Samé extrémy jako varovný signál

Samé extrémy počasí v posledních týdnech, měsících i v posledním roce nejen na našem kontinentu jsou doslova varovným signálem. Ukazují totiž na změnu klimatu a její rychlý postup a závažnost. Změna klimatu tyto extrémy vyvolává či přesněji řečeno intenzivní a činí častějšími. To ovšem pozorujeme už několik let, extrémů přibývá i na našem území. Počasí nám už několikrát ukázalo, že se dokáže rychle a výrazně změnit a jít doslova z jednoho druhu extrému do druhého. A tím není myšlena jen letošní zářijová situace, kdy se počasí změnilo z horkého a již dosti suchého do studeného s významnou povodňovou událostí.

Samé extrémy počasí už nyní, do budoucna by jich mohlo být ještě více

Samé extrémy v posledních letech slyšíme nebo čteme ve sdělovacích prostředcích téměř neustále. Poslední měsíc, roční období nebo celý rok jsou většinou nejteplejší nebo alespoň na předních příčkách a řadí se mezi nejteplejší období za dobu měření a oproti období tzv. před industrializací. Povodně a sucha a navíc s velmi tenkou hranicí by měla být častějšími extrémy budoucnosti. Totéž platí o tropických cyklonách, kdy i v současné době jsme svědky velmi ničivých bouří. K tomuto více v článku Tři hurikány v Atlantiku najednou. Vodní cyklus na Zemi je v důsledku změn klimatu hůře předvídatelný. Teplejší atmosféra zadrží více vlhkosti a to vede k intenzivnějším srážkám. Ty samozřejmě zasáhnou v různých obdobích různé oblasti. Zatímco někde mohou srážky dlouhodoběji chybět. Vznikne tak sucho, které umocní intenzivnější výpar z důvodu vyšší teploty.

Čím více se oteplí, tím bude hůře

Pakliže se nepodaří udržet oteplení planety na 1.5°C a zvýšení globální teploty dosáhne 2°C, tak povodňové epizody podobné té zářijové budou o 5% intenzivnější a až o 50% četnější. Pokud nedojde k redukci skleníkových plynů a nebudou učiněna dostatečná opatření, oteplí se planeta až o 3°C do konce tohoto století. Extrémy počasí v letošním roce způsobily přirozené klimatické jevy El Niňo a La Niňa. A také klimatická změna vyvolaná též v důsledku lidské činnosti. Jak moc je tato změna vyvolaná lidmi je předmětem diskuzí, ale existují důkazy, že jde o poměrně zásadní vliv. Poslední rok byl dle měření nejteplejší v historii tohoto měření.

Léto bylo na severní polokouli nejteplejší v historii měření a překonalo rekord z loňska. A letošní rok bude pravděpodobně ještě teplejší. V Evropě byla teploty o 1.54°C nad průměrem období let 1991 až 2020 a došlo k překonání rekordu z roku 2022. Od září 2023 do srpna 2024 činila průměrná globální teplota +1.64°C nad normálem předindustriálního období. Jde o pomyslnou hranici pro omezení těch nejhorších dopadů oteplení, tedy celkových změn klimatu na Zemi.

Zdroj: copernicus.eu