Udržíme vodu v krajině? V budoucnu to bude problém

O tom, jak správně nakládat s vodou a jak využívat dešťovou vodu, slýcháme nebo čteme v poslední době často. V souvislosti se změnou klimatu se totiž začínáme již nyní potýkat s nedostatkem vody a to zejména v období, kdy je jí nejvíce potřeba, tedy v létě. Vyhlídky do dalších let nejsou příliš dobré a to zejména podle některých scénářů vývoje klimatické změny na Zemi. To že je nutné na našem území, kde se musíme spoléhat na jediný hlavní zdroj vody, na srážky, udělat vše proto, abychom vodu na území udrželi si začínáme už uvědomovat a činíme proto určitá opatření. Napravujeme také chyby učiněné v předchozích desetiletích na vodních tocích. Chránit musíme tedy přírodu i její základní složku vodu, jsou to největší cennosti, které na Zemi máme. To, co děláme pro udržení vody v krajině ovšem nestačí. Problém může v budoucnu nastat zejména co se týče pitné vody a vody alespoň průměrně kvalitní jakosti, které by mohl být absolutní nedostatek. Jsou další nedostatky, které by bylo vhodné napravit a snažit se o maximálně účinná opatření pro zmírnění dopadů změny klimatu na lidský život a tedy lidskou činnost na této planetě.

Uzavřený okruh: Odlesňování, špatné hospodaření s půdou, vodou na straně jedné a zvyšující se teplota, měnící se srážky a jejich rozložení během roku na straně druhé

Lidská činnost má vliv na změnu klimatu z různých úhlů pohledu i na hydrologický režim při měnícím se klimatu, což může mít v budoucnu negativní dopady právě na lidský život. Není a nebude to zajisté jen lidská činnost, ale i samotné měnící se klima, což je zčásti umocněno právě lidskou činností. Z hlediska hydrologického režimu došlo v ČR v posledních desetiletích k různým negativním vlivům. Jedná se zejména o špatné hospodaření při zemědělství, kdy se setkává více faktorů, které ovlivňují hydrologický režim a snižují tím účinnost srážek na nasycení území a dotaci podzemních vod. Jde o rozšíření zemědělských ploch, úpravu sklonu území tím vyvolanou, odlesňování a další. Na druhé straně působí na hydrologický režim též samotné změny klimatických prvků, což pozorujeme již dnes a vyhlídky zejména do delší budoucnosti, nejsou nijak pozitivní.

Intenzivnění sucha a problémy s dostatkem vláhy lze rozdělit na:

  • Čistě antropogenní příčiny lidské činnosti
  • Přirozené příčiny změny klimatu
  • Přirozené příčiny změny klimatu s antropogenním přičiněním

Intenzivnění sucha z antropogenních příčin

Příčiny problémů s nedostatkem vody lze rozdělit do dvou základních okruhů. Jedny jsou zapříčiněny lidmi a jejich aktivitami, ty nazveme antropogenní a druhé jsou zapříčiněny samotným vývojem, tedy změnou, klimatu na daném území. A tyto změny můžeme nazvat jako přirozené s tím, že je lze rozdělit na zcela přirozené a přirozené s přičiněním lidské činnosti, tedy s vlivem antropogenní činnosti. Nyní pár slov o čistě antropogenních příčinách změn hydrologického režimu u nás.

Čistě antropogenními příčinami jsou zejména tyto činnosti. Jde o lidskou činností ovlivňování povrchu země různého druhu. Ať už jde o odstranění vegetačního pokryvu a změnu ve využívání krajiny (z lesů a luk se stávají pole, vysouší se rybníky, mokřady a podobně). Touto změnou ubývá vláhy a tím v případě suchých epizod je nutné četné zavlažování oblastí, které byly změněny na zemědělské. Tím je odebírána voda z určitých již tak omezených zdrojů v době sucha (zejména řek nebo případně nějakých nádrží nebo i podzemních zásob) a dochází k intenzivnění sucha. Tímto tak mizí velké množství vláhy z povrchu našeho území i z podpovrchových částí. Změny reliéfu, tedy členitosti terénu a tím sklonu, mění též odtokové poměry v dané oblasti a tím tato činnost omezuje infiltraci (vsakování). Srážky rychleji stékají po takovém povrchu do rýh a koryt toků a rychle jimi odtékají pryč. Role vegetačního pokryvu a to zejména lesa jako jedinečného ekosystému je zde tedy nezastupitelná a drancování zbylých lesů nás může přijít jednou hodně draho. Lze se o lesní porosty starat, určité území i přeměnit pro jiné účely, ale v únosné míře. Jak se říká všeho moc škodí a pokud se nějaká činnost přehání, tak generuje určité důsledky a tyto jsou většinou negativní. Poté se k těmto příčinám přidávají ty tzv. klimatické a vzniká uzavřený okruh, kdy neustále chybí vláha a dostatečné množství vody. Toto může být postupně každoroční problém. O klimatických příčinách bude řeč následně.

Intenzivnění sucha z klimatických příčin

Klimatickými příčinami čistě rozumíme pouze přirozené klimatické jevy a tu změnu klimatu (současné oteplování) vyvolanou pouze přirozeně. Její míra se těžko odhaduje, neboť je míra zavinění lidskou činností stále široce diskutovaný problém a existují různé názory do jaké míry lidé přispívají ke klimatické změně. Toto ponechme v tomto textu stranou a vezměme si fakt, že určitá míra zavinění oteplování lidskou činností existuje, o tom pochyb není. Klima se ovšem vyvíjí i zcela přirozeně a stejně jako v minulosti docházelo k ochlazování a též k oteplování a to i poměrně významnému, tak k těmto variabilitám dochází i nyní a bude docházet i v budoucnu. Nyní se jedná o zvyšování teploty a s každou teplotní změnou na Zemi souvisí nespočet dalších důsledků a to klimatických i ostatních a tyto souvisí nejen se zvyšováním teploty (viz např. pověstná doba ledová, ochlazení klimatu v důsledku mohutné sopečné erupce). K určité náhlé opačné změně klimatu (zejména velká sopečná erupce) může v budoucnu klidně dojít, jen nikdo neví kdy tomu tak bude a pohybujeme se zde v hodně širokém horizontu, alespoň pro současnou a patrně i nějaké další generace. Nyní je aktuální oteplování a za shodných podmínek v budoucnu aktuální i bude, potvrzují to různé modelové prognózy, tzv. scénáře. Každý z nich hovoří o jinak intenzivní změně, s čímž jsou spojeny různě intenzivní a dalekosáhlé důsledky.

Je tedy otázkou, jaké by bylo oteplování v přirozené podobě bez jakéhokoli antropogenního vlivu. S největší pravděpodobností by takové oteplování určité změny způsobilo a řešila by se též adaptace lidstva na ně. Nicméně by nebyly tak významné, jako se očekávají při splnění určitých parametrů dle scénářů předpokládaného vývoje s přičtením právě antropogenních vlivů. Ať je tomu jakkoli, musíme se držet faktu. Nepřehánět to a nepanikařit co se týče změn spojených s globální změnou klimatu, ale na druhou stranu nepodceňovat tyto změny. Existují prognózy, které ukazují, že důsledky mohou být skutečně významné a pro lidstvo velmi omezující s nutností přizpůsobit se těmto změnám, byť toto přizpůsobení bude stát někdy hodně úsilí a patrně i financí. Velkým problémem bude právě nedostatek vody a to hlavně té pitné, na což je zaměřen tento článek. Berme tedy fakta, že existují určité předpoklady pro to, že udržet vodu v naší krajině bude velmi těžké a bude též následně těžké ji odněkud získávat.

Lavina událostí vedoucí k nedostatku vody v krajině:

1/ Změna krajiny a špatné hospodaření

  • Terénní úpravy
  • Vysoušení mokřadů a rybníků (již v minulosti)
  • Narovnání vodních toků (již v minulosti, nyní snaha o nápravu)
  • Odlesňování
  • Změny v reliéfu/sklonu terénu
  • Zástavba a s ní související pevný podklad (vliv na odtok i na teplotu vzduchu)

2/ Změna klimatu

  • Zvýšení teplot
  • Změny v rozložení srážek (v letním období/vegetačním jejich snížení)
  • Snížení relativní vlhkosti vzduchu
  • Zvýšení ztrát vláhy vlivem vysokých teplot, snížení vypařené vody vlivem nízkých srážek – nižší vlhkost vzduchu
  • Změna charakteru srážek (často prudké či přímo přívalové v určitých kratších obdobích oddělených déletrvajícím suchem s vysokými teplotami – velmi rychlý odtok)

To bude mít společně důsledky:

  • Rychlý odtok vody z území (minimální infiltrace)
  • Bez dotace půdy vláhou, bez dotace podzemních vod
  • Následné velké kolísání průtoků v korytech vodních toků (hrozba bleskových povodní – především drobné toky) ale s převažujícími nízkými průtoky (stavy sucha)
  • Nános sedimentů a splachování půd, včetně umělých hnojiv a splaškové vody z kanalizací
  • S tím související zhoršení jakosti vody (vlivem její vysoké teploty a nedostatečné cirkulace, včetně biologického znečištění – tvorba a množení se sinic a jiných řas)
  • A případně další, můžete klidně doplnit sami …

Výše uvedené přehledy neznějí při našem každoročním těšení se na léto a typické aktivity s tímto obdobím spojené. Bohužel jde ale o události, které můžeme v určité míře pozorovat na našem území a v okolí již nyní. V posledních letech převládala horká a suchá léta, obecně s malým množstvím srážek od cca května do počátku září. Pozorujeme to i letos – vysoké teploty a převládající prudké konvekční srážky již od konce dubna. V dalších desetiletích by se tyto jevy měly stupňovat. Některé prognózy nevypadají vůbec hezky. Na druhé straně není možno vyloučit opačné situace, jako jsou například povodně. Tyto budou ale spíše lokálnější a méně časté než významná sucha. Povodněmi mohou častěji trpět jiné oblasti Světa. Při takové situaci ovšem též není možno říci, že by daná společnost mohla spokojeně žít a užívat dostatečné zásoby čisté vody.

Tuto změnu již nezastavíme, ale můžeme jí značně zmírnit tak, aby nedošlo k naplnění těch „nejčernějších“ prognóz. Dostatečným motivem může být to, že se mnohde na Zemi prognózy již začínají vyplňovat.

O možných scénářích vývoje a dopadech, zejména o suchu a změně teplot či srážek u nás, se budou zabývat další případné texty.

 

Meteo Aktuality

Od malička mě fascinuje voda, hydrologie, která je všude okolo a tedy i v atmosféře, kde za spolupůsobení dalších dějů přináší fascinující procesy a jevy. Mnohdy jde o extrémní a o to zajímavější jevy. Ne méně se zabývám klimatologií, která hodnotí dlouhodobý stav počasí - klima. Vazby a vzájemné ovlivňování těchto oborů studuji dnes a denně a rád přináším seriózní informace z oblasti těchto věd. Proto jsem v roce 2011 na internetu založil projekt Meteo Aktuality a nyní jsem majitel a hlavní správce tohoto webu. Ať se vám zde líbí a najdete tu to, co potřebujete a třeba klidně i něco navíc.