Co kdyby se počasí neměnilo?

Hodnocení článku

Na změny počasí, které jsou u nás dosti časté, si stěžuje kde kdo. I když jsou mnohé pokusy o objasnění, že se počasí měnit více či méně musí a proč se mění tak jak se mění v našich podmínkách, tak se tomuto mnozí podivují. Vezměme to tedy z druhé strany a představme si, kdyby se počasí vůbec neměnilo. Jsou oblasti, kde se opravdu dlouhou dobu nemění a je stálé. Jedná se typicky o oblasti kolem rovníku, kdy jsou stabilní teploty. Dále o oblasti se sezónním výskytem srážek, kde se vyskytuje dlouhé období bez srážek a následně dlouhé období dešťů. Takže co kdyby se počasí neměnilo?

V našich podmínkách se počasí střídá poněkud více, ležíme na rozhraní dvou odlišných cirkulací s výskytem rozdílných vzduchů a to studeného na severu a severozápadě či západě, kde se nad Atlantikem nachází také podstatné množství vlhkosti a mezi teplým na jihu a jihovýchodě. Zjednodušeně, občas k nám „foukne“ studenější vzduch a občas zas teplejší a to v zimě i v létě. Někdy jsou tyto změny velice časté, jindy je počasí o něco stabilnější. Počasí ovšem nejsou jen teploty a srážky, ale proměnlivost ukazuje toto i co se týče samotné oblačnosti, dále tlaku vzduchu a větru. I v oblastech, kde je počasí relativně stabilní se přeci jen trochu mění.

Počasí se bude měnit vždy a všude, modelové situace

Zcela stabilní počasí být nemůže, to by poté ani nebylo počasí. Dokud bude docházet k ohřívání povrchu a vzduchu slunečním zářením a k přesunu vzduchových hmot a změnám tlaku vzduchu s tím spojeným, bude se počasí měnit. Pokud by k tomuto nedocházelo, nebylo by počasí, nebyl by život. Je tedy jen rozdíl mezi oblastmi, kde se počasí mění minimálně, oblastmi kde se mění více a oblastmi, kde se mění hodně často a třeba i zásadně. Lze tedy ilustrovat ideální situaci a poté reálnou situaci.

Varianty stability počasí

První variantou máme velmi nereálnou stabilitu počasí. Tedy počasí neustále například polojasné až oblačné. Teploty by se celý rok pohybovaly kolem například 15°C. I vítr by foukal neustále slabý.

Druhou variantou mějme situaci stálosti počasí a jen se počasí skokově změní mezi zimou a létem. Přičemž na obloze převáží stále polojasno. Teploty se udrží v létě v minimech kolem 15°C a v maximech kolem 30°C a to stabilně beze změn. V zimě pak minima kolem -5°C a maxima kolem +5°C. Vítr stále slabý až mírný kolem 5m/s.

Třetí variantou nechme sezónní změnu, tzn. například zimní období oblačné a vlhké a letní slunné a suché. Teploty by měly větší rozpětí, v zimě by se pohybovala minima od -10 do 0°C, maxima od -5 do +5°C. V létě pak minima od 15 do 5°C a maxima od 15 do 25°C. Vítr vy vanul rychlejší v chladném období, velkých změn by ale nedosahoval.

Pozn.: V uvedených modelech jsou myšlena minima jako noční teploty a maxima jako teploty denní. Třetí varianta je blízká současnému stavu klimatu u nás, které je ovšem ještě mnohem rozmanitější a počasí je o poznání proměnlivější. První model je nejstabilnějším, třetí nejméně stabilním modelem a blíží se počasí, které skutečně převládá na většině míst planety.

Oblasti i s hodně stabilním počasím existují, ale oblasti s absolutně stabilním počasím nikoli. Dokážete si představit nekonečně stabilní počasí vy? Třeba takové počasí, které by se chovalo podle prvního uvedeného modelu? Který z uvedených modelů by vám vyhovoval nejvíce? Nebo byste současný trend klimatu a počasí u nás neměnili?

HLASUJTE V ANKETĚ:

[crowdsignal poll=10283487]

Co by to znamenalo, kdyby se počasí neměnilo?

Ač si to možná neuvědomujeme, mělo by to pro nás a naší zem či též oblasti zvyklé na jiné klima, značné důsledky. V oblastech s hodně stabilním počasím nebo s počasím typu střídání období sucha a horka s obdobím chladnějšího a vlhkého počasí (varianta třetí, výše) je jiný režim života nebo v nich není život možný vůbec. Je to jen o tom, představit si takové počasí, promítnout a uvědomit si jeho důsledky. V oblastech, kde je převážně jasno nebo jen malá oblačnost, vítr i teplota mají ovšem svůj denní chod a to i výrazný. V noci mrzne a přes den je až 40°C. To jsou podmínky pouštních oblastí s výskytem písečných dun.

V takových oblastech nelze nic pěstovat, není zde prakticky voda a není tam tedy možný život. I podmínky značných denních změn teplot jsou dosti drsné. Z tohoto pohledu je tam počasí proměnlivé velmi. Z pohledu srážek je velmi stabilní. Jsou ale i oblasti s celoroční stabilní teplotou a stabilním vlhkým počasím. V takových oblastech se teploty pohybují v průměru kolem 25°C celý rok a též tam prakticky každý den prší, někdy i významně. Vzhledem k neustále vysoké vlhkosti vzduchu a současně vysoké teplotě vzduchu je tam významný pocit dusna. Tyto podmínky jsou náročné, byť přizpůsobivost člověka počasí je značná. V takovýchto oblastech je možný život, naopak tam je dostatek vody a nehrozí tam nízké či dokonce mrazivé teploty. Celoročně tam lze pěstovat různé plodiny, i plodiny nároční na teploty, jejichž plody se k nám celý rok hojně dovážejí.

Stabilita počasí v praxi

Poté existuje model počasí podobající se spíše třetí variantě, kdy se počasí změní jen co se týče období v roce, jinak bude stabilní. Existují oblasti s výskytem dlouhého suchého období, kdy prakticky se prakticky nevyskytuje voda. Toto období ale střídá období vlhké, kdy máme vody mnohdy i příliš. Tamní život ale na příchodu srážkové epizody doslova závisí a čekání na vodu se zdá být mnohdy nekonečné. Jsou ovšem i oblasti s hodně drsným klimatem, zimním klimatem. Teplota tam setrvává naopak stále pod bodem mrazu, srážky nepadají mnohde téměř žádné. Spadlé srážky jsou ve formě sněhu, tento se trvale po dlouhou dobu hromadí a tvoří ledovou vrstvu. Tzv. věčný led a sníh, o zemědělství v těchto oblastech zajisté vidu, ani slechu. Pohyb venku náročný, byť též existují jedinci, kteří v těchto oblastech žijí. Trvalé zimní počasí asi nikoho neláká, oproti celoročnímu teplu a vlhku.

Pokud by se některý typ klimatu u nás objevil (čistě teoreticky), mělo by to velké důsledky. Naše klima se mění a směřuje spíše k modelu vlhčích avšak teplejších zim (významnější změny v nižších oblastech) a suchý a teplejších letních období (opět s významnější změnou v nižších výškách než na horách). Představme si u nás třeba celý rok 25°C a denně déšť, někdy i trvající více dní. Nebo naopak v létě +40°C a v zimě -50°C či v noci -5°C a přes den +40°C celý rok a stále jasno … raději si ani nepředstavujme věčný led.

Nutnost střídání počasí

Jste už přesvědčeni o tom, že se počasí u nás musí pravidelně střídat? A že naše klima máme přeci jen stále mírné, byť s určitými změnami a častějšími jednak extrémy počasí a jednak jeho tzv. výkyvy (většími změnami za kratší čas)? Že je pro nás převládající západní proudění, které přináší dostatečnou vlhkost vzduchu, v létě mírní vlny veder a v zimě zabraňuje významnému průniku mrazivého vzduchu ze severu a severovýchodu, důležité? I přesto, že se počasí střídá častěji i v samotných sezónách, které jsou charakteristické určitým počasím. I vybočení z těchto je běžné a je součástí proměnlivosti počasí u nás. Tato je někdy značná, jindy naopak minimální.

Kdy je proměnlivost počasí u nás velká?

Při přechodu frontálních systémů od západu, které se střídají s výběžky vysokého tlaku vzduchu nebo samotnými tlakovými výšemi, které postupují rychle přes střední Evropu a uvolňují tak postup dalších systémů front od západu. K těmto situacím dochází často v zimě a na počátku jara. Měsíce duben, ale také březen přináší typicky velkou proměnlivost počasí.

Kdy je proměnlivost počasí u nás malá?

Při vlivu tlakových výší, zejména rozsáhlých a mohutných, které dlouho setrvají nad shodnou oblastí téměř bez pohybu a blokují tak příchod změny v podobě cyklony a frontálních vln. Nejčastěji se tak děje v létě, ale někdy už během jarního období. Někdy se „usadí“ tlaková výše jako stabilní útvar ve střední či severovýchodní Evropě i v zimě. Toto se ale děje v poslední době spíše méně.

Závěr

Jinak se počasí u nás mění průběžně, převládá cirkulace západních směrů. Odtud postupují do centrální Evropy tlakové níže a s nimi spojené systémy front z Atlantiku a tyto od sebe oddělují výběžky vysokého tlaku vzduchu. Nebo přesuny celých tlakových výší s přílivy teplejšího vzduchu. I když pamatujeme hodně stabilní situace s vlivy mohutných tlakových výší a to v létě, v zimě i dokonce na podzim, vždy se dříve či později počasí změní a vrátí se západní cirkulace s příchodem frontální oblačnosti, srážek, změnou směru větru a jeho zesílením.

Tyto významně stabilní situace nebo situace s nevýznamnými a krátkými změnami počasí přinášejí i hydrologické extrémy. V poslední době je řeč zejména o suchu. Pokud by k takovýmto změnám například vůbec nedocházelo, mohly by nastat v zimním období skutečně dlouhé smogové situace. V létě extrémní sucho s rozvojem pouští a v zimě by se vzduch značně prochladil. To vše za vlády vysokého tlaku a převaze slunného počasí, což by noční mráz ještě zintenzivnělo.

Meteo Aktuality

Od mala mě fascinuje voda a projevy s ní spojené. Přírodní živly a to zejména extrémní průběh počasí. Chuť o nich informovat a také uvádět na pravou míru přemíru bulvárních informací nejen na internetu mě přiměla vytvořit stránky. Proto jsem 21. ledna 2011 založil na Facebooku projekt v podobě stránky, k níž brzy vznikla webová stránka. Projekt seriózního meteorologického servisu přináší seriózní informace o počasí a souvisejících oborech. Cílem je poskytovat informace o počasí, objasňovat příčiny, souvislosti a vzdělávat v oboru. Více lidí si sice vždy raději přečte nepravdivé a katastrofální informace plné extrémů než to, že počasí bude průměrné. Ale seriózní informace mají také své uplatnění. Za tímto cílem si stojím! To, zda se mi to daří plnit musíte posoudit vy, milí čtenáři.

Meteo Aktuality napsal 1072 příspěvků. Zobrazit všechny příspěvky od Meteo Aktuality