Charakteristiky bleskové aktivity v ČR v letech 2002-2016
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) publikoval zajímavé výsledky studie konvekčních bouří na základě radarových měření a měření detekce blesků. Ve studii byla zpracována data za období let 2002 až 2016 z hlediska území ČR a okolí dle radarových odrazů a záznamů z detekce blesků. V případě dat z detekce blesků se jednalo o data ze sítě CELDN (dnes jsou využívána data z detekce LINET. Radarová data jsou k dispozici z moderních digitálních dopplerovských radarů české sítě CZRAD. Radary ČR mají rozdílné výrobce a v roce 2015 byly nahrazeny modernějšími. Co vyplývá z výsledků charakteristik o konvekčních bouřích v ČR? Charakteristiky bleskové aktivity ve zvoleném období jsou zajímavé.
Ve kterých letech a dnech byla blesková aktivita v ČR největší?
Ze studie vyplývá, že v uvedeném období se vyskytly roky s mimořádně vysokou bleskovou aktivitu. Z výsledků také vyplývá, že tyto roky byly střídány o poznání nižší bleskovou aktivitou. Z výsledků jednoznačně plyne, že roky s nejnižší aktivitou blesků jsou zejména poslední roky daného období. To v ČR započalo dlouhodobé sucho. Jde tedy zejména o roky 2015 a 2016. V roce 2015 byla zaznamenána vyšší aktivita blesků na severozápadě země. Bleskově chudší byl například i rok 2004. Nyní ale k v nadpise zmíněným rokům s nejvyšší bleskovou aktivitou. Těmi byly roky 2007, 2009 a 2012. Zejména na rok 2009 si dobře pamatujeme, neboť se v létě vyskytla série velmi intenzivních bouřek – viz Povodeň 2009. I rok 2007 patřil k bleskově velmi aktivním, vzpomeňme vedle mnohých jiných situací třeba též konec června tohoto roku. To se navíc vyskytl i nejvyšší počet blesků, které uhodily do zemského povrchu za jeden den. Dne 21.6.2007 jich bylo 21 175. Následovalo 13.7.2002 s 20 654 blesky do země.
Blesky mezi mrakem a zemským povrchem jsou pro život a chod na povrchu velmi nebezpečné. Zejména jde o blesky vyskytující se po odeznění hlavních projevů bouřky jako jsou srážky nebo i zesílený vítr. V této fázi bouřky, kdy se tato jeví jako odcházející, se může zdát, že je venku již bezpečno. Ale není tomu tak. Jedná se o tzv. kladné blesky mezi mrakem a zemským povrchem. Tyto přicházejí při některých bouřkách, resp. při konci jejich vlivu na dané území, náhle.
Z hlediska ročního výskytu maximálního počtu blesků v ČR asi nepřekvapí, že za zvolené období to byl červenec či případně červen. A co se týče denní doby, tak období mezi 14. a 17. hodinou.
Další zajímavé údaje
Ve studii byly též vyhodnoceny trajektorie konvekčních jader s dobou “života” minimálně 90 minut. Za uvedené období bylo detekováno téměř 2 miliony jader odrazivosti. Zjištěn byl jejich exponenciální pokles s prodlužující se dobou života. Zjištěn byl nejčastější postup těchto jader, který se u nás odehrává od jihozápadu. To odpovídá četnostem vektorů proudění zjištěných v hladině 500hPa (asi 5.5km) ve dnech bleskové aktivity. Co se týče hustoty blesků do země za rok, tak se tato pohybuje od 1.0 – 2.2 blesků na km2/rok. Nejvyšší činila 6.4 blesků a nejnižší 0.2 blesků. Z prezentovaných dat v uvedené studii vyplývá, že co se týče prostorového hlediska tak nejvyšší průměrný roční počet blesků do země za uvedené období je na severozápadě Čech. Jinde, zejména v Čechách, se jedná o lokálně zvýšenou aktivitu blesků do země. Intenzita blesků do země se ovšem v různých bouřích značně liší a rozložení její hustoty tak nemusí odpovídat pozorování na stanicích.
Reference
NOVÁK, P. KYZNAROVÁ, H. Dlouhodobé charakteristiky konvektivních bouří z pohledu radarových dat a dat detekce blesků. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2020, roč. 73, č. 3, s. 65-77. http://www.casmz.chmi.cz.
