Hrozí velká letní povodeň?

Možná si letos kladete otázku, zda hrozí velká letní povodeň? Když bylo v zimě více sněhu a i nyní na jaře prší více než v minulých letech. Odpovědět jednoznačně na ní samozřejmě nelze. Ale pravděpodobnostně se na ní tímto článkem pokusíme odpovědět. Odpověď určitě nemůže znít “ano”, ale nemůže znít rozhodně ani “ne”. Přesněji řečeno oproti minulým rokům, zejména 2018 a 2019, ale z hlediska současné doby i 2020, máme jaksi blíže k odpovědi “ano”. Vždy ovšem záleží na počasí, velká povodeň může vzniknout vždy. Postačí souhra několika faktorů. A nemusí jít nutně o jednu opravdu povodeň, ale i období bohatší na menší povodně. Bude záležet na tom, zda bude i během léta skutečně spíše nižší teplota a časté průběžné srážky.

Velká povodeň letos vzniknout může, základ má dobrý – hrozí velká letní povodeň?

Suché období let 2014 až 2019 bylo přerušeno již loni. Letos vlhčí trend počasí pokračuje, máme za sebou na sníh dosti bohatou zimu. Současné jaro je také převážně chladné a vlhčí. V posledních dnech se setkáváme i s vydatnějšími srážkami, které vedou od začátku května k místním rozvodněním toků. Vznikají spíše regionální povodně, dále jsou tu už i ty přívalové a tedy ještě více lokální. Zde hrozí mimo jiné kombinace přívalových povodní, která může vést ke vzniku rozsáhlejší povodně. Tzv. základ pro vznik větší povodně již je utvořen, území v ČR je více nasyceno než tomu bylo v minulých letech. Určitě toto nepodceňujme, ale zároveň nemá tento článek strašit a říkat, jaké extrémy může počasí zas přinést. Takto si ho určitě nevykládejte, jen jako realistickou pohled na věc s přihlédnutím k hydrologické situaci.

Hodně sněhu na horách a více srážek

Jasně nyní vidíme, že srážek je trvale spíše více. Navíc stále leží na vrcholcích našich nejvyšších hor sníh. Na horách a v podhůří je nasycení až extrémně vysoké. Z hor by při spadu většího množství srážek mohlo odtékat opravdu hodně vody. I přes velmi dobrou připravenost přehrad sloužících primárně právě k tomuto účelu, by se velký odtok vody z hor nepodařilo zbrzdit. Ne tak, jak by bylo potřeba. A navíc zdaleka všude přehrady či suché poldry nemáme. V ostatních oblastech není nasycení území nijak vysoké, ale určitě ne nízké. Vydatnost pramenů a tedy vodnost toků je velmi dobrá. Povodí jsou nyní plná. Proto i v mimo horských a podhorských oblastech by při spadu velkého množství srážek došlo k většímu odtoku.

Velké srážky by velkou povodeň zejména při svém opakování vyvolaly

Pokud by přišly další významné srážky v podobě extrémních úhrnů nebo dokonce více těchto srážkových událostí, mohl by již nastat problém. Pokud by spadlo hodně srážek na horách i v nižších nadmořských výškách, pak by byla naplněnost povodí velká. Také záleží na tom, do kterého povodí by srážky vypadly. Některá povodí navíc dostatečně nechráněná přehradami, kde spadly extrémní srážky již nyní nedávno, by na další reagovala skutečně velkými vzestupy hladin toků. Rozvodnilo by se více toků v takovém povodí a to by poté nasbíralo opravdu hodně vody. S přibližováním se letního období také hrozí výskyt přívalových srážek. Ty mohou povodí lokálně také hodně nasytit a hlavně naplnit kapacitu toků. Při vypadnutí většího množství trvalých srážek do takového území a povodí by docházelo opět k velkým odtokům. Srážky by navíc nemusely být tak vydatné. Více o riziku přívalové povodně najdete v našem nedávném článku Nasycení území a riziko přívalové povodně.

Vysokými srážkami začínaly velké povodně nedávné doby

Takto podobně začínala tzv. příprava na větší povodňové události poslední doby. Tedy povodeň 2013 a 2010. Zejména v případě roku 2010 tam hrálo roli opravdu dlouhodobě vlhké počasí a ještě větší zimní zásoby sněhu. V roce 2009 docházelo spíše k lokálním povodním zejména z důvodu výskytu extrémních srážek konvekční činnosti. Podobné lokální události a první povodně po suchém období jsme registrovali v roce loňském, tedy 2020. V suchých letech by i při několikanásobně významných srážkových situacích větší povodeň nevznikla. Lokální přívalová ano, ale o mnoho rychleji by odezněla a průtok toku nebo toků by se vrátil na původní hodnoty. Tam by byl zaznamenán tedy pouze rychlý odtok. Letos se ale už nenacházíme ve fázi, kdy by bylo nějaké sucho. Na to je třeba pamatovat a vidíme to už nyní při srážkových situacích, které se odehrály v minulých dnech a týdnech.

Nižší teplota a vyšší srážky v létě?

Pravděpodobně vlivem výbuchu islandské sopky máme nyní chladné a také vlhčí počasí. To by se mělo udržovat i v letních měsících. I tento fakt a tuto přibližnou dlouhodobou prognózu musíme brát v potaz. Pokud by chladnější počasí pokračovalo a bylo provázeno také vyššími srážkami, pak by pravděpodobnost větší povodně během léta opět stoupla. Se změnou klimatu nám přibývá v létě konvekčních a tedy i přívalových srážek, i ty mohou vést k lokálním povodní a připravovat “půdu” pro potenciální plošnou velkou povodeň.

Ale vůbec tomu tak nemusí být, může zůstat u menších a regionálních povodňových situací při o něco vyšších srážkách. Zde jen chceme vyjádřit, že ta pravděpodobnost větší a plošnější povodně v ČR letos během letního období je poměrně vysoká. Stále je to pravděpodobnost a nyní bude vše záležet na konkrétním průběhu počasí. Je třeba tento dobře sledovat a s přihlédnutím k aktuální hydrologické situaci vyhodnocovat možné dopady očekávaných vydatnějších srážek. On i opakovaný výskyt četných přívalových lijáků může plošnější povodeň při vyšším nasycení způsobit.

Vydatné srážky příliš včas nezachytíme a povodeň neodvrátíme, jen zmírníme

Jinými slovy nám je předpověď moc dopředu neukáže. Alespoň ne spolehlivě. Hrozí velká letní povodeň? Situace vydatných srážek které je možné v předpovědi již tzv. potvrdit a počítat s nimi nastávají několik dní dopředu. I když numerické modely dokáží odhadnout vydatné srážky i na více dní dopředu, většinou bývá předpověď dlouho nejistá. Minimálně v tom, kde přesně na našem území srážky spadnou a kolik jich přesně spadne v určitém časovém úseku. O tom nás přesvědčují další a další situace. Tyto srážky jsou většinou spojeny s mohutnou oblačností postupující cyklony, výškové cyklony nebo zvlněného zvolna a specificky postupujícího frontálního rozhraní. Případně ve vlhkém vzduchu s vlivem brázdy nízkého tlaku, v němž v létě často vznikají právě silné bouřky s prudkými lijáky.

I když nám dává v těchto případech současná numerická předpověď více času na přípravu různého druhu ohledně srážkové události. To oproti dřívější době. Stále to ovšem není tak dlouhá doba, jakou bychom si představovali pro důkladnou přípravu. Je možné se vůbec na velké množství vody připravit? Jen částečně a zmírnit případné negativní dopady odtoku velkého množství vody. Ani příprava přehrad a existence suchých poldrů nemusí být při opravdu velkém přísunu vody dostačující. Jak ukázaly také největší povodňové události. Když je vody na povrchu i pod ním přebytek, tak prostě teče všude možně, kudy má alespoň trochu nějakou cestu. I když se to nám, lidem, nelíbí.

Častěji nepoměr množství vody na Zemi, i velká povodeň hrozí vždy

Někdy máme vody nedostatek, jindy přebytek a to vše z pohledu daného území. To jsou dva hydrologické extrémy, které byly, jsou a budou. Vyschlé toky, usychající plodiny a stromy, stejně jako rozbouřené toky, vymletá půda s kořeny stromů a podobně jsou běžnou součástí přírodních živlů na Zemi. A řídí si je sama příroda. Ohledně budoucnosti bude v důsledku změny klimatu uvedený nepoměr častější a významnější, říkají klimatické prognózy.

Vyhodnocení a srovnání velkých povodní z historie najdete na naší stránce Největší povodně v ČR.

Hrozí velká letní povodeň?

Co je to letní povodeň?

Za letní povodeň se považuje povodeň s výskytem v kalendářním období od května do listopadu. Proto již současné případné povodně jsou považovány za letní. S tím, že většina letních povodní se odehrála právě od konce května do srpna, případně ojediněle v září. Povodně v podzimních měsících, považované stále za letní, jsou málo časté. Letní povodeň charakterizují i příčiny vzniku, kterými jsou dešťové srážky. A to trvalé srážky nebo srážky přívalové (blesková čili přívalová povodeň) či případně jejich kombinace. V ostatních měsících roku je v případě výskytu daná povodeň považována za zimní. V tomto období jde o povodně většinou z tání sněhu či kombinace tání sněhu a dešťových srážek. Během zimy se vyskytují jako příčiny spíše přechodné oblevy, v březnu a dubnu pak jarní tání. Tyto povodně v poslední době spíše chybí. Zpět ale k hlavnímu předmětu, kterým je povodeň letní – hrozí velká letní povodeň?

Léto rozhodně není jen o tom, že by mělo být stále hezky a horko, maximálně občas s nějakou bouřkou nevýznamného charakteru. K létu patří i déletrvající srážky, které přinášejí vláhu, doplňují podzemní vody a zvyšují vydatnost pramenů. A to v období z hlediska klimatického normálu našeho klimatu nejbohatším na srážky. Srážky vegetace v tomto období vyžaduje. K létu patří stejně tak i prudké srážky v oblasti bouřek. Jen vyvíjející se klima určuje míru intenzity a četnost výskytu jak plošných srážek, tak těch lokálních prudkých. Jak píšeme v článku podle provedené studie, tak přibývá konvekčních srážek, vrstevnatých pak ubývá hlavně na jaře.

Závěr: Hrozí velká letní povodeň?

Článek je aktuálním zhodnocením současné hydrologické situace vzhledem k náchylnosti ke vzniku větší povodně v ČR. Rozhodně nemá za úkol strašit. A hrozit, že po velkých suchých letech, kdy byly mnohde suché studny i vodní toky přijdou nyní naopak nějaké velké povodně. Loni se po delší době objevily větší povodně v červnu, poté opět v září a říjnu tzv. podzimní (viz odkaz na shrnutí povodně v kapitolách výše). Bylo ukončeno dlouhé suché období a z hlediska uplynulé zimy můžeme říci, že prozatím definitivně. I letos je počasí chladnější a vlhčí se vznikem lokálních povodňových situací menších intenzit. Počasí dokáže přinést extrém velice rychle, proto tento článek říká následující.

Hrozí velká letní povodeň? Bdělost se vyplatí, i když velká povodeň nastat rozhodně nemusí

Velká letní povodeň letos vzniknout nemusí, ale na místě bude ostražitost. Z velkého sucha jsme venku, na horách ještě tají zbytky sněhu po dlouhé zimě a extrémní srážky plošného významu by mohly větší povodeň vyvolat. Zvláště pokud by se odehrály například ve dvou hlavních vlnách, jak tomu u většiny příčinných srážek velkých povodní v minulosti bylo.

Článek tak reaguje také na prognózy pokračujícího chladnějšího a pravděpodobně vlhčího průběhu počasí i v létě. Současně také na určitou pravděpodobnost vzniku větší povodně v rámci tzv. 179 povodňového cyklu. Jen podle skutečného průběhu počasí víme, jaký čekat skutečně jeho průběh. Můžeme se poté vrátit k tomuto článku a říci si, tak nakonec skutečně vyloženě velká povodeň v ČR nevznikla. Nebo naopak říci, že se objevily enormní srážky a ta pravděpodobnost vzniku velké povodně vyjádřená v tomto článku se naplnila. Uvidíme, co nám letos během léta počasí připraví. Hrozí velká letní povodeň?