Počasí v zimě v podmínkách ČR

Hodnocení článku

Počasí v zimě v podmínkách ČR má různorodý charakter. Úkolem tohoto článku, který navazuje na první vydaný tohoto typu (Počasí na jaře v podmínkách ČR), je objasnit převažující cirkulaci, synoptické příčiny a s těmi související průběh počasí u nás. To vše tedy v klimatickém období zimy, které začíná dle této definice v prosinci a končí únorem. Jde o obecný model, jaké počasí můžeme očekávat při různých situacích. Protože se počasí chová samozřejmě vždy rozdílně a to na shodném místě, za shodné synoptické situace i cirkulačních podmínek. Podmínky počasí v daném místě za jinak shodných okolností totiž ovlivňuje řada dalších faktorů nebo-li parametrů. Zejména při určitých druzích počasí a vzniku jeho projevů hraje roli řada faktorů.

Zimu považujeme vedle léta za druhé hlavní roční období v našem mírném klimatu. Toto se vyznačuje studeným až mrazivým počasím, avšak u nás značně proměnlivým. Jde o vrchol chladné části roku, kdy je Země odvrácena od slunečního svitu. V první polovině období máme nejkratší dny v podobě výskytu denního světla. To znamená celkově nejméně slunečního svitu a s tím spojené další důsledky.

Definice zimního období

Podle klimatologického členění období, které zde uplatíme, jde o období od 1. prosince do 28., resp. 29. února. Podle členění astronomického jde o období od 21. prosince (slunovrat) až 20. března (jarní rovnodennost). Toto období označujeme za období klidu či odpočinku po vegetačním období, které trvá zpravidla od dubna do října. Odpočinku co se týče přírody a to zejména vegetace. Takže jde o období tzv. vegetačního klidu, které začíná již na konci podzimu a trvá ještě na počátku jara dle klimatologického členění.

Stručný přehled počasí v zimě v podmínkách ČR

  • Počátek zimního období bývá spojen s prvními vpády chladnějšího vzduchu, kdy se vyskytne sněhová pokrývky i v nížinách
  • V posledních letech se ovšem v prvním zimním měsíci často nestává, že by sníh ležel i v nížinách a naopak teplota dosahuje krátce i vyšších hodnot
  • Často se uplatňuje v zimě v rámci ČR střídání dvou základních vzduchových hmot
  • Za prvé teplejšího vzduchu v západním proudění, často až jižním se vznikem inverzí teploty vzduchu
  • Za druhé studeného až většinou krátce i mrazivého ze severních směrů
  • Střet těchto cirkulací působí někdy i značně proměnlivou teplotu a počasí (více o tom v článku Cirkulace ve střední Evropě)
  • Vzhledem k oteplování převažují zimy s cirkulací od západu
  • Tyto podmínky přinášejí zimní počasí se sněhem většinou od vyšších poloh, trvaleji do hor, naopak pouze přechodně do poloh nižších
  • Oblevy krátce při významných otepleních postihují i horské oblasti. Ojediněle vzniká i významné tání s lokální povodní zejména na tocích pod horami
  • Tyto oblevy vyvolá často příliv teplého vzduchu z jižních směrů nebo krátce teplé sektory cyklon po přechodu teplých front, které jsou v zimě časté (více o tématice v článcích Teplý sektor tlakové níže a průběh počasíProč je teplá fronta častější v zimě?)

Rozdílní srážky, zimní nebezpečné jevy a spíše rychlejší vítr

  • V poslední době většinou přichází hlavní zimní počasí s epizodami včetně sněhu v nížinách spíše během druhé poloviny období zimy, maximum sněhové pokrývky na horách však obecně přichází až na počátku jara a někdy jde o maxima dvě (jedno bývá ke konci nebo uprostřed zimy)
  • Srážková činnost má zejména v ne horských polohách (obecně pod 600m) dosti rozličnou podobu a střídá se sněžení přes smíšené srážky až po déšť, případně padají jiné tuhé srážky a to hlavně v přeháňkách
  • V období se často setkáme se zimními nebezpečnými jevy jako jsou samozřejmě obecně kluzký sníh na površích. Dále ledovka a náledí či zmrazky či případně při déletrvající mlze za záporné teploty námraza či další obdobné jevy
  • Celkově převažuje na obloze hodně oblačnosti a poměrně často se vyskytují srážky a to po obecně nejméně srážkově významném konci podzimu
  • Vítr fouká podle situace, zpravidla rychlejší, který se uplatňuje zejména při převaze cyklonálního počasí a někdy bývá i silný
  • S nízkou teplotou, spíše žádným výparem a poměrně častými srážkami můžeme usuzovat též na vysokou vlhkost vzduchu nejen v noci, ale i přes den

Detailní přehled situace a počasí v zimě v podmínkách ČR

Většinou převažuje hodně oblačnosti a to při cyklonalitě frontální, naopak při anticyklonalitě nízké inverzní a mlh. Teplota vzduchu se udržuje na nejnižších hodnotách za celý rok, zpravidla vůbec nejníže klesá v lednu. Její konkrétní hodnoty a vývoj vždy závisí na konkrétní situaci a počasí, což popisujeme dále. Za určitých situací nemusí počasí ani moc připomínat zimu, avšak tyto bývají velmi krátké. I když v souladu s globální změnou klimatu jich spíše přibývá. Naopak mnohdy máme pravou zimu se silným a celodenním mrazem. Většinou nestačí napadnout sníh v nejnižších výškách, ale existují situace, kdy ho napadne i zde větší množství.

Silnější mráz určitě není v tomto období ničím výjimečným, na druhou stranu vyskytují se i situace opačné. A to v extrému s teplotou připomínající a odpovídající jarnímu období. Při inverzích proniká teplý vzduch jen místy do nižších výšek, zpravidla vystupuje do vyšších. Tam dochází k velkým rozdílům teploty i v od sebe málo vzdálených místech. Další časté rozdíly v teplotě se vyskytují při přechodech frontálních systémů nebo při pomalém přechodu front přes naše území. Tam se zvýrazňuje toto teplotní rozhraní a západ území bývá například za studenou frontou podstatně chladnější než východ. může tomu být ale i naopak, závisí též na konkrétní cirkulaci. Severovýchod bývá při určitých situacích naopak podstatně studenější až mrazivý vlivem blízkosti k proudění studeného vzduchu ze severních až severovýchodních směrů.

Právě od severovýchodu k nám v zimě často “zatéká” mrazivý vzduch z rozsáhlých pevnin Ruska a okolních oblastí. Tento příliv studeného vzduchu právě často zmírňuje až oslabuje opačná cirkulace, u nás převažující cirkulace západních složek. Míra převahy tohoto proudění určuje průběh zimního počasí u nás. Tato tzv. aktivita Atlantiku se předpovídá a vyjadřuje se indexem Severoatlantická oscilace (NAO). Též se sleduje a předpovídá aktivita arktické cirkulace v podobě indexu AO. Další informace na stránce Specifické cirkulace.

Situace a počasí během zimy

Následně popíšeme synoptické situace a při nich převážně probíhající počasí u nás. Jak již uvádíme, tak v zimě se střídají dva základní typy cirkulace. Jde o u nás nejčastější západní složky cirkulace a o opačné severovýchodní situace. Tyto se mohou samozřejmě ještě doplňovat s jinými. Při každé situaci se odehrává jiný typ počasí a můžeme očekávat jeho rozdílné chování. A chování bývá dosti rozdílné mezi jednotlivými nadmořskými výškami. Nadmořská výška počasí značně ovlivňuje a v zimním období to poznáme asi nejzřetelněji. Neboť na horách lež mnoho sněhu a často tam mrzne i celé dny. Naopak v nížinách není často žádný sníh a teplota tam stoupá i mírně nad bod mrazu.

Anticyklonální počasí

Pokud ovlivní v zimě počasí u nás anticyklona, samozřejmě závisí na dalším vývoji tlakového pole a typu převažující cirkulace. Pakliže následuje anticyklona od západu v tomto směru proudění frontální vlnu nebo systém, případně zasahuje odtud k nám výběžkem, máme spíše ne zimní počasí. Samozřejmě v tlakové výši ubude frontálních oblaků, často ale stále v zimě vzniká oblačnost nízká inverzní i v podobě mlh. V takovém případě zaznamenáme tvorbu teplotní inverze a v noci i přes den čekejme při zatažené obloze zpravidla mimo hory obdobnou teplotu.

A to teplotu podle konkrétních vlastností dané vzduchové hmoty při tomto typu proudění. V noci zpravidla méně mrzne, případně vůbec. Přes den teplota ale příliš nevystoupí. Na horách pak vládne zimní počasí. Většinou tam v zimě leží sníh a při malé oblačnosti ráno na sněhu klesá teplota nízko pod nulu, hlavně v údolích i hluboko pod bod mrazu. Přes den se zvýší, ale většinou převažuje mrazivé počasí, případně krátce teplota dosáhne mírně kladných hodnot.

Za přísunu mrazivého vzduchu od severu až východu máme mrazivé počasí nejen na horách. Jak moc mrazivé, to určuje intenzita přílivu vzduchové hmoty z rozsáhlých pevnin severovýchodu. Vzduch odtud bývá většinou suchý, takže ani nijak moc nevzniká nízká oblačnost. Za jasného počasí mrzne v noci značně, obzvláště pokud i v nížinách leží sníh. Přes den mráz zůstává, zejména na horách silný. A konečně situace s přísunem teplého vzduchu od jihu až jihovýchodu. V zimě znamená většinou vznik inverzí, avšak někdy jen lokálních. To působí teplotní rozdíly na malém území, zpravidla proniká teplý vzduch do vyšších výšek. Tam panuje málo oblačnosti, v nižších výškách vzniká oblačnost nízká inverzní.

Shrnutí
  • I v zimě jde o suché počasí, avšak často nikoli bezoblačné
  • Vznikají při něm často teplotní inverze, s nimi nízká oblačnost mlhy, mnohdy mrznoucí mlhy
  • Při přílivu teplého vzduchu máme zejména na horách a přes den velmi teplo a slunečno
  • Západní proudění značí na horách zimní počasí, v nížinách teplejší
  • A severní až severovýchodní proudění pak působí silně mrazivé počasí i v nížinách

Atmosférické fronty

Při postupu atmosférických front závisí na směru cirkulace a tedy postupu těchto front. Jde o cyklonální počasí, tedy opačné oproti popisovanému v předchozí kapitole. Takže vždy hodně oblačné, někdy s proměnlivou oblačností, současně s častými srážkami. Nejčastěji přecházejí fronty i v zimě u nás v západním proudění a jeho podsložkách. Takže v nižších výškách máme teplejší počasí, avšak střídavé. I srážky jsou zde tedy rozmanité, střídá se déšť se smíšenými až sněhovými srážkami. Od vyšších poloh máme počasí spíše zimní. Avšak v jihozápadním proudění k nám může pronikat více teplý vzduch, takže tam se zvyšuje teplota mírně nad bod mrazu i ve větších nadmořských výškách. Pokud vládlo mrazivé proudění, tak fronty od západu, často teplé nebo teplé okluzní, přinášejí oteplení a oblevu. spojeny jsou s nimi nebezpečné mrznoucí srážky.

Při postupu fronty od severu se zpravidla ochlazuje, někdy citelně a rychle. Tyto fronty přinášejí i při předchozím přílivu studeného vzduchu sněžení většinou do všech poloh. A i v nížinách tak máme pravé zimní počasí. Teplota bývá kolem nuly či případně celý den pod nulou i zde. Samozřejmě závisí na intenzitě přílivu studeného vzduchu ze severu či severovýchodu.

Postup fronty od jihu znamená za studeného proudění také zimní počasí se sněhem i v nížinách. Při přílivu teplého vzduchu nejčastěji z tohoto směru naopak významné oteplení a dešťové srážky. Srážek přinášejí fronty postupující od jihu většinou hodně, takže za studeného počasí napadne i v nižších výškách vyšší sněhová pokrývka. Za situací s oteplením nastává rychlé tání sněhu a případně povodňová situace. I od východu může přejít frontální vlna, v zimě to ovšem nebývá nijak časté. Počasí při jejím postupu závisí na proudění.

Postup cyklony

Opět závisí na cirkulaci a směru postupu tlakové níže. Od západu působí cyklon s nimi spojené systémy front zpravidla velmi větrné a vlhké počasí. Srážky padají většinou v kapalné formě, mnohdy i na horách. A situace působí po předchozí převaze zimního počasí oblevy. Cyklona od severu či východu také může postoupit přes naše území. Případně může jít o cyklonu vyjádřenou ve vyšších hladinách atmosféry. Většinou jde při proudění studeného vzduchu o srážkovou činnost v podobě sněžení nejen od vyšších poloh. Samozřejmě závisí na konkrétním typu vzduchové hmoty a tedy teplotě vzduchu u nás. Ani zde nelze poskytnout přesný model průběhu počasí.

Věterné počasí a zimní extrémy

Cyklona se kolem svého středu a v oblastech s větším rozdílem v tlaku vzduchu projevuje také zesíleným větrem. Cyklonální počasí máme minimálně mírně větrnější vždy, nejen v zimě. Nicméně protože postup významnějších cyklon blíže našemu území je častější v zimě, tak toto období patří mezi větrnější. Pokud dojde k postupu cyklony s významně nižším tlakem vzduchu v jejím středu (hluboké cyklony), většinou nastanou extrémní poryvy větru. Zejména pokud vznikne velký rozdíl tlaku vzduchu v oblasti střední Evropy a okolí. Tento rozdíl působí často opačný tlakový útvar ideálně na západě, jihozápadě až jihu Evropy.

Takto vznikly nejextrémnější větrné situace u nás před několika lety i ty poslední. Postup cyklony od jihu bývá bohatý na vlhké počasí. Ze Středozemí až jihozápadní Evropy přináší proudění mnoho vody. V podobě bohaté srážkově významné oblačnosti. V zimě se setkáváme s extrémními srážkami různého druhu. Za určitých podmínek prší, mimo hory a někdy i na horách. to působí oblevu a případné tání existující sněhové pokrývky. Za situace přísunu dostatečně studeného vzduchu ze severních oblastí se vyskytuje ve všech polohách sněžení a toto má trvalý charakter a vysokou intenzitu. Vznikají typické extrémy se sněhem spojené. Při teplotě blízko nule se přidává i riziko vzniku náledí nebo mrznoucích srážek a tedy ledovky.

Extrémy počasí v období zimy

  • Námrazové jevy jako ledovka, náledí, zmrazky či námraza (důsledky mrznoucích srážek, zmrznutí mokrých povrchů a mrznoucích mlh)
  • Vydatné sněžení
  • Silný vítr s nárazy
  • Významné změny teploty za kratší čas
  • Krátkodobé oblevy s větším táním sněhu (kombinace s deštěm)

Shrnutí a závěr

  • Dva základní modely počasí – teplejší a vlhčí, studenější a zpravidla sušší
  • Slunné počasí s obdobím mrazu nebo i silného mrazu, spíše krátkodobě, ojediněle s trváním déle než 7 dnů
  • Střídání frontálních systémů vázaných na cyklony s přechodem od západu – velmi častá situace
  • Střídavé počasí co do oblačnosti a srážek i teploty vzduchu, tj. i skupenství srážek mimo hory
  • Možnost výskytu většího oteplení a oblevy včetně hor, vznik zimní povodně
  • Při přechodech front spojených s cyklonami často větrné počasí, někdy i extrémně
  • Sněhová pokrývka v nížinách spíše s kratším nebo velmi přechodným trváním
  • Na horách ovšem zpravidla zimní počasí s teplotou pod bodem mrazu a se sněhovou pokrývkou
  • V posledních letech prohlubující se rozdíl počasí mezi horami a nižšími výškami – rozdíly v úhrnech srážek, jejich skupenství a tedy ve sněhové pokrývce

Počasí v zimním období můžeme rozdělit podle nadmořské výšky. V polohách mimo hory se počasí hodně střídá, teplota se pohybuje chvíli pod a chvíli nad bodem mrazu. Tím se střídá forma srážek, výskyt sněhové pokrývky a i nasycení území. V nižších výškách bývá převážně bez sněhu, vyjma několikadenních období s mrazem, před jehož výskytem stačí napadnout sníh. V horských polohách či už vyšších bývá naopak trvale sněhová pokrývka. Její výška narůstá spíše během druhé poloviny zimy. Objevy zde bývají jen nepatrné, výjimečně dojde k většímu odtávání sněhu, které se odrazí na odtoku vody povodími nebo alespoň na kvalitě pokrývky.

Se změnou klimatu si musíme více zvyknout na teplejší model počasí bez sněhu v polohách nižších. A také na ještě kratší období s mrazem a případně sněhem v těchto oblastech, která mohou někdy i zcela chybět. Na horách by se nemuselo nic moc měnit.