Charakteristiky bleskové aktivity v ČR v letech 2002-2016

Hodnocení článku

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) publikoval zajímavé výsledky studie konvekčních bouří na základě radarových měření a měření detekce blesků. Ve studii byla zpracována data za období let 2002 až 2016 z hlediska území ČR a okolí dle radarových odrazů a záznamů z detekce blesků. V případě dat z detekce blesků se jednalo o data ze sítě CELDN (dnes jsou využívána data z detekce LINET. Radarová data jsou k dispozici z moderních digitálních dopplerovských radarů české sítě CZRAD. Radary ČR mají rozdílné výrobce a v roce 2015 byly nahrazeny modernějšími. Co vyplývá z výsledků charakteristik o konvekčních bouřích v ČR? Charakteristiky bleskové aktivity ve zvoleném období jsou zajímavé.

Ve kterých letech a dnech byla blesková aktivita v ČR největší?

Ze studie vyplývá, že v uvedeném období se vyskytly roky s mimořádně vysokou bleskovou aktivitu. Z výsledků také vyplývá, že tyto roky byly střídány o poznání nižší bleskovou aktivitou. Z výsledků jednoznačně plyne, že roky s nejnižší aktivitou blesků jsou zejména poslední roky daného období. To v ČR započalo dlouhodobé sucho. Jde tedy zejména o roky 2015 a 2016. V roce 2015 byla zaznamenána vyšší aktivita blesků na severozápadě země. Bleskově chudší byl například i rok 2004. Nyní ale k v nadpise zmíněným rokům s nejvyšší bleskovou aktivitou. Těmi byly roky 2007, 2009 a 2012. Zejména na rok 2009 si dobře pamatujeme, neboť se v létě vyskytla série velmi intenzivních bouřek – viz Povodeň 2009. I rok 2007 patřil k bleskově velmi aktivním, vzpomeňme vedle mnohých jiných situací třeba též konec června tohoto roku. To se navíc vyskytl i nejvyšší počet blesků, které uhodily do zemského povrchu za jeden den. Dne 21.6.2007 jich bylo 21 175. Následovalo 13.7.2002 s 20 654 blesky do země.

Blesky mezi mrakem a zemským povrchem jsou pro život a chod na povrchu velmi nebezpečné. Zejména jde o blesky vyskytující se po odeznění hlavních projevů bouřky jako jsou srážky nebo i zesílený vítr. V této fázi bouřky, kdy se tato jeví jako odcházející, se může zdát, že je venku již bezpečno. Ale není tomu tak. Jedná se o tzv. kladné blesky mezi mrakem a zemským povrchem. Tyto přicházejí při některých bouřkách, resp. při konci jejich vlivu na dané území, náhle.

Z hlediska ročního výskytu maximálního počtu blesků v ČR asi nepřekvapí, že za zvolené období to byl červenec či případně červen. A co se týče denní doby, tak období mezi 14. a 17. hodinou.

Další zajímavé údaje

Ve studii byly též vyhodnoceny trajektorie konvekčních jader s dobou “života” minimálně 90 minut. Za uvedené období bylo detekováno téměř 2 miliony jader odrazivosti. Zjištěn byl jejich exponenciální pokles s prodlužující se dobou života. Zjištěn byl nejčastější postup těchto jader, který se u nás odehrává od jihozápadu. To odpovídá četnostem vektorů proudění zjištěných v hladině 500hPa (asi 5.5km) ve dnech bleskové aktivity. Co se týče hustoty blesků do země za rok, tak se tato pohybuje od 1.0 – 2.2 blesků na km2/rok. Nejvyšší činila 6.4 blesků a nejnižší 0.2 blesků. Z prezentovaných dat v uvedené studii vyplývá, že co se týče prostorového hlediska tak nejvyšší průměrný roční počet blesků do země za uvedené období je na severozápadě Čech. Jinde, zejména v Čechách, se jedná o lokálně zvýšenou aktivitu blesků do země. Intenzita blesků do země se ovšem v různých bouřích značně liší a rozložení její hustoty tak nemusí odpovídat pozorování na stanicích.

Reference

NOVÁK, P. KYZNAROVÁ, H. Dlouhodobé charakteristiky konvektivních bouří z pohledu radarových dat a dat detekce blesků. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2020, roč. 73, č. 3, s. 65-77. http://www.casmz.chmi.cz.

Meteo Aktuality

Od mala mě fascinuje voda a projevy s ní spojené. Přírodní živly a to zejména extrémní průběh počasí. Chuť o nich informovat a také uvádět na pravou míru přemíru bulvárních informací nejen na internetu mě přiměla vytvořit stránky. Proto jsem 21. ledna 2011 založil na Facebooku projekt v podobě stránky, k níž brzy vznikla webová stránka. Projekt seriózního meteorologického servisu přináší seriózní informace o počasí a souvisejících oborech. Cílem je poskytovat informace o počasí, objasňovat příčiny, souvislosti a vzdělávat v oboru. Více lidí si sice vždy raději přečte nepravdivé a katastrofální informace plné extrémů než to, že počasí bude průměrné. Ale seriózní informace mají také své uplatnění. Za tímto cílem si stojím! To, zda se mi to daří plnit musíte posoudit vy, milí čtenáři.

Meteo Aktuality má 1100 příspěvků. Zobrazit vše od Meteo Aktuality