Základy určování pokrytí oblohy oblaky

Základy určování pokrytí oblohy oblaky provede tento text. V něm se pokusíme sdělit základní charakteristiky a poučky při určování pokrytí oblohy oblaky. Také vyvrátit některé mýlky, které se často vyskytují a objevují se i v některých sdělovacích prostředcích. Je obloha na daném místě polojasná nebo už oblačná? Můžeme říci, že je jasno i když není obloha v daném místě zcela bez oblaků? Jak se přesně určuje pokrytí oblohy oblaky v daném místě? Jak se určuje pokrytí oblohy oblaky při výskytu různých druhů oblaků a jak se určuje převažující druh oblaku? Nejen na tyto otázky se pokusí článek odpovědět. Možná jste si je někdy už pokládali při prostém pozorování oblohy.

Pro základní informace o oblacích a jejich druzích doporučíme naše stránky Oblaky, Atlas oblaků a článek Novinky v klasifikaci oblaků.

Základní pravidla určení pokrytí oblohy oblaky

Z hlediska daného místa určujeme pokrytí nebeské klenby oblaky. A to s dostatečným rozhledem na celou klenbu, do všech světových stran z daného stanoviště.

Pokud chceme určit přesně pokrytí oblohy oblaky, tak je nutné mít výhled na celou nebeskou klenbu. Nejen z našeho pohledu přímo, vpravo a vlevo. Ale i vzad, tedy do všech stran. Tím splňujeme základní podmínku přesného určení množství oblaků, vyskytujících se na obloze z pohledu daného místa. Jde o oblaky, které můžeme v rámci této vzdálenosti pozorovat. Dále již oblaky nebereme v potaz. Nevztahují se již k danému místu. Některé jiné jevy se mohou vyskytovat i daleko za hranicí možnosti pozorovat přímo, avšak přesto jsou viditelné jejich projevy v dané lokalitě. Ale vraťme se k oblaků, tedy předmětu tohoto textu.

Pokrytí oblohy oblaky, podle v předchozím odstavci uvedené zásady, odhadujeme. Bereme v potaz všechny běžné oblaky, které pozorujeme. Tedy zejména kromě kondenzačních pruhů (contrails). Samozřejmě, že nebereme v potaz ani kouř připomínající oblak a podobně. Pokrytí oblohy oblaky určujeme v osminách pokrytí celé viditelné klenby. K těmto poměrům pokrytí jsou přiřazeny názvy, které označujeme jako stavy oblohy. Stav oblohy je základním prvkem, který se určuje v informacích o aktuálním počasí na daném místě v daný čas. Někdy se můžeme setkat s rozdělením poměru pokrytí oblohy oblak na desetiny.

Stavy oblohy a jejich určování

Pokrytí oblohy se určuje pomocí stupnice, kdy 0/8 znamená bez výskytu oblačnosti na obloze. A 8/8 znamená celou oblohu pokrytou oblaky. Těmto stupňům jsou přiřazeny názvy podle obecně uznávané meteorologické terminologie od jasna po zataženo a to následovně.

• 0/8 = jasno
• 1/8 a 2/8 = skoro jasno
• 3/8 = malá oblačnost
• 4/8 = polojasno
• 5/8 a 6/8 = oblačno
• 7/8 = skoro zataženo
• 8/8 = zataženo
• 9 = obloha nerozeznána

Označení 9 se používá pro situaci, kdy nelze oblohu rozeznat a určit její pokrytí oblaky. To se uplatňuje při výskytu mlhy, která je de fakto oblakem. Ale mlha většinou “stojí” vedle typických oblaků, byť složením a vznikem je stejná. Pokud je mlha tak hustá, že oblohu a oblaky nad mlhou nevidíme, používá se toto označení. Na stanicích se dále uvádí odhad dohlednosti. Tedy jak moc je mlha hustá a snižuje dohlednost. Zpět k pokrytí oblohy oblaky.

Označením jasno, tedy použitím stupně 0/8 oblaků, můžeme klasifikovat pouze zcela jasnou oblohu bez výskytu jakýchkoli oblaků. Výskyt sebemenšího oblaku v dohledu na nebeskou klenbu z daného místa znamená v tomto místo již výskyt oblačnosti a určité pokrytí oblohy. Byť může jít často o zcela zanedbatelnou oblačnost. Někdy se můžeme setkat s označením jasno i u pokrytí oblohy z 1/8, ale není to správné, tedy přesné.

Popis stavů oblohy

Pod pojmem jasno si asi dokážeme dobře, zejména v létě, představit o jaký stav oblohy se jedná. Na obloze není žádná oblačnost, vůbec žádná jak je uvedeno již výše. Tento stav oblohy se u nás příliš často nevyskytuje a pokud ano, tak v noci nebo ráno. Pouze v centrech anticyklon se s ním setkáme i po celý den. Skoro jasno určíme v případě, že bude na obloze zanedbatelné či minimální množství oblaků. Jak název výstižně napovídá, není zcela jasno, ale tomuto stavu má obloha blízko. Malá oblačnost stojí mezi stupni skoro jasno a polojasno. Odpovídá pokrytí oblohy ze 3/8. Polojasno ukazuje jak název napovídá poloviční pokrytí oblohy oblaky a odpovídá tedy stupni 4/8.

Oblačná obloha je při vyšším pokrytí oblohy oblaky než je polojasno, kdy ovšem není ještě obloha pokrytá oblaky téměř celá. Jde o 5/8 a 6/8 oblaků na obloze. Skoro zataženo odpovídá 7/8 a ukazuje, že obloha je téměř celá pokrytá oblaky. Už tedy není oblačno, ale ještě není obloha zakryta oblaky zcela. To znamená, že se vyskytuje mezi oblaky nějaká mezera. Kompletní pokrytí vyjadřuje stupeň 8/8 nazvaný samozřejmě jako zataženo. Tento stav se často vyskytuje při souvislé oblačnosti nad naším územím, většinou vláknité nebo nízké vrstevnaté. Většinou též při výskytu přeháňky či bouřky nad daným místem.

Použití stavů oblohy při určování pokrytí

Na základě výše uvedených stupňů pokrytí oblohy oblaky už víme, při které situace který použít. Nyní ještě podrobněji. Pokud bude obloha bez oblačnosti a v pozadí klenby se budou vyskytovat drobné oblaky zakrývající malou část oblohy, pak použijeme stupně 1/8 nebo 2/8 pokrytí. V případě výskytu ne rozsáhlých vrstev nebo kup oblaků, které pokrývají spíše menší část oblohy, avšak nikoli zanedbatelnou část, používáme stupeň pro malou oblačnost 3/8. Odhadneme-li výskyt oblaků zhruba na poloviční pokrytí oblohy, velmi dobře se hodí použít 4/8, tedy polojasno. Pokud bude klenba obloh n jedné straně bez oblaků a na druhé straně bude oblaků hodně, bude obloha celkově tedy pokryta z poloviny oblaky, používáme opět 4/8. Jestli je oblaků, například kupovitých, více než odpovídá polovičnímu pokrytí, používáme oblačno a to buď 5/8 nebo 6/8, v závislosti na tom, zda má oblačná obloha blíže k polojasné nebo blíže ke skoro zatažené.

Vždy, když bude obloha téměř zatažená používáme skoro zataženo 7/8. Jde o situace, kdy hodně vrstevnaté oblačnosti s mezerami. Nebo je kupovitých oblaků tolik, že jsou mezi nimi jen malé mezery. To posuzujeme z pohledu pozorovatele na celou klenbu.

Při hodnocení pokrytí oblohy oblaky hodnotíme výskyt oblaků a ono pokrytí oblohy jimi, nikoli průsvitnost oblaků a fakt, zda svítí Slunce nebo Měsíc. Proto bude i při poměrně ostrém slunečním svitu a téměř celé obloze pokryté velmi tenkým oblakem Cirrostratus například skoro zataženo 7/8. Zde se často chybuje. Příklad je na obrázku 2 a zejména na obrázku 3.

Praktické příklady

Nyní konkrétní příklady:

Zde upozorňujeme, že pohled na fotografii není možný na celou klenbu. Posuzovat proto budeme viditelné množství oblaků s předpokladem, že zbytek neviditelné klenby má shodné pokrytí oblaky.

Obr. 1 Skoro zataženo 7/8, Stratocumulus

Na obrázku 1 hodnotíme pokrytí jako 7/8, jde o rozsáhlý pás nízké oblačnosti s patrnými mezerami.

Obr. 2 Zataženo 8/8, Altostratus

Na obrázku 2 se jedná o zataženo souvislou vrstevnatou oblačností středního patra Altostratus před frontou. Sluneční kotouč je vidět, jeví se jako za matným sklem. Podle toho poznáme střední oblačnost As, ale rozhodně není počasí méně oblačné, byť prosvítá Slunce. A to platí i v případech, kdy prosvítá velmi ostře – viz obr. 3.

Obr. 3 Skoro zataženo 7/8, Cirrostratus

Na obrázku 3 hodnotíme stav oblohy jako skoro zataženo 7/8, za předpokladu, že je zbytek oblohy (na fotce neviditelný) pokryt vysokou oblačností shodně či podobně. Sluneční svit je ostrý, oblačnost je tenká a prosvítá přes ní i modrá obloha. Slunečno ani polojasno v tomto případě není.

Obr. 4 Polojasno 4/8, Cumulus druhu humilis

Na obrázku 4 lze klasifikovat obloha jako polojasno 4/8 typickou plochou kupovitou oblačností Cumulus, která se v situaci na fotce tvořila při první jarní konvekci.

Stavy oblohy při více druzích oblaků a určení oblaků

Pokud je na obloze více druhů oblaků a to zejména více oblačných pater, je třeba určovat celkové pokrytí oblohy oblaky. Ted pokrytí oblohy všemi druhy oblaků. Určit je možné převažující druh oblaku, který lze na základě pozemního pozorování z daného místa vidět. Určit je možné všechny druhy oblaků vyskytující se na obloze a množství, tedy stupně pokrytí těmito oblaky. Samozřejmě na základě toho, co je možné pozorovat. Určitě neurčíme výskyt oblaku Cirrus, který leží nejvýše na obloze, když bude obloha zatažená nebo skoro zatažená nízkou oblačností.

Pokud můžeme pozorovat oblaky ve vyšších výškách, lze odhadnout jejich viditelné množství. Takže, když se na obloze vyskytují dobře viditelné pásy oblaku Cirrus a odhadneme jeho množství na 4/8. Dále se vyskytují kupovité oblaky vzniklé konvekcí a jejich množství odhadneme na 5/8. Pak bude celkové pokrytí oblohy oblaky 5/8 s převahou výskytu oblaku Cumulus, což bude též převažující nejspodnější vrstva oblaků.

Příklad:

Obr. 5 Střední oblaky Altocumulus 5/8 oblačno, nízké oblaky Cumulus 3/8 malá oblačnost a tedy celkem oblačná obloha

Na obrázku 5 je příklad výskytu dvou druhů oblaků v různých oblačných patrech. Jde o střední oblaky a od nich zjevně odlišitelné nízké konvekční oblaky. Převažuje z pohledu snímku střední oblačnost, obloha je oblačná.

Určování pokrytí oblohy oblaky za tmy

V době bez denního světla je určení pokrytí oblohy oblaky velmi obtížné. Odhad je méně spolehlivý, avšak pomoci nám mohou určité indikátory. Pokud se nevyskytuje měsíční světlo nebo je velmi slabé, pak je určení pokrytí opravdu těžké. Můžeme tedy jen velmi zhruba odhadovat a to i podle vývoje jiných meteorologických prvků. Zejména podle chodu teploty víme, že je pravděpodobně více oblaků, když bude tato stagnovat nebo dokonce stoupat a naopak. Pomoci nám mohou částečně i hvězdy a jejich viditelnost. Poznáme, když je oblačnost souvislá nebo naopak protrhaná. Ale v případě vysoké oblačnosti, která je velmi dobře průsvitná i hvězdy je to často téměř nemožné. Přesto podle zamlžení můžeme výskyt vysokých oblaků uvažovat. Těžko ale přesněji odhadneme jejich množství.

Přesnější určení pokrytí oblohy oblaky může za tmy je možné při měsíčním světle. Zejména v případě úplňku je obloha osvícená v celém okolí místa pozorování. Vidíme i oblaky a dobře odhadneme jejich množství. Světlo osvítí i vysoké oblaky, které navíc poznáme podle vznikajících halových jevů jako druhu optických jevů v atmosféře. V tomto případě můžeme určit i druh oblaku. A vidíme i výskyt více druhů oblaků v různých patrech.

Nejtěžší je určit pokrytí oblohy oblaky za úplné tmy v případech, kdy nejsou zřetelné hvězdy. Tam nemáme žádný indikátor, který by ukázal zda je oblačnosti méně či více. Přesné pokrytí oblohy či dokonce přesný druh oblaku za tmy většinou neurčíme.

Závěr: Základy určování pokrytí oblohy oblaky

Pokrytí oblohy oblaky se v meteorologické praxi nejčastěji vyjadřuje v osminách pokrytí celé viditelné nebeské klenby pozorovatelem z pohledu určitého místa. Oblaky za tímto obzorem se neberou v úvahu. Pokrytí oblohy oblaky, tzv. stavy oblohy vyjadřujeme stupněm pokrytí a přiřazeným názvem. Stupnice je od 0/8 do 8/8 a zahrnuje stavy jasno, skoro jasno, malá oblačnost, polojasno, oblačno, skoro zataženo a zataženo. Jasno nemůže být nikdy jindy, než v situaci, kdy není pozorována z pohledu daného místa žádná oblačnost. Při určování pokrytí oblohy oblaky neurčujeme průsvitnost oblaků slunečním či měsíčním světlem. Proto i při dobré průsvitnosti Slunce přes vysokou oblačnost může být stav oblohy skoro zataženo nebo zcela zataženo.

Přesné pokrytí oblohy oblaky zpravidla odhadujeme podle zakrytí klenby na daném místě oblaky. V případě výskytu více druhů oblaků a možnosti jejich pozorování určujeme oblaky v jednotlivých oblačných patrech. Lze určit převažující druh oblaků. Například 5/8 Cu a 3/8 Ac, celkově 5/8 oblačno. Bez denního světla je určení oblohy ztíženo, zejména absentuje-li měsíční svit. Orientujeme se zejména podle hvězd a jejich viditelnosti. Odhad přesného pokrytí je v noci ale méně přesný. Určit lze i druh oblaků, pomoci nám ale většinou musí opět Měsíc. Ten způsobí například vznik halových jevů a dobře se poté určí, že jde o vysokou oblačnost sestávající z ledových krystalků.

Zkuste si určit pokrytí oblohy oblaky

Pokrytí oblohy oblaky si může každý určit sám. Zkuste si to, důkladně si prohlédněte oblohu a odhadněte pokrytí v daném místě viditelné nebeské klenby. Pamatujte na to, že musíte mít perfektní rozhled. Při pohledu z okna na jih, kdy na jihozápad/západ i na jihovýchod/východ vám částečně brání další domy či stromy. A na severní stranu přes dům nevidíte vůbec, pokrytí určitě přesně neurčíte. Můžete vidět jasnou oblohu, ale z druhé strany se může nasouvat tmavá oblačnost pokrývající celý zbytek oblohy. Pak jasno ani malá oblačnost opravdu nebude. Pro opravdu přesné určení pokrytí je třeba vyjít na pole nebo louku, bez přítomnosti lesa či dalších překážek. Ideální rozhled vám nabídne nezalesněný kopec. Konec konců i pláž u vodní plochy bez větších překážek.

Pokud trochu znáte oblaky nebo si nastudujete naší teorii a vidíte více druhů oblaků, pak můžete z rukávu vysypat i jejich názvy a určit zjevně převažující množství konkrétního druhu oblaku. Pozorujte oblohu, bývá často nejen díky výskytu oblaků zajímavá.

Víte, že u nás můžete využít službu Klasifikace oblaku? Zašlete fotografii a popis oblaku, my prostudujeme dodanou dokumentaci a zašleme informaci s určením druhu oblaku. Nebojte se nás zeptat kdykoli. Více o službě na stránce Naše služby.