Tropické počasí ano či ne?

Tropické počasí ano či ne, aneb názorová výměna. „Je léto a má být horko ať se můžeme pořádně koupat a v noci spát pod širákem, ani zelenina neroste„. To jsou v kostce komentáře skupiny, která má ráda horké počasí, a zastává názor čím vyšší teplota a větší extrém, tím lépe. „Když je moc horko, nelze nic dělat, muset pracovat na prudkém sluníčku je o zdraví„. To jsou přibližně komentáře druhé skupiny, která tropické a obecně horké počasí ráda nemá z jakéhokoli důvodu. Třeba proto, že se jich právě týkají zdravotní komplikace s tím spojené. Do toho dále vstupuje vnímání teploty jednotlivci a hodnocení toho, zda už je horko nebo není.

Pro každého znamená horko jiná teplota vzduchu. Dále záleží na jiných faktorech, tedy na dalších prvcích počasí. Aneb na tom, jak je horko snesitelné pro nás. Za horko tedy dle snesitelnosti budeme považovat jinou teplotu v květnu nebo červnu a jinou na konci září dle intenzity slunečního svitu a jeho úhlu dopadu. Horko nám bude jiné také při výskytu slunečního svitu trvale a naopak při výskytu slunečního svitu jen ojediněle. A konečně jinak pro nás bude horko snesitelné při nízké vlhkosti vzduchu, tj. při suchém vzduchu a naopak. Zde hovoříme o tzv. pocitu dusna.

TIP: Wind chill a Heat index, aneb pocitová teplota vykládá snesitelnost teploty při vlivu jiných meteorologických prvků, nás bude v létě zajímat právě „Heat index“ a tedy vliv vlhkosti.

Tropické počasí: Významně vysoká teplota jednoznačně ovlivňuje zdraví člověka, vyšší teplota minimálně zvyšuje zátěž

Vnímání teploty jako takové a toho zda je už horko je různá ale i bez vlivu výše uvedených faktorů. Pro někoho je dostačující letní teplota, typicky do těch 30°C. Dosažení hodnoty 30°C považujeme v klimatologii za tzv. horký den, dříve nazývaný častěji tropický den. Pro někoho však je dostatečné horko při teplotě nad touto hodnotou a ideálně při teplotě 35°C. Tato prahová hodnota znamená výskyt. tzv. super tropického dne. Výstražné informace se v ČR vydávají obecně dle platných kritérií v případě překročení teploty vzduchu 31°C.

To už může být teplota minimálně pro některé jedince nebezpečná. Je však nutné poznamenat, že vysoká teplota pohybující se kolem 30°C zatěžuje každý organismus. Zdravý člověk to samozřejmě nebude na první pohled nijak pozorovat a to nejen při teplotě lehce nad 30°C. Nicméně negativní vliv na jeho organismus vysoká teplota má. Zvláště pokud nedbá případných doporučení pro zmírnění vlivu vysoké teploty na lidské zdraví. Tato jsou sice mířena přísněji proti rizikovým skupinám obyvatel jako jsou starší a nemocní lidé zejména co se týče problémů se srdcem nebo malé děti. Ale platí pro všechny, protože zátěž náš oběh má vysoká teplota vždy. Významně vysoká teplota, která se rovná nebo dokonce překračuje teplotu našeho těla pak má bezpochyby větší vliv.

I proto se ne nadarmo vydávají informace o biometeorologické zátěži pomocí indexu čísel od jedničky do trojky, kdy vyšší číslo značí vyšší zátěž. A tuto zátěž mimo jiné zvyšuje vysoká teplota vzduchu.

Teplota dosahující extrémních hodnot je čas od času během léta součástí našeho klimatu a to stále více

S pokračující změnou klimatu se může i významně zvýšit počet dní s výskytem této teploty a také se prodloužit období jejího výskytu. V souvislosti s tím se předpokládá četnější negativní vliv na lidské zdraví a bohužel vyšší úmrtnost. Samozřejmě se toto týká prvně výše již zmíněných rizikových skupin obyvatel. Zásadní vliv na zdraví však může mít vysoká teplota u kohokoli bez rozdílů.

Už poslední desetiletí dle měření potvrzují, že se četnost extrémů maximální teploty zvyšuje. Vysoká teplota dle výše uvedených kritérií se u nás vyskytovala vždy, ale původně v podstatně menší míře a v období do roku 2000 v menší míře zejména oproti současnosti.

Byť se naše klima mění směrem k teplejšímu, stále máme klima definované mírným pásem. V tom nejsou typické enormně vysoké hodnoty teploty, ani dlouhá období s výskytem této teploty za doprovodu slunného a suchého počasí. Pouze jsou pro léto typické středně dlouhé ustálenější situace anticyklonálního typu, které se nutně ovšem nemusejí vždy vyskytnout nebo jsou jen zanedbatelné.

TIP: Už jsme vydali článek Četnější vlny veder působí vyšší úmrtnost, který potvrzuje negativní vliv vysoké teploty na lidské zdraví a také zvýšení četnosti jejího výskytu v roce. Včetně bohužel pokračování tohoto trendu a dle některých prognóz i zintenzivňování jevu výskytu vysoké teploty a počtu charakteristických dnů dle daných prahových hodnot.