Četnější vlny veder působí vyšší úmrtnost

Četnější a také intenzivnější vlny veder působí vyšší úmrtnost lidí v důsledku horkého počasí. Dosud klesající trend úmrtnosti v důsledku horkého počasí se změnil na rostoucí. Důsledkem je značný nárůst četnosti a intenzity vln veder v centrální a východní Evropě za poslední dekádu, ale také stárnutí populace. Výsledky studie ukazují pokračování růstu úmrtnosti vlivem vln veder, které se nejprve projevilo zpomalením původně klesajícího trendu. Toto zpomalení potvrdila studie z roku 2020 i analýza z roku 2022. Informace o vazbě teploty a úmrtností s detailnějšími výsledky v podobě vývoje dat za poslední roky obsahuje tento článek. Horké počasí celosvětově zabije téměř půl milionu lidí.

Výrazný nárůst maximálních extrémů teploty: Četnější vlny veder mají i vyšší intenzitu, extrémem byl rok 2015

Typicky horký letní den s bezoblačným počasím v nížinné oblasti ČR.

Změna klimatu se na Zemi projevuje postupným nárůstem průměrné teploty ve většině regionů na Zemi. Tento nárůst působí i četnější a intenzivnější vlny horka i v centru Evropy. Obecně je možné říci, že se na většině území Evropy očekává nárůst úmrtnosti v důsledku horka a naopak pokles vlivem nízké teploty a tedy mrazů. Pozorujeme to bohužel v mnohých oblastech každé léto. Extrémem ohledně délky trvání a intenzity vln veder dle příkladu dat z Prahy byly roky 2015, 2018 a 2019. V dávnější době to byl rok 1994. Dlouhodobý historický vývoj úmrtnosti obyvatel vyspělých zemí Evropy, Severní Ameriky, Austrálie či východní Asie v důsledku horka je však naopak klesající.

Horké počasí s teplotou nad třicet stupňů Celsia vyskytovalo i dříve a to platí i o zcela extrémní teplotě nad třicet pět stupňů Celsia. Jen dříve, v období počátku souvislých měření od roku 1961, se tato teplota vyskytovala méně často. V případě teploty nad třicet pět stupňů se jednalo o výjimečné situace. Dnes, myšleno v posledních desetiletích, se s těmito extrémy teploty setkáváme o poznání častěji a prodlužuje se období jejich výskytu v rámci teplé části roku. Vidíme to každý rok, kdy počasí v určitých regionech v tomto ohledu překovává extrémy. Poslední červnové dny přinesly extrémy teploty na jihozápad Evropy, ve Španělsku bylo 46°C, ale i do Anglie, v Londýně bylo netypicky přes 30°C. Prognózy ukazují negativní důsledky globálního oteplování, kdy bude toto počasí častější, vlny veder intenzivnější a déletrvající, zejména podle nejpesimističtějšího scénáře vývoje.

Teplota nad 30°C se vyskytovala na začátku pravidelných měření, takových dnů bylo v období od roku 1961 do roku 1972 na 52 stanicích s dlouhodobým měřením kolem 2 500. V posledních desítkách let je takových dnů jednou tolik. Dny s teplotou nad 35°C se do 80. let objevovaly výjimečně, za shodné období jako výše se jich vyskytlo na stejných stanicích 17. Za desetiletí 2011 až 2020 jich bylo zaznamenáno 610. Ještě méně se vyskytovaly dny s teplotou výrazně nad 35°C, za shodné období nebyly takové dny téměř zaznamenány. Výrazně narostla četnost jejich výskytu od roku 2000 (ČHMÚ).

S četnějším horkým počasím se pojí různé důsledky, zejména rozvoj sucha a vznik požárů s vlivem na mnoho odvětví lidské činnosti. Zásadní roli bude mít prodlužování období s výskytem horkého počasí v rámci roku. Aneb typicky horký den velmi pozdního léta v nížině ČR.

TIP: Globální oteplování neznamená jen horko, článek, který popisuje důsledek oteplování planety s důsledkem změny klimatu na ní komplexněji a popisuje, co přesně globální oteplování působí a že nejde stále a všude jen o horko a vlny veder.

Scénáře vývoje klimatu a četnost výskytu dnů s extrémy maxima teploty

Dle očekávaného nárůstu koncentrací skleníkových plynů existují modelové výpočty změny průměrné teploty vzduchu za rok i jednotlivá roční období. Dále existuje i odhad změny počtu tropických dnů (s teplotou v maximu nad 30°C) nebo tropických nocí (s teplotou s minimum nad 20°C). Tropických dnů přibude zejména v níže položených oblastech, v horských polohách se s nimi setkáváme o poznání méně často a jejich nárůst se zde též neočekává nijak významný. Za období let 1981 až 2010 bylo v ČR průměrně 7.6 dne s teplotou nad 30°C. Existují tři scénáře vývoje v průběhu změny klimatu. Scénář RCP (regionální klimatický model) 2.6 je nejoptimističtější s oteplením na konci tohoto století o 0.9 až 1.5°C. Poté je střední scénář vývoje RCP 4.5 a nejpesimističtější scénář RCP 8.5 s oteplením o 3.4 až 5.0°C do konce století ve srovnání s obdobím let 1981 až 2010.

Podle nejoptimističtějšího scénáře bude do roku 2040tropických dnů průměrně 11.9°C, podle scénáře 4.5 jich bude 9 a podle scénáře 8.5 se bude jednat o 9.6 dnů. Scénáře počítají se snížením tempa nárůstu zejména ve vyšších polohách. Do konce století se bude jednat o průměrný výskyt 11.1, 14 a 29.5 tropických dnů. Nárůst tropických dnů závisí na nadmořské výšce Podle střední scénáře by se vyskytovalo na jižní Moravě na konci století i téměř 30 tropických dnů. Podle nejhoršího scénáře by to bylo přes 30 tropických dnů na polovině území, s maximem v typicky nejteplejších nejníže položených oblastech.

Nárůst se očekává i u tropických nocí, jejichž výskyt je nyní spíše výjimečný. V minulém století byla tropická noc zaznamenána na městských a nížinných stanicích spíše ojediněle. Po roce 2000 se jejich výskyt zvýšil. Na konci tohoto století se očekává v průměru 1 až 7 tropických nocí za rok. Jde též o průměr a v závislosti na poloze a nadmořské výšce v ČR může být tento počet vyšší. Několik tropických nocí bude v nížinách během roku běžných (Marek a kol., 2022).

Pro úplnost dodejme, že opačný trend panuje u mrazových dnů (teplota klesne pod 0°C) či zejména pak ledových dnů (teplota v maximum pod 0°C). Těch ubývá a ubývat v souvislosti s oteplováním klimatu bude, nejvíce samozřejmě opět ke konci století a podle nejpesimističtějšího odhadu. Nejmenší změny vykáží vyšší a zejména horské polohy, podobně jako v případě nárůstu tropických dnů. Obecně se ta změna klimatu z pohledu teploty vzduchu očekává méně významná v horských polohách. Z toho budou plynout i další důsledky s ní spojené, které budou mít větší vliv na níže položené oblasti. Příkladem může být tedy z výše uvedeného plynoucí nižší zásoba vody ve sněhu během zimy a následně umocňující vliv vyšší teploty během léta, včetně nedostatku srážek, na nížinné oblasti.