Silné bouře budou častější

Tím, že silné bouře budou častější vyhrožují klimatické předpovědi již dlouho. Není to ovšem jen plané vyhrožování, je to konstatování faktů vyplývajících z prognóz změny klimatu. Změna klimatu pro nás znamená měnící se dlouhodobý stav základních klimatických prvků během roku. V některých obdobích zaznamenáme větší změnu, v jiných menší. Tyto změny s sebou přinášejí další měnící se klimatické podmínky. S těmito změnami souvisí celkově měnící se chování počasí v určitých lokalitách. To může být různé podoby v různých obdobích roku a v různých oblastech. V tomto článku se zaměřujeme samozřejmě na naše klimatické poměry, tedy poměry střední Evropy. A také na měnící se klima a chování počasí během teplé části roku.

Více vody se vypaří = více jí spadne, ale jak a kde?

To, že se voda z planety neztratí je fakt. Ale v jaké podobě se kde bude vyskytovat a kdy bude v jakém množství dostupná? Další otázkou je její jakost. Velkým problémem globálního oteplování planety je nejen úbytek zásob vody v ledovcích a ve sněhové pokrývce. Z hlediska našeho území je podstatná pro tzv. “startovní” zásobu vody a vodnost právě její zásoba ve sněhové pokrývce během chladné části roku. Sněhové pokrývky zejména v nižších polohách s oteplujícím se klimatem ubude. Proto nastane problém s dostatečnou zásobou podzemní vody, která je základním zdrojem vody na našem území právě pro období s vyšší teplotou a nižšími srážkami.

Další problém tkví v jejím intenzivnějším vypařování během teplé části roku, kdy bude navíc teplota vzduchu stále vyšší. Očekávat lze déletrvající vlny horka současně s nedostatkem srážek. Výpar ubere dostupnou vodu na povrchu, v půdě a tím se sníží i zásoby podzemní vody. Současně se vlhkost dostane do atmosféry, kde nastanou v souvislosti s vysokou teplotou vzduchu vhodné podmínky pro vznik nebezpečných bouří. Čím více vody bude schopno se odpařovat, tím mohou být bouře potenciálně silnější. A přinášet nebezpečné projevy, včetně těch nejobávanějších. Těch, které alespoň ve velké intenzitě a četnosti u nás zatím neznáme. Při takovýchto podmínkách tato voda spadne, ale nerovnoměrně v čase i místě. O tom pojednává další kapitola.

V zimě nedostatek sněhu a v létě lokální prudké lijáky, silné bouře budou častější

Vyhlídka to není zrovna veselá. S postupující změnou klimatu se očekává intenzivnění těchto dvou projevů. V chladné části roku se očekává nedostatek sněhu a tím tedy vytvoření nedostatečné zásoby vody. V létě se předpokládá často vysoká teplota působící velký výpar vody z krajiny. Tedy z půdy, vegetace, ostatně i z našich těl a těl živočichů i z vodních ploch. Velký výpar utvoří společně s přehříváním vzduchu ideální podmínky pro vznik lokálních silných bouří. Ty budou produkovat nejen prudké lijáky, ale i další nebezpečné jevy. Mezi jimi jsou významná krupobití i nárazy větru. Včetně stáčení proudění v podobě vzniku tornád. O tomto jevu více v článku, vydaném v souvislosti s významnou situací tornáda na jižní Moravě (24.6.2021): Tornáda v ČR nejsou výjimečná.

Takže si to nyní shrňme, co souhra těchto změn bude znamenat:

• Přes zimu bude méně sněhu, na jaře bude méně dostupné vody a vláhy
• V létě bude velký výpar vlivem častých vln horka bez srážek, rozvíjet se bude sucho
• Časté budou srážky lokální a prudké v podobě silných bouří s dalšími nebezpečnými projevy
• Tyto srážky jsou krátkodobé, způsobí i velké povodně, ale rychle odtečou z území a povodími
• Způsobí lokální rozdíly v přísunu vláhy a vody, i po jejich výskytu bude následovat rychlý výpar
• Budou mít vliv i na kvalitu vody, která bude špatná již vlivem případného horkého počasí

Když voda, tak velké množství najednou?

Z uvedených bodů vyplývá, že voda bude. Ale nebude k dispozici v kapalné podobě vždy a všude v dostatečném množství a kvalitě. Jakost vody značně ovlivní horké vlny bez výskytu srážek. V takovém případě se setkáme s rozvojem řas, včetně sinic. Voda má zakalení a to šedavé či případně zcela zelené. Voda má v takovém případě vysokou teplotu. Po přívalovém dešti dojde ke spláchnutí všeho možného, včetně chemických látek. Voda má tedy ještě horší jakost. A tyto látky mohou podporovat rozvoj řas, často se tak také děje. Budou v určitém časovém období místa, kde se značně rozvine sucho. A naopak místa, ve kterých dojde k opakovanému výskytu přívalových lijáků.

Budou období, kdy voda v určité lokalitě nebude. Poté spadne v krátkém čase veškerá voda najednou. To znamená, že ji nedokážeme rozumně ani zachytit. A tedy nebudeme mít vytvořenou zásobu vody na další suché období, které může následovat. A stejně tak silnou bouří s větrem poničené území může po krátké době poničit další silná bouře s prudkým lijákem, která způsobí lokální povodeň. O tom nás počasí přesvědčuje v určité míře již nyní. Přesně toto můžeme pozorovat letos.

Velké změny teploty = extrémní počasí a silné bouře častější

Při ukončování horkých vln dochází k většímu poklesu teploty. Jde o výměnu vzduchových hmot označenou jako studená fronta. Na té vzniká význačné a často extrémní počasí. V létě jde i o rozsáhlé bouřkové systémy a významně silné bouře. Vznikat může supercelární bouře, v níž se vyskytují vždy extrémní nebezpečné jevy včetně vzniku rotace proudění, tedy tornádových jevů.

Supercelární bouře, zkráceně označovaná jako supercela, je konvekční bouře složená z jedné konvekční buňky (cely) o výjimečné intenzitě. Životnost buňky je i několik hodin, neboť v ní existuje mohutný vzestupný pohyb vzduchu (updraft). Proud vzduchu rotuje kolem vertikály a má rychlost až 60m/s.

Supercela je definována různě, neboť její definice se aktualizuje podle nových poznatků. Tyto vzejdou z pozorování bouří. Aktuální definice supercely je následující.

“Výskyt dlouhotrvajícího vzestupného pohybu vzduchu ve spojení s atmosférickým vírem (mezocyklona) ve středních vzestupného proudu vzduchu. V supercele existují dva sestupné proudy vzduchu a to přední a zadní. Významná organizace struktur proudění je odpovědná za specifické projevy supercelární bouře výskytem tornád, krupobití v podobě velkých krup i extrémních nárazů větru.”

Takže, kdy jde o supercelární bouři?

• Při výskytu dlouhotrvajícího vzestupného pohybu vzduchu spojeného s atmosférickým vírem
• Při výskytu předního a zadního sestupného pohybu vzduchu
• Když se vyskytují extrémní nárazy větru či krupobití
• Též tornádové jevy
• Je snížená radarová odrazivost při pohledu na odraz bouře z radiolokátoru a hákovité echo poblíž vzestupného proudu

Závěr: Silné bouře budou častější

Tento článek nemá za úkol strašit tím, že podobné události které se vyskytly ve spojitosti s bouřkami v posledních týdnech budou stále častější. Jen reflektuje prognózy. Tyto jsou podloženy skutečnými daty. A počítají s určitým vývojem globálního oteplování a tedy změny klimatu. Takže jde o konstatování faktu na základě dosavadních klimatických prognóz. Tento fakt v podobě vývoje klimatu a různých změn může být nakonec jiný. Prognóza může ukazovat mírnější změnu, ale také významnější. V souvislosti  tím se skutečně očekává mimo jiné četnější výskyt silných bouří a nebezpečných jevů s nimi spojených během teplé části roku. Současně text poukazuje na to, že se již určitá změna odehrává. A významně silné bouře jsou již nyní relativně časté. Stejně jako delší epizody sucha a horké vlny či globální roční teplota. Nejde jen o podmínky v oblasti střední Evropy.

Pokud budou vhodnější podmínky pro vznik vertikální oblačnosti, vzniknou samozřejmě bouře. A i islné bouře budou častější. S vyšší teplotou a větší intenzitou i četností jejího střídání je větší pravděpodobně tvorby srážkově bohaté oblačnosti. A to neplatí jen pro konvekční oblaky. Ale i zde je pravděpodobnost tvorby vertikálně mohutné oblačnosti. V té se zvyšuje pravděpodobnost výskytu velkých krup. Tyto potřebují dostatečný prostor po rotaci v oblaku, dostatek vlhkosti a také dostatečně nízkou teplotu v podobě záporných hodnot.

Obecně se vždy na významnou výměnu vzduchových hmot váže význačné a často i extrémní počasí. Takže čím více činí rozdíl v teplotě, tím vykáží studené fronty v létě extrémnější projevy počasí. Vlny extrémního horka tedy mohou ukončovat na studených frontách opravdu velké a intenzivní bouřkové systémy. Vzniknou podmínky pro tvorbu supercelárních bouří, v nichž dochází mimo jiné i ke stáčení proudění a vzniku tornád.