Před 20 lety povodeň a letos požáry

Hodnocení článku

Kulaté výročí katastrofální povodně v ČR, na kterou si pamatuje každý. Kolem 13. a 14. srpna 2002 kulminovala druhá vlna mimořádně velké letní povodně, kterou způsobila situace považovaná za ojedinělou. Povodeň způsobila škody, které se likvidovaly několik dalších let. Zatopila pražskou ZOO a bohužel zde byla tragická. Zatopila poprvé a zatím naposledy také pražské metro. Vzpomeňme si v době boje se suchem na povodeň, která se dosud považuje za jednu z největších či v některých ohledech dokonce za největší od roku 1118. Před 20 lety povodeň a letos požáry, aneb každý “dvojkový” rok se opravdu nechová stejně. Poslední plošná větší povodeň se v ČR odehrála zrovna v roce 2013.

Povodeň 2002 (na stránce, na níž vede odkaz se dozvíte o situaci více) byla vrcholem několika velkých povodní složených z více vln. Povodeň v 1997 týkající se spíše východu země “šňůru” velkých povodní započala. Pokračovala povodeň 2000 na severu Čech a poté zmíněná velká povodeň 2002, po které ale následoval suchý rok 2003. I zde vidíme důkaz, jak se dokáže počasí rychle změnit. To, že máme na určitém území vody opravdu moc, že nám teče doslova všude, kudy nechceme a škodí či přímo nás ohrožuje neznamená, že brzy nemůže být vody málo a nastat sucho. Stejně tak to platí naopak, když je sucho, neznamená to, že rázem nemůže být povodeň. Proto i nyní platí nepodceňujme povodňový klid. I když samozřejmě při dlouhodobém suchu vždy potrvá déle než nastanou vhodné podmínky pro vznik plošnější a nikoli lokální typicky přívalové povodně.

Při příležitosti dvacátého výročí této živelné události v podobě hydrologického extrému si dovolíme alespoň stručně zopakovat fakta. Tedy zmínit, co se v počasí odehrálo a proč, co se poté odehrálo venku v blízkosti vodních toků a také přidat čísla. Dále srovnat s jinými velkými povodněmi, které si můžete rovněž připomenout na naší stránce Největší povodně v ČR, o vybraných pak detailněji pojednáváme na samotných stránkách.

Obr. 1 Celkový úhrn srážek za dvě epizody od 6. do 15.8.2022, zdroj: voda.chmi.cz

Klima v ČR: Průměrný roční úhrn srážek období 1961-1990.

Obr. 2 Průměrný roční úhrn srážek z období 1961 až 1990 v ČR, zdroj: chmi.cz

Fakta situace povodně 2002

  • Po vlhkém období dvě vlny extrémně vydatného deště (kolem 6. a 12. srpna)
  • Nejvyšší denní úhrn srážek 312m spadl na Cínovci
  • Nejvyšší kulminační průtok 5 160m3/s-1 byl dosažen na Vltavě v Praze
  • Voda zatopila 986 obcí

Celkové úhrny srážek za období obou vln, které zapříčinily tuto katastrofální povodeň, dosáhly v součtu nejvyšší úhrnů v Novohradských horách a okolí. Obdobné, avšak mírně nižší úhrny srážek vypadly na Šumavě a v Krušných horách. Srážkové úhrny spadlé za 10 dní se tak někde významně blížily celorepublikovému průměru za rok. V oblastech tzv. horských šlo minimálně o spad významné části průměrného ročního úhrnu. Pro představu rozložení průměrných srážek za rok ukazuje mapka na obrázku 2 z Atlasu podnebí ČR k období let 1961 až 1990. Více informací najdete na naší stránce České klima.

Katastrofální povodeň v srpnu 2002 zasáhla většinu území Čech a část jihu Moravy. Byla pozdně letní povodní s hlavním vrcholem kolem 12. až 14. srpna. Při povodni bohužel zemřelo v Ř 19 osob, voda zatopila 986 obcí, z toto 98 zcela. Na území ČR spadlo v srpnu 198% dlouhodobého normálu let 1901-1950, průměrně 176mm.

Synoptickou příčinou povodně

Z pohledu hydrologického, tedy samotného průběhu povodně, lze říci, že nejvyšší kulminační průtok byl změřen v Praze na Vltavě. Proč tomu nebylo na dolním Labi, kdy byla povodeň také obrovská? Důvodem byl četné rozlivy, které odebraly vodu. Voda netekla bohužel zdaleka jen korytem toku. Měření průtoku je v takové situaci obtížné a nelze započítat veškerou vodu. Podstatná část se rozlila a proto byl průtok v této oblasti již od určitého okamžiku nižší.

Obr. 3 N – leté průtoky a kulminační průtoky velkých povodní na Vltavě v Praze, zdroj: voda.chmi.cz

Obr. 4 N – leté průtoky a kulminační průtoky velkých povodní na Labi v Děčíně, zdroj: voda.chmi.cz

Letos dlouhotrvající požár, který vyhnal obyvatele

Se suchem jsme se od velké povodně 2002 potýkali několikrát, stejně jako s dalšími také ne úplně malými povodněmi. O suchu se hovořilo nejvíce v roce 2003, který tedy následoval po povodňovém roce. Dále až po roce 2013 a to zejména v letech 2015 a 2018-2019, resp. do první třetiny roku 2020. Do té doby trvalo v ČR dlouholeté velké sucho. Sucho se ovšem začalo vracet během roku 2021, po teplé a srážkově chudší zimě se odehrává opět během letošní teplé části roku. Na severozápadě Čech vznikl rozsáhlý požár, se kterým hasiči bojují týdny a spotřebováno bylo na jeho hašení enormní množství vody. V ČR se vyskytují na četných místech republiky nízké průtoky.

V Povodích Berounky, Sázavy, Ohře a v okolních kde byla před 20 lety voda všude mimo koryta toků, tak letos z vody vystupují kameny, které by měly být trvale pod hladinou.

Jde o protiklad, který počasí umí i v mnohem kratší čase než je poměrně dlouhých 20 let. Podobné to bylo na jihu v centru Čech ale i v roce 2013, kdy se řeky znovu významně rozlily do okolní krajiny. Letos voláme po plošnějších a vydatnějších srážkách, předpověď nám ale naději nedává. Můžeme být totiž rádi, když alespoň lokálně nějaké srážky spadnou a nevyskytují se jen slunné a horké dny bez jejich výskytu.

Jak se říká, před vodou neutečeš. Tato tedy může přijít rychle. S větší povodní se tak můžeme kdykoli setkat. Příchod takto rozměrné a významné povodně ovšem není pravděpodobný. Změna klimatu zapůsobí také na opačný hydrologický extrém, s nímž spojujeme zmíněné požáry. Z hlediska povodní a jejich případné predikce doporučíme ještě náš článek Index předchozích srážek a jeho vliv na odtok.