Jak je v ČR rozvinuto sucho?
Před začátkem vegetačního období, hodnoceného podle data, tedy 1. dubnem, se podíváme na stav sucha na našem území. Je v ČR rozvinuto sucho? Když poslední týdny zůstávaly často bez srážek nebo téměř bez srážek? A teplota vzduchu v některých dnech dosahovala rekordních hodnot? Na úvod lze konstatovat, že na období po skončení zimy a před začátkem vegetačního období je hydrologická situace kromě horských poloh s výskytem sněhové pokrývky poměrně špatná. Meteorologické sucho určitě zaznamenáváme četně, jinak se sucho samozřejmě zatím nijak neukazuje. Každopádně hydrologicky máme na toto období podprůměrné hodnoty. Sníh taje velmi pomalu, což je dobře, ale jeho tání nijak moc nedotuje průtoky toků. A zásoby vody ve sněhu jsou dosti nízké. Opravdový problém se suchem by se mohl objevit během jara a v létě, za předpokladu dlouhodoběji pokračující záporné vodní bilance na našem území. I s přihlédnutím k faktu, že malé zásoby sněhu nedokáží absenci srážek kompenzovat.
Jak je v ČR rozvinuto sucho? Na začátek jara začíná jeho první druh
Obr. 1 Poměr srážek k normálu od 1.1. do 23.3.2025, zdroj: chmi.cz
Sucho dělíme na meteorologické/klimatické, půdní, hydrologické a poté co do dopadů na socioekonomické. Sucho vždy pramení v meteorologické rovině, při jehož delším trvání se překlápí sucho do roviny klimatické. Stále je na úrovni, ve které hraje roli nedostatek srážek v mírně delším období. Srážky jsou delší dobu podprůměrné, další sucho je poté závislé na míře, v jaké dokáží tyto srážky kompenzovat výpar a tedy jaké jsou pro výpad podmínky dle období a teploty či rychlosti větru apod. Od toho se poté odvíjí půdní sucho, kdy dochází k úbytku vláhy v půdním profilu. Jeho delší výskyt vede k výskytu sucha hydrologického prezentovaného dostatečností zásob podzemních vod a tedy jejich hladin, od čehož se odvíjí vydatnost pramenů a vodnosti vodních toků. Důsledky tohoto sucha mají v dlouhodobém horizontu vliv na lidstvo.
Meteorologické či klimatické sucho jako delší výskyt toho meteorologického v ČR aktuálně je. Deficitní jsou srážky na drtivé většině území (obr. 1, bráno od začátku roku). Hovoříme o klimatickém suchu, které se nějaký čas skutečně vyskytuje. V ČR se objevují v posledních týdnech srážky jen místy a nevýznamné, vyskytly se dva týdny, kdy se srážky nevyskytly mnohde vůbec nebo šlo pouze o zanedbatelné množství. Půdní sucho se v ČR zatím nevyskytuje. Přestože byla v některých období teplota i dosti vysoká, na začátku března byl přeci jen sluneční svit slabší a výpar tedy nižší. Většinou navíc téměř každý den i v nížinách během noci mrzlo. Nyní po začátku vegetačního období by se půdní sucho či též agronomické sucho začalo při podobných vlhkostních poměrech rozšiřovat a prohlubovat výrazněji.
Hydrologické sucho také v ČR většinou není, i když místy se projevuje výše zmíněný delší nedostatek srážek nižšími průtoky. Ty nemají už k suchu daleko. Průtoky toků jsou většinou podnormální nebo výrazně podnormální. O měsíc nebo dokonce o dva měsíce později by byla situace za shodných podmínek ohledně srážkového průběhu a běžných teplotních podmínek období i podstatně horší.
Obr. 2 vodnosti toků a jejich poměr k měsíčnímu normálu, zdroj: chmi.cz
Dlouhodobý výhled je nejistý, ale dává určitou naději
Od vegetační sezóny, tedy od dubna, by mělo srážek přibývat. Měly by se vyskytovat průběžněji v souladu s proměnlivostí počasí, se kterou se v tomto období často významně setkáváme. Celkové srážky by měly být za delší období průměrné nebo nadprůměrné. Je jasné, že bude s rostoucí teplotou během jara přibývat konvekčních místních srážek, které budou postupně často bouřkové a místy také intenzivní. Z toho také plyne, že způsobí větší rozdíly v úhrnech srážek na našem území. To je však úděl každé teplé části roku, jen s globální změnou klimatu se mohou tyto rozdíly stále vyostřovat. Jaký bude vývoj za více než měsíc, ač některá média prezentují články, že „meteorologové už vědí jaké bude léto“, je skutečně nemožné odhadnout ani velmi stroze.
