Charakteristiky teplé fronty

Hlavní znaky teplé fronty – oblačnost

Oblaky vysokého patra se spojují a houstnou. Sluneční či Měsíční svit je stále slabší a kotouče těchto méně zřetelně viditelné. Pokud se kotouče Slunce či Měsíce jeví ostré se vznikem četných halových jevů, je přítomna vysoká oblačnost složená z ledových částic. Tento indikátor využijeme hlavně v noci při měsíčním světle. Pokud se kotouče uvedených jeví matně jako sklem, svědčí to o výskytu střední oblačnosti Altostratus. Teplá fronta se blíží a při zdrojích světla můžeme vidět například korónu. Pokud se ztrácí zdroje světla a postupně jejich kotouče zmizí zcela, jde určitě o střední oblačnost. Tato už je mocnější co do vertikály a někdy může přinášet první slabé srážky. Hustá oblačnost má vliv i na teplotu v noci, ta začíná oproti poklesu stoupat. Tlak vzduchu ovšem klesá významněji. V případě výskytu čerstvějšího proudění mohou vznikat oblaky Altocumulus a to v podobě vln.

Hlavní projevy teplé fronty – srážková oblačnost a změna teploty

S příchodem oblačnosti nízkého patra, hlavní frontální oblačnosti teplé fronty druhu Nimbostratus přichází hlavní srážková činnost. Ta se začíná vyskytovat asi ve fázi, kdy je čára fronty vzdálená od daného místa asi 500km. Srážková činnost má podobu deště, pokud mrzne často jde o mrznoucí déšť a to z důvodu, že ve výšce se již projevuje oteplování za frontou. Spadlé srážky se z povrchů odpařují a může vznikat oblak Stratus podoby mlhy. Zejména v oblastech s četnou vegetací, na které se srážková voda zachytává (intercepuje). Takže se mohou objevit srážky z více oblaků najednou. Z hlavní oblačnosti Ns se bude vyskytovat déšť, z oblaku Stratus mrholení. Srážky budou dopadat k povrchu jako kombinace deště a mrholení. Zpočátku to může být sněžení, následně ještě při postupném oteplování smíšené srážky.

Dohlednost je velmi špatná a dochází ke snižování základny oblaků. Čára fronty se ovšem ještě neprotnula s povrchem, proto zde k advekci (přílivu) teplého vzduchu zatím nedošlo. Případně pokud ještě neproniká teplý vzduch ani do výšky, může na frontě zpočátku sněžit. Srážková činnost může zpočátku přinést i ochlazení, pokud dochází při přibývání oblačnosti (viz výše) k bránění radiačního vyzařování a tedy se nejprve otepluje. Ale po přechodu čáry fronty a jejím protnutí s povrchem v daném místě se začne významně oteplovat.

Významné projevy počasí a ojedinělé projevy počasí při přechodu teplé fronty

Přechod teplé fronty je často skutečně velmi patrný. Teplota se může i na malých vzdálenostech značně lišit. Postupně proniká teplý vzduch do všech oblastí, které přešla teplá fronta. V našich podmínkách byly zaznamenány například i případy, kdy v Praze byly 3°C a zhruba 20-30km východně ve středním Polabí již 17°C. A to v pozdních večerních hodinách pozdně podzimního období při oteplování za teplou frontou od jihovýchodu až východu. V takovýchto případech je trend teploty vzduchu v noci zcela opačný oproti běžným podmínkám. I po přechodu fronty fouká rychlejší vítr, který je spojen s výměnou vzduchových hmot i značně odlišných vlastností. A to tedy s advekcí teplého vzduchu. Tlak vzduchu po přechodu čáry fronty stoupá. Podle toho poznáme, že fronta dané místo už přešla.

Bouřku na teplé fronty vyloučit nemůžeme, ale její výskyt bude ojedinělý. V zimním období a převážně v noci se výjimečně objeví, jinde nikoli. Vznik bouřek připisujeme radiačnímu ochlazování horních částí oblaků s přechodem vertikálního gradientu teploty k podmínce nestability.

Projevy za teplou frontou

Po přechodu fronty se okamžikem přechodu pomyslné čáry front otevírá teplý sektor cyklony. Dané území se v tomto ocitá, začíná advekce teplého vzduchu. Otepluje se často i velmi významně. Oblačnost fronty má šířku přibližně 1000km, oblačnost se následně po postupném ustávání trvalejších srážek za přechodem čáry fronty protrhává. Přetváří se na oblačnost druhu Stratocumulus. Oblačnost se následně protrhává významněji, často může být až jasno. Ale fouká hlavně v zimě čerstvý až silný vítr i s nárazy. Teplý sektor cyklon přináší i velmi teplé počasí, ale čerstvý vítr snižuje naši pocitovou teplotu. Přesto společně se srážkami fronty urychluje v zimě tání případného sněhu ve všech polohách. To může působit rychlé vzestupy hladin toků.

To, že význačné a měnící se počasí nekončí ani při kompletním vyjasnění napovídá rychlejší, často tedy silný vítr. Ten fouká až do přechodu případné studené fronty. Její projevy začneme tedy současně během průběhu teplého sektoru pozorovat. O těch pojednává detailně samostatný článek, i když spíše ve vztahu k teplému období roku.

Obecné znaky průběhu počasí

Průběh počasí se značně liší podle toho, jaká část teplé fronty dané území přechází. Je nutné představit si teplou frontu jako část systému front patřící k určité cykloně. O tom pojednáváme více v článku Teplý sektor tlakové níže a průběh počasí. Tam podrobněji popisujeme přímo průběh počasí u nás v teplém sektoru cyklony (po přechodu teplé fronty) ve studené části roku. Tam je náčrt systému fronty cyklony, takže s odkazem na tento. Průběh počasí se liší podle toho, zda přechází teplá fronta blízko středu cyklony nebo daleko. V blízkosti středu cyklony jsou projevy počasí významnější a po přechodu teplé fronty se ve zmíněném teplém sektoru počasí nevylepšuje. U středu cyklony vůbec, poblíž středu jen nevýznamně. Silný pokles tlaku vzduchu zaznamenáme, pokud dochází k vývoji cyklony systému.

Znaky dále od středu cyklony

Naopak dále od středu cyklony je průběh počasí na teplé frontě mírnější. Fronta nemusí produkovat srážky nebo budou tyto jen zcela zanedbatelné. Projeví se jen krátkým zvětšením oblačnosti v podobě souvislé vrstevnaté oblačnosti, bez hlavní srážkové oblačnosti. Úplně na okraji teplé fronty, daleko od cyklony mohou znaky počasí typické pro tuto frontu i chybět zcela. Jde o přechodovou oblast, kde končí teplá fronta a dále již není vykreslena. V těchto oblastech se fronta nevyskytuje a počasí tam bude mít jiný charakter. Může tam zasahovat například okraj vysoké a část střední oblačnosti nebo ani nedojde ke zvětšení oblačnosti. Naopak největší projevy počasí jsou u okluzního bodu, kde končí teplá fronta a spojuje se s frontou opačnou daného systému, tedy studenou.

U okluzního bodu systému tlakové níže jsou projevy teplé fronty nejvýznamnější a to vlivem nejintenzivnějšího vytlačování teplého vzduchu v teplém sektoru nahoru. Tvoří se tam tedy nejmohutnější oblačnosti a ta produkuje nejintenzivnější srážky. Neexistuje proto jednoznačné konstatování a model průběhu počasí na teplé frontě.

Shrnutí průběhu oblačnosti teplé fronty

• Cirrus, Cirrostratus (při konvekci Cumulus, případně Stratocumulus, dále též mlhy resp. Stratus)
• Altostratus a Nimbostratus (při silném větru Altocumulus a při intenzivním výparu vody při srážkách Stratus či advekční mlha)
• Stratocumulus

Oblačnost je v přehledu výše rozdělena do tří fázi nástupu. První fází je období před příchodem fronty, druhou je přechod fronty a třetí období po přechodu fronty. Přechodem fronty míníme přechod její čáry (viz výše). Hlavní oblačnost každé fáze je zvýrazněna tučně. Další oblačnost uvedená v závorkách je méně častá. V případě bouřky lze přidat oblak Cumulonimbus, který lze ovšem považovat za zcela ojedinělý a do modelu průběhu oblaků teplé fronty nepatří.

Shrnutí charakteristických znaků teplé fronty

• Rozhraní mezi ustupujícím chladnějším vzduchu a nastupujícím teplejším vzduchem (srovnáváme tyto dvě vzduchové hmoty)
• Vzniká v důsledku tlačení se teplého vzduchu na místo vzduchu studeného, po kterém tento vyklouzává do výšky (výkluzný/vzestupný pohyb) – jde o podobu plochy
• Teplý vzduch se dostává do nižšího tlaku vzduchu a dochází k jeho ochlazování, čímž kondenzuje či sublimuje vodní pára
• V důsledku uvedených procesů vzniká na teplé frontě vrstevnatá plošně rozsáhlejší oblačnost
• Od tohoto faktu se odvíjí typický průběh srážek v podobě trvalejších srážek druhu deště, mrholení, mrznoucího deště či sněžení a smíšených srážek jak deště a sněžení, tak deště a mrholení
• Významnější a častější je v chladné části roku, kdy je studenější vzduch před ní více studený a rozdíl mezi vzduchovými hmotami tedy větší
• Teplá fronta je součástí systému front rozhraní, na kterém se vyskytuje cyklona (tlaková níže) v podobě mladé cyklony
• Postup fronty je pomalejší vůči opačné studené frontě, proto má tato déletrvající vliv na počasí v dané oblasti a vždy jí dožene studená fronta, která se s ní spojí (dále viz informace o okluzní frontě)

Shrnutí průběhu počasí teplé fronty

• Nápadné přibývání vysokých oblaků, výskyt halových jevů na těchto oblacích
• Houstnutí oblaků a zatahování celé oblohy i nižšími oblačnými patry
• Zesilování větru a změna jeho směru, u nás většinu na vítr západních směrů v souladu se směrem postupu fronty
• Hlavní srážky spojené s nízkou oblačností
• Neustálý pokles tlaku vzduchu, intenzita se odvíjí od polohy fronty a blízkosti k centru cyklony
• Trvalé nebo trvalejší srážky podoby deště, zpočátku sněžení nebo smíšených srážek, případně mrznoucího deště dle teplotního průběhu s výškou a konkrétních teplotních podmínek v oblasti – intenzita se odvíjí od konkrétní části fronty
• Vzestup tlaku vzduchu po přechodu čáry fronty, poměrně rychlé ustávání srážek – záleží opět na poloze fronty
• Též vzestup teploty vzduchu v přízemní vrstvě, mnohdy výrazný (úvod teplého sektoru cyklony)
• Dále vylepšování počasí (po ustání srážek protrhávání oblaků) – opět závisí na poloze fronty a to silně
• Většinou zesilování větru, závisí na poloze fronty i rozložení tlaku vzduchu v oblasti a okolí
• Dále se odehrává počasí teplého sektoru cyklony (viz uvedený článek v textu)

Závěr: Průběh počasí teplé fronty

Na závěr dodejme, že poznat na obloze a aktuálním počasí přechod teplé frontě většinou není obtížné. Jen s výjimkou případů, kdy jsou projevy počasí teplé fronty skutečně minimální. Fronta je “rozbitá” čili značně zeslabená nebo se jedná o okrajovou část fronty. Tam její projevy značně slábnou. Též je možné velmi přesně určit příchod srážek podle nápadného přibývání souvislé oblačnosti. A to z důvodu, že tato fronta přináší plošnější srážky. Ty zasahují rozsáhlejší území, proto je i pravděpodobnost jejich výskytu v místě pozorování a určování dalšího vývoje počasí. Přibývání vysoké oblačnosti není jednoznačným indikátorem přibližující se teplé fronty. Je vysoce pravděpodobné, že o teplou frontu půjde. Ale důležitý bude další vývoj.

Dále nám totiž napoví výskyt tohoto faktu samotná oblačnost. Pokud bude rozsáhlá a bude pokrývat celou oblohu a ještě navíc houstnout, můžeme si být už teplou frontou jisti. Pokud se přidají další indikátory počasí uvedené v kapitolách výše a současně bude přibývat oblaků nižších pater, pak máme už takřka stoprocentní jistotu příchodu teplé fronty.

Závěr: Znaky teplé fronty

Plošně rozsáhlá oblačnost na teplé frontě, která je jejím charakteristickým projevem, vzniká vlivem konkrétních procesů v atmosféře. Ty se odehrávají pouze na rozhraní vzduchových hmot s ústupem studeného a nástupem teplého vzduchu. Jde o vyklouzávající pohyby teplého vzduchu do výšky a to po studeném vzduchu na ploše (jde o přední část zvlněného rozhraní). Tato oblačnost produkuje trvalejší a horizontálně, tedy plošně, rozsáhlejší srážky. Při vtlačování teplého vzduchu dochází ke zvlnění frontálního rozhraní. V oblastech s přílivem teplého vzduchu klesá tlak vzduchu a tvoří se cyklona.

Postup a výskyt teplé fronty

Protože se teplá fronta pohybuje pomaleji, tak vedle toho, že ji vždy v určitém místě studená dožene (o tom více v jiném textu) má to i další důsledky. Postup fronty je pomalý a tato tak ovlivňuje dané území delší dobu. I vzhledem k výskytu horizontálně rozsáhlé oblačnosti je třeba počítat s tím, že projevy fronty neustanou během několika málo hodin. S teplou frontou vyjádřenou v našich podmínkách výrazněji se setkáme hlavně v chladné části roku. V teplé části roku bude tato nevýznamná nebo bude chybět.

Důvodem je menší rozdíl v teplotě mezi ustupujícím chladným vzduchem a nastupujícím teplým. Jinými slovy v letním období je studený vzduch méně studený než v zimě. A naopak je tomu u vzduchu teplého, proto se v létě častěji setkáme se studenými frontami oddělujícími i významné přílivy teplého vzduchu. Teplá fronta se prosazuje v přední části mladé cyklony, postupuje na čele jejího systému. Jde o první projev postupující tlakové níže ve fázi před jejím zokludováním.

K této tématice se váží další vydané texty, zejména ty o vzniku, vývoji a počasí v cykloně a dále texty pojednávající o podmínkách počasí a znacích studené a okluzní fronty u nás. Dále odkážeme na základní informace na stránkách Tlakové útvary, Počasí v tlakové níži, Počasí na teplé frontě a dalších.