pravděpodobnost výskytu či je výjimečně intenzivní, ale má nízkou pravděpodobnost výskytu.
Extrémní stupeň = velmi nebezpečné počasí. Jev je výjimečně intenzivní či má vysokou pravděpodobnost výskytu se značnými materiálními škodami, vážnými zraněními, případně ztrátami na lidských životech.
Kritéria vydávání výstrah
Za druhé jde o konkrétní hodnoty jednotlivých prvků a jevů, výskyt na daném území a s výchozí pravděpodobností. Jevy jsou rozděleny na devět skupin. Jde o meteorologické jevy a stav meteorologických prvků. Jde o teplotu, srážky, sněhové jevy, vítr, námrazové jevy, bouřkové jevy, povodňové jevy, dotok a požáry. Skupiny jevů byly oproti starému systému mírně upraveny a přibyla zcela nová skupina, kterou je dotok. Je odvozeninou povodňových jevů, které upřesňuje.
Co je to dotok? Situace, kdy vrchol povodně prošel celým tokem a na celém toku je zaznamenán pokles hladiny. Kromě horní části daného toku se stále vyskytují povodňové stupně, hlavně v dolní části toku. Pro vydání výstrahy této skupiny je nutné očekávat nadále poklesy hladin na toku budou pokračovat a nedojde k jejich opětovnému vzestupu. Výstrahy před tímto jevem se uplatní u velkých toků nebo pomalu tekoucích toků.
TEPLOTA
Nebezpečné jevy | Stupeň | Kritérium |
Vysoké teploty | Nízký | Maximum teploty nad 31°C |
Velmi vysoké teploty | Vysoký | Maximum teploty nad 34°C |
Extrémně vysoké teploty | Extrémní | Maximum teploty nad 37°C |
Silný mráz | Nízký | Minimum teploty pod -12°C (pod 600m) |
Velmi silný mráz | Vysoký | Minimum teploty pod -18°C (pod 600m) |
Extrémní mráz | Extrémní | Minimum teploty pod -24°C (pod 600m) |
Mráz ve vegetačním období | Nízký | Teplota pod 0°C nebo přízemní teplota -2°C s trváním nad 3h (pod 600m) |
Prudký pokles teploty | Vysoký | Změna teploty o -15°C za 6 hodin při teplotě pod 0°C |
DÉŠŤ
Nebezpečné jevy | Stupeň | Kritérium |
Vydatný déšť | Nízký | Úhrn srážek: nad 30mm/6h, 40mm/12h, 50mm/24h nebo 60mm/48h |
Velmi vydatný déšť | Vysoký | Úhrn srážek: nad 40mm/6h, 50mm/12h, 60mm/24h, 90mm/48h s očekáváním či výskytem SPA |
Extrémní srážky | Extrémní | Úhrn srážek: nad 50mm/6h, 60mm/12h, 80mm/24h nebo 120mm/48h při výskytu nebo předpokladu 3.SPA |
VÍTR
Nebezpečné jevy | Stupeň | Kritérium |
Silný vítr | Nízký | Náraz větru 18m/s nebo 30m/s pro vrcholové polohy |
Velmi silný vítr | Vysoký | Náraz větru 24m/s nebo 38m/s pro vrcholové polohy |
Extrémně silný vítr | Extrémní | Náraz větru 30m/s nebo 45m/s pro vrcholové polohy |
SNĚHOVÉ JEVY
Nebezpečné jevy | Stupeň | Kritérium |
Nová sněhová pokrývka | Nízký | Nový sníh nad 7cm/12h, 15cm/24h či 25cm/48h pod 600m
Nový sníh nad 15cm/12h, 25cm/24h či 40cm/48h nad 600m |
Vysoká nová sněhová pokrývka | Vysoký | Nový sníh nad 15cm/12h, 25cm/24h či 35cm/48h pod 600m
Nový sníh nad 25cm/12h, 40cm/24h či 55cm/48h nad 600m |
Extrémní sněhová pokrývka | Extrémní | Nový sníh nad 25cm/12h, 35cm/24h či 55cm/48h pod 600m
Nový sníh nad 40cm/12h, 55cm/24h či 80cm/48h nad 600m |
Vysoká celková sněhová pokrývka | Vysoký | Sněhová pokrývka nad 50cm pod 600m |
Silné sněžení | Nízký | Nový sníh nad 3cm/h nebo 6cm/1-3h pod 600m (dodatečná kritéria: vítr 7m/s a dohlednost pod 100m – nemusí být splněna) |
Extrémně silné sněžení | Extrémní | Nový sníh 5cm/h nebo 10cm/1-3h pod 600m a nárazy větru nad 20m/s |
Sněhové jazyky | Nízký | Prachový sníh nad 5cm, nárazy větru nad 7m/s pod 800m |
Závěje | Vysoký | Prachový sníh nad 10cm a nárazy větru nad 10m/s |
Sněhová bouře | Extrémní | Prachový sníh nad 15cm a nárazy větru nad 15m/s |
NÁMRAZOVÉ JEVY
Nebezpečné jevy | Stupeň | Kritérium |
Náledí | Nízký | Vznik náledí |
Ledovka | Nízký | Vznik ledovky |
Silná ledovka | Vysoký | Vznik ledovky, výskyt úhrnu mrznoucích srážek 2mm |
Velmi silná ledovka | Extrémní | Výskyt ledovky, výskyt úhrn mrznoucích srážek 7mm |
Mrznoucí mlhy | Nízký | Dohlednost pod 200m při teplotě pod 0°C pod 600m |
Silná námraza | Vysoký | Výskyt námrazy o tloušťce 3cm a více |
BOUŘKOVÉ JEVY
Nebezpečné jevy | Stupeň | Kritérium |
Silné bouřky | Nízký | Výskyt bouřky a silné bouřky a jednoho z jevů: úhrn srážek 30mm a vyšší, náraz větru nad 20m/s |
Velmi silné bouřky | Vysoký | Výskyt bouřky a silné bouřky a jednoho z jevů: úhrn srážek 50mm a vyšší, náraz větru nad 25m/s a kroupy o velikosti 2cm |
Velmi silné bouřky s přívalovými srážkami | Vysoký | Výskyt bouřky a silné bouřky a současně úhrnu srážek 30mm/15min, 40mm/30min, 50mm/h či 70mm/3h |
Extrémně silné bouřky | Extrémní | Výskyt bouřky a silné bouřky a alespoň jednoho z jevů: úhrn srážek 90mm a více, náraz větru nad 30m/s a kroupy o velikosti 4cm |
Extrémně silné bouřky s přívalovými srážkami | Extrémní | Výskyt bouřky a silné bouřky a současně úhrn srážek 40mm/15min, 50mm/30min, 70mm/h nebo 90mm/3h |
POVODŇOVÉ JEVY
Nebezpečné jevy | Stupeň | Kritérium |
Povodňová bdělost | Nízký | Výskyt 1.SPA, dle uvážení hydrologa |
Povodňová pohotovost | Vysoký | Výskyt 2.SPA |
Povodňové ohrožení | Extrémní | Výskyt 3.SPA |
Extrémní povodňové ohrožení | Extrémní | Výskyt 3.SPA a n-letosti alespoň 50 |
DOTOK
Nebezpečné jevy | Stupeň | Kritérium |
Povodňová bdělost | Nízký | Výskyt 1.SPA, dle uvážení hydrologa |
Povodňová pohotovost | Vysoký | Výskyt 2.SPA |
Povodňové ohrožení | Extrémní | Výskyt 3.SPA |
Extrémní povodňové ohrožení | Extrémní | Výskyt 3.SPA a n-letosti alespoň 50 |
POŽÁRY
Nebezpečné jevy | Stupeň | Kritérium |
Nebezpečí požárů | Nízký | Středně vysoké riziko požárů* |
Vysoké nebezpečí požárů | Vysoký | Vysoké požární riziko* |
*Riziko vzniku požárů je hodnoceno v ČHMÚ a to v rámci projektu Firerisk. Na stránce projektu je prezentováno, dostupné je též z webu ČHMÚ.
Legenda: Výchozí pravděpodobnost < 50%, výchozí pravděpodobnost > 50%, výchozí pravděpodobnost = 100%, jevy, na něž se vydává výstraha pro výskyt s pravděpodobností = 100%.
Zdroj: chmi.cz (odkaz na začátku článku)
Závěr: Kdy je počasí extrémní?
Výše je uveden přehled všech jevů, před kterými se vydávají v ČR oficiální výstražné informace v rámci SIVS podle předem stanovených kritérií (viz výše). Před jinými jevy není možné vydávat výstrahy. Vedle stojí znečišťující příměsi, před kterými se vydává upozornění nebo regulace též podle stanovených kritérií. Kritérii je většinou výskyt jevu určité intenzity a většinou i nebo případně splnění dalších podmínek. A to v podobě dosažení konkrétních minimálních hodnot jevu nebo doprovodného jevu. Co se týče sněhových jazyků nebo závějí je nutným doprovodným jevem vítr o určité rychlosti. A co do teploty vzduchu, jde o prahové hodnoty teploty.
V rámci SIVS se u nás vydávají výstrahy, které jsou součástí Evropského výstražného systému Meteoalarm. Na stránkách tohoto se zobrazují na mapě Evropy veškeré vydané výstrahy všemi meteorologickými službami. Výstrahy se vydávají v Centrálním předpovědním pracovišti v Praze ve spolupráci. A to meteorologů na tomto pracovišti i ve spolupráci s meteorologickou službou Armády ČR. Též ve spolupráci s regionálními předpovědními pracovišti, oddělením hydrologických předpovědí ČHMÚ a vojenskou meteorologickou službou.
Vydat nebo nevydat výstrahu? To řeší meteorologové často
Zda vydat či nevydat výstrahu je v některých případech sporné a těžké rozhodnout. Ale vždy se vyplatí uplatňovat jednak „zlatou střední cestu“. Každopádně ale spíše raději pokud nebezpečný jev hrozí výstrahu vydat či vydat její vyšší stupeň, byť nakonec nemusí být počasí tak extrémní. Nebo alespoň v dané lokalitě nebude tak extrémní. Nicméně též je důležité rozhodnout, pro kterou oblasti republiky výstrahu vydat – okresní uspořádání. Určitě je lepší vydat výstrahu i pro okres, který je podle prognóz na rozhraní území s očekávaným extrémním počasím a území bez tohoto. Tedy území, kde bude počasí probíhat ještě v rámci normálu. V některých případech je hranice ostrá a není snadné rozhodnout. Meteorologové prognostici tak činí dle dostupných podkladů, znalostí a svých zkušeností z pohledu daného území i očekávané situace.
Závěrem odkazujeme na stránku Extrémní počasí, kde seznamujeme obecně s extrémy počasí a též s jeho extrémy na našem území v podmínkách našeho klimatu.