Dnešní numerická předpověď je přesnější, ale ne stoprocentní

Neustále opakujeme v podobných článcích i u konkrétních předpovědí, zejména některých složitých situací průběhu počasí, že předpověď není zdaleka stoprocentní a některé jevy nelze předpovídat často pro konkrétní lokality (i rozsáhlejší) vůbec. V takových případech přichází v úvahu jen pravděpodobnostní předpověď.

Numerická předpověď pokročila

Co je to numerická předpověď? Ještě než existovala výpočetní technika, předpovídalo se počasí pouze podle jeho aktuálního stavu a náznaků. Poté se používaly povětrnostní (synoptické mapy) k zobrazení tlakových útvarů, atmosférických front s teplotními rozhraními a podle toho se doplňoval předpokládaný průběh počasí. Používaly se samozřejmě naměřené údaje o stavu atmosféry, kterých bylo ovšem dosti málo na to, aby mohla být vytvořena nějaká přesnější předpověď počasí.

Věřte, že v této době předpověď častěji nevycházela než vycházela.

METEO AKTUALITY

S nástupem výpočetní techniky hovoříme o numerické předpovědi počasí. V modernější době je k dispozici měření stavu atmosféry po celé Zemi horizontálně i vertikálně (v různých výškách, což je velice důležité) a přibyly tak velice potřebné údaje pro lepší předpověď počasí na jedné straně. Na druhé straně se objevily počítače, jejichž výkonnost je jak známo zvyšována a výpočet budoucího vývoje počasí z většího množství dat na Zemi probíhá rychleji. Toto tvoří dnešní předpovědi počasí o poznání úspěšnější a lze konstatovat naopak:

Předpověď dnes spíše vychází, ale občas se stane, že nevyjde nebo nevyjde zcela přesně a všude

METEO AKTUALITY

Výpočetní technika je právě tím nástrojem, který počítá numerické modely pro předpověď počasí (více na stránce Numerické modely). Dnes jich existuje celá řada, ale stále se v některých situacích často značně ve svých výsledcích (předpovědích) rozcházejí. Stále se navyšuje kapacita numerických modelů či lépe řečeno výkonných počítačů (superpočítačů) a zhušťuje se síť bodů, s nimiž modely pracují (rozlišení modelu). Čím je jich více, bodová síť je tedy hustší, tím má model více informací o stavu atmosféry, má informace z více míst a dokáže pak podchytit regionální rozdíly. Ale bodová síť, která bude i nadále stále zahušťována, není a možná vůbec nikdy nebude stoprocentní, tedy modely nebudou mít informace o stavu atmosféry na každém nebo téměř každém místě v daném regionu a poté v globálu na celé Zemi a nebudou tedy umět spočítat přesně počasí pro každé místo a odhadnout tak regionální rozdíly, zejména při některých situacích.

Sledujete-li meteogramy (předpovědní grafy základních prvků pro konkrétní místo) modelu Aladin, můžete si přečíst u daného místa z jakého bodu modelu (uzlový bod) byla předpověď pro dané termín spočítána, jedná se například o 0.62km vzdálený bod. A při meteorologických situacích, kde hrají velkou roli lokální podmínky, to nemusí být dostatečně krátká vzdálenost od daného bodu pro přesnou předpověď. Dozvědět se při některé situaci pak můžete z jednoho výstupu, že v dané lokalitě spadne v bouřce za 1-2 hodiny 25-30mm a druhý výstup už ukazuje úhrn do 5mm, často v jiném čase nebo srážky model zcela “zruší”.

Proto jak je známo:

Nejobtíženěji se předpovídají lokální bouřky a vznik či rozpad mlh či nízké oblačnosti. Modely naopak celkem spolehlivě předpovídají postup ucelenějších oblačných systémů.

METEO AKTUALITY

Tímto článkem reagujeme hlavně na komentáře na naší stránce sociální sítě Facebook, týkající se neúspěšných předpovědí bouřek pro mnohá místa v ČR. Ještě nejprve zdůrazněme, že se bouřky pro konkrétní místa předpovídat nedají. Například vám neřekneme, že se určitě objeví bouřka v Berouně mezi 15. a 16. hodinou. Lze ale říci, že se objeví v této lokalitě zhruba v tento čas například se 40% pravděpodobností nebo ještě šířeji, že se objeví v okrese Beroun bouřky s 60% pravděpodobností dnes v daném čase (třeba od 14 do 20 hodin). Na jedné straně okresu pak může být potopa a na druhé sucho.

Modely většinou dobře nepředpovídají ani nízkou oblačnost či hlavně mlhy a jejich chování, neboť tyto vznikají velmi regionálně na základě podmínek v konkrétních místech, které se též mění dosti rychle.

Dobře předpovědí modely oproti uvedeným situacím přechod typické atmosférické fronty, která nemá zvláštní chování. Zasahuje větší území a modely tak snadněji spočítají dle podmínek ve více bodech kdy se kde projevy počasí na frontě dostaví a jaké projevy to přesně budou. Ani zde se neblížíme 100% úspěšnosti, zejména na delší čas dopředu. Je zde upřesňování dalšími výstupy s novými daty o stavu atmosféry, avšak změny předpovědi nejsou většinou tak značné jako ve výše uvedených případech a nejnovější předpovědi už převážně vyjdou.

Položit si tak lze otázku: Bude někdy možné dosáhnout 100% úspěšné předpovědi a bude to stále jen předpověď? A široce na ni lze diskutovat.

Chápeme, že od předpovědi očekáváte někdy více, ale chápejte také na druhou stranu vy možnosti současné meteorologie ve vztahu k složitosti atmosférických jevů.

Poslední články

Meteo Aktuality

Od malička mě fascinuje voda, hydrologie, která je všude okolo a tedy i v atmosféře, kde za spolupůsobení dalších dějů přináší fascinující procesy a jevy. Mnohdy jde o extrémní a o to zajímavější jevy. Ne méně se zabývám klimatologií, která hodnotí dlouhodobý stav počasí - klima. Vazby a vzájemné ovlivňování těchto oborů studuji dnes a denně a rád přináším seriózní informace z oblasti těchto věd. Proto jsem v roce 2011 na internetu založil projekt Meteo Aktuality a nyní jsem majitel a hlavní správce tohoto webu. Ať se vám zde líbí a najdete tu to, co potřebujete a třeba klidně i něco navíc.