Kde sledovat bouřky?

()

Další článek v podobě návodu poskytne nyní na začátku konvekční sezóny odpověď na otázku, kde sledovat bouřky? Takový návod může být užitečný. Dnes existuje na internetu mnoho webových stránek s aplikacemi, které se zaměřují přímo na pozorování bouřek. Dále také poskytují potřebné informace pro detekci bouřkové činnosti. V článku je dále pojednáno jednak o tom, kde najít informaci o aktuálním výskytu bouřek v ČR i okolí. Ale také informace o očekávaném výskytu bouřek, tedy o jejich předpovědi. Bouřky určitá skupina sleduje pasivně, další menší skupina pak přímo aktivně. A to z důvodu, že jde o zajímavý, význačný, fascinující jev včetně oblačného druhu, se kterým je většinou tento jev spojen. Přesně je tento jev ne zcela probádaný. Takže i toto motivuje ho pozorovat, analyzovat a zjišťovat o něm případně nové informace.

Na druhé straně existuje skupina lidí, která se jevu bouřky bojí. Tato naopak tento nevyhledává a bude tedy také ráda informována o tom kde a kdy se tento jev vyskytuje či vyskytne. Koneckonců bouřka je většinou jev význačný až extrémní a přináší také extrémní projevy. I z tohoto hlediska je tedy důležitá znalost aktuálního i očekávaného výskytu tohoto jevu. Bouřka ovlivňuje veškeré venkovní aktivity a má i další důsledky. Ať už jde o riziko zatopení míst, rozvodnění toků nebo důsledky spojené s krupobitím či nárazy větru. Vlivem elektrické aktivity různé intenzity je bouřka venku vždy nebezpečná.

Užitečné proto mohou být následující informace s odkazy na stránky, kde najít informace o bouřkách v aktuálním i budoucím čase.

Několik definic na úvod

Kdy hovoříme o jevu bouřka a kde o jevu bouře či konvekční bouře? Jaký je mezi těmito rozdíl, o tom pojednává náš článek Bouřka nebo bouře? Ten dělá v problematice názvosloví úplné jasno, přesně podle platných zásad. Po jeho přečtení bude pro čtenáře dalšího textu tohoto článku vše hned srozumitelnější. Totéž lze říci o pochopení faktu, že bouřka je jev lokální a často krátce trvající. Tento jev ovlivňuje mnoho faktorů a stav mnoha veličin. O tom zas pojednává náš článek Faktory podporující nebezpečné projevy bouřek. Nebo obecněji článek Podmínky pro vznik a rozvoj bouřkové činnosti. I proto je to jev značně nevyzpytatelný a těžko předpověditelný. Budeme se v případě prognóz bavit spíše o velmi krátkodobé a krátkodobé předpovědi. A také o předpovědi obecnější z pohledu daného území. Jinými slovy o předpovědi pro větší územní celek a nikoli pro konkrétní místo.

V případě nějaké předpovědi či spíše odhadu výskytu bouřky na více dní dopředu či pro konkrétnější místo budeme volit formu pravděpodobnostní předpovědi. A to ve smyslu s jakou pravděpodobností se vyskytne bouřka v daném místě, jak moc je pravděpodobné, že přinese nebezpečné jevy atd. Pravděpodobnost se vyjadřuje nejčastěji procentuálně.

Sledování aktuálně se vyskytujících bouří

Pokud hovoříme o aktuální situaci, většinou sledujeme prostřednictvím detektorů vyskytující se konvekční bouře. Ale z pohledu pozorování počasí na stanicích budeme hovořit o tom, že se na dané stanici vyskytuje bouřka jako jev a tedy projev konvekční bouře. Ve sledování bouří v moderní době pomáhá radiolokační technika. Tedy radiolokátor a zkráceně četně nazývaný RADAR. Odrazy z tohoto přístroje jsou zpracovávány a na internetu publikovány meteorologickými službami. Tato data označená jako radarová jsou zpracováván četnými stránkami do různých podob s vylepšenými prezentacemi.

Běžné i speciální snímky

Bouřkovou činnost lze rozpoznat na běžném radarovém snímku, ale výhodou jsou určitě snímky s kombinací radarových dat a dat z detekce blesků. Blesky detekují speciální přístroje a opět poskytují výstupy, které jsou prezentovány na internetu. Meteorologická služba ČR, Český hydrometeorologický ústav (dále ČHMÚ) prezentuje radarová data na stránkách v prohlížeči JSRADView a vylepšeném včetně detekce blesků Nowcasting webportal. Radarová data nabízejí veškeré meteorologické organizace států, z hlediska našich sousedů jde o SHMÚ, DWD, ZAMG a IMGW. Pokud se podíváte dolů do našeho pravého postranního panelu stránky (ten při čtení příspěvku ovšem nevidíte – zobrazte třeba hlavní stránku webu), tak tam vidíte užitečné odkazy. Mezi nimi najdete i odkazy na radarová data z okolí ČR. Ale pro úplnost přidáváme některé odkazy i sem.

Radarová data Německa je možno sledovat na stránce DWD i Wetteronline. Rakouská třeba na stránce Austrocontrol a polská na stránce IMGW, dříve též Pogodynka.

Vedle těchto užitečných stránek existují i stránky prezentující informace z více radarů (více států) v jednom snímku. Příkladem je německá stránka Meteox, ale i Wetteronline (viz výše). Ale i česká stránka Radar EU. A k tomu přistupuje dále stránka Radar Bouřky, která je speciálně upravena pro sledování konvekčních bouří na radarovém snímku s mapovým podkladem. Vzhledem k tématice tohoto článku se podrobněji podíváme na speciální prezentaci radarových dat na stránce bouřky.cz se zaměřením na bouřky.

Radar Bouřky: Speciální prezentace radarových dat

Radarová data na této stránce jsou prezentována na mapovém podkladu. Navíc jsou zde funkce zobrazující informace o bouřkových buňkách. Je tedy na první pohled možné sledovat aktuální polohu bouřek. Detekci bouřkových buněk je možné zapnout pomocí zaškrtávacího tlačítka na panelu vpravo. V okamžiku zapnutí naskočí na mapě ikonky bouřek. Tyto ukazují bouřkové buňky. Po kliknutí na tyto ikonky v podobě polohy buněk se zobrazí informace o dané vybrané buňce. Mimo jiné jde o maximální odrazivost dané bouřky. Podle intenzity odrazivosti můžeme odhadnout případně intenzitu projevů dané bouřky. Vyšší odrazivost a to většinou nad 55dBZ signalizuje pravděpodobný výskyt přívalových srážek.

Bouřkové buňky v našich podmínkách dosahují ale i vyšších hodnot odrazivosti. Pokud se tato blíží k 60dBZ, může mít bouřka už velmi intenzivní projevy. Tyto mohou spočívat i ve výskytu krupobití. Po dosažení či přesažení hodnoty 60dBZ je prakticky jistý výskyt krup v dané bouřkové buňce. V našich podmínkách bouřkové buňky dosahují odrazivosti i 62 či o něco více dBZ. To jsou už velmi intenzivní bouřky přinášející krupobití i přívalové srážky.

Detekce blesků: V ČR i Evropě

Podle detekce blesků poznáme také velmi dobře polohu aktuálních bouřek. Detekci blesků také provozuje prakticky každá meteorologická služba. Navíc existují souhrnné prezentace bleskových dat pro rozsáhlejší území jako je evropská detekce blesků. V tomto případě si lze udělat představu o poloze a postupu bouřkové činnosti nad komplexnějším územím. Data detekce blesků v ČR poskytuje opět ČHMÚ. Evropskou detekci prezentuje hlavně Blitzortung nebo Lightningmaps.

V aplikacích pro zobrazování dat je možné volit v případě evropské sítě Blitzortung zvukové projevy bleskové činnosti a další funkce. Zobrazují se též informace o stáří bleskových výbojů. V případě naší detekce je k dispozici na stránkách ČHMÚ také časový vývoj a počet blesků za posledních 15 hodin. A to na základě dat z ČR i z okolních části států, do kterých stejně jako radary tak i detekce blesků přesahují.

Sledování očekávaných bouří

Též předpověď konvekční činnosti. Doposud byla řeč o sledování existujících a aktuálně vznikajících bouřek, tedy o aktuální situaci. I podle aktuálního vývoje bouřkové činnosti můžeme a to poměrně dobře, na nejbližší minuty a desítky minut předpovídat její chování. Většinou nás bude ale zajímat s trochu větším předstihem, kde se začnou bouřky tvořit, jak budou postupovat a také jak budou intenzivní. I když s příliš velkým předstihem to předpovědět nijak přesně nelze. Bouřky budeme předpovídat podle dostupných dat numerických modelů o mnoha prvcích a faktorech je ovlivňujících spíše na druhý den. Maximálně pak více komplexně a nikoli detailně, co se týče prostoru i času pak na další dva dny. Dále se bouřky nijak předpokládat nedají. Maximálně výhledově pravděpodobnost jejich vzniku podle aktuálních předpovědních dat.

V kapitole o definici základních pojmů a dalších informací uvádíme odkazy na naše články. V těch mimo jiné prezentujeme hlavní faktory s vlivem na vznik, trvání, rozvoj a také intenzitu bouřkové činnosti. V dalším textu se budeme zabývat doporučením, kde sledovat předpověď či stav předpovědních podkladů pro bouřkovou činnost.

Modelové prognózy: Sledování parametrů

Energie CAPE, energie CIN, obecně vítr a jeho střih, teplota vzduchu a teplota rosného bodu, helicita a další. To jsou parametry, které ovlivňují bouřkovou činnost. Sledovat je nutné stav mnoha parametrů. Některé jsou důležitější a mohou i při nesplnění některých jiných znamenat dostatečně dobré podmínky pro vznik bouřek. Naopak nedostatečné hodnoty podstatného parametru mohou znamenat i při dosti dobrých hodnotách několika jiných nevhodné podmínky pro vznik bouřek. I o vhodných, tedy dostatečných hodnotách těch hlavních bude dále řeč. Při kterých hodnotách prvků očekávat jak četné či intenzivní bouřky?

Hodnoty parametrů pro vznik bouřek

Obecně bouřky vznikají při splnění následujícího:

  • Nestabilní zvrstvení atmosféry (pokles teploty vzduchu s výškou o více než 1°C/100m)
  • Bez výškové inverze teploty (neměla by nikde s výškou stoupat)
  • Energie CAPE alespoň 600 až 1000 J/kg
  • Energie CIN pokud možno nulová
  • Nízká konvekční kondenzační hladina (výška, od které budou vznikat kupovité oblaky)
  • Izoterma -10°C  nižší
  • Vysoká vlhkost vzduchu a jeho teplota
  • Ideálně členitá krajina

Pro objasnění některých pojmů jsou uvedeny odkazy vedoucí na patřičné stránky naší encyklopedie s objasněním pojmů. Další informace nabízíme na stránkách a v článcích věnujících se problematice bouřek, viz doporučené informace dole.

Hodnoty parametrů pro intenzitu bouřek

Jak silné bouřky můžeme čekat? I to zjistíme z předpovědi konkrétních hodnot parametrů. Veškeré hodnoty čím jsou extrémnější, tím budou konvekční procesy zpravidla aktivnější. Ale nepostačí velmi vysoké hodnoty jedné veličiny a naopak nevyhovující hodnoty jiné. Zde musí být tzv. podpora ze strany hlavních parametrů pro vznik a intenzitu bouřek. V přehledu níže uvádíme obecné prahové hodnoty, při nichž lze očekávat vznik různě silných bouřek. Ale opět je nutné upozornit, že bez splnění některých dalších podmínek jsou hodnoty konkrétního parametru irelevantní. příklad je právě energie CAPE. Při extrémně vysokých hodnotách, ale nesplnění žádných dalších důležitých parametrů například pro vznik kupovitého oblaku jako takového, bouřka vznikne.

Obecné hodnoty pro pravděpodobnější výskyt různě intenzivních bouřek v ČR:

  • CAPE: 1000 J/kg = slabé až mírné bouřky, 2000 J/kg = silné až velmi silné bouřky, 3000 J/kg = extrémně silné bouřky (u nás ojedinělé)
  • Lifted index (index stability): +2 a vyšší = stabilita, bez bouřek, +1 až -2 = nižší pravděpodobnost výskytu slabých bouřek, -3 až -6 = vysoká pravděpodobnost dosti silných bouřek, -6 a nižší = extrémně vysoká pravděpodobnost velmi silných bouřek. Pozn.: V případě Faustova indexu jde o kladné hodnoty
  • Střih větru: čím vyšší hodnoty, tím větší pravděpodobnost vzniku silných bouřek, 10-20m/s = silnější bouřky, 20-30m/s a více dosti silné bouřky
  • Helicita: čím vyšší hodnoty, tím vyšší pravděpodobnost vzniku tornádových jevů, hodnoty nad 250 ukazují spíše střední pravděpodobnost do 400 vyšší, hodnoty nad 500-600 již dosti významnou a nad 800 velmi významnou

Kde očekávané hodnoty zjistím?

V přehledu barevně odstupňováno od nejnižší pravděpodobnosti (modrá) po nejvyšší (červená). Parametry lze opět sledovat na známých stránkách. Doporučíme Wetterzentrale, Wetter3, dále také Pivotalweather nebo ECMWF. A další, proto i zde odkážeme na pravý postranní panel naší stránky (vyjma zobrazení článků) a jeho spodní část s nabídkou odkazů.

Pro předpověď bouřek na nejbližší hodiny využijeme sondážní měření, tedy měření meteorologických prvků ve vyšších hladinách atmosféry. To je prováděno radiosondami, které jsou vysílány meteorologickými balony z pražské Libuše a z Přerova. Výsledky měření je možné najít na stránce ČHMÚ. Pro další informace ze sondáží je třeba kliknout na nabídku v levém panelu stránky ČHMÚ.

Výskyt bouří v podmínkách ČR

V našich podmínkách se typické konvekční bouře vyskytují zpravidla pouze v létě. V ostatních částech roku se setkáme při určitých situacích se slabými bouřkami. V chladné části roku se s bouřkou nesetkáme nebo setkáme jen velmi výjimečně. V rámci dne v tzv. konvekčním nebo též bouřkovém období se s typickou bouřkou setkáme odpoledne nebo v podvečer. Odpoledne se také nejpravděpodobněji objeví v bouřce krupobití, v noci se s ním prakticky nesetkáme. Dopoledne, pozdě večer a v noci se bouřka objeví spíše ojediněle a ráno výjimečně. Častěji při typické konvekci zejména v podobě ne frontálních bouřek se s těmito setkáme v členitém terénu vyšších poloh. Tam zpravidla takové izolované bouřky typické letní konvekce vznikají jako první a mohou být i velmi výrazné.

Uprostřed léta se setkáme i se silnými nočními bouřkami, bouřka se může objevit i brzy ráno. Jde ovšem zpravidla o frontální bouřky. Pokud jsou při výskytu ne frontálních bouřek opravdu hodně dobré podmínky, může do počátku noci „přežít“ nějaká významná bouřka z denní doby.

Bouřka se v ČR nejčastěji vyskytuje:

  • Odpoledne či v podvečer (zpravidla od 11. do 18. hodiny, s maximem mezi 14. a 17. hodinou)
  • V teplé části roku od května do srpna (s maximem od června do poloviny srpna)
  • V členitém terénu vyšších poloh při ne frontální konvekci
  • Při situaci přechodu studené fronty za vhodných podmínek
  • Základem ohledně podmínek je co nejvyšší teplota ve spojení s nestabilním teplotním zvrstvením (chodem teploty s výškou)

Objasnění uvedeného najdete například v doporučených článcích a stránkách, viz konec tohoto článku.

Závěr

Konvekční bouře jsou asi nejsledovanějším jevem. A to platí o aktuálně se vyskytujících bouřích i o pravděpodobnost jejich výskytu a míře intenzity. Bouře sledují ti, kteří tak činí rádi či dokonce přímo za bouřemi vyjíždějí a pořizují dokumentaci (vděční pozorovatelé, tzv. lovci). Ale i ti, kteří se naopak obávají jejich příchodu do konkrétního místa. Určit chování bouře je těžké i podle aktuálního vývoje na hodiny dopředu, natož pak na dyn dopředu. I přesto nám pomáhají numerické modely předpovědí mnoha veličin. A to udělat si obrázek o tom, jak bude v daný den v dané lokalitě situace ohledně bouří vypadat. Přesně na čas po modelech konvekční činnost a bouřky předpovídat nechtějte. Pravděpodobnostně musíme brát i lokalizaci očekávaného výskytu bouřek. Pro konkrétní regionálně omezené místo není předpověď prakticky možná. Nebo bude zatížena mnoha chybami.

Aktuálně se vyskytující bouře můžeme sledovat podobně jako srážky na snímcích z radarů nebo také na družicových snímcích. A to nejlépe na snímcích v barevném spektru RGB blízkém vnímání lidským okem. Tam budeme sledovat bouřkové oblaky. Konkrétní srážkové projevy bouřek a další znaky poznáme podle odrazů z radiolokátorů. Vhodné bude použít radarové snímky kombinující snímky s detekcí blesků. Nebo speciálně upravené snímky z radiolokátorů s informacemi o konvekční činnosti.

Další informace

Tento článek je určen spíše pro běžné pozorovatele a příjemce informací o počasí, nezabíhá proto příliš do hloubky. Lovci bouřek potřebují a zajisté mají mnohem více informací o konvekčních bouřích. O tom případně v jiném, podrobnějším textu. Základní numerické modely předpovídají též základní parametry pro vznik a intenzitu bouřkové činnosti. Sledovat hodnoty alespoň výše uvedených pro základní přehled postačí. K tomu je potřeba sledovat sondážní měření, u nás činěné z pražské Libuše a z Přerova. S těmito nástroji a informacemi uvedenými v tomto článku můžeme dobře sledovat chování existujících bouří a očekávat jejich výskyt v dalších hodinách až dni. Velmi rámcově pak v dni následujícím.

Shrnutí

  • Informace o aktuálních bouřkách doporučujeme sledovat na radarových snímcích v kombinaci s detekcí blesků ČHMÚ Nowcasting webportal nebo na speciálně upraveném radaru na stránce Bouřky.cz
  • Bouřky je možné též sledovat na snímcích z družic, nejlépe v barevném spektru blízkém vnímání lidským okem (VIS-IR) nebo na snímku s rozlišením teploty oblaků, viz též Kde sledovat oblačnost?
  • Očekávané bouřky je třeba sledovat prostřednictvím předpovědi několika parametrů – CAPE, CIN, stabilita, střih větru, helicita aj., plus využít sondážního měření
  • Základní parametry předpovídá většina numerických modelů
  • Pro vznik významnějších bouřek je třeba, aby dosáhly parametry těchto hodnot: CAPE 1000 J/kg (min. 600 J/kg), Lifted index +1 až -2, střih větru 10m/s a helicita 400
  • Konvekční bouře vznikne nejčastěji v rámci dne odpoledne, v rámci roku v létě a v rámci území v členitém terénu vyšších poloh
  • Pro vznik konvekční bouře je dále ideální vyšší teplota vzduchu a obecně co nejvyšší instabilita, její vznik podpoří přechod studené fronty, ideálně významnější oddělující více rozdílné vzduchové hmoty (příchod velké změny počasí)

Doporučené informace

K tématice doporučíme naše vydané teoretické články nebo základní informace na našich stránkách:

Na našem webu vyšlo článků týkajících se bouřek mnoho, nelze zde uvést veškeré, byť mohou být též důležité. Na naší stránce Předpověď konvekce prezentujeme předpovědní mapy základních parametrů důležitých pro vznik bouřek.

Obecně pro informování se o počasí seriózně a tedy pravdivě a kvalitněji doporučujeme přečíst si náš článek Kde hledat seriózní informace o počasí?

Předchozí díly:

Další díl (4): Sledování větru a tlaku

Vítr jde s tlakem ruku v ruce. Poslední díl týkající se sledování informací o konkrétním meteorologickém prvku proto uzavřeme stručným návodem kde a jak sledovat informace o těchto dvou. Proč vítr a tlak spolu souvisejí bylo již několikrát objasněno. I když v článku opět zopakujeme podrobněji podstatu této vazby, tak se zde též zaměříme na to, kde o parametrech najít informace. Opět z aktuálního i předpovídaného pohledu.

Publikace tohoto dílu (3): Středa 26.5.2021

Publikace následujícího dílu (4): Středa 2.6.2021

Po publikování všech dílů bude možné tento soubor návodových článků objednat na email.

Jak se vám tento příspěvek líbil?

Prosíme o jeho hodnocení!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Žádné hlasování. Buďte první, kdo ohodnotí příspěvek!

Jak byl pro vás tento příspěvek užitečný?

Sdílejte příspěvěk s ostatními na sociálních sítích!

Mrzí nás, že pro vás příspěvek nebyl užitečný.

Napište nám konkrétní důvody a co je v něm špatně. Děkujeme!

Jak můžeme tento příspěvek vylepšit? Co je v něm špatně, co v něm chybí?

Shrnutí článku
Kde sledovat bouřky?
Název
Kde sledovat bouřky?
Popis
Kde sledovat bouřky? Návod a komplexní informace o tom, kde je dobré sledovat bouřkovou činnost a to aktuální i očekávanou. Další díl návodů.
Autor