Polární vír opět na scéně
Polární vír je opět na scéně, resp. informace o jeho kolapsu, tj. stratosférickém oteplení. O tom se spekuluje již od podzimu, kdy se předpovídal průběh zimní sezóny. K jeho zásadnímu zeslabení nebo rozpadu nedošlo. Proto registrujeme v nižších zeměpisných šířkách teplé počasí bez výskytu polárního vzduchu, který by byl příčinou výskytu mrazů. Typického mrazivého vzduchu arktického původu, kdy by i mimo hory celodenně mrzlo. Po rozpadu uvedeného víru, tedy cirkulace mrazivého vzduchu u pólu, existuje možnost uvolnění tohoto vzduchu do nižších šířek. Nejedná se však o jistotu jeho průniku do nižších šířek a hlavně ne ve všech oblastech. V současné době se polární cirkulace rozpadla. To může mít vliv na další průběh počasí v některých oblastech, včetně centra Evropy, ale nemusí. Další vývoj situace je nyní diskutabilní. Numerické modely však podle toho pravděpodobně mění dlouhodobé odhady průměrné teploty a jejích odchylek od dlouhodobého průměru.
TIP: Co je to polární vortex a co určuje? Článek objasní teorii tohoto klimatického jevu, aneb o čem je řeč.
Polární vír a přesněji stratosférické oteplení opět na scéně, jak může a nemusí do počasí u nás zasáhnout?
Obr. 1 Polární vír opět na scéně, počasí u nás však patrně neovlivní. Očekávané odchylky teploty vzduchu na týden 17. – 24.2.2025 podle modelu ECMWF, zdroj: charts.ecmwf.int
Na mapě s teplotními odchylkami od normálu na přespříští týden vidíme rozhraní teplejších a chladnějších podmínek v centru Evropy s tím, že v dalších týdnech má na drtivé většině kontinentu převážit teplotní nadprůměr. Modely tak ukazují návrat k tomu typickému rázu počasí s tím, že skončí současná stabilita počasí zapříčiněná mohutnou blokující tlakovou výší a počasí nebude také tak suché. S postupem případných front se pojí teplejší proudění od západu či až jihozápadu.
Uspokojivou odpověď a tedy přesnou předpověď dnes neumí nikdo poskytnout. Jen bulvární média mohou nadpisy svých článků přizpůsobit jednoznačně, že tuhá zima u nás přeci jen nastane. Oblíbeným pojmem se u nich stala v této souvislosti také tzv. „bestie z východu“. Tak tomu ovšem rozhodně být nemusí a prognózy jsou různorodé. V nejbližší době bude počasí odpovídat co do teploty normálu, modely snižují kladné odchylky predikované v posledních týdnech stabilně pro většinu evropského kontinentu. Vliv rozpadu polárního víru bude znát případně v řádu týdnů. Takže ten vývoj zatím nelze nijak odhadnout. Na období druhé poloviny měsíce února panuje větší nejistota. Další dny budou teplotně průměrné, čeká nás stabilní a spíše chladnější počasí, které bude odpovídat současné roční době. Též půjde o přísun suchého vzduchu za vlivu rozsáhlé anticyklony. To je jediná jistota současné doby. Rozpad víru poté může další vývoj počasí u nás nějak ovlivnit a nemusí.
TIP: Sledujte u nás Výhled teploty ve střednědobém i dlouhodobém horizontu.
Ten mrazivý polární vzduch se může uvolnit do určitých oblastí, tzv. „rozlít“ do nižších zeměpisných šířek. Tento jev se klimatology sleduje každou zimu a vždy existuje určitá pravděpodobnost rozpadu této cirkulace vázané na póly, proto polární vír jako cirkulace mrazivého vzduchu obíhajícího běžně kolem pólu. Ovlivňuje ji mnoho povětrnostních faktorů a prognóza případného rozpadu víru je tedy značně nejistá. V současné době máme studenější proudění, což však nesouvisí s tímto jevem. Nyní se uplatňuje studená cirkulace v rámci běžné variability. Po polovině února až skončí současná stabilní situace se vrátí teplejší proudění jihozápadní až západní složky, které je zvláště nyní na konci zimy opět o něco teplejší. Klimatické modely průnik mrazivého vzduchu do střední Evropy poté rozhodně neukazují. I když jsou prognózy v denním kroku na více než 10 dní dosti nejisté. Klimatické modely celkových charakteristik za delší období očekávají počasí nejen v centrální Evropě od týdne po polovině měsíce teplotně opět nadprůměrné a to slabě až mírně. Ta situace se může samozřejmě změnit a vývoj tak být jiný. V současné době tomu však v prognóze nic nenasvědčuje.
