Základy určování pokrytí oblohy oblaky

Základy určování pokrytí oblohy oblaky provede tento text. V něm se pokusíme sdělit základní charakteristiky a poučky při určování pokrytí oblohy oblaky. Také vyvrátit některé mýlky, které se často vyskytují a objevují se i v některých sdělovacích prostředcích. Je obloha na daném místě polojasná nebo už oblačná? Můžeme říci, že je jasno i když není obloha v daném místě zcela bez oblaků? Jak se přesně určuje pokrytí oblohy oblaky v daném místě? Jak se určuje pokrytí oblohy oblaky při výskytu různých druhů oblaků a jak se určuje převažující druh oblaku? Nejen na tyto otázky se pokusí článek odpovědět. Možná jste si je někdy už pokládali při prostém pozorování oblohy.

Pro základní informace o oblacích a jejich druzích doporučíme naše stránky Oblaky, Atlas oblaků a článek Novinky v klasifikaci oblaků.

Základní pravidla určení pokrytí oblohy oblaky

Z hlediska daného místa určujeme pokrytí nebeské klenby oblaky. A to s dostatečným rozhledem na celou klenbu, do všech světových stran z daného stanoviště.

Pokud chceme určit přesně pokrytí oblohy oblaky, tak je nutné mít výhled na celou nebeskou klenbu. Nejen z našeho pohledu přímo, vpravo a vlevo. Ale i vzad, tedy do všech stran. Tím splňujeme základní podmínku přesného určení množství oblaků, vyskytujících se na obloze z pohledu daného místa. Jde o oblaky, které můžeme v rámci této vzdálenosti pozorovat. Dále již oblaky nebereme v potaz. Nevztahují se již k danému místu. Některé jiné jevy se mohou vyskytovat i daleko za hranicí možnosti pozorovat přímo, avšak přesto jsou viditelné jejich projevy v dané lokalitě. Ale vraťme se k oblaků, tedy předmětu tohoto textu.

Pokrytí oblohy oblaky, podle v předchozím odstavci uvedené zásady, odhadujeme. Bereme v potaz všechny běžné oblaky, které pozorujeme. Tedy zejména kromě kondenzačních pruhů (contrails). Samozřejmě, že nebereme v potaz ani kouř připomínající oblak a podobně. Pokrytí oblohy oblaky určujeme v osminách pokrytí celé viditelné klenby. K těmto poměrům pokrytí jsou přiřazeny názvy, které označujeme jako stavy oblohy. Stav oblohy je základním prvkem, který se určuje v informacích o aktuálním počasí na daném místě v daný čas. Někdy se můžeme setkat s rozdělením poměru pokrytí oblohy oblak na desetiny.

Stavy oblohy a jejich určování

Pokrytí oblohy se určuje pomocí stupnice, kdy 0/8 znamená bez výskytu oblačnosti na obloze. A 8/8 znamená celou oblohu pokrytou oblaky. Těmto stupňům jsou přiřazeny názvy podle obecně uznávané meteorologické terminologie od jasna po zataženo a to následovně.

• 0/8 = jasno
• 1/8 a 2/8 = skoro jasno
• 3/8 = malá oblačnost
• 4/8 = polojasno
• 5/8 a 6/8 = oblačno
• 7/8 = skoro zataženo
• 8/8 = zataženo
• 9 = obloha nerozeznána

Označení 9 se používá pro situaci, kdy nelze oblohu rozeznat a určit její pokrytí oblaky. To se uplatňuje při výskytu mlhy, která je de fakto oblakem. Ale mlha většinou “stojí” vedle typických oblaků, byť složením a vznikem je stejná. Pokud je mlha tak hustá, že oblohu a oblaky nad mlhou nevidíme, používá se toto označení. Na stanicích se dále uvádí odhad dohlednosti. Tedy jak moc je mlha hustá a snižuje dohlednost. Zpět k pokrytí oblohy oblaky.

Označením jasno, tedy použitím stupně 0/8 oblaků, můžeme klasifikovat pouze zcela jasnou oblohu bez výskytu jakýchkoli oblaků. Výskyt sebemenšího oblaku v dohledu na nebeskou klenbu z daného místa znamená v tomto místo již výskyt oblačnosti a určité pokrytí oblohy. Byť může jít často o zcela zanedbatelnou oblačnost. Někdy se můžeme setkat s označením jasno i u pokrytí oblohy z 1/8, ale není to správné, tedy přesné.

Popis stavů oblohy

Pod pojmem jasno si asi dokážeme dobře, zejména v létě, představit o jaký stav oblohy se jedná. Na obloze není žádná oblačnost, vůbec žádná jak je uvedeno již výše. Tento stav oblohy se u nás příliš často nevyskytuje a pokud ano, tak v noci nebo ráno. Pouze v centrech anticyklon se s ním setkáme i po celý den. Skoro jasno určíme v případě, že bude na obloze zanedbatelné či minimální množství oblaků. Jak název výstižně napovídá, není zcela jasno, ale tomuto stavu má obloha blízko. Malá oblačnost stojí mezi stupni skoro jasno a polojasno. Odpovídá pokrytí oblohy ze 3/8. Polojasno ukazuje jak název napovídá poloviční pokrytí oblohy oblaky a odpovídá tedy stupni 4/8.

Oblačná obloha je při vyšším pokrytí oblohy oblaky než je polojasno, kdy ovšem není ještě obloha pokrytá oblaky téměř celá. Jde o 5/8 a 6/8 oblaků na obloze. Skoro zataženo odpovídá 7/8 a ukazuje, že obloha je téměř celá pokrytá oblaky. Už tedy není oblačno, ale ještě není obloha zakryta oblaky zcela. To znamená, že se vyskytuje mezi oblaky nějaká mezera. Kompletní pokrytí vyjadřuje stupeň 8/8 nazvaný samozřejmě jako zataženo. Tento stav se často vyskytuje při souvislé oblačnosti nad naším územím, většinou vláknité nebo nízké vrstevnaté. Většinou též při výskytu přeháňky či bouřky nad daným místem.

Použití stavů oblohy při určování pokrytí

Na základě výše uvedených stupňů pokrytí oblohy oblaky už víme, při které situace který použít. Nyní ještě podrobněji. Pokud bude obloha bez oblačnosti a v pozadí klenby se budou vyskytovat drobné oblaky zakrývající malou část oblohy, pak použijeme stupně 1/8 nebo 2/8 pokrytí. V případě výskytu ne rozsáhlých vrstev nebo kup oblaků, které pokrývají spíše menší část oblohy, avšak nikoli zanedbatelnou část, používáme stupeň pro malou oblačnost 3/8. Odhadneme-li výskyt oblaků zhruba na poloviční pokrytí oblohy, velmi dobře se hodí použít 4/8, tedy polojasno. Pokud bude klenba obloh n jedné straně bez oblaků a na druhé straně bude oblaků hodně, bude obloha celkově tedy pokryta z poloviny oblaky, používáme opět 4/8. Jestli je oblaků, například kupovitých, více než odpovídá polovičnímu pokrytí, používáme oblačno a to buď 5/8 nebo 6/8, v závislosti na tom, zda má oblačná obloha blíže k polojasné nebo blíže ke skoro zatažené.

Vždy, když bude obloha téměř zatažená používáme skoro zataženo 7/8. Jde o situace, kdy hodně vrstevnaté oblačnosti s mezerami. Nebo je kupovitých oblaků tolik, že jsou mezi nimi jen malé mezery. To posuzujeme z pohledu pozorovatele na celou klenbu.

Při hodnocení pokrytí oblohy oblaky hodnotíme výskyt oblaků a ono pokrytí oblohy jimi, nikoli průsvitnost oblaků a fakt, zda svítí Slunce nebo Měsíc. Proto bude i při poměrně ostrém slunečním svitu a téměř celé obloze pokryté velmi tenkým oblakem Cirrostratus například skoro zataženo 7/8. Zde se často chybuje. Příklad je na obrázku 2 a zejména na obrázku 3.