Charakteristiky teplé fronty

Co je to atmosférická fronta a jak lze tyto dělit společně se základními informacemi o nich najdete na naší stránce Atmosférické fronty. Na samotných stránkách se věnujeme modelu převažujícího počasí v oblasti těchto front. Tento článek podrobněji zpracovává veškeré známé charakteristiky teplé fronty jako druhu atmosférické fronty. Současně jsou zde rozebrány různé projevy počasí, které se teoreticky mohou na teplé frontě v různých oblastech vyskytnout. Veškeré je zaměřeno na naše území a obecně klima mírných šířek střední Evropy. Výskyt, chování i průběh počasí v jednotlivých oblastech se může totiž značně lišit. Někde jsou teplé fronty častější a výraznější, jinde naopak. A v některých oblastech jsou významnější v určitých částech roku.

Základní definice

Teplá fronta je rozhraním, které od sebe odděluje ustupující studený vzduch a nastupující teplý vzduch.

Z uvedené definice může být jasné, proč se tato fronta jmenuje teplá a co ohledně počasí a pohybu vzdušných mas (vzduchových hmot) způsobuje. Rozeberme si ale definici podrobněji. Někdo se může pozastavit nad tím, co je to vlastně studený a co teplý vzduch? V létě bude zcela jednoznačně studeným vzduchem vzduch o teplotě 15°C který nám spíše zkazí dovolenou u vody. Ale v zimě to bude dosti teplý vzduch působící značnou oblevu. Můžeme si také z vlastního pohledu říci, že pro nás není vzduch o teplotě 5°C v zimním období dostatečně studený, abychom ho označili jako studený vzduch.

Při definicích všech atmosférických front a tedy pohybu vzduchových hmot vždy vycházíme z aktuálního stavu v dané oblasti. Podle toho hodnotíme budoucí stav v podobě změny vzdušných mas. Takže pokud se v zimním období v dané oblasti nachází vzduch o teplotě 5°C a po přechodu teplé fronty půjde o vzduch s teplotou 10°C, přešla teplá fronta. Vzduch před jejím přechodem je považován za studený, který ustoupil. Vzduch po jejím přechodu vůči teplotě ustupujícího vzduchu za teplý.

Charakteristiky přechodu teplé fronty

Teplá fronta tedy vzniká na tomto rozhraní mezi vzduchovými hmotami odlišných fyzikálních vlastností. Zejména teplotních, ale i co se týče dalších veličin. Zejména tedy vlhkostních a hustotních podmínek daného vzduchu. Fronta je tedy přechodovou oblastí mezi vzduchy odlišných vlastností a tedy podmínek. Každá vzdušná masa působí v dané oblasti typické projevy počasí. Další specifické projevy počasí vznikají na rozhraní vzduchů, tam dochází ke zvýraznění jeho projevů. Intenzita projevů počasí závisí na rozdílech mezi vzdušnými masami a to zejména na teplotním rozdílu, který působí také rozdíly v tlaku vzduchu. Konkrétní procesy na frontě působí specifické projevy počasí. Na teplé frontě je to výstup teplého vzduchu, tzv. vzestupné pohyby vzduchu.

Teplá fronta v našich podmínkách přechází zejména v chladné části roku, v teplé polovině roku většinou chybí nebo není tak výrazná.

O tom proč tomu tak je pojednáváme detailněji v článku Proč je teplá fronta častější v zimě? Zásadní pro přechod teplé fronty je rozdíl teploty mezi jednotlivými vzduchovými hmotami. Ustupující studený vzduch je v chladné části roku totiž významněji studený než v létě. Proto je teplá fronta lépe vyjádřena a vlivem většího rozdílu se odehrávají i významnější projevy počasí.

Procesy vzniku

Teplá fronta vzniká procesem vtlačování teplého vzduchu do vzduchu studeného, dále dochází ke zvlněné rozhraní. Při přílivu teplého vzduchu klesá tlak vzduchu a dochází ke vzniku cyklony. Jde o plochu, po níž teplý vzduch vyklouzává do oblasti studeného vzduchu v důsledku vtlačování. Studený vzduch je těžší a udržuje se u země. Vystupující teplý vzduch se dostává do nižšího tlaku vzduchu a ochlazuje se. Dochází ke kondenzaci či sublimaci vodní páry, v důsledku čehož vzniká oblačnost. Jde o horizontální rozsáhlou, tzv. vrstevnatou oblačnost. A to je typický znak teplé fronty. Čára fronty spojuje šikmou plochu fronty a zemský povrch, kdy v důsledku jejího přechodu přes dané území dochází ke změně počasí a výměně vzduchových hmot.

Oblačnost teplé fronty

Jak bylo řečeno v předchozím odstavci, tak typickou oblačností teplé fronty je vrstevnatá oblačnost. Jde o horizontálně rozsáhlou oblačnost. Vertikální rozsah této oblačnosti je většinou menší, avšak i ta může být o něco mocnější a to hlavní srážková oblačnost fronty. Takže nyní oblačnost popořadě tak, jak oblačnost probíhá nejen při přechodu samotné teplé fronty. Znaky teplé fronty poznáme totiž podle oblačnosti již dlouho dopředu, kdy čára fronty je od daného místa ještě hodně daleko.

Pro další informace doporučujeme nastudovat si informace o oblacích na našich stránkách Oblaky a Atlas oblaků.

První oblačnost daleko před frontou

Pokud po relativně slunečném počasí nápadně přibývá oblačnosti, zejména v chladné části roku, pak je jistota že se blíží teplá fronta. Zvláště, když oblaky Cirrus pokrývají většinu oblohy a přecházejí v bělavou vrstvu Cirrostratus. Pokud v zimě mrzne, určitě lze čekat tedy oblevu. A hodně pravděpodobně se objeví na frontě mrznoucí déšť, ale to ještě předbíháme. Srážky jsou totiž daleko, stejně tedy jako čára fronty. Nejprve bude oblačnost na obloze houstnout a to právě v důsledku přibývání oblaků dalších vrstev. Oblaků Altostratus, před nimiž se mohou ještě objevovat společně s vysokými oblaky také oblaky vzniklé konvekcí.

Oblačnost Altostratus bude sama o sobě následně stále více houstnout, sluneční nebo měsíční světlo bude stále slabší. Někdy bude oblačnost přinášet již slabý déšť nebo sněžení. Poté kolem čáry fronty přibude oblaků nízkého patra Nimbostratus, což je hlavní oblačnost teplé fronty a hlavní srážková oblačnost. Měsíční či sluneční světlo již neuvidíme a obloha bude stále tmavší. Podle toho poznáme, že se blíží srážky. Srážky přijdou s přechodem čáry fronty, za nímž se projeví výměna vzduchových hmot. Po ustání srážek se začne protrhávat nízká oblačnost Nimbostratus. Objeví se oblaky Stratocumulus a teplá fronta je v tomto případě již za daným místem. Oblačnost se po přechodu teplé fronty často významně protrhává.

Průběh počasí teplé fronty obecně

Obecný model převažujícího počasí na teplé frontě je uveden na naší stránce, viz odkaz v textu. Další znaky počasí popisujeme v komplexnějším a obecnějším tématu v článku Vznik a vývoj cyklony. Zde půjdeme trochu více do hloubky a přiblížíme detailněji modelový případ chování počasí při přechodu teplé fronty. Důležité je chování základních meteorologických prvků od úplně prvních náznaků přibližování se fronty až do úplného odeznění vlivů na počasí v oblasti ovlivňované teplou frontou. Proto další text rozdělujeme do pod kapitol a jakýchsi etap při popisu průběhu počasí.

První znaky teplé fronty – přibližování se fronty

Kdy můžeme skutečně poprvé poznat, že se počasí v daném místě dostává pod vliv teplé fronty a bude se tedy měnit? Je to v situaci, kdy dané území ovlivňuje zadní strana tlakové výše. V této situaci totiž velmi často v chladné části roku následuje přechod teplé fronty. Tento model tedy budeme přizpůsobovat studenému období roku, nejlépe přímo zimnímu období. Počasí v dané oblasti je slunečné nebo případně inverzní e značnými lokálními rozdíly. V nižších polohách jsou četné mlhy při vlivu tlakové výše, která počasí dané oblasti ovlivňuje od přechodu poslední studené fronty. Tato do oblasti přinesla dostatečně studený vzduch. Jeho vznik a hromadění v nižších výškách umocnilo významné noční radiační vyzařování povrchu, tj. ochlazování. V zimním období máme tedy v nižších výškách mlhavo a zataženo nízkou oblačností druhu Stratus. Teplota může být i celé dny záporná, zvláště při mlhách. Na horách bude i velmi teplo.

Zhoršení dohlednosti, změna směru větru a významnější přibývání vysoké oblačnosti

Počasí je klidné, ustálené a jen od vyšších poloh slunečné. Žádná oblačnost kromě nízké, druhu Stratus, se tedy nevyskytuje. Nebo případně vyskytuje jen v malé míře. Důležitý je v této fázi tlak vzduchu, ten totiž bude před příchodem teplé fronty dosti s předstihem klesat. Už na zadní straně anticyklony, kdy se tato odsouvá. Tam můžeme zatím jen spekulovat, že půjde o teplou frontu. Můžeme pozorovat i zrychlování proudění, takže bude postupně docházet k rozrušování inverze. Odbourávání inverzního průběhu teploty s výškou bude znamenat i rozpouštění nízké oblačnosti či mlh, což podpoří i zrychlující vítr.

Vítr, který obvykle fouká před příchodem fronty od východu či jihovýchodu mění směr. Fronty postupují většinou ze západních směrů a právě na směr, odkud fronta postupuje se mění vítr. Nápadným indikátorem je významnější přibývání oblačnosti vysokého patra druhu Cirrus a postupně Cirrostratus. Jejich přibývání ale mnohdy při trvající mlhu či nízké oblaky nemůžeme z nížin pozorovat. V této fázi se ale již rozpustí nízká oblačnost a viditelná je vysoká, což je už dostatek důkazů o blížící se teplé frontě. Pokud je noc, případné radiační ochlazování se zpomaluje při zesíleném proudění. V této fázi se při zemi zhoršuje dohlednost, vznikají i mlhy. Tyto zhoršují dohlednost významně.