Sedmnáct let od katastrofální povodně 2002
Již sedmnáct let uplynulo od katastrofální povodně v srpnu 2002, která v nedávné minulosti významně ovlivnila i na první pohled před povodněmi dosti zabezpečená sídla. Řeč je zde zejména o hlavním městě Praze. Ale existuje mnoho měst a obcí, které povodeň zasáhla ve významné míře a tyto se stali „díky“ této události velmi známými. Přesně před polovinou srpna v roce 2002 byla druhá vlna povodně (převážně významnější) na svém vrcholu. Mnoha obcemi a městy se hrnuly průtoky odpovídající N-letosti 100-200 let, 500let či dokonce 1000 let a vyšší. Prahou protékalo 5 160m3/s-1. Rekonstruovány byly zejména pro Vltavu v Praze i velké povodně posledních staletí a byly stanoveny průtoky, kterých Vltava v Praze pravděpodobně dosáhla a též o jakou N-letost by šlo. Tyto informace nabízíme na stránce Největší povodně v ČR a to nejen ve vztahu k Praze.
Vltavská kaskáda velké povodně zmírní, ale rozhodně není v jejích silách je zastavit
Přehrady před velkými povodněmi neumějí území pod nimi zcela ochránit před průtoky, které mohou působit škody. To nelze a platí to i pro kaskádu přehrad na horní a střední Vltavě. Obrovské povodně, jak byla ta v srpnu 2002, totiž i přes přehrady napáchají škody na území pod nimi, zejména tedy v Praze. Pokud by kaskáda ale neexistovala, byl by ničivý účinek povodně větší a došlo by k přímému střetu povodňových vln z Vltavy a Berounky právě nad Prahou.
Nejvyšší průtok byl změřen na Vltavě v Praze-Chuchli a činil 5 160m3/s-1, na Labi v Děčíně byl nižší a to z důvodu četných rozlivů v důsledku velikosti povodně. Významná byla zpětná vlna povodně z Vltavy, která se šířila po Labi proti směru jeho toku a velké problémy způsobilo zatopení neratovické chemičky. I na Vltavě ve Vraňanech byl kulminační průtok o něco nižší a činil 5 120m3/s-1. Doba opakování odpovídala v obou profilech 500 letům. Větší povodeň se podle všeho vyskytla v Praze pouze v roce 1432, kdy průtok dosáhl pravděpodobně 6 000m3/s-1. I když jde pouze o rekonstrukci povodně podle dostupných zdrojů a pramenů, je tato poměrně přesná. Záznamů existuje celá řada a podle toho bylo možno povodeň dobře vyhodnotit, což platí i o dalších událostech.
Nejvyšší doby opakování a to nad 1 000 let se vyskytly na horní Vltavě kolem Českých Budějovic nebo také na Úslavě.
Extrémní srážky v jiných letech a absolutní srážkový extrém v ČR
Příčinou povodně byly vytrvalé srážky v několika vlnách. Ty vypadly do dosti nasyceného území a též výskyt konvekčních srážek, které tyto místy doplňovaly. I když úhrn nestačil na překonání absolutního srážkového rekordu za den v ČR 345mm. Tento pochází z povodňové situace v roce 1997 na severu Čech, tak nejvíce srážek spadlo v Krušných horách a to 313mm. Příčinou trvalých srážek byl přechod tlakové níže.
Obr. 1 Srážkové úhrny v ČR za 12.8.2002, zdroj: chmi.cz/CLIDATA
Další informace o povodni nabízí výše uvedená stránka na našem webu: Povodeň 2002. Podívat se můžeme na komplexní vyhodnocení od ČHMÚ.
Velké události, mezi které tato povodeň bezpochyby patří, je na místě při jejich výročí připomenout. Zejména v případě kulatých výročí. I když o žádné kulaté výročí letos v případě této události nejde, dovolíme si tímto článkem alespoň krátce připomenout některé faktory. Například jaké asi bylo na území ČR touto dobou nasycení území a jak extra daleko od stavů sucha byly průtoky vodních toků. V tomto roce se sucho totiž neřešilo a řešila se otázka povodní. A to též po velké povodni na východě země v roce 1997 a po dalších regionálních povodních. Zejména v roce 2000, častějšího výskytu povodní v souvislosti se změnou klimatu. Přijímala se opatření pro zmírnění negativních dopadů povodní na běžných chod měst a život lidí.
Nepodceňujme současný povodňový klid
Důrazně se nedoporučovalo stavět v zátopových oblastech vodních toků. A našla by se i další opatření, která postupně s menší frekvencí povodní upadla v zapomnění. „Povodně se v posledních letech nevyskytují, problémem bude totiž sucho, tak můžeme u řek klidně stavět, ať máme o vodu postaráno“. To ovšem v současné době může znít na první pohled jako chytrý nápad. Ale pokud budeme uvažovat realisticky, tak tento dobrým nápadem určitě není. Kdy přijde další velká povodeň nevíme, ale přijít může i navzdory suchu náhle a brzo. Vždyť i po povodni v roce 2002 se začalo rázem řešit výrazné sucho hned následující léto. Rok 2003 byl v četných oblastech Evropy teplý a suchý. Povodně se od té doby opět připomněly, i když spíše dosti regionálně (2006, 2009, 2010).
Povodeň v roce 2002 částečně připomněla obdobná povodeň v roce 2013. Ta byla poslední plošnější povodní z trvalých srážek s kombinací konvekčních srážek u nás. Od té doby se skutečně opět zapomnělo na riziko povodní, neboť se ještě četněji než v roce 2003 řeší sucho. A to nyní přichází téměř každý rok. Suché byly i zimní sezóny, zejména sezóna 2013/2014 po vlhkém jaru a létu 2013 následně nastal vrchol sucha v roce 2015. Po jeho velmi malém zmírnění pak velké sucho pamatujeme velice dobře z jara a léta 2018. Toto sucho se lehce přeneslo do letošního roku 2019.
Výhled do budoucna a aktualizace článku
A příští rok? Rok 2010 se asi nezopakuje, ale máme tu jistotu že se klima nevrátí k významně vlhkému rázu. Též také k chladnějšímu rázu a nebude průběh počasí podobný a neobjeví se po čase nějaká větší povodeň? Dostatečnou odpovědí může být na závěr to, že v případě atmosférických jevů stoprocentní jistotu nemáme a nikdy mít nebudeme. Tyto se mění navíc velmi rychle a různé jevy jsou na Zemi velmi provázány. Menší změna může znamenat dílčí větší a poměrně rychlé změny.
Aktualizace prosinec 2020: Velká povodeň sice v letošním roce nepřišla. I když to na počátku roku opravdu nevypadalo, tak byl průběh roku vlhčí. A také se objevily regionální povodně, někde opakovaně. Zmínit musíme jihovýchodní Čechy, východ Moravy a Slezsko či pomezí Vysočiny a Moravy či okolí.
