Kdy se počasí chová často obdobně?

Pokud budeme pozorovat oblohu a projevy počasí pozorně, nemůže nám uniknout několik často se opakujících projevů počasí. Tyto jsou spojeny nejen s aktuální situací, obdobím, ale i s denním chodem. Jedná se o typický chod meteorologických prvků, který nám může o počasí v nejbližších hodinách i hodně napovědět.

Proč se s večerem většinou utiší vítr? Proč se s večerem často zmenší oblačnost? A podobně můžeme klást další otázky, na které existují jednoduché odpovědi. To bude úkolem tohoto textu a vedle toho proč tomu tak je, se budeme v tomto článku snažit také odpovědět na otázku proč tomu tak nemusí být vždy a co se může dít, když tomu tak nebude.

Singularity počasí během dne

Nejčastěji najdeme typický chod meteorologických prvků večer a v noci, který je zas opačný ráno a během dne. Jde tedy zejména o typický chod oblačnosti a s ní spojené srážkové činnosti, větru, ale i vlhkosti vzduchu. Počasí má mnoho singularit, které se zpravidla opakují s dnem a nocí. Singularity noční jsou většinou opačné oproti denním. Slovo „zpravidla: je zde ovšem na místě, neboť vždy záleží na situaci a při každé synoptické situaci se singularita vyskytnout nemusí. Dále si vyložíme také proč se někdy nevyskytne.

Proč je večer a v noci často méně oblačnosti bez srážek?

Zejména v teplé části roku tato singularita platí často, naopak na podzim či v zimě je spíše opačná. Při počasí bez vlivu frontální vlny během dne bude v teplé části roku chybět frontální oblačnost (například oblaky Cirrus, střední Altostrattus a další), na obloze bude během dne vznikat oblačnost druhu Cumulus (typicky letní oblaky) a při vhodných podmínkách bude přerůstat v Cumulonimbus a objevovat se tak budou bouřky. Tyto oblaky vznikají při konvekci, která se odehrává během dne (na základě nerovnoměrného ohřívání povrchu, ale o tomto jevu bude ještě určitě řeč v jiném textu. Pro účely tohoto textu to berme tak, jako že konvekční oblaky vznikají během dne a důležitý je pro ně dostatečně intenzivní sluneční svit). Konvekce s večerem ustává a rozpadají se i tyto oblaky, poté na obloze nezůstávají oblaky žádné nebo téměř žádné. Večer vidíme na obloze často protáhlé oblaky Stratocumulus, které vznikly z denních Cumulů. Též mohou na obloze zůstávat vysoké oblaky typu řasy Cirrus, jako pozůstatky kovadlin (vrcholů) bouřkových oblaků z předchozího dne. Večer a noc, kdy chybí sluneční svit, je ovšem doba kdy se rozpadají i jiné oblaky. Vždy ovšem záleží na situaci, proto pokud se večer vyjasní, spíše je šance že bude hezké počasí pokračovat. Pokud naopak večer přibývá oblačnosti, bude to znamenat příchod změny počasí k horšímu a to tedy příchod oblačnosti, vzhledem k dosavadnímu průběhu počasí oblačnosti první nebo další po přechodu oblačnosti patřící například minulé atmosférické frontě. Nejčastěji znamená večerní přibývání zejména vrstevnaté oblačnosti, ale v létě rovnou i bouřkové oblačnosti, přechod atmosférické fronty. V teplé části roku jde nejčastěji o frontu studenou či okluzní. Pokud končí horký den, zpravidla půjde o studenou frontu. Příčin přibývání oblačnosti může být ale více. Například se změnilo tlakové pole do podoby vlivu brázdy nízkého tlaku vzduchu a ta je příčinou tvorby oblačnosti. I v tomto případě se bude oblačnost tvořit v teplé části roku zpravidla během dne než večer a v  noci. I nevýrazná tlaková oblast, kdy dané území přímo neovlivňuje tlaková níže ani výše, bude příčinou vývoje oblačnosti zejména přes den. Nejčastěji poruší tedy tuto singularitu večera a noci bez srážek či oblačnosti přechod atmosférické fronty, kdy bude třeba po slunném pěkném dni večer a v noci zrovna pršet.

Proč je v noci často bezvětří?

Večerní a noční hodiny přinášejí také často klidné počasí, zatímco přes den může foukat dosti čerstvý vítr. To též souvisí s typickým chodem počasí. Sluneční svit, jako motor veškerého počasí, dává vlivem ohřívání povrchu do pohybu určité síly a ty podporují vznik větru. Večer sluneční svit slábne, slábne tak většinou i vítr. V noci sluneční svit chybí, je často zcela klidno. Opět zde ale najdeme výjimky. Pokud totiž vítr s večerem a ani v noci neslábne či naopak zesiluje, bude to znamenat změnu počasí k horšímu. Buďto se blíží bouřka a v určité vzdálenosti od ní může být i zcela klidno, od určité vzdálenosti fouká poměrně významný vítr. Určitě si vzpomenete, že za typického horkému letního večera vyhlížíte na jasné obloze nějaké oblaky, které by přinesly ovlažení. Ani vítr nefouká, je přeci pozdní večer či začátek noci. Na obloze pozorujete najednou záblesky (tzv. blýskavice) z bouřkové činnosti vzdálené více desítek kilometrů. Je to asi 50 na 50, zda tato bouřka dorazí právě k vám. V tichu a klidnu se ovšem najednou zvedne čerstvý vítr, který víří prach z polí a cest či unáší určité předměty (např. ulamuje malé větvičky). To znamená, že se něco mění a bouřka se blíží. Nyní buď přijde do daného místa, nebo půjde jinudy. Pokud začne vítr slábnout a najednou se z větrného počasí stane opět zcela klidné, bouřka naše místo minula. Zase nic. Druhým porušením singularity je příchod atmosférické fronty či jiná typická situace. Například čerstvé proudění kolem oblasti nízkého tlaku vzduchu. V takovém případě vítr na noc slábnout nebude, je třeba čekat pravděpodobně větrno i příští den a dost možná přijdou (další) srážky.

Proč je v noci vlhčeji, chladněji …?

I chod dalších prvků má vysvětlení. V noci je zpravidla také více vlhko, vzniká tak rosa či v případě záporných teplot jiní nebo další usazené srážky. V noci zaznamenáváme také nižší teplotu oproti dni. Vše má vazbu na sluneční svit. Zvýšení vlhkosti má vazbu na ochlazování. Pokud dochází v nočních hodinách k radiačnímu ochlazování (ztráta tepla z povrchu vlivem vyjasnění a utišení větru – již zmíněné singularity), významněji se snižují teploty a tím dochází ke zvyšování vlhkosti vzduchu. Pokud se tedy rychleji ochlazuje nebo pokud je na trávě rosa, podle toho poznáme že je málo oblačnosti či dokonce vůbec žádná a že také nefouká žádný nebo nijak významný vítr. A to nám napoví, že bude patrně i nadále pěkné (stávající) počasí. Sestupný trend teploty vzduchu během noci nebude zachován, pokud dojde k přibývání oblačnosti (teplota bude naopak stoupat) nebo pokud přejde studená fronta v ranních nebo dopoledních hodinách dne. To bude teplota v noci stagnovat nebo i slabě stoupat, přes den pak netradičně klesat. Podobné je to s vlhkostí vzduchu, která může být v přílivu významně suchého vzduchu v nočních hodinách vyšší než poté s příchodem srážek během odpoledne daného dne. To jsou tzv. specifické situace.

Singularity počasí během dne se odehrávají každý den a do jisté míry podle jejich splnění nebo nesplnění můžeme předpovídat jak bude v dalších hodinách.

0 0 hlasů
Article Rating

Meteo Aktuality

Od malička mě fascinuje voda, hydrologie, která je všude okolo a tedy i v atmosféře, kde za spolupůsobení dalších dějů přináší fascinující procesy a jevy. Mnohdy jde o extrémní a o to zajímavější jevy. Ne méně se zabývám klimatologií, která hodnotí dlouhodobý stav počasí - klima. Vazby a vzájemné ovlivňování těchto oborů studuji dnes a denně a rád přináším seriózní informace z oblasti těchto věd. Proto jsem v roce 2011 na internetu založil projekt Meteo Aktuality a nyní jsem majitel a hlavní správce tohoto webu. Ať se vám zde líbí a najdete tu to, co potřebujete a třeba klidně i něco navíc.

Odběry
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
0
Líbí se vám text, máte názor nebo doplnění? Sdělte to nám i ostatním v komentáři!x
()
x
%d bloggers like this: