Kde sledovat srážky?

19. 5. 20211840 zobrazení 12 minut čtení aktuální srážky, informace o srážkách, předpověď srážek

Hodnocení článku

Článek na téma kde sledovat srážky poradí, kde na internetu v současné době najít informace o srážkové činnosti. Jde o druhý díl tohoto seriálu návodových článků. Opět ho rozdělíme na dvě části. První z nich pojedná o sledování aktuálně se vyskytujících nebo proběhlých srážkách. Druhá pak o těch očekávaných, tedy předpovídaných. Prozradí hlavní zásady správně interpretace při sledování srážek. Nelze říci, že by měly být důležitější aktuální srážky nebo naopak předpovídané. V některé situaci budeme hledat kde aktuálně prší a jak to vypadá z hlediska místa našeho výskytu. Tedy zda v tomto případě nehrozí srážky či v některých případech můžeme říci, zda se konečně nějaké srážky v tom místě neobjeví. V jiné situaci budeme chtít vědět zda v určitém místě nebudou hrozit srážky či zda se konečně v daném místě srážky předpokládají. A to do delší budoucnosti, takže budeme chtít vidět situaci, kterou ještě nemůžeme sledovat aktuálně. Kde sledovat srážky?

Kde sledovat srážky: Sledování aktuálních srážek

Na našem webu nabízíme v pravém postranním panelu základní náhled na vyskytující se srážky v ČR v podobě zmenšeného snímku z radaru ČR. Dále v podobě srážkové činnosti v Německu podle radaru německé meteorologické služby DWD. Další snímky poskytujeme na stránce Aktuální srážky to včetně srážek spadlých. Tedy srážek v podobě konkrétních úhrnů na stanicích za den či týden, srovnání s dlouhodobým normálem a podobně. To nás bude zajímat pro vyhodnocení, jak moc zapršelo a jak se tyto srážky projevily zejména ve vztahu k suchu. Sledovat budeme zejména spad významnějších srážek různého druhu. Vedle toho v dolní části tohoto postranního panelu uvádíme pro sledování srážek další hlavní doporučené odkazy. V tomto textu je začleňujeme také a poskytujeme malý návod, jak informace interpretovat.

Aktuální srážky v ČR

Srážky nad ČR sledujeme nejčastěji na radaru ČR, z něhož se data různě zpracovávají. Zpracovávají se též na různých webových stránkách. Ty nejužitečnější si krátce popíšeme. Jde zejména o radarová data v prohlížeči JSRADView nebo Nowcasting webportal INCA. První z nich je prezentací radarových dat na slepé mapě pouze s rozčleněním na samosprávné kraje. Snímky z radaru jsou zde k dispozici každých 15 minut, po vybrání snímků se spustí animace. Takže lze sledovat chování srážek, zejména postup a vývoj intenzity. Druhý prohlížeč je vylepšený, prezentuje radarová data na mapě i s možností přiblížení. Vedle animace aktuálních dat, která jsou poskytnuta v podobě snímků každých 10 minut, poskytuje i animaci předpovědi postupu srážek v dalších desítkách minut. Je možné zobrazit i další produkty od ČHMÚ, zejména jde o detekci blesků. Zde tedy současně dobře odhalíme bouřkovou činnost.

Speciálně pro bouřkovou činnost je vhodné volit Radar Bouřky velmi dobře zpracovaný stránkou Bouřky.cz. Zde jsou zobrazena radarová data na mapě s možností přiblížení. Též jde o data s detekcí blesků a také s detekcí bouřkových buněk a informací o nich. O tomto radaru více v samostatném připravovaném článku.

Interpretace radarových dat ČR

Radarová data poskytovaná ČHMÚ mají shodnou barevnou stupnici odrazivosti. Té odpovídá určitá intenzita srážek v podobě úhrnů v mm za hodinu. Nejnižší intenzity značí fialová až tmavě modrá, střední zelená a nejvyšší tmavě červená. Bílá obklopená barvami nižších odrazů se vyskytuje pouze při bouřkách a znamená výskytu krupobití. V intenzitách srážek spatříme rozdíly a to v podobě tuhých srážek druhu sněžení a typických kapalných druhu deště. I v případě modré barvy se může vyskytovat běžné sněžení. Při zelené sněží zpravidla dosti intenzivně. V případě deště mají srážky většinou menší intenzitu ve vztahu k barvám odrazivosti. Modrá a zejména fialová odpovídají vždy spíše mrholení nebo velmi řídkému dešti.

V případě bouřek je tomu ještě jinak. Tam je intenzita srážek ve vztahu k odrazivosti posunuta jaksi ještě výše. Barvy nižší odrazivosti nemusejí znamenat vůbec srážky nebo jen srážky velice slabé. Ani zelená barva nemusí znamenat srážky nebo jen velice řídký déšť, jak se říká poprchávání, kapání. Hlavní srážky se odehrávají při bouřkách v místech s odrazy barev odstínů oranžové až červené. Tam prší intenzivně, v případě tmavě červené se většinou jedná přímo o přívalové srážky.

Aktuální srážky v okolí ČR a kombinované snímky

Protože je vhodné sledovat srážkovou činnost ještě před vstupem do ČR, pak je dobré využít radarová data okolních států. V našich podmínkách převládá západní proudění, proto použijeme velmi často radar Německa. Zde je vhodné využít data přímo od zdroje německé DWD. Též lze využít Niederschlagsradar. Tento nabízí několik druhů prezentace radarových dat a to včetně rozlišení sněhových, kapalných a smíšených srážek nebo radar s detekcí blesků. Dále jsou velmi dobře zpracovaná data na Wetteronline. Zde se dostáváme i ke kombinaci radarových snímků a možnosti využití komplexnějšího pohledu na vyskytující srážky. Zejména jde o radarová data celé západní Evropy na stránce Meteox.

Při jiném směru proudění přichází srážková oblačnost z jiných směrů. V některých obdobích je poměrně častá jiná cirkulace než ta západních směrů. Při postupu srážkové činnosti od severovýchodu až východu použijeme radar Polska, od jejich služby IMGW. Někdy mají srážky na frontách přicházejících z tohoto směru i trvalý charakter a velkou intenzitu. Často se tak děje v zimě. V případě příchodu srážek od jihovýchodu používáme radar Slovenska od SHMÚ. Ten využijeme někdy v letním období při výskytu srážkové činnosti jihovýchodní cirkulace, třeba i při bouřkové činnosti. A také dochází k postupu srážek od jihu, opět často v létě a jde i o bouřkovou činnost. Tam se hodí radarová data Rakouska, dostupná na stránce Austrocontrol. Ale i na stránce poskytovatele, meteorologické organizace Rakouska označované často zkratkou ZAMG.

Kombinovaná radarová data z celé Evropy jsou k dispozici vedle zmíněné stránky Wetteronline i na české stránce Radar EU.

Kde sledovat srážky: Sledování očekávaných srážek

Jinými slovy předpověď srážek je něco trochu jiného oproti tomu, co je uvedeno v kapitole výše a v jejích podkapitolách. Předpověď srážek není samozřejmě prezentace aktuálního stavu. Jde o odhad stavu budoucího, jak se bude daná situace pravděpodobně vyvíjet. V případě tématu tohoto textu se držíme dále srážek. Takže jde o předpověď výskytu, polohy a postupu srážkově významné oblačnosti. A to vyjádřené jako rozložení úhrnů srážek v čase či suma srážkových úhrnů za delší období na základě různých srážkových situací. Pokud je blízko k termínu, kdy se má situace odehrát, můžeme se dočkat dosti přesného odhadu. Ale čím dále je k tomuto termínu, tím se odhad rozložení a výskytu srážek potýká se stále více nepřesnostmi a situace se upřesňuje novými předpověďmi.

Tuto předpověď a to úspěšnost jejího odhadu výskytu dané srážkové situace si můžeme poté ověřit dle skutečného průběhu. A to prostřednictvím sledování aktuálních či poté spadlých srážek (viz výše) za určité období, zpravidla za den.

Předpovědní mapy srážek poskytují prakticky veškeré numerické modely. Pro konkrétní území se hodí sledovat v kombinaci s globálními modely také upřesňující regionální modely. A to zejména při situacích s výskytem lokálních srážek, tedy srážek závisejících na místních podmínkách. Typicky jde o lokální přeháňky a bouřky. Data z těchto modelů prezentuje pomocí map různé grafické úpravy a prezentace mnohé webové stránky. Při interpretaci výsledků záleží na konkrétním modelu. Tedy na zdroji dat, tj. konkrétním modelu, který je uveden vždy u mapy.

Globální předpověď

Obecná předpověď a to pro větší územní celky. Předpovědní modely počítají počasí zpravidla na delší až dlouhou dobu dopředu. Jde většinou o střednědobý horizont 7 až 14 dnů, ale i delší. Mezi hlavní globální světové modely s nejdelší dobou předpovědi patří modely GFS a CFS. Dále jde o modely nejen s celosvětovým rozsahem jako modely GEM, ECMWF, ARPEGE či ICON. Například model ICON vyvíjí německá meteorologická služba a tento předpovídá pro Evropu a její dílčí celky. Prezentaci výsledků modelů je možné najít vždy u provozovatele daného modelu, často jde o skupinu organizací. Ne jinak to má provoz modelu ECMWF, ale i regionálního model známý u nás Aladin (viz dále).

Výsledky numerických modelů pohromadě najdete na mnohých stránkách – opět jako v případě sledování oblačnosti či jiných prvků. Mapy od mnoha z nich jsou prezentovány na stránce Wetterzentrale, dále Wetter3, Pivotalweather a dalších. Přímé odkazy najdete v pravém postranním panelu naší stránky (ale na jiné stránce než jsou články). Barevné stupnice u jednotlivých meteorologických prvků se liší, vždy nutno se zorientovat a číst mapy podle stupnic. Ty se zobrazují většinou pod mapami.

Na stránkách psaných německy se nazývají srážky niederschlags, jejich suma od počátku předpovědi se označuje jako gesamtniederschlags nebo akkumulierter niederschlags. Na stránkách psaných anglicky se parametr srážek označuje většinou precipitation.

Regionální předpověď

Pro předpověď srážkových úhrnů zaměřenou na omezené území, zpravidla jednoho státu, použijeme regionální numerické modely. Pro ČR se počítá model Aladin, základní regionální model. Výsledky jeho předpovědi můžeme sledovat veřejně na stránce ČHMÚ v podobě map i meteogramů. Pro ČR se počítá také model Medard. Mezi regionální modely také patří model COSMO, který je počítán německou meteorologickou službou. Dále jde také o model WRF či též NNM a model HIRLAM. Tyto modely vykazují větší úspěšnost i u srážek a to také díky tomu, že předpovídají na kratší dobu. A to většinou do 3-5 dnů.

Veškeré informace o numerických modelech a jejich druzích najdete na stránce Numerické modely. Nebo také v článku Numerické modely, cíl a úspěšnost jejich práce.

Interpretace předpovědi srážek modelu Aladin

V případě map modelu Aladin z hlediska srážek můžeme zvolit předpověď úhrnů za 3 hodiny i akumulace za 24 hodin. Očekávanou akumulaci srážek za 24 hodin můžeme velmi dobře srovnat se skutečně spadlými srážkami za 24 hodin. Akumulace se předpovídá vždy k 7 hodině ranní. Srovnání je názornější od doby, kdy ČHMÚ sjednotil barvy předpovědních map s barvami celkové akumulace srážek s kombinací radarových odrazů (viz kapitolo o aktuálních srážkách). Model lépe pokrývá naše území a zná regionální podmínky. Dobře často odhadne návětrné srážky, které vykreslí významné. Regionální model naproti tomu tyto zvýšené úhrny neukáže buď vůbec nebo je podhodnotí. Na druhou stranu lze říci, že model Aladin někdy srážky naopak nadhodnotí.

Model můžeme dobře využít pro předpověď srážek pro ČR. Jeho data dnes vstupují do nejrůznějších mobilních aplikací a krátkodobou předpověď srážek (do 72 hodin) tak má každý uživatel internetu v mobilu kdykoli k dispozici. Předpověď lokálních srážek v podobě bouřek bývá samozřejmě obtížná a často i na 48-72 hodin dopředu vykazuje nejistotu. Zda se vyskytne přeháňka nebo bouřky v daném místě a ještě navíc v daném časovém úseku nelze modelu příliš věřit. Předpověď je nutno brát orientačně a pravděpodobnostně. Její nejistotu poznáme podle značných změn v rozložení srážek u jednotlivých výstupů modelu.

Závěr – kde sledovat srážky?

Sledování srážek jako jednoho z nejdůležitějších parametrů má zásadní význam pro veškerý pohyb, veškeré aktivity odehrávající se venku. Proto nutno vědět jak se říká “po čem kdy sáhnout”, tedy kam jít pro potřebné informace a jak tyto vykládat, tedy interpretovat. Tento díl tzv. seriálu návodných článků právě radí, jak tyto informace najít a také jak si tyto umět správně vyložit. Jde o sledování aktuálních srážek vyskytujících se právě nyní. A nebo proběhlých srážek v podobě spadlých úhrnů a jejich rozložení na daném území. Tak také o sledování jejich očekávaného výskytu v budoucnosti. S prvním uvedeným nám pomáhají meteorologické stanice měřící úhrny srážek a také meteorologické radiolokátory, které ukazují aktuálně padající srážky z oblačnosti. Se druhým uvedeným nám pomáhají numerické předpovědní modely, vypočítávající právě na základě stavu atmosféry její budoucí chování. A tedy i rozložení a intenzitu či druh srážek.

Hůře předpověditelné prvky i situace

U každého typu srážek a druhu synoptické situace jsou jiné zásady pro interpretaci sledování aktuálních srážek. A obzvláště to platí u předpovědi srážek, kde panuje různá míra nejistoty odhadu jejich intenzity, rozložení v prostoru i spadu v čase. A tedy celkové vydatnosti celkového úhrnu spadlých srážek. Jak bylo v textu řečeno, lokální konvekční srážky nevázané na atmosférické fronty se předpovědí velmi obtížně a to nejobtížněji. Velké změny v předpovědi najdeme také v případě situací v oblasti tlakových níží. Konvekční srážky lze spolehlivěji odhadnout z hlediska času tak na 2 dny dopředu. Obecně je předpověď srážek složitějším procesem a tedy méně úspěšná než je tomu i jiných parametrů, tedy prvků počasí. S přibývajícím časem narůstá riziko nepřesnosti obecně i u jiného druhu srážek.

Shrnutí – aktuální srážky

Aktuální srážky vhodno sledovat na snímcích z radaru sítě daného státu pro regionální sledování (ČHMÚ, SHMÚ, DWD atd.)
Pro plošnější přehled vyskytujících se srážek je možné zvolit kombinace radarových dat, například pro západní Evropu (Meteox), Evropu (Radar EU) a celý Svět (Wetteronline)
Některé stránky zpracovávají dohromady produkty snímků z družic s produkty odrazů z radarů
Podle barevného rozlišení odrazů z radaru sítě JSRAD (ČR) odpovídají fialová a modré barvy nejnižší intenzitě srážek a oranžová a červené barvy nejvyšší, bílá signalizuje výskyt krup a vyskytuje se jen v konvekční oblačnosti
Intenzita srážek dle barev bývá v případě sněžení zpravidla intenzivnější i při nižších odrazech oproti dešťovým srážkám
Naopak v případě bouřkové činnosti v oblastech modrými odrazy neprší vůbec, hlavní srážky jsou v barvách nejvyšších odrazů

Shrnutí – předpověď srážek

Globálně lze sledovat předpověď srážek hlavními modely předpovídajícími pro celý Svět nebo větší územní celky a to na stránkách vyvíjejících modely (např. ECMWF, DWD, Meteo France) nebo také na různých webech. Data mnoha modelů prezentují například Wetterzentrale.de, Meteociel či Pivotalweather
Předpověď srážek je dobré sledovat regionálně v podobě rozložení srážek a jejich úhrnů za kratší čas v řádu hodin i sumy srážek za více hodin (24 hodin až maximální čas předpovědi modelu)
Regionální předpověď je přesnější, neboť obsáhne regionální rozdíly a lépe mapuje dané území (vidí například návětrné zesílení srážek)
Tato předpověď doplňuje globální
Méně přesná je předpověď lokálních konvekční srážek i na několik málo dnů dopředu, přesnější je spíše na 2-3 dny
Předpověď srážek modelu Aladin je barevně sladěna s poskytovanými mapami spadlých srážek a kombinace radarových odrazů v rámci Hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ

Doporučené informace

K tématice doporučíme naše vydané teoretické články nebo základní informace na našich stránkách:

Pro sledování srážek a to aktuálně se vyskytujících a spadlých včetně dalších srovnání srážek doporučíme náš přehled na stránce Aktuální srážky. Očekávané srážky možno sledovat v podobě prezentovaných předpovědních map numerických modelů na stránce Předpověď srážek.

Obecně pro informování se o počasí seriózně a tedy pravdivě a kvalitněji doporučujeme přečíst si náš článek Kde hledat seriózní informace o počasí?

Další díl (3): Sledování bouřek

Speciálně na pozorování vyskytujících se bouřek i na jejich předpověď a rady kde či jak tak činit se zaměřuje další díl těchto návodů. V tomto návodu seznamujeme čtenáře s užitečnými odkazy na stránky, kde najde informace o bouřkové činnosti a jejích projevech. Dále se zde zaměřujeme na to, jak interpretovat tyto výsledky distančních měření. V poslední řadě uvádíme zásady vztahující se k modelování bouřek a obecně konvekce, tedy k předpovědi. Též doplněné o doporučené weby s možností sledování stavu parametrů ovlivňujících vznik a intenzitu bouřek.

Publikace tohoto dílu (2): Středa 19.5.2021

Publikace následujícího dílu (3): Středa 26.5.2021