Vánoční obleva není singularitou

Vánoční obleva u nás a obecně počasí na Vánoce je často diskutované a sledované. Opět bude na Vánoce teplo, jak obvykle. „Na Adama a Evu, čekej oblevu“, praví známá pranostika. Je tomu tak často, tak, aby bylo možné tento trend počasí považovat za singularitu? nikoli, to se dle dostupných dat podle různých úhlů pohledu na vánoční oblevu nepodařilo podložit. V tomto textu přinášíme výsledky statistiky dle měření v ČR ohledně vánoční oblevy dne různých definic oblevy jako takové i období Vánoc či před vánočního období. Dle statistiky profesionálních dat ČHMÚ se nepodařilo tento trend počasí rozhodně potvrdit. Vánoční oblevu lze chápat různě a i z toho důvodu je poměrně obtížné hodnotit, co vlastně je tímto tvrzením míněno. Je třeba učinit určitou definici oblevy i z hlediska období jejího výskytu ve vztahu k Vánocům a z té vycházet. Protože i definice oblevy se značně různí.

Obleva a vánoční obleva jako pojmy

Pojem obleva je v Meteorologickém slovníku naučném a terminologickém definován jako poměrná náhlé a alespoň dvoudenní oteplení nad 0°C, vyskytlé po souvislé vícedenní sérii celodenních mrazů. Jinými slovy po nepřerušené řadě ledových dnů (dnů s teplotou celý den pod nulou). Teplotní kritéria vymezení oblevy nejsou jednotná. Slovník zná i pojem vánoční obleva, kterou definuje jako poměrně teplé a vlhké počasí, které se může vyskytnout ve střední Evropě mezi Vánocemi a Novým Rokem při proudění relativně mořského vzduchu od jihozápadu až západu. Období nastupuje po tužších mrazech. V nižších polohách se vyskytuje déšť, sněhová pokrývka či led na hladinách tají.

V uvedené studii byla aplikována definice, podle které je obleva definována jako nástup období alespoň dvou po sobě jdoucích dnů s průměrnou denní teplotou nad 0°C, kdy jeden z těchto dnů měl kladné minimum teploty (nešlo o mrazivý den) nebo měl alespoň jedno maximum teploty vyšší než 5°C . Vánoční obleva byla definována z hlediska teploty tak, že ve třídenním období před svátky (21. – 23.12.) musí být maximum teploty nižší než 0°C (ledové dny). Denní průměr teploty 24. a 25.12. musí přesáhnout 0°C a minimálně jeden den z uvedených musí mít kladné minimum teploty či maximum denní teploty musí být vyšší než 5°C. Hledisko oblevy dle výskytu sněhové pokrývky bylo definováno tak, že v období 21. – 23.12. ležel alespoň 1cm sněhu a v obou dnech 24. a 25.12. byla sněhová pokrývka nulová. Té byla zahrnuta extrémnější varianta, kdy byla obleva významnější. Zde byl kritériem výskyt sněhové pokrývky o výskyt 5cm a 10cm.

Pro statistiku bylo vybráno 66 klimatologických stanic v ČR tak, aby bylo pokryto celé území ČR a zastoupeny stanice v nižších, středních i vyšších nadmořských výškách. Vzato bylo období 61 let, přesněji od roku 1961 do roku 2022. Proč není vánoční obleva singularitou?

Vánoční obleva nastává z pohledu teplotní změny výjimečně, z pohledu tání v polovině případů

Dle definovaných kritérií pro změnu teploty vzduchu dnů před svátky a v prvních dvou dnech Vánoc lze říci, že taková obleva nastává vzácně. Přesněji nastala jen ve 4 letech z výše uvedeného období. Nejčetněji se taková obleva vyskytla roku 2016 a to na 16 stanicích v ČR. Příčinou oblev tohoto typu byl výskyt povětrnostní situace s přílivem teplého vzduchu (situace západní či jihozápadní cyklonální) a to po anticyklonálním počasí. Obleva roku 2016 byla způsobena výskytem situací jihovýchodní a západní anticyklonální a od 24.12. situací západní cyklonální. Z pohledu sněhové definice oblevy uvedené v kapitole výše se vyskytla obleva v 29 z 61 uvažovaných let. V roce 1967 se vyskytla tato obleva na 26 místech a v roce 2004 na 19 místech. Výraznější tání sněhu (dle druhé definice tohoto typu) nastalo ve 13 letech. V roce 1967 se tak stalo na 20 stanicích. Tuto výraznou oblevu způsobil výskyt západní cyklonální situace do Štědrého dne a poté vlivem brázdy nízkého tlaku vzduchu v centru Evropy. Během období před svátky převažovalo mrazivé severní proudění (severní cyklonální situace) s přísunem studeného a současného vlhkého vzduchu.

TIP: Více o povětrnostních typech najdete v článku Synoptické typy a počasí v nich.

Studie hodnotila také bílé a naopak deštivé Vánoce u nás. Alespoň 1cm sněhu na stanici během celých Vánoc byl alespoň na jedné stanici vždy s výjimkou let 2014, 2015 a 2020. V okrajových obdobích napadl (26.12.) na část dne nebo byl zpočátku (24.12.) nějaký sníh, ale v roce 2015 neležel sníh v žádném dni. Podle kritéria, kdy v každém dni leží alespoň 5cm sněhu, se takto bílé Vánoce vyskytly v 58 letech alespoň na jedné stanici. Na největším počtu stanic se vyskytla taková situace v roce 1969, kdy byly během zimy četné sněhové rekordy, které nebyly dosud překonány. A co výskyt deště na Vánoce? Dle kritéria 1mm v každém svátečním dnu se tak stalo v 11 letech, nejvíce v letech 2016 a 2019. Dle přísnějšího kritéria alespoň 5mm  za situace bez pokrývky dne 24.12., se tak stalo v 21 letech a nejčastěji roku 1988 či 1966.

Vánoční obleva jako singularita není podložená

Z výsledků studie uvedené výše vyplývá, že vánoční obleva, ať už je definice oblevy a vánoční oblevy jakkoli nejednoznačná, není významnou singularitou počasí resp. klimatu u nás. Pro její hodnocení byly zvoleny výše uvedené definice a dána jednoznačná mírnější a přísnější kritéria vymezení jednotlivých druhů oblev a to z pohledu změny teploty vzduchu a sněhové pokrývky či výskytu srážek. Vánoční oblevu by bylo možné si vyložit samozřejmě ještě mnohem různěji. Z teplotního pohledu (změna z mrazivého na teplé počasí s kladnou teplotou dle kritéria) je tato obleva vzácná. Za významnější faktor je považován obecně výskyt sněhové pokrývky, alespoň minimální a její roztátí právě v období Vánoc. Dle tohoto hlediska je vánoční obleva častější v případě minimální sněhové pokrývky. Málo častá v případě roztátí vyšší sněhové pokrývky minimálně 5cm. Výskyt oblevy z pohledu tání sněhu je však rozdílný co do nadmořské výšky. Častější je u horských či alespoň vyšších poloh, v nížinách je vzácný. Naopak bílé Vánoce nastaly téměř vždy (dle mírnějšího kritéria výskytu pokrývky alespoň 1cm).

Zdroj: ŽÁK, M. ŠKÁCHOVÁ, H. Vánoční obleva v Česku? Prostě mýtus. Meteorologické zprávy. ČHMÚ 2023, roč. 76, č. 6, s. 169-177.