Anticyklonální situace východních směrů

Hodnocení článku

Anticyklonální situace východních směrů patřící mezi synoptické typy má několik složek podle rozložení tlakových útvarů. A dále podle dráhy frontální zóny ve vztahu k evropskému kontinentu. Jde o druhy anticyklonální situace, kdy se tlaková výše nevyskytuje nad střední Evropou, ani nepostupuje přímo přes střední Evropu. To je případ situace Anticyklona a postupující anticyklona nad centrální Evropou. V tomto článku budou detailněji rozpracovány tyto synoptické situace a stručně bude uvedeno převládající počasí u nás při jejich výskytu, včetně nejčastějším obdobím jejich výskytu v ČR.

Anticyklonální situace a počasí

Na úvod nutno zdůraznit, že anticyklonální situace není totéž co anticyklonální počasí čili projevy anticyklonálního počasí.

Anticyklonální situace jsou synoptickými typy různých druhů podle katalogu povětrnostních situací (viz synoptické typy). Při těchto převládá nad daným územím anticyklonální počasí. Není ovšem zárukou, že se v dané oblasti budou objevovat pouze anticyklonální projevy počasí.

Anticyklonální počasí je obecně počasí v oblasti anticyklony (tlakové výše) a je závislé na stádiu vývoje tohoto tlakového útvaru, na druhu vzduchové hmoty nacházející v dané oblasti či na roční době a dalších faktorech. V podmínkách našeho území má dva typy počasí, viz dále. Jde o počasí s anticyklonálními prvky.

Takto hovoří Meteorologický výkladový slovník (ČMeS 1993). Anticyklonální počasí má anticyklonální prvky, takže jde o málo oblačné počasí. Ve středních částech útvarů i zcela jasné počasí. Společně s tímto rysem je pro centrum anticyklony také typický studený vzduch. Též může být v anticykloně nízká oblačnost a mlhavo, to hlavně v anticyklonách  pomalým vývojem nebo ve stádiu rozpadu. Vznikají zde inverze teploty vzduchu a to hlavně v chladné polovině roku. Je zde tedy silná závislost na roční době. A konečně v anticykloně se mohou objevit i srážky a bouřky. Vedle případného mrholení nebo drobného sněžení z oblačnosti Stratus to mohou být bouřky v horských oblastech a to v zadní části letních tlakových výší. Zde společně s centrem útvaru je také nejvyšší teplota.

Více o rysech a průběhu počasí v anticykloně u nás najdete v článku Vznik a vývoj anticyklony. Nyní se budeme věnovat třem základním synoptickým typům/situacím spojeným s anticyklonou.

Východní anticyklonální situace

Označená jako “Ea” má dva druhy. V prvním případě se nachází tlaková výše nad Skandinávií nebo na Baltským mořem. Do oblasti centra Evropy se rozšiřuje její hřeben nebo se z této odděluje střed. V zimním období proniká do oblasti střední Evropy studený vzduch z pevninské oblasti na severovýchodě či východě. V letním období se vzduch prohřívá. Cyklona je u Islandu a fronty postupují přes Atlantik do severní Evropy. Někdy může do centra Evropy proniknout studená fronta, která bude slábnout. Situace se vyskytuje jak v létě, tak v zimě. Většinou je při ní málo oblačnosti bez srážek. Při přechodu slábnoucí fronty se počasí zhorší, ale většinou nijak významně. Tato situace je o poznání častější, než následně popsaná druhá.

Druhý typ situace má rozdíl v tom, že fronty postupují z Atlantiku přes střední Evropu. Střed anticyklony je nad východem Evropy. Cyklony ve Středomoří někdy částečně ovlivňují jižní část ČR. Situace je spojena s přílivem studeného vzduchu. V letním období se tento vzduch též prohřívá. Hodně oblačnosti a srážek přinášejí na naše území frontální vlny. S touto situací se setkáme nejčastěji uprostřed zimy a na počátku jara.

Severovýchodní anticyklonální situace

Označená jako “NEa” má také dva druhy. V prvním případě je anticyklona v jižní části Skandinávie či nad Norským mořem. Její výběžek sahá do centrální Evropy, kde je počasí tedy anticyklonální. S malou oblačností bez srážek. V zimním období proudí do CŘ arktický vzduch od severovýchodu, při této situaci je zaznamenán obvykle teplotní vrchol zimy. Fronty postupují z Atlantiku přes Island, na severu od nás a u nás jsou blokovány anticyklonou. Postupují až daleko přes severní Evropu. Tato situace je o poznání častější než následná druhá.

Druhý druh situace má výběžek tlakové výše z Británie, přes naší oblast směrem nad Baltské moře. Fronty postupují z Atlantiku přes Norské moře. Nejčastěji se vyskytuje na jaře a na začátku léta. Naopak nejméně se vyskytují na konci podzimu a zimy. I v tomto případě je u nás méně oblaků bez srážek.

Jihovýchodní anticyklonální situace

Je označena “SEa” a znamená centrální anticyklonu nad severovýchodní Evropou. Také má dva druhy. První se vyznačuje výběžkem této výše přes střední Evropu nad Skandinávii. Fronty postupují severním Atlantikem přes Island.

Druhý druh situace má anticyklonu v přízemní vrstvě nad Moskvou a ve výšce nad severovýchodem Evropy. Fronty putují naopak z jižního Atlantiku do Středomoří. Opět je u nás málo oblačnosti, proniká k nám ale studený vzduch. Se situací se setkáme na jaře, na podzim i v zimě.

Závěr

Tyto typy synoptických situací znamenají jak jejich název napovídá převahu anticyklonálních projevů počasí. Anticyklona se nachází poměrně blízko střední Evropy a většinou tam zasahuje svým výběžkem. Ten se často táhne i daleko na opačnou stranu než je střed útvaru. Atmosférické fronty spojené s cyklonami putují daleko, někdy i velmi daleko od našeho území. Anticyklona působí pro cyklony blokačně, jde o překážku v postupu. Proto směřují okolo, tedy přes jiné oblasti. Na naše území a do okolí se tedy nedostává žádná významnější oblačnost. Samozřejmě nikdy neplatí, že se nemůže při této situaci objevit oblačnost. Naopak se objevuje, pouze při výskytu středu anticyklony nad naším územím je často zcela jasné počasí (viz situace popsané v článku uvedeném v první odstavci tohoto).

Na území ČR se ale nenachází žádná oblačnost cyklony, ani s ní spojené frontální vlny. Pouze ojediněle na přední straně výběžku postupuje od západu slábnoucí studená fronta. V takovém případě i zeslabené projevy počasí této fronty zaznamenáme.

Shrnutí

  • Při čistě východní situace se nachází tlaková výše nad severem Evropy, ve druhém případě nad východem Evropy
  • Frontální vlny ovlivňují území v dráze Atlantik až Skandinávie, ve druhé variantě situace jih Evropy až střední Evropu
  • První varianta může přinést slábnoucí studené fronty do centrální Evropy a je podstatně častější než druhá
  • Počasí se zhorší při přechodu fronty jen krátce a nevýznamně
  • Nejčastěji se situace vyskytuje v polovině zimy a na počátku jara
  • Při severovýchodní situaci je vysoký tlak nad Skandinávií až Norským mořem
  • Fronty postupují Atlantik, Island a Skandinávie a druhá zóna se vyskytuje na západě Ruska k severu
  • První typ situace je podstatně častější a vyskytuje se na jaře až na počátku léta
  • Jihovýchodní situace se vyznačuje tlakovou výší nad severovýchodem Evropy a postupem front přes severní Atlantik, v druhém typu přes jižní Atlantik do Středomoří
  • Tato situace se vyskytuje od podzimu do jara, nesetkáme se s ní tedy v létě
  • Ve všech situací je až na výjimky v oblasti střední Evropy a ČR málo oblaků a také bez výskytu srážek, při poslední (SV) proniká na naše území studený vzduch z tohoto směru