Letos v květnu sucho, v minulosti povodně
Srážky opět po určitém čase začínají chybět. Máme opět letos v květnu sucho, v minulosti povodně právě v květnu začínaly. Takže panovalo i zcela opačné počasí a toto “připravovalo půdu” pro následnou větší povodeň. Pojďme si v tomto článku vzpomenout na časy, kdy se voda valila i tudy, kudy jsme opravdu nechtěli. Letos se totiž opět začínáme připravovat na opačný extrém, který vrcholil v letech 2015, 2018 a 2019. Na sucho a to, že pravděpodobně během léta nastane problém s dostatkem vody. Už nyní při potřebě spadu alespoň nějaké vláhy na začátku vegetačního období pozorujeme výskytu meteorologického a někde půdního sucha ve svrchní vrstvě půdy. A tedy všude přítomný prach. A nutná je opatrnost při manipulaci s ohněm a jeho zdroji, neboť hrozí požáry vegetace.
Při suchu je dobré vzpomenout si na povodeň a při povodni naopak. Možná Vám někdy pomáhá představit si v zimě letní počasí a naopak, když Vám je i v noci v létě nesnesitelné horko, trochu zavzpomínat na tu zasněženou krajinu.
V polovině května začaly povodně v letech 2010 i 2013
Zcela jiná situace na počátku jara nastala v letech 2013 a 2010, oproti zejména rokům 2019, 2018 a 2015. V posledních letech se tedy potýkáme se suchem častěji, ale neznamená to, že toto nemohou přerušit povodně a to kdykoli. Rok 2020 byl zlomový, z dlouhotrvajícího sucha, které se přenášelo několik let, s stal rok s prvními významnějšími povodněmi. Byť šlo o lokální situace, kdy extrémní srážky zasáhly obdobné oblasti. To máme v dobré paměti. Ne, že bychom neměli v paměti povodně v letech 2013 a 2010, ale přesto už od nich uplynulo 9 a 12 let tak si pojďme tyto situace trochu připomenout.
Tlaková níže zvaná “Yolanda”, tak to začal v roce 2013. Významné srážky v několika epizodách nasytily území a následně zvýšily průtoky vodních toků až je na konci května a začátku června další vlny enormních srážek přímo rozbouřily. Nejen na jihozápadě a jihu Čech, podobně jako v roce 2002, ale i ve střední části Čech na drobných tocích se rozpoutaly významné povodňové situace. Tyto působily důsledky v obcích a městech. Neboť se vodní toky četně vylévaly ze svých koryt, včetně pražských potoků. Dnes v těchto tocích najdeme výšku hladiny vody i v jednotkách centimetrů, například na Rokytce kde nyní zaklesává průtok i na hodnoty stavu sucha. Podobně na Botiči, který v červnu 2013 zatopil například pražskou Hostivař a Záběhlice.
TIP: Více informací o příčinách, průběhu i důsledcích zmíněných povodní najdete na stránkách Povodeň 2010 a Povodeň 2013.
Suché květny v minulých letech
Pokud odhlédneme od povodně a budeme se zabývat naopak rizikem sucha v květnu, tak zjistíme, že i to se v některých letech vyskytovalo. Počasí se rozhodně ve shodnou dobu jednotlivých let nechová stejně. Letošní rok patří ohledně května zatím mezi velmi suché. Jak tomu bylo v letech minulých se podíváme na základě dat z měření srážek v Praze podle našeho měření. Květnové srážky vykazují velkou variabilitu v jednotlivých letech i co se lokality týče. Průměrné srážky v květnu v Praze podle našich údajů od roku 2005 činí 2.39mm a průměrně spadne 74.2mm srážek.
Žebříček nejsušších květnů od roku 2005 v Praze:
- 0.41mm (2012)
- 0.58mm (2007)
- 0.72mm (2016)
- 0.91mm (2017)
Uvádíme měsíce s průměrným úhrnem srážek pod 1mm. Nutno zmínit, že květny v posledních letech (od roku 2018) patřily mezi ty vlhčí. Zpočátku měsíce bývalo počasí s menšími srážkami, během období jich přibývalo. Přesto rok 2018 i rok 2019 hodnotíme jako velmi suché, květnový vyšší úhrn srážek ovšem byl spíše výjimkou a neznamenal pokračování vlhkého a s tímto spojeného též chladnějšího rázu počasí i během léta.
Velmi vlhké květny v minulých letech
A pro úplnost přidejme ještě druhou, tzv. horní, část žebříčku ohledně průměrných srážek za květen od roku 2005. Mezi nejvlhčí květny patřily jednak ty od roku 2009 a jednak ty poslední. Mezi nimi stojí ty suché, viz kapitola výše. Ve většině měsíců ohledně vlhkého počasí vede rok 2010, výjimkou není ani květen.
Žebříček nejvlhčích květnů od roku 2005 v Praze:
- 7.19mm (2010)
- 6.89mm (2014)
- 3.12mm (2013 a 2021)
- 2.45mm (2020)
Mezi obdobně vlhké dále řadíme i předcházející květny v letech 2019 a 2018, jak je též již uvedeno v kapitole výše. Ve výčtu uvedené převyšují průměrnými srážkami v kapitole výše uvedený průměr srážek v Praze za květen od roku 2005 tím, že roky 2014 a 2010 tento převyšují významně. V roce 2010 šlo o výjimečně intenzivní vytrvalé srážky ve více vlnách. V roce 2014 šlo zejména o epizodu významných přívalových srážek ke konci měsíce.
Závěr
Zajímavé srovnání suchých a vlhkých květnů z posledních několika let ukazuje vývoj srážek v tomto měsíci. Období let 2009-2011 patřilo mezi vlhké. Poté se vyskytla výjimka v podobě května 2012, který dle měření v Praze a okolí řadíme mezi nejsušší za posledních několik let. Následovalo velmi vlhké období 2014 až 2015. Nejen z hlediska května následně proběhlo velmi známé a velmi suché období let 2015 až 2019, z hlediska května ovšem zejména let 2016 a 2017. Poté květen 2020 řadíme opět do nejvlhčích. Loňský květen byl průměrný a hodnota průměrných srážek se nenachází ve vlhčích ani sušších číslech. Uvidíme, kam zařadíme ten letošní, ale je zřejmé, že spíše do sušších.
Právě v květnu započaly velké povodně v letech 2010 i 2013. Delší významně vlhké období s několika vlnami vydatných srážek nasytilo území a poté při dalších větších srážkách došlo k výskytu významných vzestupů hladin toků. V roce 2010 se odezva odehrála ihned v květnu, neboť území bylo nasyceno táním velkého množství sněhu ze zimy i spíše vyššími srážkami na počátku jara. V roce 2013 bylo zapotřebí více srážkových vln pro větší hydrologickou odezvu. letos máme ohledně nasycení spíše nižší hodnoty, avšak tyto se více liší mezi nížinami a vyššími nadmořskými výškami. Přívalové povodně velmi lokálního charakteru čekejme během léta spíše častěji než plošné povodně, které vyvolají vytrvalé srážky.
