Kde sledovat oblačnost?

12. 5. 20211633 zobrazení 10 minut čtení aktuální oblačnost, informace o oblačnosti, předpověď oblačnosti

Hodnocení článku

První článek, který má za úkol dát čtenáři návod (tzv. návodový článek) se zabývá tím, kde sledovat oblačnost. Je takovým prvním dílem návodových článků tohoto typu na našem webu. Má čtenáři předat informaci, kde nejlépe na internetu sledovat oblačnost nad naším územím, okolím či širším územím. A to v podobě jejího aktuálního výskytu a pohybu i v podobě jejího modelování, tedy předpovědi do budoucna. Zajímat se o oblačnost, ať už aktuální nebo očekávanou, budeme opět z hlediska mnoha lidských aktivit a zájmů. Často nás bude zajímat oblačnost a její výskyt v létě při typických aktivitách venkovní rekreace či spotu. Ale i v chladné části roku, neboť na výskytu oblačnosti závisí také vývoj dalších meteorologických prvků.

Úvod do seriálu “Kde sledovat” – 1. díl: oblačnost

V několika článcích, počínaje tímto, dáme čtenáři doporučení a informaci o tom nejen na kterých stránkách lze hledat informace tohoto konkrétního druhu. Ale také jak tyto informace správně číst, vykládat si, tedy interpretovat. Návod bude rozdělen do dvou skupin u každého základního prvku počasí. První skupina se bude zabývat sledování aktuálního stavu prvku a druhá jeho předpovídaným stavem.

Sledování aktuální oblačnosti

K tomu používáme družicové snímky a to z družic geostacionárních i oběžných. Snímky jsou zpracovávány do různých produktů a každý tento je vhodný pro sledování určitého druhu oblačnosti. Tyto rozlišují oblačnost většinou podle teploty. Jsou produkty, skrz které je oblačnost viditelná a dobře rozlišitelná za denního světla. A také ty, které ukazují oblačnost i v noci. Prostřednictvím těch ovšem nelze sledovat každý druh oblačnosti, oblačnost tedy nelze rozlišit. Například na nich nepoznáme nízkou oblačnost nebo mlhy. Družicové snímky pořizuje a poskytuje organizace Eumetsat. Členy této organizace se stalo mnoho států, včetně naší republiky zastupované v této oblasti Českým hydrometeorologickým ústavem. Nedávno organizace Eumetsat uvolnila data a poskytuje více druhů snímků. O tom píšeme v článku Více snímků z družic, EUMETSAT uvolnil data. Také v něm představujeme základní produkty snímků, poskytované organizací.

Obecné informace o družicích najdete na stránce Radary a družice.

Družicové snímky u zdroje a v prohlížečích ČHMÚ

Přímo na stránkách poskytovatele, organizace Eumetsat, můžeme najít nejrůznější druhy snímků z družic. Tyto zobrazíme na stránce, včetně přiblížení. Prezentují zde snímky zachycující celý zemský disk a existuje možnost si vybrat i konkrétní lokalitu, nejen Evropu, ale i její části.

Snímky lze sledovat přes interaktivní aplikaci JSMSGView, kde se prezentují veškeré druhy snímků přehledně s popisem produktů. Také pro polární družice NOAA a Metop lze použít prohlížeč JSAVHRRView od ČHMÚ. Tyto družice jsou vybaveny přístrojem AVHRR.

Snímky z družice nad celým diskem nebo většími celky jako jsou kontinenty nám ukazují pohled zejména na polohu a chování, tedy postup, významnějších oblačných systémů. Regionální snímky pak ukazují detailněji oblačnost a její pohyb nad tímto územím. Lze podle nich dle konkrétního produktu dobře poznat výšku oblačnosti i případně její druh. A také odhalit místní oblačnost, zejména nízkou kupovitou nebo nízkou vrstevnatou včetně podoby mlh, tedy “oblačnosti” těsně nad povrchem.

Interpretace informací na snímcích

Co zobrazují jednotlivé produkty, tedy druhy snímků je též popsáno v uvedeném článku o uvolnění dat Eumetsatem. Nyní tedy stručné shrnutí ke správnému čtení snímků. Na snímcích různého druhu můžeme sledovat oblačnost z různých úhlů pohledu.

Základní snímky IR a WV – vyšší oblačnost a oblačnost sahající vysoko

Na základních snímcích IR existuje zobrazení v tepelném pásmu kanálu IR 10.8. To znamená, že teplejší oblačnost se jeví tmavě a chladnější světle. Uvidíme zde tedy převážně chladnější vyšší oblačnost. Nerozpoznáme zde nízkou oblačnost. Tento snímek máme k dispozici celý den i celou noc, tedy za světla i za tmy. Stejné je to v případě produktu IR BT, kde se navíc barvami zobrazuje rozsah teploty od 240K (tj. -33°C) fialovou barvou až po 200K (-73°C) červenou barvou.

Produkt WV je spektrální pásmo absorpce vodní párou. Podle tohoto snímku zjistíme množství vodní páry v horní troposféře. Maximální citlivost je ve výškách 7.5-10km nad povrchem. Tmavě se zobrazují oblasti bez oblaků se suchým vzduchem, čím jsou světlejší, o to více vodní páry je zde obsaženo. Opět se zde zobrazí oblačnost dosahující vysoko, takže vysoká (Cirrus, Cirrostratus, Cirrocumulus) a bouřkové oblaky Cumulonimbus. Nikoli oblačnost nacházející se pouze v nižších výškách. Také je k dispozici za světla i za tmy.

Snímky Airmass – rozdíly vzduchových hmot

Produkt Airmass zobrazuje rozdílné vzdušné masy a výšky tropopauzy. Zelená barva znamená, že jde o vzduch původem subtropický. Červená barva značí množství vlhkosti v horní části troposféry. Podle modré barvy vidíme rozložení vlhkosti a oblačnosti v této oblasti horní troposféry. Pokud pozorujeme velké rozdíly mezi barvami, může se jednat o oblasti s osami jet streamu (tryskového proudění). Tyto snímky jsou celodenně k dispozici.

Snímky RGB mikrofyzikální produkt – oblačnost podle barevných odstínů

Produkt 24h-M je též celodenní a kombinuje informace z termálních kanálů. Červené odstíny mají rozdíl IR 12.0 až 10.8 a vertikálně mohutná oblačnost se zobrazuje jako nejvíce červená. Zelené odstíny mají rozdíl IR 10.8 až 8.7 a podle této poznáme nízkou oblačnost složenou s malých kapiček vody. Typicky nízkou inverzní oblačnost a mlhy. Jeví se na tomto snímku sytě zeleně. Modré odstíny mají IR 10.8 a vyjadřuje teplotu, čím je tato vyšší, tak se jeví pozorovaná oblačnost více modrá. Na těchto snímcích poznáme jednotlivé druhy oblaků podle zobrazených odstínů barev a tedy sytosti těchto barev. Vertikální oblačnost, tedy konvekční, je zobrazena sytě červeně. Naopak modře jsou vykresleny oblaky vysokého patra. Nízká oblačnost je zobrazena zeleně a okrovou barvou pak střední a nízká oblačnost. Vidět lze na snímku i vodní plochu a to modře. Dále existuje noční režim “night M”.

Snímky VIS-IR – tradiční RGB jako při přímém pohledu

Hodně používaný produkt VIS-IR jako tradiční RGB kombinace, jde o zobrazení v přirozených barvách blízkých vnímání lidským okem. Zde vidíme veškerou oblačnost zřetelně a barevně odlišně, proto ji můžeme snadno identifikovat. Čím teplejší oblačnost, tím více se tato jeví nažloutlá. Zejména půjde o nízkou oblačnost či případně střední. Podle toho vidíme srážkově významné oblasti oblačnosti. Naopak chladná oblačnost vysokého patra se zobrazuje bíle až namodrale. Vidíme zde i terén a to při výskytu vegetace zelený a vodu tmavě modrou. V případě výskytu sněhové pokrývky se zobrazuje povrch bílý, což může splývat s oblačností. Důležité je sledovat pohyb oblačnosti pomocí animace snímků. Tento snímek můžeme ovšem pořídit jen za denního světla, v zimním období tedy jen po dobu 7-8 hodin denně.

Sledování očekávané oblačnosti

Předpověď oblačnosti je také velmi důležitá. V tomto ohledu sledujeme oblačnost, která má na dané území přijít, vzniknout a nějak se tam chovat. Každý model předpovídá pokrytí oblohy oblačností v daném čase. Někde se setkáme s podrobnější předpovědí oblačnosti a to na oblačnost podle výšky, která se dělí do tzv. oblačných pater na nízké, střední a vysoké patro. Resp. je takto označována oblačnost. Detailněji předpovídají většinou regionální modely, které počítají předpověď menší území. A také ji připravují na kratší časový úsek. Předpovědět rozložení oblačnosti nebo tuto klasifikovat na oblačná patra v delším časovém horizontu je téměř nemožná a potýká se s řadou nepřesností.

Interpretace map a předpověď modelu Aladin

Většinou se setkáme u předpovědi oblačnosti s odhadem pokrytí k danému termínu v procentech a s barevným zobrazením podle stupnice. A to tak, že typicky bílá znamená zataženou oblohu a černá oblohu jasnou. Jinými slovy velkou oblačnost s až 100% pokrytím či malou oblačnost až jasno s minimálním pokrytím až žádným, tedy až 0%. Některá zpracování dat do map volí modrý podklad pro jasné počasí, bílou barvou pro více oblaků a šedou pro zataženou oblohu. Vždy tedy záleží na konečném zpracování předpovědních dat o oblačnosti.

V prezentaci výsledků modelu Aladin pro ČR je použit model černé až bílé barvy pro určení pokrytí oblohy oblaky. A dále rozlišení výskytu oblačnosti ve třech základních oblačných patrech. Toto se prezentuje různými barvami pro každé oblačné patro. Podklad mapy jako stav bez oblačnosti je též černá barva. V případě nízké oblačnosti se mapa vyplňuje různě sytou žlutou barvou, v případě střední oblačnosti zelenou a v případě vysoké bílou. Tedy shodně jako u celkové oblačnosti, která ukazuje pokrytí veškerými oblačnými patry najednou. V jiných aplikacích pro prohlížení modelových map jsou v případě rozlišení oblačných pater většinou používány shodné barvy jako pro celkovou oblačnost.

Na stránkách psaných německy se oblačnost označuje jako wolken – tiefe nebo niedrige (nízká), mittelhohe (střední) a hohe (vysoká) či případně gesamtbedeckungsgrad (celková). Na stránkách psaných anglicky se použvá výraz clouds nebo clouds cover. Pro sledování předpovědi oblačnosti vedle regionálního modelu pro ČR (výše) doporučíme další modely a to regionální i globální. Zejména GFS, ICON, ARPEGE, COSMO. Prezentaci map dle dat z těchto najdete na mnohých stránkách, doporučit lze zejména Wetterzentrale či Wetter3. Zde odkážeme na bohatší nabídku těchto stránek v přehledu užitečných odkazů v dolní části pravého postranního panelu webu (v článcích – vaše aktuální poloha není zobrazen, tam je zobrazen levý).

Závěr

Sledovat oblačnost a to v podobě méně významné oblačnosti, lokální oblačnosti i významných oblačných systémů, jejich poloh a chování hraje důležitou roli pro mnoho aktivit. Zejména v letním období oceníme informace o množství oblaků a tedy zda zasvítí sluníčko nebo nikoli. Ale také pro sledování bouřkových systémů, které mohou ovlivnit cokoli. Zajímá nás ale také kdy, kam a jaká oblačnost teprve přijde. To můžeme z hlediska určitého místa sledovat pomocí aktuální situace, tedy družicových snímků. Ale pro delší časový horizont se neobejdeme bez modelování a tedy předpovědi oblačnosti. K tomu nám jako v případě jiných meteorologických prvků poslouží numerické modely, globální a poté regionální, tedy ty plošnější upřesňující z pohledu určité lokality.

Oblačnost je prezentována na družicích různě a to v závislosti na zpracování, tedy produktu snímku z družice. Některé zobrazují jen vysoko sahající oblačnost a významné systémy nebo naopak lokální oblačnost v podobě mlh nám neukáží. Poté existují barevné spektrální kanály, pomocí nichž můžeme sledovat konkrétní druh oblačnost formou vyjádření barev a jejich sytosti. A konečně nám nejbližší zpracování v podobě barevného snímku podoby vnímání lidským okem. Tam dobře poznáme výšku oblačnosti a tedy přibližně její druh. Oproti ostatním typům snímků ovšem pouze za denního světla.

V předpovědi se prezentuje oblačnost v podobě pokrytí oblohy v procentech. Dle barevné stupnice jde o černou nebo případně modrou značící jasno až po bílou či šedou značící zataženou oblohu. Předpovědět pokrytí oblačnosti, tedy její výskyt a přesnou polohu na delší dobu dopředu také není dobře možné. Přesnější sledování pokrytí oblohy oblačností poskytují předpovědi v rámci regionálního modelování, tedy do 2-3 dnů. Regionální modely také lépe odhadnou dle přesných podmínek daného území a znalosti lokálních rozdílů výskyt oblačnosti. A to vznik kupovité i nízké inverzní/mlh.

Shrnutí

Aktuální oblačnost sledujeme podle potřeby na různých snímcích, přes den nejčastěji na snímku VIS-IR (barevný blízký vnímání lidským okem) či případně v barevném spektru pro detailnější analýzu oblačnosti a vzduchových hmot (RGB)
Oblačnost můžeme sledovat na družicích Meteosat, současně druhá generace družic (MSG) a brzy bude vypuštěna třetí generace (MTG) nebo na polárních družicích NOAA a to v prohlížecích JSMSGView a JSAVHRRView
Dále možno sledovat oblačnost přímo u zdroje, organizace Eumetsat či na dalších stránkách – viz text nebo naše nabídka odkazů
Předpověď oblačnosti sledujeme pomocí numerických modelů, obecně v podobě globálních modelů a podrobněji v podobě regionálních modelů
Regionální předpověď doplňuje globální a zapracovává detailní podmínky daného území, je přesněji pro dané území
Oblačnost se předpovídá jako odhad pokrytí oblohy oblaky v procentech, stupnice je většinou černá = jaro až bílá = zataženo
Nejlépe se předpovídá rozložení oblačnosti na 2-3 dny dopředu v případě postupu atmosférické fronty či při minimu oblaků v tlakové výši
Nejhůře se předpovídá rozložení oblačnosti konvekčního druhu s lokálním výskytem, v oblasti cyklony a též obecně oblačnost na delší dobu dopředu

Doporučené informace

K tématice doporučíme naše vydané teoretické články nebo základní informace na našich stránkách:

Pro sledování oblačnosti doporučujeme též náš přehled na stránce Aktuální oblačnost i předpovědní modelové mapy na stránce Předpověď oblačnosti.

Obecně pro informování se o počasí seriózně a tedy pravdivě a kvalitněji doporučujeme přečíst si náš článek Kde hledat seriózní informace o počasí?

Další díl (2): Sledování srážek

Na tento díl navazuje druhý článku, který bude mít shodný úkol jako tento článek. A to poskytnout čtenáři návod kde sledovat a jak interpretovat sledované informace. Tentokrát budou ale tématem padající atmosférické srážky. Zaměřuje se opět na to, kde sledovat aktuálně se vyskytující nebo spadlé srážky i na to, kde a jak správně zjistit informace o srážkách očekávaných. Také v něm najdete užitečné odkazy na stránky s těmito informacemi.

Publikace tohoto dílu (1): Středa 12.5.2021

Publikace následujícího dílu (2): Středa 19.5.2021

Po publikování všech dílů si bude možné soubor článků objednat na email.