Sedmnáct let od katastrofální povodně 2002

()

Již sedmnáct let uplynulo od katastrofální povodně v srpnu 2002, která v nedávné minulosti významně ovlivnila i na první pohled před povodněmi dosti zabezpečená sídla. Řeč je zde zejména o hlavním městě Praze. Ale existuje mnoho měst a obcí, které povodeň zasáhla ve významné míře a tyto se stali „díky“ této události velmi známými. Přesně před polovinou srpna v roce 2002 byla druhá vlna povodně (převážně významnější) na svém vrcholu. Mnoha obcemi a městy se hrnuly průtoky odpovídající N-letosti 100-200 let, 500let či dokonce 1000 let a vyšší. Prahou protékalo 5 160m3/s-1. Rekonstruovány byly zejména pro Vltavu v Praze i velké povodně posledních staletí a byly stanoveny průtoky, kterých Vltava v Praze pravděpodobně dosáhla a též o jakou N-letost by šlo. Tyto informace nabízíme na stránce Největší povodně v ČR a to nejen ve vztahu k Praze.

Vltavská kaskáda velké povodně zmírní, ale rozhodně není v jejích silách je zastavit

Přehrady před velkými povodněmi neumějí území pod nimi zcela ochránit před průtoky, které mohou působit škody. To nelze a platí to i pro kaskádu přehrad na horní a střední Vltavě. Obrovské povodně, jak byla ta v srpnu 2002, totiž i přes přehrady napáchají škody na území pod nimi, zejména tedy v Praze. Pokud by kaskáda ale neexistovala, byl by ničivý účinek povodně větší a došlo by k přímému střetu povodňových vln z Vltavy a Berounky právě nad Prahou.

Nejvyšší průtok byl změřen na Vltavě v Praze-Chuchli a činil 5 160m3/s-1, na Labi v Děčíně byl nižší a to z důvodu četných rozlivů v důsledku velikosti povodně. Významná byla zpětná vlna povodně z Vltavy, která se šířila po Labi proti směru jeho toku a velké problémy způsobilo zatopení neratovické chemičky. I na Vltavě ve Vraňanech byl kulminační průtok o něco nižší a činil 5 120m3/s-1. Doba opakování odpovídala v obou profilech 500 letům. Větší povodeň se podle všeho vyskytla v Praze pouze v roce 1432, kdy průtok dosáhl pravděpodobně 6 000m3/s-1. I když jde pouze o rekonstrukci povodně podle dostupných zdrojů a pramenů, je tato poměrně přesná. Záznamů existuje celá řada a podle toho bylo možno povodeň dobře vyhodnotit, což platí i o dalších událostech.

Nejvyšší doby opakování a to nad 1 000 let se vyskytly na horní Vltavě kolem Českých Budějovic nebo také na Úslavě.

Extrémní srážky v jiných letech a absolutní srážkový extrém v ČR

Příčinou povodně byly vytrvalé srážky v několika vlnách. Ty vypadly do dosti nasyceného území a též výskyt konvekčních srážek, které tyto místy doplňovaly. I když úhrn nestačil na překonání absolutního srážkového rekordu za den v ČR 345mm. Tento pochází z povodňové situace v roce 1997 na severu Čech, tak nejvíce srážek spadlo v Krušných horách a to 313mm. Příčinou trvalých srážek byl přechod tlakové níže.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je image-6.png.
Obr. 1 Srážkové úhrny v ČR za 12.8.2002, zdroj: chmi.cz/CLIDATA

Další informace o povodni nabízí výše uvedená stránka na našem webu: Povodeň 2002. Podívat se můžeme na komplexní vyhodnocení od ČHMÚ.

Velké události, mezi které tato povodeň bezpochyby patří, je na místě při jejich výročí připomenout. Zejména v případě kulatých výročí. I když o žádné kulaté výročí letos v případě této události nejde, dovolíme si tímto článkem alespoň krátce připomenout některé faktory. Například jaké asi bylo na území ČR touto dobou nasycení území a jak extra daleko od stavů sucha byly průtoky vodních toků. V tomto roce se sucho totiž neřešilo a řešila se otázka povodní. A to též po velké povodni na východě země v roce 1997 a po dalších regionálních povodních. Zejména v roce 2000, častějšího výskytu povodní v souvislosti se změnou klimatu. Přijímala se opatření pro zmírnění negativních dopadů povodní na běžných chod měst a život lidí.

Nepodceňujme současný povodňový klid

Důrazně se nedoporučovalo stavět v zátopových oblastech vodních toků. A našla by se i další opatření, která postupně s menší frekvencí povodní upadla v zapomnění. „Povodně se v posledních letech nevyskytují, problémem bude totiž sucho, tak můžeme u řek klidně stavět, ať máme o vodu postaráno“. To ovšem v současné době může znít na první pohled jako chytrý nápad. Ale pokud budeme uvažovat realisticky, tak tento dobrým nápadem určitě není. Kdy přijde další velká povodeň nevíme, ale přijít může i navzdory suchu náhle a brzo. Vždyť i po povodni v roce 2002 se začalo rázem řešit výrazné sucho hned následující léto. Rok 2003 byl v četných oblastech Evropy teplý a suchý. Povodně se od té doby opět připomněly, i když spíše dosti regionálně (2006, 2009, 2010).

Povodeň v roce 2002 částečně připomněla obdobná povodeň v roce 2013. Ta byla poslední plošnější povodní z trvalých srážek s kombinací konvekčních srážek u nás. Od té doby se skutečně opět zapomnělo na riziko povodní, neboť se ještě četněji než v roce 2003 řeší sucho. A to nyní přichází téměř každý rok. Suché byly i zimní sezóny, zejména sezóna 2013/2014 po vlhkém jaru a létu 2013 následně nastal vrchol sucha v roce 2015. Po jeho velmi malém zmírnění pak velké sucho pamatujeme velice dobře z jara a léta 2018. Toto sucho se lehce přeneslo do letošního roku 2019.

Výhled do budoucna a aktualizace článku

A příští rok? Rok 2010 se asi opakovat nebude, ale máme tu jistotu že se klima nevrátí k významně vlhkému rázu. Též také k chladnějšímu rázu a nebude průběh počasí podobný a neobjeví se po čase nějaká větší povodeň? Dostatečnou odpovědí může být na závěr to, že v případě atmosférických jevů stoprocentní jistotu nemáme a nikdy mít nebudeme. Tyto se mění navíc velmi rychle a různé jevy jsou na Zemi velmi provázány. Menší změna může znamenat dílčí větší a poměrně rychlé změny.

Aktualizace prosinec 2020: Velká povodeň sice v letošním roce nepřišla. I když to na počátku roku opravdu nevypadalo, tak byl průběh roku vlhčí. A také se objevily regionální povodně, někde opakovaně. zmínit je nutné jihovýchodní Čechy, východ Moravy a Slezsko či pomezí Vysočiny a Moravy či okolí.

Jak se vám tento příspěvek líbil?

Prosíme o jeho hodnocení!

Průměrné hodnocení / 5. Počet hlasů:

Žádné hlasování. Buďte první, kdo ohodnotí příspěvek!

Jak byl pro vás tento příspěvek užitečný?

Sdílejte příspěvěk s ostatními na sociálních sítích!

Mrzí nás, že pro vás příspěvek nebyl užitečný.

Napište nám konkrétní důvody a co je v něm špatně. Děkujeme!

Jak můžeme tento příspěvek vylepšit? Co je v něm špatně, co v něm chybí?

Shrnutí článku
Název
Sedmnáct let od katastrofální povodně 2002
Popis
Sedmnáct let od katastrofální povodně 2002. Vzpomínkový článek na největší povodňovou událost posledních desítek let v ČR.
Autor

Meteo Aktuality

Od mala mě fascinuje voda a projevy s ní spojené. Přírodní živly a to zejména extrémní průběh počasí. Proto jsem 21. ledna 2011 založil na Facebooku projekt v podobě stránky, k níž brzy vznikla webová stránka. Projekt pro informace o počasí a souvisejících oborech. S cílem poskytovat vlastní informace o počasí, objasňovat příčiny, souvislosti a vzdělávat v oboru. Vzhledem k velkému množství nepodložených a nepřesných až bulvárních informací ve vztahu k počasí v českých médiích, směřuji tento projekt od počátku k serióznímu podávání informací. To zda se mi daří plnit tyto cíle musíte posoudit vy, milí čtenáři.