Tání ledovců zvrátit nelze
Míru oteplení planety v dalších desetiletích můžeme ovlivnit, ovšem tání ledovců zvrátit nelze. Tající Grónský ledovec zvýší hladinu moře o 27°C. I v případě oteplování planety z důvodu nárůstu emisí oxidu uhličitého či dalších skleníkových plynů musí být dodržena pravidla. Zde též hrozí větší nárůst teploty vzduchu za předpokladu, že státy nezačnou jednat a důsledně dodržovat zásady pro snížení emisí oxidu uhličitého. Jak nyní píšeme v článku Odvrátíme světovou katastrofu? V případě tání ledovců ovšem platí, že zde toto již ovlivnit nelze a to nejen zastavit, ale ani zmírnit zmírněním nárůstu teploty vzduchu. Důvodem je setrvačnost tání ledovců. Ledovce tají pomalu, ale i poté, co se teplota případně sníží. Největším zdrojem zvyšování oceánů je voda z grónských ledovců. Podstatné je, že tání ledovců v Grónsku se nezastaví ani v případě, kdy by celý Svět přestal vypouštět do ovzduší veškeré skleníkové plyny.
O kolik se zvýší hladina moří je nejisté
Grónský ledovec může ztratit v důsledku oteplování až 3.3% objemu, tedy asi 110 bilionů tun. Hladina oceánu na Světě by v tomto případě stoupla o 27cm. Zastavení vypouštění emisí do ovzduší se ovšem zdaleka neočekává a Svět se dále otepluje. Proto je zatím nejisté, jak moc ledovec roztaje, kolik se z něj uvolní vody a tedy o kolik vlastně stoupne hladina světového oceánu. V důsledku emisí skleníkových plynů do roku 2100 se zvýší hladina moří o 5 až 18cm. I v případě, že se světová teplota zvýší o 2°C, dojde ke zvýšení hladiny moří do roku 2100 o 50cm.
Tání ledu z grónského ledového příkrovu je momentálně jedním z největších zdrojů zvyšování hladiny moří. Led v ledovcích se pod vlastní tíhou deformuje a stéká dolů a ven z ledovce. Nízká nadmořská výška a oblast pobřeží na okraji příkrovu znamená vyšší teplotu. To znamená, že zde led taje, byť se v centru ledovce hromadí sníh, neboť je tam chladněji. Existuje tedy bod, v němž se bilance mění z přibývající na ubývající hmotu. Tento bod se nazývá hranicí rovnováhy. Při zvýšení teploty vzduchu s tato hranice též zvýší a dochází k tání většího objemu do doby, než se ledovec zmenší.
Monitoring ledovce a předpověď
Satelit Terra monitoruje průměr této hranice a to od roku 2000 do roku 2019. Jde pouze o období dvaceti let. Grónsko je ale typické velkou proměnlivostí klimatu. Ze sledování ovšem vyplývá, že po roce 2000 došlo k výraznému zrychlení úbytku ledu. Vytipovány byly dvě extrémy a to nejchladnější a nejteplejší rok. Nejteplejším byl rok 2012 a naopak nejchladnějším rok 2018. Vědci stanovili podmínky podle údajů z těchto let a sestavili prognózu vývoje grónského ledového příkrovu. V případě podmínek jako v nejteplejším roce 2012 dojde k vzestupu hladiny moře asi třikrát více, o 78cm. V případě trvání podmínek z roku 2018 jako nejchladnějšího by došlo k růstu ledovce. Hladina moře by se snížila o 17cm. Je nutné vyházet z průměru, ani jeden tento extrém není v budoucnu pravděpodobný.
Tato studie je svoji metodou dalším poznáním budoucího zvyšování hladiny oceánů. Nelze se podle ní samozřejmě řídit, stejně jako to platí o jiných prognózách. Žádný výsledek prognózy není definitivní. Nicméně ze všech vyplývá následující, neboť se podle všech prognóz a studií potvrzuje, že oteplování způsobuje zvyšování hladin moří na dlouho dopředu.
Zdroj: zive.cz.
