Cirkulace ve střední Evropě
Cirkulace ve střední Evropě: Východní až jižní proudění
Vždy teplé až velmi teplé proudění. V zimním nebo už podzimním období k nám teplý vzduch nejčastěji od jihovýchodu až východu proniká hlavně do vyšších poloh a vznikají teplotní inverze. Samozřejmě že za vhodných podmínek pronikne někdy i do nížin, ale takové podmínky zpravidla při této cirkulaci nebývají nebo existují jen krátce. V létě jde o příliv až horkého vzduchu, v případně proudění až od jihu původem afrického vzduchu z pouštních oblastí vznikají vlny veder. Ty mohou trvat i poměrně dlouho. K nám proniká horký a značně vysušený vzduch z těchto oblastí. Vzpomenout můžeme na velmi horké vlny v letech 2015 zejména a také 2018, ale i v jiných horkých letech. Za tuto výheň, kdy teplota v ČR překračovala i 36°C a ojediněle 38°C mohl právě toto intenzivní proudění.
Na podzim a v zimě v nižších výškách teplotní inverze a celodenní mlhy s teplotu i kolem 0°C. Uvěřili byste, že od vyšších poloh je v takovéto situaci jasno a třeba přes 15°C? Ale ano, jen tam proniká při tomto proudění totiž teplý vzduch.
Charakteristiky proudění v létě a v zimě
Ten africký pouštní vzduch bývá často dostatečně transformován do podmínek středoevropského vzduchu mírných šířek. Takže nevykazuje tak intenzivní znaky horkého počasí. Někdy se odehrává ovšem intenzivní příliv tohoto vzduchu a podmínky jeho původu zůstávají i u nás zřetelnější. Suché počasí za stabilní situace může trvat i delší dobu a to v létě i na podzim či v zimě. V letním období či obecně teplé části roku se střídá právě s převažujícím západním proudění a jeho pod druhy. Taková změna přináší i citelná ochlazení.
V zimě přináší uvedená změna zejména konec teplotních inverzí a zlepšení rozptylových podmínek. Na horách se ochladí, v nížinách spíše naopak. Při inverzi jihovýchodní cirkulace může být v nížinách při silné inverzi opravu zima. Například celodenní mráz a mrznoucí mlha. Po změně na západní proudění zde nastane paradoxně vlastně obleva a teplota vystoupí více nad bod mrazu. Záleží na dané změně a intenzitě přílivu studeného vzduchu v tomto proudění.
Nesmíme opomenout, že v letním období máme při tomto proudění takto krásně. Nevyrazit k vodě nebo alespoň ven je těžké, ale vždy to není možné
V jižním proudění můžeme také konstatovat: venku je počasí, do kterého by ani psa nevyhnal. Při cyklonalitě ze Středomoří u nás deštník někdy ani za celé dny neodložíme. A nejen, že nám někdy teče do bot, ale bohužel v extrémech i do obydlí
Shrnutí charakteristik východní až jižní cirkulace ve střední Evropě
- Vždy teplé až v létě horké proudění
- V chladné části roku průnik teplého vzduchu téměř výhradně do vyšších výšek
- V létě při anticykloně a JV/J složce proudění sucho a vlny horka
- Při cykloně z jižních oblastí naopak až extrémní srážky a studené počasí
- V zimě četné teplotní inverze při vlivu anticyklony
Severní vítr je krutý, aneb severní cirkulace ve střední Evropě
Únor 2021 přinesl srážkovou činnost za dostatečného přílivu mrazivého vzduchu a následně mrazivé proudění za vlády anticyklony – pravá zima v nížinách
Ano studená až mrazivá cirkulace z dalekých severních oblastí. Jednak z oblastí Severního ledového oceánu i z mrazivých pevnin Ruska. Tam se studené vzduchové hmoty tvoří společně s anticyklonami nejlépe. Odtud k nám studený vzduch pronikne někdy i během teplé části roku. Není samozřejmě tak studený či dokonce ledový jako v zimě, ale oproti typické cirkulaci pro teplé období roku pociťujeme nepříjemnou zimu. Také často fouká čerstvý a ledový vítr. Tento ještě snižuje naši pocitovou teplotu. V chladné části roku a hlavně v zimě jde o mrazivé proudění, původem arktické vzduchové hmoty. Tento vzduch je též transformován více podle podmínek střední Evropy. Někdy se odehraje ale významný průnik a téměř arktické počasí zaznamenáváme i u nás, včetně nížin. Poslední významný příliv tohoto typu nastal v únoru 2012.
Cirkulace přináší většinou sucho, studený vzduch podporuje zvyšování tlaku vzduchu a v něm jak je známo nevzniká oblačnost. A též se v něm zpravidla tato nevyskytuje, alespoň ne nijak významná oblačnost. Takže srážky se mohou vyskytnout, většinou jde ale o slabé srážky. Zejména při postupu od severu přechází srážkově významná oblačnost od zmíněného Severního ledového oceánu. V teplé části roku jde po přechodu studené fronty o vpády studeného vzduchu, které se projevují významně a snižují teplotu i hodně pod normál pro dané období.
Brzké a pozdní studené vpády od severu
Zřetelnější a významnější vpády se uplatňují zejména na počátku teplé části roku, resp. na přelomu chladné a teplé části roku. Dále také ke konci teplé části roku, které mají menší četnost výskytu zejména v posledních letech. Přibližně před deseti lety se vyskytly situace, kdy v listopadu a ojediněle již v říjnu k těmto vpádům došlo. Důsledkem bylo velmi studené počasí, které přineslo krátce první sníh i do nížin. Ohledně vegetace zde dřívější mráz již příliš neškodí, oproti rozkvětu na počátku teplé části roku. Brzy došlo k výskytu sněhu v nížinách na konci října 2012. Brzy sněžilo v nížinách i v roce 2011 a to 23. října. Velmi brzy došlo k vpádu mrazivého vzduchu v roce 2009 a to v polovině října, kdy sněžilo v nížinách trvale a místy napadl sníh.
Shrnutí charakteristik severní cirkulace ve střední Evropě
- Vždy studené počasí ve vztahu ke klimatickému normálu období v roce
- Převážně suché počasí s vlivem anticyklony, zejména při severovýchodní cirkulaci
- V teplé části roku i významné ochlazení pod normál
- V zimě silné mrazy, při absenci srážek před změnou proudění zejména v nižších výškách bez sněhové pokrývky
Další informace o cirkulaci obecně a cirkulaci v ČR nabízíme na stránkách: Atmosférická cirkulace a Cirkulace v ČR.
Závěrem: Cirkulace ve střední Evropě
Během teplé části roku o méně studený vzduch, modifikovaný konkrétní vzduchovou hmotou a tedy ročním obdobím. Vzduch proudící z opačné strany považujeme v této polovině roku za více teplý či až horký. A v zimě nastává opačná situace způsobená ročním obdobím. Studený vzduch máme studenější a mrazivý a teplý vzduch naopak méně teplý. i když někdy dokáže proniknout právě i v zimě teplý vzduch na naše území dosti intenzivně, byť velmi krátce. A v takových případech teplota odpovídá i jarnímu období či případně podzimnímu. A mnohdy v těchto obdobích najdeme podstatně studenější dny, tedy situace s opačnými cirkulacemi vzduchu. Střední Evropa může být z tohoto pohledu nazvána jako mezník, jako rozhraní mezi těmito vzdušnými masami rozdílných vlastností.
Střetávání dvou vzdušných mas nad centrem Evropy jako na bojišti, střídání vzduchů pravděpodobně zesílí
Tyto se v tomto prostoru potkávají, proto se počasí a teplota u nás celoročně značně střídají. Existují situace, kdy proniká teplý vzduch daleko na sever a přináší k nám stabilnější teplotu a počasí. Avšak nijak zásadně stabilní. Totéž platí v zimě, že občas mrazivý vzduch pronikne daleko na jih, u nás máme stabilněji studené počasí. Cirkulace u nás souvisí s celkovou zemskou cirkulací. Proto se odehrávají odchylky na Zemi. Pokud na západě, nad Severní Amerikou působí příliv mrazivého vzduchu od severu. Za Atlantikem nad Evropou má vzduch tendenci naopak „stoupat“ k severu. To znamená, že proniká teplý vzduch do zeměpisných šířek severní polokoule. A v rámci Evropy se dostává příliš k severu, studený od severu nemá možnost dostat se příliš k jihu. Jen při určitých situacích, kdy zeslábne jižní proudění.
Musíme konstatovat, že jiná situace v našem klimatu nenastane. Tedy alespoň ne taková, aby v zimě vládlo stabilněji mrazivé počasí a obecně stabilnější počasí. Naopak se změnou klimatu se cirkulace rozkolísala a má tendence být převážně teplejší. Avšak také s rychlými a významnými změnami, tzv. výkyvy. Může i silně mrznout, ale zanedlouho se odehraje opačný extrém, proudění se zcela obrátí. Teplota vystoupí doslova na jarní hodnoty. Pozorovat to můžeme často již v posledních letech. A prognózy hovoří o zesilování tohoto trendu spojeného s dalšími extrémy počasí. Závěr článku opět nemá za úkol strašit, jen konstatovat realitu současného/budoucího Světa dle práce současné modelové meteorologie a klimatologie.
